25 C 48/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 63 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně požadovala po žalované uhradit částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, úrok 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. (dále je také „žalobkyně“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „první smlouva“), dále dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „druhá smlouva“). Na základě první smlouvy poskytla žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku částka za poskytnutí úvěru, úhradu za administrativní činnost ve výši částka a úhradu za možnost platit v hotovosti ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své smluvní závazky. Žalovaná na pohledávku z první smlouvy uhradila celkem částku částka, když první splátku uhradila již datum ve výši částka, dále dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Dále na základě druhé smlouvy poskytla žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku částka za poskytnutí úvěru, úhradu za administrativní činnost ve výši částka a úhradu za možnost platit v hotovosti ve výši částka. Celkovou částku částka se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své smluvní závazky. Žalovaná na pohledávku z druhé smlouvy uhradila celkem částku částka, když první splátku uhradila již datum ve výši částka, dále dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel pohledávku s účinností od datum na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. Soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalované.

3. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z první smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum úvěr ve výši částka na 14 měsíců a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem a poplatky. Dále z druhé smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované již dne datum úvěr ve výši částka na 14 měsíců a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem a poplatky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky.

4. Pohledávka za žalovanou byla dne datum (s účinností od téhož dne) postoupena společností právnická osoba., na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované dopisem oznámena, kdy toto potvrzuje i doklad o odeslání.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel profesionál. Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením § 588 o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

7. Soud se tedy zabýval platností uzavřených smluv z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, s ohledem na výši sjednaných poplatků. Tyto jsou sjednány způsobem, který nápadně připomíná cenu půjčených peněz (úroku), a nic na tom nezmění, jakým způsobem jsou označeny. Cena půjčených peněz je bez pochyby podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (v tomto případě u první smlouvy dvanáct krát, když RPSN smlouvy činila 272,44 % a výše obvyklé sazby v druhém pololetí 2023, tedy v době uzavření smlouvy činila 9,7 %), stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, když z obojího je zřejmé, že osoby, které o úvěry žádají, jsou většinou v tíživé životní situaci. Žalobkyně si proto musí být minimálně vědoma toho, že takové osoby nebudou schopny půjčené peníze vrátit včas. Zahrne-li pro takový případ do svých podmínek sankce (v podobě různých poplatků) za prodlení v tak nehorázných sumách, zneužívá tím svého (silnějšího) postavení věřitele (a profesionála) a takovému jednání, nemůže být přiznána soudní ochrana. V obou případech pak žalovaná navíc uhradila první splátku úvěru v podobě vyšší částky v krátkém období v řádu dní po sjednání úvěru a obdržení peněz (druhý den po sjednání smlouvy).

8. Jelikož nerovnováha v právech a povinnostech stran je v souzené věci tak významná, je nutno ujednání všech tří smluv hodnotit jako obecně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, neboť je třeba mít neustále na paměti, a aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku (vyjádřená v hlavě I.), která mají přednost před ostatními ustanoveními zákona. Protože soud smlouvy shledává absolutně neplatné, uložil žalované, z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit dlužnou částku představovanou poskytnutými (a dosud nevrácenými) finančními prostředky ve výši částka ( částka z první smlouvy, částka z druhé smlouvy), které se dostaly do majetkové sféry žalované (a o které byla žalobkyně ochuzena). Zároveň soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % jdoucí z uvedených částek od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne datum, jelikož z předžalobní výzvy, jejíž součástí je i výzva k úhradě dluhu, dostala do dispozice žalované datum. Následujícího dne, tedy datum, tedy došlo k prodlení žalované. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované v souvislosti s těmito neplatnými smlouvami. S ohledem na výše uvedené proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobkyně nijak neprověřila úvěruschopnost žalované, když soudu nepředložila žádné podklady, ze kterých měla vycházet.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. Nadpoloviční úspěch v řízení měla žalovaná, které však náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.