6 C 174/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa , o zaplacení částky 287 996,94 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 287 996,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 95 205,60 Kč od 28. 8. 2020 do zaplacení a z částky 192 791,34 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 2 192 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2021 domáhala na žalované zaplacení smluvní pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv dle zákona č. 97/1993 Sb. V souladu s tímto zákonem a zák. č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy vytváří pohotovostní zásoby těchto rezerv. Dne 21. 1. 2020 (v žalobě chybně uvedeno datum 22. 1. 2020) účastnice uzavřely kupní smlouvu, kterou se realizovala veřejná zakázka na dvacet jedna kusů nádrží na pitnou vodu. Žalovaná se zavázala ve smlouvě odevzdat tyto nádrže od výrobce [právnická osoba] v množství, jakosti a provedení dle technických podmínek uvedených v příloze č. 1 ke smlouvě za kupní cenu ve výši 396 690 Kč s připočtením DPH ve výši 83 304,90 Kč nejpozději do čtyř měsíců od nabytí platnosti smlouvy, tj. do 22. 5. 2020 s doklady v místě plnění nacházejícím se na adrese [anonymizováno 9 slov] [stát. instituce] [anonymizováno 5 slov] [obec], neboť tyto zásoby byly nakupovány na základě požadavku [stát. instituce]. Po uzavření předmětné kupní smlouvy (dále jen„ smlouva“) obdržela žalobkyně žádost [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], že v době příprav realizace veřejné zakázky došlo ke změně dislokace uložení pohotovostních zásob a předmět smlouvy požaduje dodat do nového místa plnění na adrese [adresa]. Z uvedeného důvodu zaslala žalobkyně 10. 3. 2020 žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb návrh dodatku č. 1 ke smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaslala žalobkyni podepsaný dodatek č. 1 ani po telefonických urgencích, zaslala žalobkyně 6. 4. 2020 návrh dodatku č. 1 opětovně a to datovou schránkou. Žalovaná však na datovou zprávu nereagovala, nereagovala ani na emaily žalobkyně ze 17. 4. 2020. Protože nedošlo k uzavření dodatku č. 1 po změně místa plnění, měla žalovaná povinnost odevzdat věc v místě plnění dle článku V. odst. 3 smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesdělila žalobkyni termín dodání nádrží (dále jen„ věci“), žalobkyně jí přípisem z 6. 5. 2020 k tomu vyzvala. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a po uplynutí lhůty k plnění dne 22. 5. 2020 proto žalobkyně žalovanou vyzvala dne 27. 5. 2020 k neprodlenému dodání věci. Současně ji upozornila, že nedodržení doby dodání považuje za podstatné porušení smlouvy, tj. že žalobkyně má právo od smlouvy odstoupit a upozornila žalovanou na uplatnění smluvní pokuty dle článku IX. odst. 1 smlouvy. Ani na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Proto žalobkyně vyzvala žalovanou přípisem z 3. 7. 2020, aby nejpozději do 13. 7. žalovaná sdělila, zda věc žalobkyni dodá. Na tuto výzvu reagovala 30. 7. 2020 právní zástupkyně žalované tím, že k prodlení splněním smlouvy nedošlo z důvodu, že žalobkyně požadovala změnu místa plnění. Žalovaná prostřednictvím zástupkyně požadovala, aby změna místa plnění byla sjednána v dodatku ke smlouvě a současně bylo dohodnuto, že nádrže budou dodány od jiného výrobce, protože v důsledku toho vzniknou žalobkyni vícenáklady v případě dodání věci do [obec]. Žalovaná uvedla, že objednala nádrže u výrobce v [obec], původní dodávku u výrobce v [země] zrušila. O údajné změně na původní místo dodání v [obec] žalovaná uvedla, že obnovila objednávku u původního výrobce a sdělila, že nádrže lze dodat cca do tří týdnů. V návaznosti na to zaslala žalobkyně 13. 8. 2020 žalované výzvu, ve které požadovala termín dodání do 4. 9. 2020. Současně s ohledem na prodlení žalované žalobkyně uplatnila prozatímní smluvní pokutu za období od 23. 5. 2020 do 10. 8. 2020 ve výši 95 205,60 Kč fakturou splatnou 27. 8. 2020. Žalovaná přípisem z 30. 9. 2020 žalobkyni sdělila, že uplatnění smluvní pokuty považuje za neoprávněné z důvodu, že prodlení dodání věci nezavinila. Žalobkyně i přes dlouhé prodlení žalované s dodáním věci měla nadále zájem o plnění smlouvy a proto žalovanou 26. 11. 2020 vyzvala k plnění a stanovila poslední lhůtu do 20. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani v této lhůtě neplnila, žalobkyně 13. 1. 2021 v souladu s článkem V. odst. 4 odstoupila od smlouvy. Toto odstoupení bylo žalované doručeno 19. 1. 2021. Dále žalované účtovala smluvní pokutu za období od 11. 8. 2020 do 19. 1. 2021 ve výši 192 791,34 Kč fakturou splatnou 11. 2. 2021. Dlužná smluvní pokuta v celkové výši 287 996,94 Kč nebyla však žalovanou dosud uhrazena.

2. Žalovaná ve svých vyjádřeních s uplatněním smluvní pokuty nesouhlasila a v závěru řízení navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně projevila nedostatečnou součinnost s žalovanou, neakceptovala a nezměnila svůj návrh tak, aby jej mohla žalovaná akceptovat v možnosti plnění o 600 km dál z hlediska finančního, také se nevyjádřila k možnosti změny nádrží a nepřijala podmínky žalované. Zmínila také epidemiologickou situaci v Evropě, která rovněž zamezila včasnému dodání dodávky poté, co se účastníci domluvili, že zůstává původní místo plnění. Navíc se žalované jeví uplatněná smluvní pokuta jako nepřiměřeně vysoká a navrhla ji moderovat. Ve vyjádření k žalobě dokonce žalovaná uvedla, že prodlení s dodáním předmětu kupní smlouvy zavinila žalobkyně. Žalovaná tvrdila, že požadovala uzavření dodatku ke kupní smlouvě obsahující jiné místo plnění a jinou značku výrobce, neboť pro dodání do [obec] připadal v úvahu výrobce v [obec]. Poté co žalobkyně dopisem z 26. 11. 2020 navrhla dodatečný termín k splnění 20. 12. 2020, nebylo již možné termín splnit, neboť výroba nádrží trvá minimálně čtyři měsíce. Původní výrobce ze [země] [anonymizováno] [země], [právnická osoba] sdělil žalované, že neprodloužil českou certifikaci, tedy možnost prodeje pro sjednaný typ nádrže.

3. Soud zaměřil dokazování ke sporným otázkám, kdo z účastníků a jakým způsobem zavinil nedodání nádrží a zda výše uplatněné smluvní pokuty je v daném případě přiměřená. V řízení provedl předložené listinné důkazy a vyslechl svědky navržené žalovanou, a to [jméno] [příjmení] jednajícího za žalovanou a [titul] [celé jméno svědkyně] jednající za žalobkyni.

4. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že jednal za žalovanou ve funkci koordinátor zakázek. S žalobkyní jednal o všech náležitostech dodávky věci, tj. nádrží, která vyráběla [právnická osoba], která ovšem měla certifikát na jejich výrobu pouze do roku 2019. Certifikace měla proběhnout tak, že jednu z nádrží měli poskytnout zkušebnímu ústavu. V průběhu doby však telefonovala nějaká paní ze [anonymizována tři slova] a žádala o jinou dodací adresu do [obec]. Jednající za žalobkyni proto upozornil na to, že budou zvýšené náklady a napadlo jej také, že za stejnou kupní cenu nebudou schopni dodat nádrže do [obec]. Kontaktoval ostravskou firmu, která mohla nádrže vyrobit. V mezidobí však přišel dodatek ke kupní smlouvě se změnou místa dodání, ale nikoli se změnou ceny nádrže. Poté přišla výzva k tomu, aby nádrže dodali, ale nezměnila se smlouva. Navíc mu údajně paní, se kterou jednal, přestala brát telefon. Vzhledem k pandemické situaci potom [právnická osoba] nemohla nádrže dodat a pro firmu v [obec] byly termíny dodání nepřijatelné a neměli ani schválenou změnu druhu nádrže. Ačkoli jim žalobkyně dala dodatečný termín, nebyli již schopni jej splnit. V době kdy začali jednat s firmou z [obec], přestali jednat s [právnická osoba]. Z jakého důvodu nebylo písemně reagováno ze strany žalované na žádosti žalobkyně, svědek nevěděl odpovědět, ale připustil, že za to mohl i on sám. Věděl o tom, že podle smlouvy se mělo jednat písemně. Na otázku, z jakého důvodu nejednal písemně, odpověděl, že to byla od něho chyba. Podle názoru svědka však zavinění na nedodání nádrží a odstoupení od smlouvy zavinila paní, se kterou jednal, tedy s [titul] [celé jméno svědkyně], která mu údajně nepředala informace. Současně však svědek připustil, že nastala chyba i z jeho strany, neboť dodávku neměli podloženou. Za situace, že původní dodávku pozastavili, nemohla být provedena kontrola kvality nádrží, přičemž nákup nových nádrží nepotvrdili. Zatímco původní nádrž byla hranatá, dodané nádrže z [obec] měly mít kulatou formu i když obsah nádrží byl stejný. Kromě toho byla nádrž z [obec] lepená oproti nádrži, která měla být dodána od firmy [právnická osoba]. S [právnická osoba] pak nepokračovali v jednání z důvodu, že pro žalovanou bylo výhodnější nakoupit nádrže z [obec], neboť nemusely být certifikovány. Dle svědka se to celé„ zaseklo“ na tom, že by měli dodat nádrže [právnická osoba] do [obec]. Svědek v závěru své výpovědi opakoval, že ačkoli mělo být jednáno písemně, nečinil tak a na změnu místa dodání a specifikace nádrže reagoval pouze telefonicky. Přestože od firmy [právnická osoba] mohli nádrže okamžitě koupit a dát na certifikaci, poté co s touto firmou přestali komunikovat, [právnická osoba] nádrže prodala jinému odběrateli. 5. [titul] [celé jméno svědkyně] ve své svědecké výpovědi uvedla, že byla u žalobkyně ve funkci vedoucího obchodního manažera a zajišťovala veřejné zakázky jako dodavatel. Po uzavření smlouvy s žalovanou jim přišla žádost [stát. instituce] [anonymizováno], aby nádrže byly dodány místo do skladu ve [obec] do [adresa] [jméno] [anonymizováno] [obec]. Kontaktní osobou pro jednání ve věci byl pan [příjmení], se kterým se okamžitě po žádosti [stát. instituce] [anonymizováno] spojila a jednala s ním telefonicky, emailovými zprávami a hlavně datovými zprávami, což bylo oficiální cestou. Od pana [příjmení] se dozvěděla, že je možnost dodat nádrže od jiného výrobce, ale nebylo jisté, zda budou splněny podmínky uzavřené smlouvy. Změnu smlouvy na jiné místo plnění poslali doporučenou poštou a to maximálně měsíc po zahájení tohoto jednání. Tehdy jí však pan [příjmení] již nebral telefon. Dodatky ke smlouvě se vrátily jako adresátem nevyzvednuté. Nejprve je totiž zasílali doporučenou poštou a potom ještě i datovou schránkou. Pan [příjmení] k tomu však podotkl, že dodatky ztratila pošta. Ale i přesto, že poslali dodatky ke smlouvě datovou schránkou, s čímž pan [příjmení] souhlasil, nic se podle svědkyně nedělo. Také zjistili, že i datová schránka byla převzata, ale žalovaná nereagovala ani na pozdější telefonáty a emaily. Svědkyně z toho nabyla dojem, že pan [příjmení] neměl snahu situaci řešit. Žalobkyně mu proto poslala zprávu, že trvají na původním znění smlouvy, ale opět bez reakce. [příjmení] poslal pouze emailovou zprávu z 20. 5., kde učinil návrhy, které však předtím žádným způsobem svědkyni nikdy nesdělil. Přestože žalobkyně trvala na původní dodávce do [obec], žalovaná nereagovala. O průběhu jednání mezi žalovanou s [právnická osoba] ani o podmínkách dodávky z [obec] žalovaná kromě emailové zprávy z 20. 5. nic nesdělila. Přestože žalované dávali další možnosti k dodání věci, nádrže dodány nebyly. Podle vyjádření svědkyně to bylo z důvodu nezájmu o komunikaci a snahy se dohodnout.

6. Listinné důkazy založené ve spise potvrzují v podstatě tvrzení svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] o průběhu jednání s žalovanou. Předmětná kupní smlouva na dodávku dvaceti jedna kusů nových nádrží na pitnou vodu (dále jen smlouva) založená na č.l. 16-22 dokazuje, že žalovaná pod tehdejším názvem firmy [právnická osoba] ji podepsala 21. 1. 2020. Dopis [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ke změně místa dodání na adresu [adresa] (založen na č.l. 23 spisu). Dodatek [číslo] ke kupní smlouvě obsahující změnu místa dodání s přílohou obsahuje zmíněnou žádost [stát. instituce] [anonymizováno] a je založen na č.l. 26-27 spisu, nebyl jednatelkou žalované podepsán. Žalobkyně tvrdí, že jej zaslala 10. 3. 2020 prostřednictvím poštovní služby. Jeho opětovné zaslání bylo provedeno datovou schránkou dne 6. 4. 2020, což prokazuje listina na č.l. 28 spisu. Na č.l. 29 spisu je emailová zpráva [titul] [celé jméno svědkyně], ve které se uvádí, že na straně žalované byl dodatek [číslo] ke kupní smlouvě přijat, ale stále nemají od žalované odpověď. Datová zpráva z 22. 4. 2020 zaslaná přímo žalované na adresu jednatelky [jméno] [příjmení] prokazuje, že s ohledem na zaslaný nepodepsaný dodatek [číslo] ke smlouvě zůstalo místo původního plnění uvedené ve smlouvě. Zpráva žalobkyně podaná opět datovou schránkou z 6. 5. 2020 žádá jednatelku žalované o sdělení termínu předání věci. Další Datová zpráva zaslaná jednatelce žalované z 27. 5. 2020 ukládá neprodlené dodání věci a obsahuje též upozornění na to, že bude v souladu se smlouvou účtována smluvní pokuta od 23. 5. 2020. Obdobná zpráva datovou schránkou byla adresována jednateli žalované, [jméno] [příjmení] do 3. 7. 2020 (viz č.l. 31-34 spisu). Reakci žalované prokazuje až vyjádření její právní zástupkyně, advokátky [titul] [příjmení] z 30. 7. 2020 (č.l. 42 spisu). V tomto vyjádření zástupkyně žalované odpovídá na dopis z 3. 7. 2020 tak, že klient tj. žalovaná požadovala uzavření dodatku, kde by bylo jiné místo plnění dohodnuto současně s tím, že nádrže budou od jiného výrobce. Proto byla původní objednávka v [země] zrušena, ale klient obnovil objednávku s tím, že nádrže lze dodat cca do tří týdnů. Na č.l. 71 je pak založena emailová zpráva z 20. 5. 2020 odeslaná [jméno] [příjmení] a adresovaná [celé jméno svědkyně], jejímž obsahem jsou návrhy na tři varianty řešení. Za prvé dodat nádrže [právnická osoba] a vyčíslit vícenáklady za dodání do [obec], za druhé dodat nádrže českého výrobce z [obec] za stejných smluvních cenových podmínek, ale s dodáním do [obec] a konečně za třetí dodat nádrže [právnická osoba] ve smluvním termínu do [obec]. Ve zprávě se uvádí, že údajně k tomuto návrhu žalovaná neobdržela žádné vyjádření žalobkyně tak, aby upřesnili nejzazší termín dodání k zanesení do dodatku ke smlouvě. Na témže listě se nachází odpověď [celé jméno svědkyně] z 18. 5. 2020, ve které se uvádí, že žalobkyně stále neobdržela informaci k termínu dodání nádrží, kterou telefonicky přislíbili doručit dne 15. 5. 2020, termín dodání je nejpozději 22. 5. 2020.

7. Soud po vyhodnocení výpovědí svědků [příjmení] a [titul] [celé jméno svědkyně] a uvedených listinných důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že na základě žádosti [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] sice nepochybně došlo k problémům ohledně dodávky věci, ale že k nesplnění smluvních podmínek došlo ze strany žalované v důsledku naprosto nedostatečné komunikace z její strany. Zástupce žalované [jméno] [příjmení] ve své výpovědi potvrdil, že jako zástupce žalované nekomunikoval ve smlouvě předepsanou písemnou formou. Pokud komunikoval telefonicky, nemohlo to být samozřejmě doloženo stejně jako u žalobkyně. Tento zástupce však dále nereagoval dostatečně ani emailovou korespondencí a už vůbec ne prostřednictvím datové schránky, jak činila v souladu se smlouvou žalobkyně. Žalovaná pak prostřednictvím svých jednatelů s žalobkyní nejednala vůbec, přestože k tomu byla žalobkyní žádána a zpráva podané datovou schránkou musela zcela jistě převzít. Dne 10. 3. 2020, kdy žalobkyně zaslala dodatek [číslo] ke kupní smlouvě žalované poštou a potom ještě opakovaně datovou schránkou. Teprve v emailové zprávě [jméno] [příjmení] z 20. 5. 2020 se uvádějí možná řešení tak, aby to mohlo být„ zaneseno“ do dodatku ke smlouvě. Žádný dodatek ke smlouvě však žalovaná žalobkyni nepředložila. Navíc lze mít vážné pochybnosti o tom, že žalovaná mohla ještě v této době jednat se [právnická osoba], jestliže [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že s touto společností jednat přestal a nezajistil ani certifikaci nádrže. Přestože [jméno] [příjmení] připouští, že mohla být podána žádost o certifikaci výrobku od firmy [právnická osoba], a tato firma měla příslušný počet nádrží k dispozici, ještě v emailové zprávě z 20. 5.2020 tvrdí, že by jednou z variant mohla být dodávka nádrže [právnická osoba] ve smluvním termínu do [obec]. Zůstává otázkou, jak mohla být dodávka provedena, jestliže předtím nezajistil certifikaci nádrže. Ze zprávy zástupkyně žalované z 30. 7. 2020 se podává, že k tomu nedošlo, ačkoli již datovou zprávou z 22. 4. 2020 žalobkyně potvrdila, že zůstává původní místo plnění tj. areál zařízení služeb pro [stát. instituce] [obec]. Z uvedeného je zřejmé, že ani [jméno] [příjmení] ani jednatelé žalované včasným způsobem nezajistili dodávku věci v původním termínu stanoveném ve smlouvě, ale ani v dalších termínech prodlužovaných do konce roku 2020. Žalovaná nesdělila žalobkyni v průběhu roku 2020 žádný náhradní termín plnění, přestože k tomu byla žalobkyní vyzývána. Přitom podle článku V. 5. smlouvy měl být náhradní termín smluvními stranami vzájemně potvrzen. Žalovaná nedodala předmět plnění ani pod pohrůžkou uplatnění sankce ve formě smluvní pokuty.

8. Podle článku V. 4. smlouvy se nedodání smluvené věci na straně prodávajícího, tj. žalované považuje za podstatné porušení smlouvy a kupující, tj. žalobkyně má právo od kupní smlouvy odstoupit. K tomuto odstoupení došlo až po poslední výzvě plnění z 26. 11. 2020, kterou byla žalované prodloužena dodávka do 20. 12. 2020, jak vyplývá z dopisu zaslaného jak právní zástupkyni [titul] [příjmení], tak jednateli žalované [jméno] [příjmení] datovou schránkou (č.l. 9 spisu). Na č.l. 10 spisu je pak sdělení o odstoupení žalobkyně od smlouvy adresované jednateli žalované [jméno] [příjmení] zaslané rovněž datovou schránkou. Výzvou ze dne 1. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou ke splatnosti smluvní pokuty ve výši 95 205,60 Kč a výzvou z 19. 2. 2021 pak k úhradě smluvní pokuty ve výši 192 791,34 Kč (č.l. 11-14 spisu). Faktury na tyto částky jsou založeny na č.l. 7 a 12 spisu.

9. Ve článku IX. odst. 1 smlouvy se nachází ujednání účastníků, podle něhož nedodá-li prodávající věc do uplynutí doby plnění dle článku V. smlouvy, zaplatí kupujícímu smluvní pokutu ve výši 0,3 % z kupní ceny nedodané věci za každý den prodlení. Kupní cena byla sjednána v článku III. smlouvy na částku 396 690 Kč. V souladu s tímto ujednáním žalobkyně uplatnila u žalované oprávněně smluvní pokutu za dobu od 13. 5. 2020 do 10. 8. 2020, tj. za osmdesát dní ve výši 95 205,60 Kč a za dobu od 11. 8. 2020 do 19. 1. 2021 smluvní pokutu za sto šedesát dva dní ve výši 192 791,34 Kč.

10. Podle ustanovení § 2048 obč. zák. platí, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výši smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ustanovení § 2051 obč. zák. může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Toto ustanovení v podstatě představuje speciální úpravu k ustanovení § 580 obč. zák., podle něhož je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud má tudíž možnost smluvní pokutu moderovat podle uvedeného § 2051 obč. zák., a to na návrh dlužníka. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 33 Cdo 131/2012 k tomu uvádí, že z hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit odlišně smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku tak, jak je tomu i v projednávané věci. Úvaha soudu, zda konkrétní smluvní ujednání je či není v rozporu s dobrými mravy, se odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a závěry v konkrétním případě nelze proto zobecňovat. Podle ustálené praxe však je smluvní pokuta sjednaná ve výši úroku 0,5 % denně z dlužné částky považována za platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, zatímco ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je již považováno za neplatné právní jednání, který se příčí dobrým mravům (například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005). Proto jestliže byla v projednávané věci smluvní pokuta sjednána ve výši 0,3 % z kupní ceny za každý den prodlení, je tato pokuta v souladu s uznávanou soudní praxí a nelze ji považovat za nepřiměřenou. V projednávané věci soud učinil závěr, že v daném případě smluvní pokutu nelze moderovat, jestliže žalovaná řádně s žalobkyní po uzavření smlouvy nejednala, resp. přestala s ní o dodání věci v podstatě jednat a věc nedodala ani pod sankcí uplatnění smluvní pokuty v několika náhradních termínech do konce roku 2020.

11. Z uvedených důvodů bylo podané žalobě vyhověno v celém rozsahu včetně úrokového příslušenství. Doba plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal náhradu za její zastupování zaměstnankyní podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za pět úkonů po 300 Kč a náhradu jízdného ke třem soudním jednáním v ceně jízdenek Českých drah v celkové výši 692 Kč.

13. O zaplacení soudního poplatku bude rozhodnuto samostatným usnesením.