25 C 60/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro: žaloba o splnění povinnosti za rok 2020

I. Žaloba, kterou by byla žalovanému uložena povinnost doložit žalobci náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh na služby a provedení vyúčtování za rok 2020 a umožněno žalobci pořízení kopie podkladů, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 19 602 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost doložit žalobci náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování za rok 2020 a umožnit žalobci pořízení kopií těchto dokladů. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, které ve smyslu ustanovení § 1190 o.z. vykonává správu domu na adrese , adresa, , 969, , adresa, . Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 a členem žalovaného. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 má žalobce právo na doložení výše uvedených dokladů. Dle § 1955 odst. 1 o.z. má žalovaný povinnost doložit žalobci předmětné doklady v sídle žalovaného. O doložení dokladů žalobce požádal žalovaného dopisem ze dne , datum, , kterou žalovaný dne , datum, převzal. Vedle toho žalobce výzvu vyvěsil na nástěnce v obou vchodech. Na tyto dopisy žalovaný nereagoval a žalobce tak poslal žalovanému výzvu dle § 142a o.s.ř. dne , datum, ., právnická osoba, podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který učinil nesporným, že žalobce je vlastníkem jednotky č. 969/7 v domě na adrese , adresa, , 969, , adresa, , žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek v tomto domě. Statutárním orgánem a správcem žalovaného je pak , právnická osoba, -jih se sídlem , adresa, . Ve zbytku žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává, když svoji povinnost splnil. Žalovaný umožnil nahlížení do podkladů dne , datum, , kterého se žalobce nezúčastnil. Termín mu byl oznámen dopisem ze dne , datum, , kdy mu bylo sděleno, že v případě nevyhovujícího termínu má možnost nahlížet do podkladů v budově správce. Oznámení o možnosti nahlížet bylo současně vyvěšeno ve vitrínách v obou vchodech společenství dne , datum, . Žalobce žádné možnosti k nahlížení nevyužil. Další možnost nahlížení proběhla dne , datum, , kdy se konalo nahlížení do podkladů za rok 2015-2020. Ohledně uvedeného termínu byl žalobce vyrozuměn dopisem, který si převzal , datum, a opětovně bylo oznámení vyvěšeno ve vitrínách obou vchodů a oznámení bylo rovněž žalobci vhozeno do schránky. I v tomto případě žalobce možnosti nahlédnout do podkladů nevyužil. Uvedené již bylo předmětem dokazování v rámci odvolacího řízení u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn.: , spisová značka, . Samotné vyúčtování služeb za rok 2020 bylo žalobci doručeno , datum, . Žalovaný dále vyslovil pochybnost, zda skutečně žalobce výzvy zaslal, když uvedenými listinami žalovaný nedisponuje, případně disponuje jinými listinami shodného data. Předžalobní výzvu ze dne , datum, žalovaný obdržel, ale uvedená výzva neobsahuje specifikaci povinnosti. Odkazovala na nepřeberné množství písemností, rovněž neexistujících. Výzva žalobce neobsahuje právní titul vzniku povinnosti plnit a žalovaný měl pochybnosti, který závazek měl žalobci plnit s pohrůžkou soudního vymáhání plnění. Žalovaný se ohradil proti předkládání dodejek žalobcem v konverzi, když uvedené vylučuje možnost posoudit pravost dokumentu na rozdíl od originálních dodejek. Vznesl podezření, zda nedošlo ke konverzi dokumentů obsahujících změny, doplňky, vsuvky a škrty, kdy ke konverzi v takovém případě nemělo dojít. Pochybnosti dle žalovaného vzbuzuje rovněž doba konverze, kdy ke konverzi došlo v době probíhajícího sporu, dále i osoba advokáta, který je ze stejné advokátní kanceláře, která žalobce ve sporu zastupuje a žalovanému není patrný důvod, proč žalobce nepředložil originály.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. V průběhu ústního jednání oba účastníci setrvali na svých postojích. Soud ve věci následně nařídil mediaci, která však byla neúspěšná., právnická osoba, vyjádření žalovaného podal repliku žalobce, který uvedl, že žalovaný svoji povinnost nesplnil od , datum, , od kdy se žalobce domáhá svého práva soudní cestou. Žalobce zaslal žalovanému další předžalobní výzvy dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , na které žalovaný nereagoval. Rovněž po podání žaloby se žalovaný snažil věc řešit smírnou cestou a ke splnění povinnosti vyzval žalovaného rovněž dne , datum, , ale žalovaný opět nereagoval. Žalobce popřel, že by mu žalovaný umožnil seznámit se s podklady k vyúčtování za rok 2020, jak uvedl ve svém vyjádření. Zároveň odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu na možnost opakovaného seznámení. Dále upozornil na skutečnost, že na stejné adrese žijí minimálně dvě osoby jménem , Jméno zainteresované osoby 0/0, a žalovaný adresáta neoznačuje datem narození, navíc odesílatel zásilek je osoba odlišná od žalované. Poukázal rovněž na svoji úspěšnost v jiných sporech s žalovaným. Pokud jde o čestná prohlášení osob, vyjádřil pochybnost o jejich pravosti i věrohodnosti osob.

5. Dle § 1194 o.z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

6. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

7. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je poskytovatel služeb na základě písemné žádosti příjemce služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

8. Dle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

9. Ze shodných tvrzení účastníků, výpisu z rejstříků společenství vlastníků jednotek, stanov žalovaného a výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem jednotky č. 969/7 v domě na adrese , adresa, , 969, , adresa, , žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává ze zákona správu domu na adrese , adresa, , 969, , adresa, . Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že ze strany žalobce vůči žalovanému probíhala rozsáhlá korespondence. Žalobce rovněž neoznačuje přesný obsah zásilky na dodejku. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce požádal o nahlížení dne , datum, .

10. Žádost žalobce ze dne , datum, (č.l. 6) měla být dle žalobce zaslána bez dodejky.

11. Další žádost ze dne , datum, (č.l. 99) měla být dle stvrzenky (č.l. 108) zaslána stejný den a dle dodejky (č.l. 131) dle sledování zásilky (č.l. 121) byla doručena žalobci vhozením do schránky dne , datum, . K uvedenému žalovaný doložil soudu listinu nazvanou předžalobní upomínka (č.l. 157) předloženou žalobcem v řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , kdy další listina v zásilce nebyla a nemá vztah k projednávané věci. Poukázal, že žalobce ohledně zásilky tvrdil, že se jedná o předžalobní výzvu, aby následně uváděl, že se jedná o hmotněprávní výzvu k plnění. Obsah zásilky není z dodejky seznatelný, přičemž dodejka je označena “Písemnost ze dne , datum, “, což nasvědčuje, že obsahem je jedna listina.

12. Další žádost ze dne , datum, (č.l. 100) byla dle stvrzenky (č.l. 103) zaslána žalovanému stejný den, dle sledování zásilky (č.l. 120) byla zásilka určena do vlastních rukou a pro nepřevzetí v odběrní lhůtě byla vrácena žalobci. K uvedenému žalovaný uvedl, že dopis od žalobce neobdržel a pokud pošta zásilku žalobci vrátila, mohl ji soudu předložit. Dále uvedl, že žalobce často doručuje zásilky s dovětkem “Nevkládat do schránky“, v čemž žalovaný shledává nečestné a zlomyslné jednání žalobce s vytvářením si příležitostí tvrdit a prokazovat nepravdivé skutečnosti. Při jednání dne , datum, žalobce doložil zásilku vrácenou poštou, kdy soud jejím otevřením zjistil její obsah (č.l. 168-172), kdy zásilka obsahuje vícero listin včetně listiny uváděné žalobcem. Váha zásilky je oproti údaji uvedeným poštou zhruba dvojnásobná. Žalobce nijak nezdůvodnil, proč označoval zásilky termínem “nevhazovat do schránky“.

13. Další žádost ze dne , datum, (č.l. 106) byla dle stvrzenky (č.l. 107) zaslána žalovanému stejný den. Žalovaný popřel její doručení, kdy má za to, že je to procesněprávní úkon, pokud žalobce tvrdí, že je to žádost o nahlédnutí, musí prokázat její doručení žalovanému. Žalobce uvedené neprokázal.

14. Z dopisu žalovaného nazvaném Oznámení o možnosti nahlížet do podkladů k vyúčtování služeb za roky 2015-2020 ze dne , datum, (č.l. 58) a doručenky (č.l. 41) má soud za prokázané, že žalovaný na žádost žalobce reagoval oznámením o možnosti nahlížet do podkladů dne , datum, . Z dopisu žalovaného nazvaném Oznámení o možnosti nahlížet do podkladů k vyúčtování služeb za rok 2020 ze dne , datum, (č.l. 59) a doručenky (č.l. 62) má soud za prokázané, že žalovaný umožnil nahlížet do podkladů dne , datum, . Uvedené oznámení žalobce osobně převzal, ale v daném termínu možnost nahlížet nevyužil. Ze sdělení pošty vyplývá, že zásilka byla doručena až po uskutečnění nahlížení. Vedle zaslání oznámení přímo žalobci došlo k vyvěšení oznámení v obou vchodech a všem vlastníkům, nájemcům bylo oznámení vhozeno do každé schránky. Uvedená skutečnost již byla předmětem dokazování v jiných sporech účastníků, mimo jiné rovněž ve věci , spisová značka, , kdy byli účastníci seznámení vyslechnuti v rámci odvolacího řízení krajským soudem (sp.zn. , spisová značka, ). S ohledem na shodnou skutečnost, ke které měli být svědci opětovně slyšeni soud od opětovného výslechu osob pro nadbytečnost upustil. Zejména za situace, kdy žalobce uvedl, že opakoval svoji žádost ohledně práva nahlížet do podkladů k vyúčtování za rok 2020 rovněž pozdější době a to s odkazem na své právo žádat o nahlížení i opětovně. Od roku 2021 měl podat další opětovné žádosti. Soud dospěl k závěru, že za této situace opětovně volat a vyslýchat svědky k uvedené již projednávané skutečnosti je nadbytečné. Z dopisu žalovaného nazvaném “Oznámení možnosti nahlížení do podkladů k vyúčtování služeb za rok 2020“ ze dne , datum, (č.l. 59) a “Oznámení možnosti nahlížení do podkladů k vyúčtování služeb za rok 2015-2020“ ze dne , datum, (č.l. 58) má soud za prokázané, že žalovaný na žádost žalobce reagoval oznámením o možnosti nahlížet do podkladů rovněž ohledně roku 2020. Z oznámení o možnosti nahlížet do podkladů k vyúčtování ze dne , datum, (č.l. 110) a doručenky (č.l. 111) má soud za prokázané, že žalovaný na žádost žalobce reagoval oznámením o možnosti nahlížet do podkladů. Z uvedeného oznámení žalovaného, které žalobce obdržel dne , datum, , má soud za prokázané, že žalobce byl žalovaným informován, že společenství vlastníků umožní žalobci seznámit se s podklady k vyúčtování služeb za rok 2015-2020 při setkání s mediátorem dne , datum, , dále dne , datum, ve společenské místnosti domu , adresa, , 969, případně v následujícím období do , datum, bude mít podklady , jméno FO, , který seznámení může umožnit. Zároveň žalovaný nabídl trvalou možnost nahlížení do podkladů k vyúčtování v sídle Společenství, tedy v budově správce společenství v , Anonymizováno, , a to v úředních hodinách. Skutečnost, že žalovaný umožnil žalobci seznámení se s podklady při setkání s mediátorem má soud za prokázanou, kdy žalobce na rozdíl od žalovaného odmítl udělit souhlas, aby byl na uvedenou skutečnost mediátor dotázán. Přijetí uvedeného dopisu od žalovaného ze dne , datum, žalobce popíral. Soud má za prokázané, že na uvedené adrese , adresa, , , adresa, má vedle žalobce hlášené trvalé bydliště otec žalobce, který má shodné jméno a má obývat byt společně s žalobcem. V otázce doručení žalobci dospěl soud k závěru, že za situace, kdy jeden byt, jednu domácnost obývá vedle žalobce rovněž další rodinný příslušník, a to osoba téhož jména, přičemž jde o otce žalobce, dostal se dopis do dispozice žalobce i tehdy, pokud jej převezme osoba žijící s žalobcem. Výzva byla před doručením vhozena do schránky jejíž existenci žalobce popírá a k níž se nehlásí, když popírá její vlastnictví. Soud má za to, že dopisy žalovaného se dostaly do dispozice žalobce, kdy pokud dopisy nepřevzal žalobce osobně, což žalobce popírá, převzal je rodinný příslušník, se kterým má žalobce sdílet byt i domovní schránku. Žalobce měl tedy objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Z dodejky (č.l. 111) má soud za prokázané, že žalobci byla nejprve doručena výzva k vyzvednutí, a protože adresát nebyl zastižen, došlo k vyzvednutí dopisu později. Je tak vyloučené, že by se o dopisu žalobce nedozvěděl, když se již dříve do jeho dispozice dostala výzva pošty. Pokud dopis následně nepřevzal žalobce osobně, ale převzal jej na místo žalobce jeho otec, který má s žalobcem shodné jméno a obývá stejnou domácnost, pak se rovněž dopis dostal do dispozice žalobce. Z obsahu zásilky je seznatelné, že adresátem dopisu je žalobce, coby vlastník bytu, a otec mu případně měl dopis předat. Lze tak mít za to, že se dopis i předchozí oznámení pošty o uložení zásilky dostaly do dispozice žalobce obdobně, jako by byl doručen do domovní schránky. Žalobce tak o doručovaném dopise věděl, eventuelně měl vědět, a měl si zjistit, zda je adresátem dopisu namísto otce. Pokud žalobci činí problémy ohledně doručování skutečnost, že v jeho bytě je více osob shodného jména, je na něm, aby jako jediný vlastník bytu učinil kroky, aby k potížím s doručováním nedocházelo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 1239/2016). Uvedenou problematiku řešil již Krajský soud v Plzni ve věci sp.zn. , spisová značka, . Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že je to žalobce, který dělá obstrukce při doručování a domáhání se práv vůči žalovanému. Ať již jde o skutečnost, že opakovaně uplatňuje svoje práva, ačkoli nemá zájem o jejich skutečnou realizaci. Sám zasílá žalovanému zásilky s přípisem nevhazovat do schránky, doručuje značné množství rozsáhlých nepřehledných písemností, ale sám si poštu nevyzvedává, popírá vlastnictví schránky, případně svoji schránku neoznačuje, schůzí vlastníků se osobně neúčastní a nedostavuje se ani na soudní jednání. Zůstává tak otázkou, jak si vlastně žalobce představuje realizaci svých práv a zda mu jde skutečně o realizaci práva seznámit se s podklady pro vyúčtování nebo jde z jeho strany pouze o snahu činit žalovanému potíže a jde tak o šikanózní výkon práva. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný setrvale projevuje snahu dostát svým zákonným povinnostem, ale je to právě žalobce, který se sice práva dožaduje, ale následně se realizaci svého práva brání. Nelze klást k tíži žalovaného chování žalobce, který o spolupráci nemá zájem a fakticky žalovanému brání ve splnění jeho povinnosti. Žalovaný učinil veškeré možné kroky, aby žalobci realizaci jeho práva umožnil. Žalobce setrvale bojkotuje zjevnou snahu žalovaného o smírné řešení sporu a všechny nabídky k realizaci svého práva. Chování žalobce nasvědčuje tomu, že mu o uplatnění práva ve skutečnosti nejde. Každá jednotlivá okolnost by mohla být dílem náhody, ale v projednávaném případě všechny okolnosti vylučují dobrý úmysl žalobce domoci se svých práv. Každá jednotlivá zjištěná skutečnost mohla být dílem náhody, ale s ohledem na jejich množství a kumulaci vedou soud k přesvědčení, že zájmem žalobce není a nebylo domoci se svých práv. Ze strany žalobce jde o značné množství uplatňovaných požadavků, řádné nepřebírání pošty, jeho popírání vlastnictví poštovní schránky v domě, sdílení bytu s otcem stejného jména a tvrzení, že žalobce osobně zásilky nepřebíral, setrvalé popírání vyvěšovaných informací na nástěnce společenství, neúčastnění se žádných schůzí vlastníků, nedostavování se k soudu, nevyužívání nabídnutých možností seznámit se s podklady ani v rámci mediace, zasílání zásilek žalovanému s označením do vlastních rukou, neurčité označování obsahu zásilek na dodejkách, zasílání vícero výzev v jedné zásilce. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce měl opravdovou snahu o seznámení se s podklady pro rok 2020, když kromě abnormální korespondence z jeho strany vyvinul jinou aktivitu, ať již nevyužil možnosti nahlédnout do podkladů nebo možnosti vyjasnit si své požadavky v rámci soudního řízení. Na rozdíl od zástupce žalobce (předsedy SBD , jméno FO, ) se žalovaný k jednání soudu nedostavoval. Soud neshledal důvod, aby vznesl dotaz na poštu ohledně doručování zásilek, když s ohledem na listovní tajemství pošta nemůže znát obsah doručovaných zásilek, navíc za situace, kdy zásilku vrátila žalobci (sledování zásilky ze dne , datum, na č.l. 120)) a ohledně zásilky ze dne , datum, pošta eviduje její vhození do schránky (č.l.121). Je dle soudu na žalobci, aby za situace, kdy nepochopitelně omezuje doručování pouze do rukou adresáta, prokázal obsah vrácené zásilky jejím předložení soudu. Za situace, kdy žalobce se ani v jednom nevyužil možnost seznámit se s podklady pro vyúčtování, neshledal soud důvod pro dokazování, zda žalovaný předložil v rámci seznámení veškeré podklady. Zároveň neshledal ani důvod prokazovat, zda podmínky pro seznámení byly odpovídající. Takové dokazování by připadalo do úvahy, pokud by žalobce možnosti seznámit se s podklady využil, ale uvedené právo by bylo ze strany žalovaného omezeno. Vzhledem k tomu, že se žalobce seznámení s podklady neúčastnil, nepřichází do úvahy zjišťovat v tomto řízení zda podmínky pro seznámení se s podklady byly odpovídající.

15. Z § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. pak vyplývá žalobcovo právo, aby mu žalovaný na základě písemné žádosti do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnil mu pořízení kopie podkladů. V tomto případě však již zákon nestanoví povinnost žalovaného žalobci předmětné podklady doručovat, tento má pouze povinnost umožnit žalobci, aby se mohl s podklady reálně seznámit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce žádné možnosti seznámit se s podklady nevyužil, neshledal soud důvod pro zjišťování, zda byly umožněny náležité podmínky a zda byly žalovaným připraveny k dispozici všechny podklady. Okolnost, že bylo v jiném sporu shledáno, že vyúčtování nebylo řádné neznamená, že podklady nejsou rovněž řádné. Uvedené by připadalo do úvahy za situace, kdy by možnosti seznámení žalobce využil, ale nepanovala by shoda ohledně řádného rozsahu. Za situace, kdy žalobce neprojevil další aktivitu, než je poslání žádosti o možnost nahlédnout do vyúčtování, ale následně byl již pasivní, není důvod zabývat se před soudem rozsahem podkladů.

16. Soud má za prokázané, že žalovaný opakovaně umožnil nahlížení do podkladů za vyúčtování za rok 2020, a to minimálně dne 4. 8 2021 a dne , datum, , a vedle toho nabídl možnost seznámení se s podklady na setkání s mediátorem dne , datum, a vstřícně nabídl další možné termíny v novém sídle žalovaného. Skutečnost, že žalobce uvedené možnosti nevyužil, nelze klást k tíži žalovanému, který projevil snahu umožnit žalobci realizovat jeho právo na seznámení se s podklady.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalovaný byl v dané věci plně úspěšný, náleží mu proto v plném rozsahu náhrada nákladů soudního řízení. Tyto sestávají z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby (převzetí věci, vyjádření ze dne , datum, , , datum, a , datum, a účast u ústních jednání ve dnech , datum, a , datum, přesahující 2 hodiny, porada s klientem) po , částka, dle § 9 odst. 1, § 7 a § 11 advokátního tarifu, pět režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši , částka, . Celkem tak má žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Soud nepřiznal žalovanému nárok za úkon za podání vyjádření ze dne , datum, , kdy podáním téhož dne žalovaný doplnil důkazy. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žalovaný požadoval úhradu za neúčelný úkon a přiznal pouze náhradu za jeden úkon. Soud neshledal žádný důvod pro krácení náhrady nákladech řízení, proto náhradu nákladů přiznal žalovanému v plné výši.