6 C 127/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Teodorou Chvalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vypořádání SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ

I. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje osobní automobil tovární značky , jméno FO, , rok výroby 2017, RZ , SPZ, .

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje osobní automobil Renault, VIN , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rok výroby 2018, RZ , SPZ, .

III. Soud nařizuje prodej nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. 24, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , právnická osoba, , rodinný dům, vše zapsáno na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem.

IV. Žalobkyně je povinna vyplatit žalované částku ve výši , částka, .

V. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud vypořádal zaniklé společné jmění účastníků. Uvedla, že usnesením Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo žalobkyni jako jediné dědičce potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli panu , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , posledně bytem , adresa, (dále jen „zůstavitel“), kterým je mj. právo na vypořádání společného jmění manželů (tzv. SJM) v hodnotě jedné poloviny jeho obvyklé ceny, tj. ve výši , částka, . Konstatovala, že manželství žalované a zůstavitele bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, č.j. , spisová značka, a zaniklé společné jmění manželů dosud nebylo žádným způsobem vypořádáno. Žalobkyně specifikovala a navrhla, aby bylo nejprve vypořádáno tím způsobem, že nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. 24, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , právnická osoba, , rodinný dům, vše zapsáno na LV 232 pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih (dále jen „nemovitosti“), v obvyklé hodnotě , částka, , a automobil Renault Clio, RZ 4 K1 8386, rok výroby 2012 (dále jen „Renault Clio“), v obvyklé ceně , částka, budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, automobil , jméno FO, , RZ , SPZ, , rok výroby 2017 (dále jen „, jméno FO, “), v obvyklé ceně , částka, bude přikázán do výlučného vlastnictví žalované a žalobkyně vyplatí žalované na vypořádání nároků ze společného jmění manželů , Jméno žalované, a , jméno FO, částku , částka, . Následně podáním ze dne , datum, žalobkyně změnila způsob vypořádání zaniklého společného jmění manželů v tom rozsahu, že žádá, aby nemovitosti byly prodány, kupní cena rozdělena mezi účastníky a žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované částku ve výši , částka, představující rozdíl mezi obvyklou cenou jednotlivých automobilů při započtení uhrazeného dluhu za žalovanou ve výši , částka, , přičemž v podání ze dne , datum, navýšila částku (dluh) hrazený za žalovanou v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí tak, že žalobkyně je povinna uhradit žalované částku ve výši , částka, .

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, . Uvedla, že o nemovitosti se stará po smrti zůstavitele, nicméně ze starobního důchodu finančně nezvládá celou nemovitost ufinancovat. Dále konstatovala, že do nemovitosti investovala bezmála , částka, , což bylo její dědictví po rodičích, a za tyto peníze nechala vystavit novou stodolu, dnes garáž, vjezd na horní zahrádce. Žalobkyně se žádným způsobem na budování nemovitosti nepodílela. Co se týče automobilu , jméno FO, , ten si žalovaná zaplatila, Renault si odvezla žalobkyně, resp. její manžel , jméno FO, , do , adresa, . Dále uvedla, že žalovaná platila u nemovitosti stromky, ploty, brány sice platil zůstavitel, nicméně žalovaná je natírá a stará se o ně. V nemovitosti vybudovali žalovaná se zůstavitelem novou koupelnu, žalovaná koupila rohovou vanu, umyvadlo, toaletu, spolu se zůstavitelem koupili sprchový kout, pračku, postel i skříně v ložnice, levný nábytek 2 křesla a skříňky kupovali taktéž se zůstavitelem, žalovaná koupila židle v domě, tři shrnovací dveře v domě, zatímco zůstavitel dvoje. Obývací pokoj si přivezla žalovaná se zůstavitelem z bývalého bydliště v , adresa, . Závěrem svého podání žalovaná uvedla, že by se chtěla přestěhovat do bytu 2+1 v , adresa, a nemovitost zadala k prodeji společnosti Remax.

3. Nicméně k tvrzeným skutečnostem žalovaná neoznačila soudu žádné důkazy, přestože k označení důkazů k prokázání tvrzených skutečností byla vyzvána v usnesení soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které jí bylo doručeno fikcí dne , datum, .

4. Žalobkyně reagovala na vyjádření žalované replikou ze dne , datum, , ve které uvedla, že žalovaná v nemovitostech bydlí, a není tak nic zvláštního na tom, že hradí poplatky spojené s užíváním nemovitosti. Žalobkyně však hradí za žalovanou vodné, stočné, odpady a daň z nemovitosti, přestože předmětnou nemovitost vůbec neužívá (žalobkyně). Žalobkyně sice připustila, že žalovaná z dědictví zainvestovala do střechy stodoly, zbytek peněz je však toho názoru, že utratila za nepodstatné věci a zbytečnosti. K osobním automobilům uvedla, že , jméno FO, užívá žalovaná, nicméně dluh na kupní ceně uhradil zůstavitel, Renault Clio užívá žalobkyně, která jej odvezla po domluvě s žalovanou, jež si stěžovala, že dva automobily finančně nezvládá. Žalobkyně dále s podivem konstatovala, že žalovaná zadala předmětnou nemovitost k prodeji přes realitní kancelář, přestože je majitelkou pouze ½ této nemovitosti.

5. Repliku žalobkyně doručil soud žalované, a to fikcí dne , datum, . Žalovaná se ve věci více nevyjádřila.

6. Soud ve věci nařídil nejprve usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, první setkání s mediátorem a za tímto účelem řízení mimo jiné přerušil.

7. Sdělením mediátora ze , datum, bylo zjištěno, že nařízená mediace nemůže proběhnout, neboť bylo zjištěno, že ohledně žalované probíhá řízení o omezení svéprávnosti.

8. Podáním ze dne , datum, žalobkyně požádala soud, aby bylo pokračováno v přerušeném řízení.

9. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , rozhodl soud, že v řízení, které bylo přerušeno, se pokračuje.

10. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo rozhodnuto o tom, že se řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalované jako posuzované zastavuje.

11. Soud ve věci nařídil jednání nejprve dne , datum, . Dne , datum, kontaktovala žalovaná telefonicky soud s tím, že se tohoto jednání z důvodu nedostatku finančních prostředků nemůže zúčastnit, důchod pobírá až 10. den v měsíci, tedy po tomto datu do cca poloviny měsíce, kdy už nemá dostatek finančních prostředků, se jednání účastnit může. Dne , datum, soud zjistil, že žalované by nebyla zachována lhůta k přípravě na jednání původně nařízené dne , datum, stanovená v § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a tak bylo jednání odročeno na , datum, , přičemž soud vzal při stanovení termínu jednání v potaz i sdělení žalované týkající se její finanční situace. Žalobkyni bylo předvolání k tomuto jednání doručeno dne , datum, do datové schránky, žalované bylo předvolání k jednání doručeno fikcí dne , datum, . Z jednání nařízeného dne , datum, se žádný z účastníků neomluvil a lhůta k přípravě byla všem účastníkům zachována. Soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované.

12. Při ústním jednání konaném dne , datum, žalobkyně setrvala na podané žalobě ve spojení s dalšími podáními (vyjádření, replika) a navrhla, aby soud zaniklé společné jmění manželů vypořádal tak, že automobil Renault Clio připadne do výlučného vlastnictví žalobkyně, automobil , jméno FO, do výlučného vlastnictví žalované, nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. 24, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , právnická osoba, , rodinný dům, vše zapsáno na LV 232 pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih, budou prodány a výtěžek z prodeje bude rozdělen rovným dílem mezi účastníky. Žalobkyně vyplatí žalované vypořádací podíl, který je roven rozdílu obvyklých cen jednotlivých automobilů při započtení nákladů žalobkyně na dluhy žalované. Žalobkyně soudu k prokázání svých tvrzení, a to zejména vyčíslení jednotlivých nákladů předložila u výpisy z , právnická osoba, ze dne , datum, a ze dne , datum, , listinu s názvem „vyrovnání finančních prostředků společného jmění manželů“ na účtu zůstavitele, listinu obsahující sdělení o výši peněz na účtu, emailovou komunikaci ze dne , datum, , přičemž většina listin byla získána v rámci dědického řízení po zůstaviteli. Žalovaná byla podle § 118a o.s.ř. vyzvána k prokázání tvrzených skutečností, a to zejména nabytí vlastnictví k automobilu , jméno FO, a prokázání veškerých vnosů z výlučného majetku žalované do zaniklého společného jmění manželů, a současně byla poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemen. Koncentrační lhůta byla účastníkům poskytnuta podle § 118b o.s.ř. do skončení prvního jednání ve věci. Žalovaná však, a to i v souladu se zásadou vigilantibus iura, neunesla důkazní břemeno k prokázání tvrzených skutečností.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Manželství žalované a zůstavitele bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu , adresa, jih ze dne , datum, č.j. 25 c 67/2022-13, který nabyl právní moci dne , datum, . Usnesením Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo žalobkyni jako jediné dědičce potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli a ve výroku II. tohoto usnesení bylo žalobkyni mj. zařazeno právo na vypořádání společného jmění manželů v hodnotě jedné poloviny jeho obvyklé ceny, tj. , částka, . V odůvodnění usnesení v dědickém řízení byla mimo jiné uvedena obvyklá cena osobního automobilu Renault Clio ve výši , částka, a obvyklá cena osobního automobilu , jméno FO, ve výši , částka, . Obvyklá cena nemovitosti byla stanovena ve výši , částka, . Z tvrzení žalobkyně, emailové komunikace z ledna 2025 a února 2025 mezi žalobkyní a starostou obce , adresa, , z výpisu Unicredit Bank a AirBank bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne , datum, za žalovanou stočné ve výši , částka, , dne , datum, uhradila žalobkyně za žalovanou odpady za rok 2024 ve výši , částka, , dne , datum, uhradila žalobkyně za žalovanou stočné za rok 2024 ve výši , částka, , dne , datum, uhradila žalobkyně daň z nemovitosti ve výši , částka, , vše v souvislosti s užíváním předmětné nemovitosti ze strany žalované. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně bylo dále zjištěno, že na účtu zůstavitele ke dni právní moci rozvodového rozsudku bylo , částka, . Zůstavitel po právní moci rozsudku uhradil za žalovanou dne , datum, dluh u exekutorského úřadu , adresa, ve výši , částka, a dne , datum, uhradil zůstavitel za žalovanou částku ve výši , částka, , čímž byl splacen spotřebitelský úvěr žalované na koupi automobilu , jméno FO, . Žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzených skutečností, a to vnosů ze svého výlučného majetku do zaniklého společného jmění manželů a nabytí automobilu , jméno FO, do svého výlučného vlastnictví. Naopak bylo provedenými důkazy prokázáno, že spotřebitelský úvěr žalované na koupi tohoto automobilu splatil ze svého účtu zůstavitel, přičemž to, že je automobil , jméno FO, součástí zaniklého společného jmění manželů vyplývá i z usnesení vydaného v dědickém řízení. Současně bylo soudem zjištěno, že nebyla uzavřena žádná dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, ani dosud nebylo soudem vypořádáno.

14. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

15. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co za a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, za b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, za c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, za d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, za e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

16. Podle § 712 o. z. není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

17. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

18. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

19. Podle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

20. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

21. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že za a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, za b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, za c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

22. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: za a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, za b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, za c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, za d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, za e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, za f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění, za g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, zejména k jeho povaze, závažnosti, době trvání a okolnostem spáchání.

23. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

24. Podle § 754 o. z. manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem.

25. Podle § 765 odst. 1 o. z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů.

26. Podle § 765 odst. 2 o. z. nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

27. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Manželství žalované a zůstavitele zaniklo dne , datum, rozvodem v souladu s § 754 a násl. o. z. Žalované, jako jediné dědičce po zůstaviteli, bylo usnesením Okresního soudu , adresa, -jih ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , přiznáno mimo jiné právo na vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. Lhůta k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů byla zachována, neboť žaloba byla podána dne , datum, a lhůta v souladu s pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství žalované a zůstavitele ve spojení s § 741 o. z. běžela do , datum, . Soudem bylo zjištěno, že v souladu s ustanovením § 708 a násl. o. z. součástí zaniklého dosud nevypořádaného společného jmění manželů jsou nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. 24, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , právnická osoba, , rodinný dům, vše zapsáno na LV 232 pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -jih (dále jen „nemovitosti“), osobní automobil tovární značky , jméno FO, , rok výroby 2017, RZ , SPZ, v obvyklé ceně , částka, (dále jen „, jméno FO, “), osobní automobil Renault, VIN VF15RSN0A 60024340, rok výroby 2018, RZ , SPZ, , v obvyklé ceně , částka, (dále jen „Renault Clio“) a zůstatek na účtech v celkové výši , částka, , tj. částka ve výši , částka, představující ½ hodnoty zůstatku na účtech by měla připadnout každému účastníkovi. Zůstavitel, potažmo žalobkyně, pak ze svého výlučného majetku vyčíslily soudu vnosy do společného jmění manželů v souladu s § 742 odst. 1 písm. c) o. z. ve spojení s § 742 odst. 2 o. z., a to v celkové výši , částka, , kterou započetly na vypořádací podíl. V souladu s ustanovením § 712 o. z. použil soud pro určení způsobu vypořádání společného jmění přiměřeně ustanovení § 1115 a násl. o. z. upravující spoluvlastnictví, konkrétně pak § 1143 a násl. o. z. S ohledem na skutečnost, že účastníci v podstatě shodně tvrdili, resp. žádnými relevantními důkazy neprokázali opak, přikázal soud v souladu s § 1147 o. z. ze zaniklého společného jmění manželů automobil , jméno FO, žalované (výrok I.) a automobil Renault Clio žalobkyni (výrok II.), přičemž rozdíl v obvyklé ceně činí , částka, ., tj. žalobkyně je povinna doplatit žalované částku ve výši , částka, . Účastníci pak ve svých vyjádřeních, jakož i v případě žalobkyně u ústního jednání před soudem, shodně tvrdili, že nemají zájem nabýt předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a naopak navrhují, aby byly prodány. Soud proto v souladu s ustanovením § 712 o. z. ve spojení s ustanovením § 1143 a násl. o. z. dospěl k závěru, že jediným způsobem, jak lze v daném případě vypořádat vlastnická práva k předmětné nemovitosti, je prodej nemovitosti podle § 1174 o. z. s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem (výrok III.). Současně soud konstatuje, že provedeným dokazováním nebyly žádné vnosy žalované z jejího výlučného majetku do společného jmění manželů prokázány. Vypořádací podíl (výrok IV.), který je žalobkyně povinna vyplatit žalované, pak soud v souladu s provedeným dokazováním, vypočetl jako rozdíl mezi částkou představující polovinu zůstatku na účtech, tj. , částka, , spolu s částkou ve výši , částka, představující rozdíl mezi doplatkem obvyklé ceny automobilů, tj. celkem , částka, , a od této celkové částky pak odečetl výdaje žalobkyně v souladu s § 742 o. z. ve výši , částka, . Vypořádací podíl je tak po zaokrouhlení na celá čísla roven částce ve výši , částka, , kterou je žalobkyně povinna vyplatit žalované. Nad rámec soud konstatuje, že lhůta k plnění, tj. vyplacení vypořádacího podílu sice není ve výroku IV. stanovena, nicméně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. není-li uvedeno jinak, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozsudku, tedy v tomto případě, kdy není uvedeno jinak, je žalobkyně povinna vyplatit žalované vypořádací podíl do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

28. Výrok o nákladech řízení (výrok V.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19, ze dne , datum, , je řízení o zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání povahy tzv. iudicium duplex, tj. rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny. Nad rámec soud uvádí, že žalobkyně ani náhradu nákladů řízení nepožadovala.

29. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně se při ústním jednání výslovně vzdala práva podat proti tomuto rozsudku odvolání, což potvrdila svým vlastnoručním podpisem.