6 C 342/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce k doručení obec a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované k doručení adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o omluvu a zaplacení nemajetkové újmy

I. Žalobní návrh, aby žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2 byly povinny se žalobci omluvit osobním dopisem, ve kterém výslovně uvedou, že se žalobci omlouvají za křivé obvinění z trestného činu [anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobní návrh, aby žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2 byly povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalovaných, advokátky [titul] [jméno] [příjmení] částku 84 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal dne 28. 9. 2020 žalobu proti prvé žalované s návrhem na její omluvu a povinnost zaplatit nemajetkovou újmu 200 000 Kč, která byla na základě jeho návrhu rozšířena usnesením z 21. 9. 2021 na druhou žalovanou jako další účastnici na straně žalované v rozsahu připuštěné změny návrhu tak, aby obě byly povinny se žalobci omluvit osobním dopisem, že se mu omlouvají za křivé obvinění z trestného činu [anonymizováno], dále aby byly povinny zaplatit společně a nerozdílně nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že prvá žalovaná spolu se svou matkou, druhou žalovanou podala trestní oznámení pro trestný čin [anonymizováno] prvé žalované žalobcem, dále tím, že začaly šířit ve společnosti a přátel žalobce zvěsti o tom, že žalobce je stíhán policií a že„ půjde sedět.“ Trestní věc pro [trestný čin] žalobcem byla policejním orgánem odložena, neboť se prokázalo, že skutek není trestným činem. Za situace, že žalobce je podnikatelem v oboru [anonymizováno], který navíc vychovává malou nezletilou dceru [jméno] [příjmení], byl tímto způsobem dotčen na jeho pověsti, klidném rodinném životě a na výchově své nezletilé dcery. V průběhu řízení doplnil svá tvrzení a uvedl, že prvá žalovaná se svou matkou po dobu, kdy bydleli u žalobce, za ním prvá žalovaná pravidelně dojížděla do [obec] jak za účelem [anonymizováno], tak za účelem různých důvěrných rozhovorů a rad. Ačkoli tato žalovaná nyní tvrdí, že se snaží na období soužití s žalobcem v jeho domácnosti zapomenout, po svém odstěhování od žalobce se pokusila o dráhu fotomodelky a zveřejňovala své polonahé fotografie na sociálních sítích. Žalobce zpochybnil účastnické výpovědi obou žalovaných v průběhu řízení jako naprosto nevěrohodné a zdůrazňoval, že k úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti postačí zjištění, že zásah do osobnostních práv chráněných zákonem byl způsobilý narušit jeho práva a nevyžaduje se proto vyvolání následků. K tomuto závěru nejsou nutné složité právní úvahy k prokazování následků, neboť to vyplývá přímo z charakteru obvinění. Toto obvinění mělo nezpochybnitelný vliv nejen na psychiku žalobce a jeho nezletilé dcery, ale i na jeho postavení v malé vesnické komunitě.

2. Prvá žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, že se svou matkou žila v bydlišti žalovaného od listopadu 2014 do září 2019, kdy se odstěhovali. Dne 15. 11. 2019 se obrátila se svou matkou na Policii ČR, neboť byla přesvědčena, že žalobce se ve vztahu k ní dopustil trestného činu [anonymizováno] Trestní řízení proti žalobci bylo skutečně odloženo, neboť nebylo prokázáno, že by byla žalobcem k [anonymizována dvě slova] donucena. Žalovaná se důrazně ohradila proti tvrzení, že společně se svou matkou šířily jakékoliv informace o podaném trestním oznámení. Přestože se žalobce odvolával na narušení klidného rodinného života, nebere na vědomí, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], které si pořídil bez jejího vědomí. Žalobce navrhl výslech jeho bývalé partnerky [jméno] [příjmení], která je matkou nezletilé [jméno] [příjmení], ta ale pomluvy týkající se [anonymizováno] nepotvrdila. Žalovaná v této souvislosti poukázala na přepis telefonického rozhovoru mezi žalobcem a svědkyní [příjmení] v trestním spise. [celé jméno svědkyně], sestra [jméno] [příjmení] rovněž nepotvrdila, že by se k ní údajné pomluvy měly dostat ze strany žalovaných. Ani zprávy orgánů sociálně právní ochrany dětí nepotvrzují, že by se dostalo šíření nepravdivých údajů o [anonymizováno] k nezletilé [příjmení] [příjmení]. Obě žalované zdůraznily, že žalobce lstivě narušil jejich vztahy a využil toho pro své potřeby, vědom si lability, zřejmé naivity a přecitlivělosti prvé žalované, která je oproti žalobci mladší o [anonymizováno] let. V době, kdy mělo docházet k [čin] [anonymizováno], byla ve věku šestnácti let. Žalobce navíc neprokázal, jakým způsobem dospěl k závěru o nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč. Obě žalované proto navrhly žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Z uvedeného vyplývá, že mezi účastníky zůstalo sporným, zda se žalované dopustily jednání, které je předmětem žaloby. K této otázce soud zaměřil dokazování. Vyslechl účastníky, tj. žalobce a obě žalované, navržené svědkyně, [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení] a dále provedl listinné důkazy z připojených trestního spisu, který se týkal obvinění žalobce ze [anonymizováno 5 slov] [ustanovení pr. předpisu] a ze spisu vedeného pro [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], kterého se měla na podkladě oznámení žalobce dopustit prvá žalovaná. Policejní orgány vyšetřující tuto trestnou činnost v obou případech věc odložily.

4. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že se někdy v červu nebo červenci 2014 seznámil v pozici [zaměstnání] s druhou žalovanou, která neměla kde bydlet, a proto ji ubytoval i s jejími dětmi, prvou žalovanou a mladším synem. Všichni spali v jednom z pokojů v budově restaurace. Žalobce potvrdil, že intimně žil nějaký čas s druhou žalovanou, tedy matkou [celé jméno žalované] a dále, že intimně žil i s prvou žalovanou, ale byl přesvědčen, že její matka o tom neví. Iniciátorem intimního vztahu byla podle tvrzení žalobce prvá žalovaná, která údajně chodila výstředně oblečená nebo nahá z koupelny a pociťoval z její strany jakousi přítulnost. Prvá žalovaná také podle názoru žalobce dobrovolně prováděla v [anonymizováno] různé práce, ale žalobce ji přispíval na různé věci, jako byl nákup oblečení, telefonů a dokonce i nákup vozidla. Prvá žalovaná měla také svádět spoře oblečená v [anonymizováno] jistého řemeslníka. Druhé žalované nic neplatil, a to z důvodu, že, jak uvedl, spolu žili. V roce 2017 druhá žalovaná zakoupila chatu v [obec], kde ji pomáhal s rekonstrukcí této nemovitosti. Po přestěhování druhé žalované s dětmi z prostor restaurace se za ním dostavili příslušníci policie a chtěli podání vysvětlení k obvinění pro [anonymizována dvě slova]. Tehdy v [zaměstnání] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a ani řešení této věci s policií podle žalobce neprobíhalo v prostorách [zaměstnání]. Pak údajně obdržel zprávu od druhé žalované v tom smyslu, že bude zavřený. Z tohoto důvodu musel čelit různým situacím, spoustě vyptávání a v zaměstnání jej to poškodilo tak, že lidé se k němu začali obracet zády, např. pánové [příjmení] nebo [příjmení], kteří však již nežijí. Podle žalobce [celé jméno žalované], ač byla poučena v trestním řízení, sdělila své kamarádce a spoustě lidem nějaké údaje a proto se rozhodl ji zažalovat. O tom, že jeho obvinění někomu sdělila, se dozvěděl až z policejního spisu. Také se dozvěděl od [jméno] [příjmení], že ji [celé jméno žalované] kontaktovala s tím, jestli něco nevykládá o [anonymizována dvě slova]. Příslušníci policie mu však průběhu vyšetřování ohledně [anonymizována dvě slova] volali pouze telefonicky.

5. Žalovaná [celé jméno žalované] ve své výpovědi popřela, že by iniciovala intimní vztah s žalobcem a že by jej nebo někoho jiného sváděla spoře oblečena. Připustila, že se s žalobcem začala intimně stýkat v době, kdy ji bylo necelých 16 let. Věděla přitom, že žalobce udržuje i intimní vztah s její matkou. Podle tvrzení prvé žalované se snažil vztah s její matkou rozvrátit, neboť ji pomlouval a jako matku znevažoval. Prvá žalovaná měla být žalobcem manipulována, neboť ji přesvědčoval, že se v [zaměstnání] jedná o rodinný podnik a vyvíjel na ni psychický nátlak, a dokonce jí vyhrožoval fyzickým násilím, jehož formy ve své výpovědi vysvětlila. [popis nátlaku] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Teprve po odstěhování od žalobce mohla vše matce sdělit, což odůvodnila tím, že ji žalobce už nemohl ublížit. Také se snažila svůj vztah s matkou urovnat. Tehdy netušila, že [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov]. Po těchto zkušenostech s žalobcem se musela dokonce psychicky léčit.

6. Část výpovědi prvé žalované potvrdila její matka [celé jméno žalované], která uvedla, že o tom, co měl žalobce dceři provádět, se dozvěděla až po odstěhování od něj v telefonickém rozhovoru s dcerou. Tuto informaci pak řešila tak, že z její iniciativy s dcerou jeli na Policii do [obec] nahlásit, co se stalo. Připustila, že s žalobcem měla rovněž intimní poměr dva roky a později také, ale nikoliv již často. Potvrdila také, že žalobce její dceři zakazoval chodit na zábavy a navštěvovat kamarády. Uvedla dále, že [anonymizováno 17 slov] O trestním oznámení na žalobce nikomu neříkala a nezmínila se o tom ani dceři žalobce [příjmení] [příjmení], se kterou udržovala přátelský vztah.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi jednoznačně uvedla, že o [anonymizována dvě slova] neví vůbec nic a nikdy neslyšela o tom, že by [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Pouze telefonicky se ji zmínila druhá žalovaná, že chce, aby [celé jméno žalobce] šel do vězení, ale nesdělila z jakého důvodu. 8. [příjmení] [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně] se ze zprávy prostřednictvím [prostředek komunikace] od [celé jméno žalované] dověděla o tom, že údajně žalobce zavřou a nabádala ji k tomu, aby přiměla sestru svědčit proti žalobci. Neví ovšem, proč by to měla její sestra dělat. Navíc se s [jméno] [příjmení] nestýká.

9. Z připojených trestních spisů na [číslo listu] a [anonymizováno] soud zjistil, že výpovědi žalobce a žalovaných v podstatě odpovídají tomu, co účastníci vypověděli v předmětné věci. Pouze v emailové komunikaci mezi [celé jméno žalované] a [celé jméno svědkyně] založeném ve vyšetřovacím spise pro křivé obvinění na [číslo listu] tohoto spisu se [celé jméno žalované] zmiňuje, že podala trestní oznámení pro [trestný čin] s prosbou, aby o tom mlčela. V obou policejních spisech je založen znalecký [anonymizováno] posudek [titul] [jméno] [příjmení] k psychologickému vyšetření [celé jméno žalované]. Ze závěrů tohoto posudku vyplývá, že jmenovaná je osobou [popis zdravotního stavu], [anonymizováno 10 slov]. Především z tohoto důvodu byla v dlouhodobé odborné [anonymizováno] péči. V souvislosti s jednáním, kterého se měl dopouštět [celé jméno žalobce], z vyjádření vyšetřované vyplynulo, že se jednalo o formu kritiky a urážek její osoby, která byla zdrojem konfliktů mezi matkou a jmenovaným. Na otázku, zda byl u poškozené [celé jméno žalované] zjištěn motiv msty vůči prověřovanému [celé jméno žalobce] znalkyně odpověděla jednoznačně, že znaleckým vyšetřením nebyl u poškozené zjištěn motiv msty vůči prověřovanému. Znalkyně také uzavřela, že z vyjádření poškozené je zcela zjevné, že se kontaktu aktivně nebránila, ale při odborných vyšetřeních uvedla, že se k ní prověřovaný chová hnusně a že chtěly s matkou odejít, ale neměly k tomu dostatečné finance. Z psychologického hlediska je podle znalkyně možné, že [anonymizována dvě slova] si poškozená spojovala s očekáváním možné finanční kompenzace a že z tohoto důvodu to může vnímat jako praktiky nedobrovolné. Závěry tohoto znaleckého posudku jsou pak použity v usnesení o odložení trestní věci pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] i v usnesení o odložení věci [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Z odůvodnění usnesení o odložení věci [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] se podává, že policejní orgán učinil závěr, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty tohoto [anonymizováno] po subjektivní stránce. [celé jméno žalované] podle názoru policejního orgánu byla přesvědčena nejen o nesprávnosti jednání [celé jméno žalobce] vůči ní, ale také o jeho protiprávnosti. Policejní orgán proto uzavírá, že došlo k opakovanému [anonymizována dvě slova], ale nebylo jednoznačně prokázáno fyzické násilí či slovní vydírání, nicméně s ohledem na znalecký posudek z odvětví [anonymizováno] lze mít zato, že [celé jméno žalované] subjektivně pociťovala jednání ze strany [celé jméno žalobce] za újmu, a když podávala trestní oznámení, tak byla o pravdivosti svého tvrzení přesvědčena. V této věci byla proto zjištěna absolutní absence subjektivní stránky [anonymizována dvě slova] [role v řízení], neboť [celé jméno žalované] si nebyla v nepravdivosti svého obvinění vědoma a její přímý úmysl [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] nebyl prokázán. S touto argumentací policejního orgánu, zejména po vyhodnocení znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] o [anonymizováno] vyšetření [celé jméno žalované] se soud v podstatě ztotožnil i v projednávané věci nemajetkové újmy.

10. Při právním hodnocení zjištěných skutkových okolností soud vycházel zejména z ust. § 81 odst. 2 obč. zák. o tom, že v případě osobnosti člověka požívají ochrany zejména život a důstojnost člověka, jeho vážnost, čest a soukromí. Podle § 82 odst. 1 obč. zák. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. V návaznosti na ust. § 2894 odst. 2 obč. zák. zákon stanoví zvláštní případ, kdy nastupuje povinnost škůdce hradit i nemajetkovou újmu. Podle § 2957 obč. zák. platí, že způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Těmi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci a dalšími okolnostmi, které toto ustanovení uvádí. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu přikazuje vzít v potaz zejména okolnosti zvláštního zřetele hodné, jimiž je zásah do osobnostních práv doprovázen. Za prvý výjimečný důvod zákon označuje úmyslné způsobení újmy, ale postačí i tzv. úmysl nepřímý tak, jak je používán v trestně právní praxi. Náhradu nemajetkové újmy pak upravuje ust. § 2971 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavržení hodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze nijak odčinit. Z hlediska tohoto ustanovení je proto významné posouzení konkrétních poměrů, za nichž k nepříznivému zásahu došlo a které se mohou týkat jak průběhu škodní události, tak specifických poměrů poškozeného z důvodů, pro které vnímá zásah obzvlášť těžce. Dále musí jít o případ protiprávnosti, nikoliv tedy o porušení dobrých mravů. Patří sem neúmyslné jednání, které má hlavní motivaci buď ve snaze škůdce přivodit poškozenému újmu tím, že bude narušena jeho osobnostní integrita či jiné zájmy, nebo v pohnutce, kterou lze označit za zvlášť zavrženíhodnou.

11. Soud po vyhodnocení provedených důkazů však dospěl k závěru, že žalované nebyly vedeny úmyslem způsobit žalobci újmu na jeho osobnostních právech, neboť prvá žalovaná byla subjektivně přesvědčena nejen o nesprávnosti jednání žalobce vůči ní, ale též o jeho protiprávnosti. Tak, jak bylo uvedeno v citovaném odůvodnění policejního orgánu, subjektivně pociťovala újmu ze strany žalobce o pravdivosti svého tvrzení v případě oznámení o [anonymizováno] o tom byla přesvědčena. V této souvislosti nelze přehlédnout, že byla žalobcem, který je podstatně starším mužem než byla ona, a navíc ještě v době, kdy se blížila věku dítěte a posléze mladistvé, záměrně manipulována tak, aby mu byla [anonymizováno] po vůli. Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že ho nějakým způsobem sama sváděla k intimnímu styku. V této souvislosti lze naopak zmínit shodná tvrzení obou žalovaných o tom, jak se žalobce ke [celé jméno žalované] choval, když ji např. [anonymizováno 9 slov]. Prvá žalovaná, která žila pouze se svou matkou a bratrem, byla dlouhodobě závislá na ubytování, které jim poskytl žalobce, jemuž se také museli podřizovat v chování. [celé jméno žalované] vzhledem ke svým tehdejším [anonymizováno] schopnostem zřejmě nemohla náležitě vyhodnotit situaci tak, aby mohla chování žalobce, který ji postupně přiměl k [anonymizována dvě slova], jednoznačně odmítnout. Lze samozřejmě připustil, že byla motivována i tím, že jí žalobce bude v různých situacích pomáhat, a to i finančně. Nelze také vůbec vyloučit, že [celé jméno žalované] po telefonické informaci své dcery mohla skutečně považovat chování [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. V tomto kontextu není možné ani pominout skutečnost, že žalobce žil intimně s ní i s její dcerou. Nebylo také prokázáno, že by z důvodu trestního oznámení měl žalobce vážnější problémy v zaměstnání či v obci, případně s nějakou konkrétní osobou. Žalobce sám uvedl, že jej navštívila policie v [zaměstnání] v době, kdy tam nikdo nebyl a později byl policií kontaktován pouze telefonicky. Žádná ze slyšených svědkyň nepotvrdila nějakou újmu na osobnostních právech žalobce. Další svědky, kteří by to mohli prokázat, žalobce ani ke slyšení nenavrhoval. S jeho tvrzením, že křivé obvinění je způsobilé narušit osobnostní práva dospělého muže a nevyžaduje žádné složité právní úvahy ani složité dokazování a že vyplývá přímo z charakteru takového obvinění, soudu rozhodně nepostačovalo k tomu, aby mohlo být žalobě vyhověno. Naopak lze konstatovat, že dlouhodobé [anonymizováno] chování žalobce ve vztahu ke [celé jméno žalované] za popsaných okolností, kdy navodil její závislost, lze považovat za amorální a jako takové nemůže požívat právní jednání v případě podané žaloby právní ochrany (§ 547 obč. zák.). Ze všech těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. Ve sporu úspěšném žalovaným soud na podkladě ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení. Žalované uplatnily náhradu nákladů právního zastoupení advokátkou za devět úkonů z částky 200 000 Kč po 9 100 Kč, za úkon, za devět režijních paušálů po 300 Kč bez náhrady DPH. Odměna byla vypočtena bez ohledu na petit žaloby pod bodem I. a bez ohledu na to, že po určitou dobu šlo k zastoupení dvou osob. Soud proto vycházel z návrhu žalovaných přiznal jim náhradu nákladů v nižším požadovaném rozsahu.