25 C 67/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 46 121 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta tituly před jménem Karla Goláně částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále je také „žalobkyně“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „první smlouva“), dále dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „druhá smlouva“) a dále dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota. Na základě první smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, částku částka za zpracování zápůjčky a částku částka za službu komfortního a flexibilního splácení (dále také „poplatek“). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své smluvní závazky. Žalovaný na pohledávku z první smlouvy uhradil celkem částku částka. Dále na základě druhé smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, částku částka za zpracování zápůjčky a částku částka za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své smluvní závazky. Žalovaný na pohledávku z druhé smlouvy uhradil celkem částku částka. Dále na základě třetí smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku částka představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, částku částka za zpracování zápůjčky a částku částka za službu komfortního a flexibilního. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 15 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své smluvní závazky. Žalovaný na pohledávku z první smlouvy uhradil celkem částku částka.

2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel pohledávku s účinností od datum na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z první smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka na 24 měsíců a žalovaný se zavázal splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem a poplatky. Dále z druhé smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka na 18 měsíců a žalovaný se zavázal splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem a poplatky. právnická osoba ze třetí smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou také smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka na 15 měsíců a žalovaný se zavázal splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem a poplatky. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky do datum.

6. Pohledávka za žalovaným byla dne datum (s účinností od téhož dne) postoupena společností právnická osoba, na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému dopisem oznámena, kdy toto potvrzuje i doklad o odeslání.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel profesionál. Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením § 588 o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

9. Soud se tedy zabýval platností uzavřených smluv z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, s ohledem na výši sjednaných poplatků. Tyto jsou sjednány způsobem, který nápadně připomíná cenu půjčených peněz (úroku), a nic na tom nezmění, jakým způsobem jsou označeny. Cena půjčených peněz je bez pochyby podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (v tomto případě u první smlouvy dvanáct krát, když RPSN smlouvy činila 116,36 % a výše obvyklé sazby v prosinci 2022, tedy v době uzavření smlouvy činila 9,66 %, dále u druhé smlouvy osm krát, když RPSN smlouvy činila 77,87 % a výše obvyklé sazby v září 2022, tedy v době uzavření smlouvy činila 9,70 % a u třetí smlouvy třináct krát, když RPSN smlouvy činila 109,23 % a výše obvyklé sazby v dubnu 2022, tedy v době uzavření smlouvy činila 8,29 %), stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, když z obojího je zřejmé, že osoby, které o úvěry žádají, jsou většinou v tíživé životní situaci. Žalobkyně si proto musí být minimálně vědoma toho, že takové osoby nebudou schopny půjčené peníze vrátit včas. Zahrne-li pro takový případ do svých podmínek sankce (v podobě různých poplatků) za prodlení v tak nehorázných sumách, zneužívá tím svého (silnějšího) postavení věřitele (a profesionála) a takovému jednání, nemůže být přiznána soudní ochrana.

10. Jelikož nerovnováha v právech a povinnostech stran je v souzené věci tak významná, je nutno ujednání všech tří smluv hodnotit jako obecně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, neboť je třeba mít neustále na paměti, a aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku (vyjádřená v hlavě I.), která mají přednost před ostatními ustanoveními zákona. Protože soud smlouvy shledává absolutně neplatné, uložil žalovanému, z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit dlužnou částku představovanou poskytnutými (a dosud nevrácenými) finančními prostředky ve výši částka (částka z první smlouvy, částka z druhé smlouvy a částka ze třetí smlouvy), které se dostaly do majetkové sféry žalovaného (a o které byla žalobkyně ochuzena). Zároveň soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % jdoucí z uvedených částek od datum do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne datum, jelikož z předžalobní výzvy, jejíž součástí je i výzva k úhradě dluhu, ze dne datum vyplývá, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o půjčce nejpozději do datum. Následujícího dne, datum, tedy došlo k prodlení žalovaného. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného v souvislosti s těmito neplatnými smlouvami. S ohledem na výše uvedené proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.