6 C 48/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem titul Josefem Millerem ve věci manželů: titul celé jméno manželky , datum narození , bytem adresa , zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení , sídlem adresa titul celé jméno manžela , datum narození , bytem adresa , o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manžela] s [titul] [celé jméno manželky], rozenou [příjmení], uzavřené dne 5. 11. 1994 před [anonymizována dvě slova] ve [obec], okres [okres], se rozvádí.</b> <b>II. Manžel je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně manželky, advokátky [titul]. [jméno] [příjmení] částku 12 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. [titul] [celé jméno manželky] podala u Okresního soudu Plzeň-město dne 15. 1. 2021 návrh na rozvod manželství. Návrh odůvodnila tím, že od roku 2016 manželé žijí v podstatě jen ve formálním svazku, v němž manžel zajišťuje veškerou správu společného majetku, avšak manželka nemá o stavu majetku od manžela žádné informace. Tuto situaci manželka pociťuje jako ztrátu důvěry a z důvodu vzájemného citového odcizení považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené.

2. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 18. 1. 2021 č.j. 28 C 15/2021-10 tento soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Plzeň-jih.

3. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že [titul] [celé jméno manžela] [titul] [celé jméno manželky], rozená [příjmení], uzavřeli manželství 5. 11. 1994 před [stát. instituce], okres [okres].

4. Manžel se k návrhu písemně nevyjádřil a k soudnímu jednání konanému dne 23. 4. 2021 se bez omluvy nedostavil. Na tomto jednání byla vyslechnuta pouze manželka, z jejíž výpovědi vyplynulo, že manželství považovala za spokojené pouze dobu asi sedmi let. Počáteční problém v manželství spatřovala v tom, že manžel byl zaměstnán v [obec] jako finanční ředitel velké firmy a pro svou pracovní vytíženost se podle tvrzení manželky začali účastníci odcizovat. Nakonec manžel toto zaměstnání opustil a začal se věnovat správě majetku účastníků, kteří si za trvání manželství pořídili bytový dům. I přes změnu zaměstnání manželem se vztahy mezi účastníky neupravily a manželka nesla tíživě, že od roku 2011 manžel přestal mít zájem o intimní soužití. Proto již asi před čtyřmi lety navázala mimomanželský vztah, o němž manžel ví, ale rozvádět se nechce, údajně hlavně kvůli správě společného majetku. Přestože manželka navrhovala řešení jejich vztahů v manželské poradně, manžel to odmítl. Za hlavní důvod rozvodu manželka považuje skutečnost, že účastníci dlouhou dobu nežijí manželským životem, nerozumí si a nemají k sobě důvěru. Navíc se s manželem nemůže domluvit na správě společného majetku. Z manželství se narodili dva synové, kteří jsou již zletilý a samostatní.

5. Z výpovědi manžela, který byl vyslechnut samostatně na jednání konaném dne 21. 5. 2021 se podává, že se mu manželství jevilo zpočátku spokojené a problémy ve vztazích mezi účastníky nastaly asi po pěti letech trvání manželství. Tyto problémy manžel přisuzoval především tomu, že manželka údajně pochází z rodiny, ve které byly komplikované vztahy, zatímco v rodině manžela jeho rodiče žili ve spokojeném manželství. Z toho údajně vyplývaly různé názory účastníků na život. Manželka někdy v afektu před dětmi prohlašovala, že se rozvede, ačkoli manželovi připadaly důvody k těmto prohlášením banální. Manželovi především vadilo, že mu manželka vytýkala, že jej chce nějakým způsobem finančně poškodit, ačkoliv peníze ze svých účtů manžel investoval do nemovitostí. Například když dostavěli, tak se manžel zmínil o tom, že pozemek je v jeho výlučném vlastnictví před úřednicí stavebního úřadu, což mu později vyčetla. Za absolutní nepravdu manžel považoval tvrzení manželky, že hradí ze svého potřeby domácnosti. Manželka mu připadala sobecká a na rozdíl od manžela vyžadovala údajně vděk za různé běžné práce, které v domácnosti vykonávala. Tyto skutečnosti podle manžela podkopaly vzájemnou důvěru účastníků. Přestože manžel popřel, že by udržoval mimomanželský vztah, souhlasil s tvrzením manželky o nefungujícím intimním soužití účastníků a připustil, že je to vážný důvod, pro který se manželka chce rozvést. Manžel neuvedl žádné důvody, z nichž by vyplývalo, že bude rozvodem poškozen. Údajně je nejsilnějším motivem, proč se rozvádět nechce hmotná pomoc staršímu synovi, který studuje v [obec].

6. Podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 písm. b) obč. zák nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí aspoň po dobu tří let. Soud rozhodující o rozvodu má zjišťovat existenci rozvratu manželství a jeho příčiny (§ 756 obč. zák.).

7. Soud po vyhodnocení výpovědí obou manželů dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny zákonné podmínky § 755 odst. 1 obč. zák. a zároveň není naplněna dikce ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) obč. zák. Přestože účastníci společně nadále bydlí, již dlouhou dobu nežijí vyhovujícím manželským životem. Manželka dlouhou dobu pociťovala tíživě nedostatek intimního soužití, což ji vedlo k navázání mimomanželského vztahu. Oběma manželům nakonec vadí i způsob jejich manželského života. Manžel neuvedl žádná podstatná tvrzení o tom, že by mu rozvodem měla být způsobena zvlášť závažná újma. Ani žádné mimořádné okolnosti nesvědčí ve prospěch zachování manželství za situace, že především manželka je v manželství dlouhodobě nespokojena. Obě děti účastníků jsou již zletilé a jejich materiální podpora může fungovat jako dosud i v případě, že manželství bude rozvedeno. Soud uvěřil manželce, že manžel porušoval manželskou povinnost uvedenou v § 687 odst. 2 obč. zák., podle něhož jsou si manželé povinni vzájemnou úctou. Dále porušil i ustanovení § 688 obč. zák., podle něhož má manžel právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Za hlavní příčinu rozvratu vztahu mezi účastníky soud proto považoval chování manžela spočívající v porušování těchto manželských povinností.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), podle něhož v řízení ve věci manželských nemá žádný z účastníků v zásadě právo na náhradu nákladů řízení, ale tuto náhradu lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Za tyto okolnosti případu se považuje především zjištěná příčina rozvratu manželství na straně některého z účastníků. Mohou to však být i majetkové poměry, které jsou zřejmě příznivější u manžela. Proto soud manželovi uložil, aby nahradil manželce náklady řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a ze šesti právních úkonů advokátky v řízení po 1 500 Kč a ze šesti režijních paušálů po 300 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.