6 C 58/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o nařízení nezbytných úprav na stavbě rodinného domu a přípojek na pozemku

I. Žaloba, aby žalovaný ve spolupráci se Stavebním odborem městského úřadu , adresa, , byl povinen provést přestavbu rodinného domu tak, aby odpovídala výkresu, který sám zhotovil, tj. hlavní vchod do domu z , adresa, a věc byla projednávána s účastníky stavebního řízení , datum, a, aby žalovaný byl povinen vyměnit střešní krytinu černé barvy s glazurou, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí a nebyla narušena pohoda bydlení na sousedním pozemku a stavbě, anebo stávající střešní krytinu opatřil například nátěrem, se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou podanou proti žalovaným , právnická osoba, a dále proti , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad u Okresního soudu Plzeň-jih dne , datum, se domáhala s odkazem na údajný neúměrný zásah správních orgánů ve stavebním řízení a v řízení kolaudačním do své právní sféry jakožto majitelky vedlejších staveb a pozemku na p.č. 401/1 v k.ú. , adresa, , kdy již umístění za současného stavu stavby rodinného domu na p.č. 401/1 a přípojek nelze změnit, aby soud vydal rozsudek, jímž by určil, že žalovaný , Jméno žalovaného, je ve spolupráci se Stavební odborem , právnická osoba, , adresa, je povinen provést přestavbu svého rodinného domu tak, aby hlavní vchod do domu vedl z , adresa, a aby přestavba byla projednána s účastníky Stavebního úřadu ze dne , datum, . Dále se domáhala, aby soud stanovil, že tento žalovaný je povinen vyměnit střešní krytinu černé barvy s glazurou, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí a narušení pohody bydlení na sousedním pozemku a stavbě, anebo aby stávající krytina byla opatřena např. nátěrem. Žalobkyně také namítala že l správním orgánem, Městským úřadem , adresa, byl porušen zákon takovým způsobem, že by to mohlo ovlivnit zákonnost kolaudačního rozhodnutí stavby žalovaného , právnická osoba, , nebo že taková vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

2. Okresní soud Plzeň-jih usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyslovil svoji věcnou nepříslušnost k projednání a rozhodnutí ve věci a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud poté, co mu věc byla postoupena k vyřízení, vyzval žalobkyni k odstranění vad žaloby, přičemž žalobkyně zastoupená advokátem v podání ze dne , datum, uvedla, že se žalobou domáhá odstranění škodlivých účinků, které má dům postavený na parcele č. 401/2 v k.ú. , adresa, , jehož vlastníkem je žalovaný , Jméno žalovaného, , na sousední pozemek a dům žalobkyně č.p. 304 v městě , adresa, , čili, že se jedná o působení imisí ve smyslu § 1013 a násl. občanského zákoníku. Dále dovodila, že Okresní soud , adresa, -jih posoudil věc nesprávně, když rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu do řízení podle soudního řádu správního.

3. K návrhu Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, , který argumentoval tím, že žaloba nepatří mezi věci, které mají být projednány ve správním soudnictví, rozhodl zvláštní senát zřízený podle zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů usnesením z , datum, , č.j. , Anonymizováno, , že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud v občanském soudním řízení a usnesení Okresního soudu , adresa, -jih z , datum, , č.j. , spisová značka, zrušil. Krajský soud v Plzni pokynem z , datum, postoupil spis zpět k vyřízení Okresnímu soudu , adresa, -jih.

4. Okresní soud , adresa, -jih (dále jen soud) usnesením z , datum, řízení proti , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, zastavil podle § 104 odst. 1 o.s.ř. s odkazem na ustanovení § 159a odst. 4 o.s.ř., neboť o věci bylo již pravomocně rozhodnuto. Žalobkyně podala proti , právnická osoba, , adresa, , stavebnímu úřadu totiž již dříve žalobu s obdobným tvrzením, že tento správní orgán ve stavebním řízení a v řízení kolaudačním neúměrně zasáhl do její právní sféry, když povolil umístění stavby rodinného domu na p.č. 401/1 a přípojek. Toto usnesení je pravomocné.

5. Žalobu podanou proti , právnická osoba, soud dále projednával na podkladě ustanovení § 1012 a násl. občanského zákoníku (dále jen obč.zák.), tedy jako žalobu na ochranu vlastníka proti působení tzv. imisí. Podle § 1012, věty druhé obč.zák., se vlastníku zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 1013 obč.zák. pak platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

6. Žalovaný , Jméno žalovaného, (dále jen žalovaný) již ve svém písemném vyjádření k žalobě z , datum, vyjádřil názor, že žalobu považuje za absolutně nedůvodnou, která má za cíl jen šikanování jeho osoby a města , adresa, . Na jednání konaném dne , datum, uvedl, že pokud se jedná o vchod do domu, je umístěn v místě, kde stávala původní budova stodoly. Jedná se přitom u stávajícího vchodu o otvor menších rozměrů, než byly původní dveře do stodoly. Vchod nikdy nebyl situován jinak než na východ. Tento vchod byl vybudován v dostatečné vzdálenosti od pozemku žalobkyně, a to ve vzdálenosti 7 m od hranice jejího pozemku. Vchod není situován jinak než na východ a žalovaný nerozumí tomu, proč žalobkyně požaduje vchod na jih. K lesku střechy žalovaný uvedl na jednání konaném dne , datum, , že pokud se jedná o lesk střechy, na který si žalobkyně stěžuje, jedná se jen o lesk při určité části dne, a to při východu slunce a při bezprostředním svitu slunce po dešti. Navíc podle žalovaného má žalobkyně má bytové místnosti v domě na straně směřující do ulice.

7. K tvrzením žalobkyně soud provedl jednak listinné důkazy založené ve spisu , právnická osoba, ve , adresa, – Stavební úřad, dále fotodokumentaci, kterou předložila žalobkyně a dne , datum, provedl ohledání na místě samém v domě a zahradě žalobkyně, před vchodem do domu žalovaného ve , adresa, a provedl také důkaz listem vlastnictví včetně stavu k , datum, . Z rozhodnutí považoval soud za nejdůležitější kolaudační rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odboru výstavby ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, o povolení užívání stavby rodinného domu žalovaného v , adresa, z , datum, , které nabylo právní moci , datum, . V tomto rozhodnutí se mj. uvádí, že nepodstatné odchylky skutečného provedení stavby od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení jsou v projektové dokumentaci vyznačeny a tyto odchylky nevyžadují řízení o změně stavby. V odůvodnění tohoto pravomocného rozhodnutí se poté uvádějí změny oproti projektové dokumentaci tak, že na vstupní straně rodinného domu místo francouzského okna bylo osazeno okno o rozměrech 700 × 700 mm, ve straně do ulice byly zrušeny balkonové dveře, ve straně do zahrady byl vynechán sloupek u francouzského okna, byly vynechány dveře mezi obývacím pokojem a halou, byla vynechána příčka mezi obývacím pokojem a kuchyní. Ve druhém nadzemním podlaží bylo místo tří střešních oken osazeno pouze jedno, na západní straně místo tří střešních oken byly osazeny pouze dvě a směrem do ulice byly zrušeny dvoje balkonové dveře a místo nich osazena dvě okna. Opakovaným podnětům žalobkyně k zahájení přezkumného řízení ve věci vydání kolaudačního rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání rodinného domu žalovaného, Krajský úřad Plzeňského kraje nevyhověl. Odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje bylo zamítnuto rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj. Námitky žalobkyně proti stavbě rodinného domu žalovaného byly žalobkyni opakovaně vysvětlovány Městským úřadem , adresa, , a to například dne , datum, . V tomto vysvětlení městského úřadu je řešen i třpyt střešní krytiny s tím, že byl řešen již v průběhu stavebního řízení.

8. Z protokolu o místním šetření konaném dne , datum, vyplývá, že tohoto šetření se zúčastnili oba účastníci. Oba také potvrdili zjištění soudem uvedená v protokolu, který je založen na č.l. 154 spisu. V zadním traktu domu žalobkyně se nachází její zahrada. Dům žalovaného byl viděn pouze z jedné třetiny a je vzdálen od plotu oddělujícího pozemky žalobkyně a žalovaného asi ve vzdálenosti 7 m. Dům žalobkyně se nachází od tohoto plotu ve vzdálenosti dalších 9,70 metrů. V zadním traktu domu žalobkyně vedoucího na její zahradu se nacházejí dvě okna, a to okno z předsíně a v zadní části domu okno z koupelny. Z tohoto okna v koupelně není ani část domu žalovaného vidět. Z okna v předsíni jsou vidět dvě malá okna na domě žalovaného, část střechy, střešní okno a vchodové dveře do domu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný ji vidí na zahradě a údajně poslouchá hovory žalobkyně a příslušníků její rodiny, je to pouze tvrzení žalobkyně, které jednak nelze ověřit a jednak se ani nemůže jednat o imisi ve smyslu ustanovení § 1013 obč. zák., která nijak nemůže podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku žalobkyně. Je pouze na jejím rozhodnutí, kde si umístí sedací soupravu, která se nacházela na její zahradě i v době místního šetření a kde bude vést rozhovory se svými příbuznými. Tato sedací souprava byla zachycena i na fotografiích, které předložila žalobkyně a jenž jsou založeny na č.l. 158 spisu. V žádném případě soudu nepřísluší nařizovat žalovanému přestavbu domu, což je pouze v pravomoci stavebního úřadu, který o zahájení a povolení stavby rozhodl na základě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přičemž účastnicí stavebního řízení byla podle § 85 tohoto zákona i žalobkyně, která to nakonec potvrdila též na jednání soudu. V tomto případě se ani nejedná o imisi a soudu ani nepřísluší o přestavbě domu jednat, neboť k tomu nemá pravomoc, která je upravena v ustanovení § 7 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

9. V případě střešní krytiny na domě žalovaného, která byla v době místního šetření vidět ze zahrady nebo z okna v předsíni žalobkyně pouze z jedné třetiny, může skutečně za určitých podmínek docházet k jejímu lesku. Tímto leskem, jak bylo již zmíněno, se zabýval i stavební úřad z dřívějšího podnětu žalobkyně. Je skutečností, že střecha žalovaného je pokryta střešními taškami s černou lesklou glazurou. To je také zachyceno na fotografiích předložených žalobkyní, které jsou založeny ve spise na č.l.

158. Tato střešní krytina byla na domě žalovaného povolena stavebním úřadem. V době provedeného místního šetření se střecha neleskla. Je rovněž nepochybné, že lesk střechy na domě žalovaného se může vyskytovat pouze za určitých specifických povětrnostních podmínek a také v době za určitých částí dne. Pokud žalobkyně tvrdí, že se za této situace nemůže dívat na střechu domu žalovaného při těchto specifických podmínkách, nelze to podle názoru soudu považovat za imisi nepřiměřenou místním poměrům ve městě , adresa, , která podstatně omezuje užívání pozemku žalobkyně. Žalobkyně totiž není nikým nucena se na část střechy domu žalovaného dívat v době, kdy se případně krytina střechy leskne. Naopak vyhověním návrhu žalobkyně, aby žalovaný byl povinen z tohoto důvodu střešní krytinu vyměnit, či jí opatřit matným nátěrem, by bylo podle názoru soudu nepřiměřeným zásahem do oprávněných zájmů žalovaného, kterému byla zmiňovaná tmavá krytina střechy povolena ve stavebním řízení. Žaloba podaná téměř po dvanácti letech od právní moci kolaudačního rozhodnutí, po kterém žalovaný svůj dům užívá včetně hlavního vchodu situovaného sedm metrů od plotu a ve vzdálenosti dalších 9,70 metru od domu žalobkyně a tmavé střešní krytiny, které jsou podrobeny hlavním námitkám žalobkyně, hraničí se zneužíváním práva ze strany žalobkyně, neboť podle ustanovení § 8 obč. zák. platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Z uvedených důvodů, kdy nebyly ze strany žalobkyně prokázány imise ze strany vlastnického práva žalovaného, které by byly nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovaly obvyklé užívání pozemku žalobkyně, soud žalobu zamítl.

10. Ve sporu by měl žalovaný, který měl ve věci plný procesní úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný tohoto práva výslovně vzdal, soud rozhodl o nákladech, jak uvedeno ve výroku pod bodem II.