6 C 124/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: Jméno žalované A developerská a. s., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A Jméno žalované B Jméno žalované C ., IČO IČO žalované C sídlem Adresa žalované C zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadne 1/2 z tohoto výtěžku, žalované č. , hodnota, připadne 1/4 z tohoto výtěžku a žalované č. , hodnota, připadne 1/4 z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vůči žalovaným zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitost“). Uvedla, že již nechce setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, neboť nemovitost nelze s ohledem na její povahu fakticky rozdělit. Uvedla, že mezi účastníky je sporný způsob vypořádání s tím, že žalobce nemá zájem převzít nemovitost do svého výlučného vlastnictví. Žádná ze stran nechce nabýt nemovitost do svého výlučného vlastnictví, a proto žalobkyně navrhla, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušil a nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek se rozdělí mezi účastníky dle jejich podílů na nemovité věci.

2. Žalovaná č. , hodnota, se k žalobě nevyjádřila3. Žalovaná č. , hodnota, poté, co vstoupila do řízení na místo původní žalované č. , hodnota, , a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že preferuje prodej svého podílu na společné nemovité věci a nejeví zájem o odkup podílů ostatních spoluvlastníků. Nicméně uvedla, že je potřeba ověřit, zda je tento postup aktuálně poslední variantou, jak spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. V každém případě žalovaná č. , hodnota, trvá na tom, aby obdržela obvyklou cenu.

4. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalované č. , hodnota, . Žalovaná č. , hodnota, se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla předvolána, přičemž předvolání k jednání jí bylo doručeno do datové schránky fikcí dne , datum, , tj. byla u ní zachována lhůta k přípravě uvedená v § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované č. , hodnota, v souladu s § 101 odst. 3 o. s.ř. Při jednání setrvala žalobkyně na podané žalobě, žalovaná č. , hodnota, taktéž na svém písemném vyjádření.

5. Po provedeném dokazování dospěl závěru k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Jak vyplývá z aktuálního výpisu z Katastru nemovitostí, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 65, rodinný dům, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalobkyni přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2, žalované č. , hodnota, přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4 a žalované č. , hodnota, přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/4. Předmětné nemovitosti tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou. Přičemž účastníky bylo v rámci soudního jednání konstatováno, že případným dělením by vzniky také nepřiměřené náklady a k dělení nemovitosti by soudem nemělo být přistoupeno. Ve věci nebyl ani zadán a zpracován znalecký pozemek ohledně dělitelnosti nemovitosti, a to s ohledem na náklady řízení. Současně z výpisu z www.mapy.cz, jakož i www.google.com týkající se fotodokumentace předmětné nemovitosti, soudu vyplynulo, že nemovitost je rodinný dům se zahradou, případně dříve mohl být používán i jako hospodářské stavení, a případné dělení nemovitosti, např. na bytové jednotky, pokud by bylo vůbec možné, by s sebou neslo nepřiměřené náklady.

6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

8. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. V projednávané věci se žalobkyně domáhala, aby bylo soudem zrušeno podílového spoluvlastnictví účastníků a rozhodnuto o způsobu jeho vypořádání, přičemž uvedla, že věc není fakticky dělitelná a žalobkyně nemá zájem nabýt společnou věc do svého výlučného vlastnictví, což uvedla i žalovaná č. , hodnota, , žalovaná č. , hodnota, byla po celou dobu řízení pasivní a nekontaktní.

13. Jak vyplývá z § 153 odst. 2 o.s.ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu právě například v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je však vázán předmětem řízení potud, že nemůže provést vypořádání k jiným věcem, než které účastníci učinili předmětem řízení. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 1147 o.z. v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 1145 o.z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem však mohou být pouze takové věci, které účastníci k vypořádání navrhnou a označí je v žalobním návrhu s tím, že právě k nim chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit.

14. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplývá jak z výše citovaných ustanovení o. z., tak byla opakovaně judikována v soudních rozhodnutích. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o. z. soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Posloupnost způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví je stanovena i v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přičemž, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , judikaturu týkající se vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci (zejména otázky, zda budova ve spoluvlastnictví je „dobře dělitelná“) podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. lze v zásadě použít i v poměrech nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rozdělením společné věci se blíže zabýval např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud tak nejprve zkoumá, zda je možné společnou věc rozdělit, včetně např. přeměny podílového spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že nemovitosti nejsou dělitelné, neboť tvoří funkční celek, kdy se jedná o rodinný dům se zahradou. Rozdělení v tomto případě není hospodářsky účelné, neboť by nebylo možné nemovitosti řádně užívat k určenému účelu, případné rozdělení by s ohledem na stav nemovitosti bylo spojeno s nepřiměřenými náklady. S ohledem na okolnosti tohoto případu dospěl soud k závěru, že rozdělení společné věci není dobře možné, případně by rozdělení nemovitosti bylo spojeno s neúměrnými náklady, včetně např. znaleckého posudku, o což před soudem přítomní spoluvlastníci, tj. žalobce a žalovaná č. , hodnota, , uvedli, že nemají zájem.

16. Pokud soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není fakticky možné, resp. by bylo spojeno s takovými nepřiměřenými náklady a obtížemi, o což ani jeden ze spoluvlastníků neprojevil zájem, zkoumá soud dále, zda lze přikázat společnou věc do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků s tím, že ostatním vyplatí přiměřenou náhradu s ohledem na jejich spoluvlastnický podíl.

17. Nicméně i zde došel soud k závěru, že tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví není v daném případě možný, neboť žalobkyně ani žalovaná č. , hodnota, neprojevily zájem o nabytí společné věci do svého výlučného vlastnictví, žalovaná č. , hodnota, se během řízení ve věci vůbec nevyjádřila. Zákonem výslovně neuvedeným, z povahy věci však vyplývajícím, předpokladem tohoto způsobu vypořádání je nejen to, že o společnou věc mají někteří ze spoluvlastníků zájem, ale také to, že jsou schopni za ni zaplatit, k tomu blíže viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 687/2004. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná č. , hodnota, uvedly, že nemají zájem o nabytí nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaná č. , hodnota, se ve věci vůbec nevyjádřila, nebylo možné podílové spoluvlastnictví vypořádat ani přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví některého z účastníků.

18. Jestliže není dobře možné reálné rozdělení dosud společné věci a žádný z účastníků řízení nemá zájem o nabytí do svého výlučného vlastnictví, je jediným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví nařízení jejího prodeje ve veřejné dražbě, přičemž výtěžek se mezi účastníky rozdělí v poměru jejich spoluvlastnického podílu na společné věci.

19. S ohledem na skutečnost, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a současně nebylo soudem shledáno, že by společná věc byla dělitelná, a žádný ze spoluvlastníků neprojevil zájem o koupi společné věci, nezbylo soud nic jiného než spoluvlastnictví účastníků zrušit a rozhodnout o způsobu vypořádání, a to prodejem ve veřejné dražbě (výrok I.), přičemž výtěžek z prodeje se mezi účastníky rozdělí v poměru, který odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu (výrok II.).

20. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, ze dne , datum, , je řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahy tzv. iudicium duplex, tj. rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.