6 C 211/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni Jméno žalobce C se sídlem Adresa žalobce C proti žalované: ČR- Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o nahrazení projevu vůle

I. Zastavuje se řízení o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci jako oprávněnými osobami smlouvu o převodu pozemků:- parcelní č. 797/69 v k. ú. , adresa- parcelní č. 346/1 v k. ú. , adresa- parcelní č. 346/3 v k. ú. , adresa- parcelní č. 965/27 v k. ú. , adresa, u Přeštic- parcelní č. 965/24 v k. ú. , adresa, u Přeštic- parcelní č. 59/1 část pozemku v k. ú. , adresa- parcelní č. 59/5 část pozemku v k. ú. , adresa- parcelní č. 49/1 v k. ú. , právnická osoba, u , Anonymizováno- parcelní č. 50/2 v k. ú. , právnická osoba, u , Anonymizováno- parcelní č. 61/6 v k. ú. , právnická osoba, u , Anonymizováno- parcelní č. 3071/111 v k. ú. , adresa- parcelní č. 3071/112 část pozemku v k. ú. , adresa- parcelní č. 3071/140 v k. ú. , adresa- parcelní č. , hodnota, v k. ú. , adresa- parcelní č. 879/8 v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno- parcelní č. 879/5 v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno- parcelní č. 909/16 v k. ú. , adresa- parcelní č. 2056/174 v k. ú. , adresa, .

II. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná Česká republika - , Jméno žalované, , IČ , IČO žalované, , se sídlem , Adresa žalované, (dále jen „, Jméno žalované, “) spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemek parcelní č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic.

2. Žalobci , Jméno žalobce A, , narozená , Datum narození žalobce A, , bytem , Adresa žalobce A, , a , Jméno žalobce B, , narozen , Datum narození žalobce B, , bytem , adresa, jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě.

3. Žalobci mají na základě rozhodnutí Magistrátu města Plzně pozemkového úřadu PÚ 725/92 k. ú. , adresa, ze dne , datum, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané.

4. Žalovaná k uspokojení nároků žalobců na náhradu na pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům tento pozemek parcelní č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic v hodnotě , částka, a žalobci tento pozemek přijímají do spoluvlastnictví každý ve výši spoluvlastnického podílu 1/2.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám jejich advokáta náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhali nahrazení projevu vůle uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků k uspokojení jejich dosud nevypořádaného restitučního nároku. Žalobu odůvodnili tím, že jejich právnímu předchůdci otci , jméno FO, , st., narozen , datum, , zemřelý , datum, (dále jen „právní předchůdce“ či „otec“), byly na základě rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , sp. zn. Rt 40/54, který nabyl právní moci dne , datum, , odňaty pozemky – parcely , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , když tímto rozhodnutím byl odsouzen mimo jiné k trestu „propadnutí veškerého jmění“. Uvedený trestní rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , čímž došlo k definitivní rehabilitaci právního předchůdce žalobců. Rozhodnutím Magistrátu města Plzně – pozemkového úřadu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, (dále jen „rozhodnutí“) bylo následně určeno, že odňaté pozemky nelze žalobcům, jakožto právním nástupcům jejich otce vrátit a tyto oprávněné osoby tak mají nárok na vydání pozemků náhradních. Žalobci restituční nárok nabyli od svého otce , jméno FO, , st., a to na základě dědického usnesení Státního notářství v Klatovech ze dne , datum, , č.j. D 760/70-26. Spolu se žalobci se stala dědicem restitučního nároku i jejich matka , jméno FO, , narozena , datum, , zemřelá , datum, . Jejími dědici se následně stali rovněž žalobci, a to na základě usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , čímž na ně přešel celý restituční nárok po jejich otci. Žalovaná však evidovala a eviduje restituční nárok žalobců, jakožto oprávněných osob, v nesprávné výši, když odňaté pozemky se oceňují dle účelu vyvlastnění či jejich charakteru v době přechodu na stát, tj. v daném případě ke dni , datum, . Žalovaná odmítá určit hodnotu pozemků odňatých právním předchůdcům žalobců podle územně plánovací dokumentace platné ke dni přechodu vlastnického práva k těmto pozemkům na stát, ale trvá na, pro ni výhodnějším, ocenění podle formální evidence v pozemkových knihách. Tímto přístupem nadále prohlubuje křivdy způsobené žalobcům a jejich rodině za minulého režimu. Žalobci se v září 2022 obrátili na žalovanou, aby jejich restituční nároky zaevidovala ve správné výši, když odkazovali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu přechodu vlastnického práva k pozemkům odňatým jejich právnímu předchůdci na stát, jakož i na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků, které byly vyvlastněny za účelem výstavby, kdy charakter pozemků žalobci v žalobě obsáhle popsali s odkazem na Směrný plán města Plzně pořadové číslo M 3156 z roku 1949 (dále jen „směrný plán“), podle kterého se předpokládalo, že na těchto pozemcích bude realizována výstavba – sportovní areál , právnická osoba, , sídliště Slovany, přičemž koncepce území zahrnovala sportovní stadion, halu, silnici, doplňkovou plochu, arénu a obytné domy. Žalobci se opakovaně hlásili do veřejných nabídek žalované, kde však byli, s ohledem na postoj žalované, neúspěšní, když žalovaná eviduje jejich nárok jako vyčerpaný a v předžalobní komunikaci jej označila rovněž za promlčený. Uplatnění námitky promlčení pak žalobci s odkazem na judikaturu označili jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalobci si nechali na vlastní náklady vypracovat znalecký posudek znaleckou kanceláří , právnická osoba, . (dále jen „znalecký posudek“), podle kterého by měly být zbývající nároky žalobců mnohonásobně vyšší, než jak je eviduje žalovaná. Podání žaloby žalobci odůvodnili liknavým a svévolným postojem žalované, která odmítá přecenit jejich restituční nárok a jejich přihlášky do veřejných nabídek zamítá jako neplatné, žalobci tak nemají jinou možnost nežli se domoci svých nároků soudní cestou. S ohledem na převod vlastnického práva k náhradnímu pozemku parc. č. 1482/3 v k. ú. , adresa, na žalobce v hodnotě , částka, pro každého z nich, eviduje žalovaná tento nárok jako zcela vyčerpaný. Správná výše restitučního nároku každého ze žalobců dle znaleckého posudku však činí , částka, , kdy tato částka odpovídá podílu ⅛ na nevydaných pozemcích. Pokud je z této částky odečtena hodnota již převedeného pozemku, která na každého ze žalobců připadá ve výši , částka, , zbývá každému ze žalobců vyčerpat nárok do výše , částka, . Ohledně evidence žalované stran hodnoty odňatých pozemků žalobci uvedli, že žalované důvěřovali s ohledem na její postavení a její odbornou autoritu, když zastupuje stát při vypořádání restitučních nároků. Věřili ve správnost jejích dílčích závěrů, avšak namítali, že žalovaná ve faktickém postavení dlužníka sama určila výši dluhu a žalobci neměli žádnou možnost nechat hodnotu jí stanovenou nezávisle přezkoumat. Žalobci dále specifikovali pozemky, jejichž bezúplatného převodu se domáhají, přičemž jejich hodnota , částka, nepřesahuje tvrzenou výši jejich restitučního nároku dohromady ve výši , částka, .

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nárok žalobců zcela neuznává. Nároky žalobců byly vypořádány Dohodou o vydání náhradního pozemku ze dne , datum, , (dále jen „Dohoda“), kdy u jednotlivých nároků je evidováno plnění k datu , datum, . Žalobci se tak převodu náhradních pozemků a přecenění nároku domáhají 29 let od jeho řádného vypořádání. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by při ocenění odňatých pozemků pochybila. Dále se vyjádřila k tomu, že žalobci nejsou dle konstantní judikatury osobami, které by se mohly svých nároků domáhat prostřednictvím žaloby, když od roku 1993 až do roku 2022 nijak nesporovali vypořádání svého nároku, přičemž zároveň odmítla, že by se k žalobcům chovala svévolně či jinak diskriminačně, neboť jejich nárok je již téměř 30 let vypořádán. Žalovaná se vyjadřovala i k původně v řízení uplatněným pozemkům, ale s ohledem na další průběh řízení a změnu žaloby (ze dne , datum, ), respektive připuštění změny žaloby o pozemek parc. č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic (a zastavení řízení týkající se ostatních pozemků pro zpětvzetí žaloby) nejsou tyto skutečnosti již významné.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě (dále jen „zákon o půdě), že jejich právní předchůdci byli ve svých vlastnických právech omezeni a zároveň uplatnili v zákonné lhůtě u příslušného Pozemkového úřadu restituční nárok dle zákona o půdě na vydání pozemků a náhrady. Nebylo sporu ani o tom, že žalobci vyvinuli dostatek aktivity při restitučních nabídkách. Nespornou skutečností byly i rozsudky Okresního soudu , adresa, -sever (č. j. , spisová značka, ) a Okresního soudu v Trutnově (č. j. , spisová značka, ), které byly potvrzeny odvolacími soudy, a kterými byl v součtu vypořádán nárok žalobců ve výši , částka, (k vypořádání tak zbyla částka , částka, ). V neposlední řadě učinily strany nespornou skutečností i to, že nárok žalobců není promlčen a shodli se na převoditelnosti a ceně pozemku parc. č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic ve výši , částka, (dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, č. , č. účtu, ze dne , datum, ), jež je dle výpisu z katastru nemovitostí ve vlastnictví České republiky.

4. Spornou skutečností v řízení zůstala zejména otázka náhrady za bezdůvodné obohacení žalobců na úkor žalované ve výši , částka, při vydání pozemku v hodnotě , částka, oproti nároku žalobců ve zbývající výši , částka, .

5. Z dopisu žalobců ze dne , datum, bylo zjištěno, že tito vyzvali žalovanou k přecenění zabraných pozemků. Oba žalobci se vydání náhradních pozemků domáhali již žádostmi oprávněných osob ze dne , datum, a , datum, . Žádosti žalobců byly žalovanou zamítnuty či odmítnuty dopisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Žalobci žalovanou k zaevidování nároku ve správné výši vyzvali rovněž předžalobní výzvou ze dne , datum, , na kterou žalovaná reagovala odmítavě dopisem ze dne , datum, . Jejich žádosti byly opakovaně žalovanou zamítány z důvodu, že nárok otce žalobců byl beze zbytku vypořádán již v roce 1994. Právě skutečnost, že žalovaná nepřecenila restituční nárok žalobců, jim znemožňovala účast ve veřejných nabídkách, tedy jim znemožnila získat náhradní pozemky zákonem předpokládaným způsobem. Tento přístup žalované lze jednoznačně považovat za liknavý, když nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přenášet na oprávněné osoby a pokud tak činí, dopouští se svévole (v podrobnostech lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, mezi týmiž účastníky). Domoci se nápravy způsobených křivd cestou podání žaloby, namísto účasti ve veřejných nabídkách, bylo u žalobců nevyhnutelné, neboť žalovaná eviduje jejich nárok jako vyčerpaný. Je povinností a odpovědností žalované evidovat nároky oprávněných osob ve správné výši, přičemž je ospravedlnitelné, že osoby (jejich právní nástupci), jimž byla způsobena křivda právě státem, důvěřovali v poctivý přístup žalované k ocenění jejich nároků, přičemž ani neměli žádnou možnost nechat její závěry jakkoli nezávisle přezkoumat. Žalovaná nemůže svou povinnost evidovat restituční nároky ve správné výši přenášet na restituenty, což v daném případě učinila, neboť žalobci, pokud by odňaté pozemky nenechali ocenit znaleckým posudkem vypracovaným k jejich zadání, by nikdy nezjistili jejich skutečnou hodnotu.

6. V projednávané věci nebylo sporu o tom, že na žalobce přešel restituční nárok jejich právních předchůdců, a posléze nebyl spor ani o výši jejich nároku. I žalovanou vznesená námitka promlčení byla v souběžně vedených řízení vyřešena, když se k této otázce opakovaně vyjadřoval jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud, které dovodily, že námitka promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu by mohla být výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Nakonec judikatura dokonce dovodila, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení.

7. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od , datum, do , datum, způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

8. Podle § 11a odst. 1 věty první zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

9. Co se týká náhradního pozemku (parc. č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic), jehož převodu se žalobci (nakonec) domáhali, tento byl shora označeným znaleckým posudkem oceněn na částku , částka, a odpovídá tak zbývající hodnotě nevypořádaného nároku žalobců. Zároveň mezi účastníky panovala shoda i ohledně jeho převoditelnosti. Soud žalobě v této podobě tedy vyhověl, avšak nerozhodl o nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalobců ve výši , částka, , neboť má za to, že jeho výše je i ve světle judikatury Nejvyššího soudu a ve vztahu k celkovým nárokům žalobců zcela nepatrná (a to i po přepočtení tzv. koeficientem). K uvedenému je nutno uvést i následující: s ohledem na charakter řízení, ve kterém se žalobci (z důvodu setrvalého postoje žalované) domáhali nápravy křivd způsobených jejich rodině minulým režimem, když se jedná o děti perzekuovaného otce, jež zemřel ve velmi mladém věku a byť to nebylo předmětem tohoto řízení, nelze vyloučit (ba naopak), jestli se tak nestalo v důsledku šikany, jež ze strany tehdejších státních orgánů otec žalobců snášel či v důsledku zcela nespravedlivého a vykonstruovaného procesu, jež vedl k jeho uvěznění. Žalobci tak přišli ve velmi mladém věku o otce, o úplnou rodinu. Tyto skutečnosti hodnoceny prizmatem, že právě v tomto řízení se mají křivdy napáchané v minulosti státem na rodině žalobců odčinit, pak je naprosto nemravné požadovat po žalobcích, aby žalované (jež svým přístupem řešení jejich situace vůbec neusnadnila) zaplatili částku představující bezdůvodné obohacení, byť v naprosto minimální výši. Nehledě na to, že cena náhradního pozemku je stanovena znaleckým posudkem jediného znalce a lze naprosto důvodně předpokládat, že v případě zpracování jiného posudku by se hodnota pozemku mohla lišit a třeba i přesáhnout zbývající nárok žalobců k vypořádání. I s ohledem na tuto skutečnost nezavázal soud žalobce k náhradě bezdůvodného obohacení, když dle názoru soudu by se ze strany žalované, pokud by na takové řešení přistoupila dobrovolně, nejednalo o porušení správy majetku v režimu řádného hospodáře. Nehledě na to, že pokud (případně) žalovaná argumentuje principem řádného hospodáře, pak se nabízí úvaha, zdali žalovaná pečuje řádně, pokud opakovaně popírá oprávněné požadavky žalobců a opakovaně se domáhá soudního přezkumu ať už před odvolacím či dovolacím soudem v typově shodných či obdobných případech a následně je zatížena řádově vyššími náklady řízení.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud přiznal žalobcům plný úspěch v řízení, i když vzali žalobu částečně zpět, neboť v důsledku liknavého jednání žalované se domáhali svých nároků u více soudů a jejich nároky byly teprve postupně rozhodnutími soudů pravomocně uspokojovány. Tyto okolnosti soud považoval za okolnosti zvláštního zřetele hodné. Okolnost, že okruh konkrétních pozemků k převodu požadovaných se v průběhu řízení změnil, není s ohledem na charakter daného řízení (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) pro rozhodování o nákladech řízení určující. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z hodnoty předmětu sporu, jak vyplývá z konstantní judikatury; tedy podle ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“) vycházel z hodnoty vydaného náhradního pozemku parc. č. 879/4 v k. ú. , adresa, u Dnešic ve výši , částka, (tak, aby nebyl přečerpán nárok žalobců). Sazba mimosmluvní odměny advokáta z této částky proto činí s účinností do , datum, celkem , částka, za každý ze 7 úkonů právní služby (, částka, x 2) podle § 12 odst. 4 a. t. za zastoupení dvou účastníků (příprava a převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby, vyjádření ze dne , datum, a , datum, , účast u jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) a jeden úkon ve výši , částka, (předžalobní výzva). S účinností od , datum, pak mimosmluvní odměna advokáta činí celkem , částka, za každý ze 4 úkonů právní služby (, částka, + , částka, ) podle § 12 odst. 4 a. t. za zastoupení dvou účastníků (vyjádření na výzvu soudu ze dne , datum, , , datum, a , datum, a účast u jednání dne , datum, ). Soud přiznal advokátovi za správně specifikované jednotlivé úkony v součtu částku , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ), dále za 8 režijních paušálů částku , částka, (s účinností do , datum, ) a 4 režijní paušály ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 a.t., dále cestovné dne , datum, , , datum, a dne , datum, v celkové výši , částka, , náhradu za promeškaný čas v částce , částka, (do , datum, ) a , částka, (od , datum, ) dle § 14 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši , částka, . Celkem se tedy jedná o částku , částka, . Soud umožnil žalované náklady řízení uhradit v prodloužené lhůtě 15 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž prodloužení lhůty neshledal vůči žalobcům nespravedlivé.