6 C 71/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, IČO 037 316 42 sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 37 771,45 Kč I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice - Okresnímu soudu adresa-jih soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud oběma žalovaným uložil povinnost, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku částka s příslušenstvím jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v důsledku dopravní nehody ze dne datum. Žalobce se dne datum účastnil jako divák motokrosových závodů na závodišti v adresa, kdy při kvalifikačním tréninku třídy MX1 na Krajský přebor ČR Západních Čech druhý žalovaný jako jeden ze závodníků na motocyklu značky KTM 450, výrobní číslo VBKSXR437HM305558, vyjel z prostoru vyznačené trati a následně se střetl mimo trať s přihlížejícím žalobcem, který v okamžiku střetu stál v prostoru „safe zone“, určeném výhradně divákům. Žalobce v důsledku střetu utrpěl četná a závažná zranění, mimo jiné rupturu obou menisků levého kolene, zlomeninu nosních kůstek, zlomeninu palce levé nohy, kontuzi stehna a hlavy a periorbitální hematom oboustranný. V souvislosti s těmito poraněními žalobci vznikla škoda a nemajetková újma. Věc řešilo Krajské ředitelství Policie Plzeňského kraje, Územní odbor adresa-venkov, 1. oddělení obecné kriminality pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku, přičemž usnesením ze dne datum, č.j. Anonymizováno došlo k odložení věci. Žalobce má za to, že podle § 2925 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je provozovatel závodu nebo jiného zvlášť nebezpečného zařízení objektivně odpovědný za škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí. Za provoz zvlášť nebezpečný lze přitom považovat právě i motokrosové (nebo jakékoliv jiné motoristické) závody, kdy se každý z účastníků především ve fázi rychlostní zkoušky, závodu či kvalifikačního tréninku snaží dosáhnout co nejlepšího možného času, proto se tito účastníci pohybují na hranici bezpečné jízdy. V důsledku toho pak může vzniknout závažná újma nejen na majetku a zdraví účastníků závodu, ale i divákům. Újma na zdraví a škoda způsobená žalobci vznikla v příčinné souvislosti se zkušební jízdou v rámci závodu dne datum, jehož pořadatelem byl prvý žalovaný. Podle ustanovení § 2927 o. z. provozovatel vozidla, kterým je škoda a nemajetková újma způsobena, nahradí tuto škodu vyvolanou povahou provozu předmětného vozidla. Závodní motocykl, jehož byl druhý žalovaný provozovatelem, se stal na předmětné trati neovladatelným a vjel mimo vyznačenou trasu do bezpečné zóny pro diváky. V rámci jízdy tak došlo k projevu povahy motorového vozidla, které se stalo nebezpečným pro své okolí. Žalobce dále poukázal na ustanovení § 2962 o. z., dle kterého náleží poškozenému v případě ublížení na zdraví náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co bylo poškozenému vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Žalobce byl v důsledku předmětné nehody v pracovní neschopnosti v období od datum do datum. Před touto událostí byl zaměstnán u společnosti Anonymizováno právnická osoba. s průměrným hrubým hodinovým výdělkem za období od října do prosince 2018 ve výši částka. Za shora uvedené období pracovní neschopnosti by tak jeho předpokládaný výdělek činil částka (částka x 2 136 zameškaných hodin). Žalobci byla ze strany zaměstnavatele vyplacena náhrada mzdy ve výši částka. Na dávkách nemocenského pojištění bylo žalobci vyplaceno celkem částka. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky částka (částka – částka) jako náhrady za ztrátu na výdělku. Výzvou ze dne datum vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oba žalované k úhradě předmětného nároku ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, která byla žalovaným doručena dne datum a datum. Vzhledem k tomu, že žalovaní neuhradili ničeho, požaduje žalobce po žalovaných též zákonný úrok z prodlení za dobu od datum do zaplacení.

2. K věci je nutno uvést, že žalobce se v řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou spisová značka domáhá vůči žalovaným též nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy plynoucí z popsané nehody. S ohledem na průběh řízení a vydání mezitímního rozsudku dne datum, č. j. spisová značka (jež byl napaden odvoláním žalovaných), navrhoval žalobce přerušení tohoto řízení do doby, než citovaný rozsudek nabude právní moci. Tomuto návrhu bylo vyhověno a soud vyčkal pravomocného rozhodnutí s tím, že v mezidobí byl rozsudek zdejšího soudu krajským soudem potvrzen v části, ve které soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně odčinit bolesti vytrpěné žalobcem a ve zbývající části byl rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Dovolání prvního žalovaného Nejvyšší soud zamítl (rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka; datum právní moci datum).

3. Vzhledem k popsanému průběhu věci posléze (datum) žalobce uvedl, že mezi účastníky započalo jednání o úhradě jeho nároku s tím, že je očekáváno vyjádření pojišťovny, u které má první žalovaný sjednáno odpovědnostní pojištění. Následně vzal žalobu, co do požadované částky částka, zpět s tím, že předmětem řízení zůstalo „pouze“ příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení, jež za dobu od datum do datum narostlo na částku částka, neboť pojišťovna prvního žalovaného dne datum žalobci jeho nárok ve výši částka vyplatila.

4. Prvý žalovaný se k věci vyjádřil pouze tak, že potvrdil skutečnost, že byl pojištěn u právnická osoba., která vedla škodní spis pod spisovou značkou PU 6921457.

5. Druhý žalovaný ve věci uvedl, že dosud nemá za prokázaný nárok žalobce na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a z něho vyplývající nárok na příslušenství z této částky jdoucí. Bránil se tvrzením, že soud by měl zohlednit spoluúčast poškozeného na vzniku škody a v řízení by mělo být spolehlivě prokázáno, že pracovní neschopnost žalobce trvala od datum do datum, neboť žalobce přesně nespecifikoval pracovní pozici a náplň pracovní činnosti žalobce – podle žalovaného tak není postaveno na jisto, že po celou dobu nemohl žalobce předmětné zaměstnání vůbec vykonávat. Nesouhlasil ani s vyčíslením žalobcových nákladů řízení.

6. Ve věci s ohledem na její posouzení jak Krajským soudem v Plzni, tak Nejvyšším soudem, zůstala sporná „pouze“ otázka výše nároku, neboť odpovědnost žalovaných za škodu již byla vyřešena – viz rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č. j. spisová značka: Povinnost provozovatele provozu zvlášť nebezpečného nahradit újmu při něm způsobenou nevylučuje, aby tutéž povinnost měly i jiné osoby na provozu zúčastněné. Soudní praxe se ustálila na tom, že spolu s pořadatelem automobilového závodu v jeho rychlostních fázích je povinen nahradit újmu i provozovatel vozidla účastnícího se závodu, jímž byla újma způsobena. V souzené věci šlo o kvalifikační trénink závodu, na který se druhý žalovaný jako řidič motocyklu dobrovolně přihlásil. Nelze-li provozovatele určit pak podle § 2930 o. z. platí, že je jím vlastník dopravního prostředku. Provozovatel (či vlastník; v souzené věci druhý žalovaný) motocyklu řízeného druhým žalovaným je proto podle § 2927 odst. 1 o. z. povinen nahradit újmu způsobenou žalobci zvláštní povahou provozu motocyklu, tedy jeho velmi vysokou jízdní rychlostí. Krajský soud se vyjádřil i ke spoluzapříčinění újmy žalobcem ve smyslu ustanovení § 2918 o. z.; jestliže se žalobce stále pohyboval v prostoru vytyčeném pro diváky (a jiná skutečnost v řízení nevyvstala), nelze mu vytýkat, že při svém odchodu z tohoto prostoru stál zády k trati, neboť jinak by tento prostor reálně nemohl opustit.

7. Z listinných důkazů předložených žalobcem (ke sporné skutečnosti) tak soud učinil následující závěry: žalobce dle pracovní smlouvy ze dne datum byl u svého zaměstnavatele společnosti Ernst & Young právnická osoba. od datum zařazen jako asistent v oddělení právnická osoba. Z doloženého výpočtu ušlé mzdy za shora uvedenou dobu pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že žalobce (v rozhodném období) zameškal celkem hodnota hodin s průměrnou hodinovou mzdou ve výši částka (418 826, částka). Zaměstnavatel mu vyplatil za rozhodné období náhradu mzdy ve výši částka. Zprávou praktické lékařky pro dospělé ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce byl veden v dočasné pracovní neschopnosti v období od datum do datum, a jelikož žalovaní netvrdili žádné konkrétní skutečnosti, které by založily vážné podezření na to, že by žalobce v této době mohl jakkoli pracovat či vykonávat nějakou výdělečnou činnost, zůstalo toto „podezření“ pouze v rovině tvrzení. V souladu s právě uvedenými důkazy je i zpráva Okresní správy sociálního zabezpečení, kterou potvrzuje vyplacené dávky nemocenského pojištění žalobci za dobu od datum do datum ve výši částka.

8. Dle ustanovení § 2925 o. z. se provoz stává zvlášť nebezpečným, nelze-li možnost vzniku závažné škody předem rozumně vyloučit ani při vynaložení řádné péče, přičemž pořádání motokrosových závodů tuto podmínku jednoznačně naplňuje. Prvý žalovaný jako pořadatel závodu je tak povinen nahradit újmu, která byla v jeho průběhu způsobena bez ohledu na to, zda se při přípravě a pořádání kvalifikačního tréninku dopustil porušení předpisů či nikoli. Dle ustanovení § 2927 odst. 2 o. z. by se mohl této odpovědnosti zprostit pouze v případě, že újma by byla způsobena okolnostmi nemající původ v provozu, zejména vnějšími přírodními silami, a to ještě za podmínky, že újmě nebylo možno zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat. Odpovědnost druhého žalovaného je pak dána ustanovením § 2927 odst. 1 o. z., dle kterého provozovatelem vozidla není bez dalšího ten, kdo vozidlo řídí, ale je jím ten, kdo má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem (nelze-li provozovatele určit, je jím vlastník dopravního prostředku podle ustanovení § 2930 o. z.). V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že provozovatelem motokrosové motorky byl druhý žalovaný, který v průběhu kvalifikačního závodu nad motorkou ztratil kontrolu, vyjel z prostoru vyznačené trati a střetl se s žalobcem. Dle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. jsou pak oba žalovaní povinni nahradit způsobenou újmu společně a nerozdílně. Pokud jde o nárok žalovaného na ztrátu na výdělku – dle § 2962 odst. 1 o. z. je ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti majetkovou újmou spočívající v tom, že v důsledku pracovní neschopnosti vyvolané poškozením zdraví, které mu brání vykonávat výdělečnou činnost, přichází poškozený o výdělek, kterého by jinak dosáhl. V daném případě žalobce jako poškozený prokázal, že v době nehody byl zaměstnán, a že byl v pracovní neschopnosti od datum do datum a na nemocenských dávkách mu byla vyplacena částka v celkové výši částka a od zaměstnavatele mu byla vyplacena náhrada mzdy ve výši částka. Žalobce se tedy domáhal zaplacení částky v celkové výši částka jako rozdílu předpokládaného výdělku žalobce v době pracovní neschopnosti ve výši částka a vyplacených náhrad v celkové výši částka. Následně byl jeho nárok „zlikvidován“ pojišťovnou, u které byl prvý žalovaný jako pořadatel závodu pojištěn, přičemž pojišťovna nárok přezkoumala a dne datum žalobci vyplatila částku ve výši částka jako náhradu za ztrátu výdělku. S ohledem na to, že v řízení byl prokázán nárok žalobce jako takový a prodlení žalovaných vyplynulo z jejich liknavého přístupu k věci, soud zavázal žalované k povinnosti zaplatit žalobci také příslušenství této částky v podobě zákonných úroků jdoucích z původně žalované částky za dobu od datum do datum. Byť se žalovaní (respektive druhý žalovaný) bránili, že o žalobě v této věci nevěděli, a tedy o nároku nevěděla ani pojišťovna prvého žalovaného, v řízení bylo prokázáno předloženými výzvami včetně potvrzení pošty o doručení, že žalovaným se do jejich sféry vlivu dostala výzva žalobce ze dne datum, již dne 29., respektive 30., 11. 2021 (viz potvrzení z webových stránek PoštaOnline). Výzva obsahuje jak popis, tak vyčíslení nároku žalobce uplatněného v tomto řízení a lhůtu ke splnění 7 dnů (ode dne odeslání této výzvy). Pokud žalobce požaduje zaplacení příslušenství od datum, stanovil pro žalované výhodnější datum a jeho nárok je po právu, neboť nejpozději dnem doručení této výzvy se žalovaní o nároku (nárocích) žalobce dověděli a mohli či spíše měli začít konat (uplatnit nárok žalobce u pojišťovny, vstoupit v jednání se žalobcem apod.). Nic z toho v řízení prokázáno nebylo. Navíc žalobce víceméně totožnou výzvu zaslal žalovaným ještě v únoru 2022 a ani poté žalovaní aktivně nekonali, jak ostatně potvrzují svými vyjádřeními a je potvrzeno i zprávou od pojišťovny právnická osoba ze dne datum (pojišťovna se poprvé o tomto nároku žalobce měla dovědět až dne datum). Žalovaní jsou tak nejpozději od datum v prodlení (až do výplaty pojistného plnění ze strany pojišťovny prvého žalovaného) a není relevantní jejich obrana, že jim byla žaloba v této věci doručena až dne datum. Byť soud pochybil, když žalovaným spolu s rozhodnutím o přerušení řízení ze dne datum nedoručoval žalobu. Z odůvodnění tohoto usnesení je však zcela evidentní, jakého nároku se žalobce domáhá, a že se jedná o jiný nárok, než ten uplatněný žalobcem u zdejšího soudu pod spisovou značkou spisová značka. Pokud by žalovaní začali konat v tuto dobu, ušetřili by čas a peníze o bezmála 2 roky. Žaloba tak byla shledána důvodnou, neboť v této části pojišťovna žalobci neplnila.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci nárok na plnou náhradu nákladů řízení, neboť v části řízení týkající se úroků z prodlení byl plně úspěšný a v části týkající se žalované jistiny bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí důvodně podané žaloby poté, co pojišťovna prvého žalovaného jistinu po zahájení řízení uhradila. S ohledem na tyto skutečnosti byl žalobci přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tato částka je tvořena náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum, podání žaloby ze dne datum a částečné zpětvzetí ze dne datum) a dále z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby (účast na soudním jednání dne datum) včetně čtyř (navíc za výzvu zasílanou oběma žalovaným) paušálních náhrad výdajů po částka (ve znění účinném do datum) a dvou paušálních náhrad po částka (ve znění účinném od datum) dle § 13 odst. 4 a. t. Dále advokátovi náleží náhrada cestovních výdajů ve výši částka (za cestu ujetou z místa sídla advokáta k jednání u zdejšího soudu a zpět o délce 606 km, ujetou osobním automobilem se spotřebou 10,1 l motorové nafty na 100 km) a náhrada za promeškaný čas ve výši částka dle § 14 odst. 3 a. t. (celkem hodnota započatých půlhodin po částka) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Za opakovaně zaslané výzvy ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum soud odměnu advokátu nepřiznal, neboť tyto výzvy jsou obsahově v podstatě stejné a liší se pouze v záhlaví, jehož vyplnění nepředstavuje žádnou právně náročnou činnost. Odměna nebyla přiznána ani za úkon za návrh na spojení věcí ze dne datum, který byl uplatněn v rámci druhého řízení sp. zn. spisová značka. Za úkon soud nepovažoval ani písemná podání ze dne datum a datum, neboť v prvním případě se jednalo pouze o sdělení postupu a ve druhém případě se nejednalo o sdělení na výzvu soudu.

10. Povinnost náhrady nákladů řízení byla uložena oběma žalovaným společně a nerozdílně, neboť soud neshledal obranu druhého žalovaného v kontextu souzeného případu natolik mimořádnou, aby vybočil ze zavedené praxe při rozhodování o nákladech řízení (dle judikatury k ustanovení § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., jak připomněl Krajský soud v Plzni ve věci účastníků v řízení spisové značky spisová značka, „…se přičítá plnění pojišťovny žalovanému (byť je tento závěr formulován pouze pro případ, že pojišťovna plní na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu uzavřené se žalovaným - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a s tímto názorem souhlasí i odborná literatura, jež jej rozšiřuje na všechny případy, kdy třetí osoba poskytla plnění na základě vlastního vztahu se žalovaným (viz adresa, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T.: Náklady řízení. 2. vydání. právnická osoba. jméno FO 2024, str. 151). Část judikatury jde ještě dále a přičítá žalovanému i „plnění“ zástavního dlužníka při realizaci zástavy, ačkoli ten zástavní smlouvu uzavřel nikoli se žalovaným, nýbrž se žalobcem, i tam je však tento závěr odůvodňován tím, že uspokojení věřitele ze zástavy není jednáním mimo sféru osobního dlužníka, neboť z hlediska praktického života není pochyb o tom, že k uzavření zástavní smlouvy bez požadavku osobního dlužníka či dokonce bez jeho vědomí nebo souhlasu by došlo jen stěží (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Naopak tam, kde k plnění třetí osoby došlo zcela mimo právní sféru žalovaného, na základě vztahů vzniklých nezávisle na jeho vůli a bez jeho vědomí, je použití § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. vyloučeno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka)...“. Dle názoru soudu lze však v konkrétní věci přičítat zavinění na zastavení řízení i druhému žalovanému, a to už z důvodu, o kterém se zmiňuje soud v odůvodnění výše, že zůstal (stejně jako prvý žalovaný) v řešení věci po velmi dlouhou dobu zcela pasivní. Tedy i svým minimálně liknavým postojem spoluzapříčinil, že pojišťovna nárok žalobce zlikvidovala až několik po nehodě. Neboť minimálně od výzvy žalobce z listopadu roku 2021 věděl, že je (i) proti němu uplatňován nárok a minimálně v tuto dobu měl věc začít řešit, zjistit možnosti náhrady přes pojišťovnu apod. v duchu zásady, že práva náleží bdělým. Třeba již jen proto, že jako (bývalý) motokrosový závodník si musel být vědom toho, že provozovatel závodů je pro případ vzniklých škod pojištěn.

11. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobce osvobozen od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle zákona o soudních poplatcích (§ 11 odst. 2 písm. d)), a tudíž na žalované přešla povinnost zaplatit soudní poplatek ponížený o zpětvzetí v souladu s ustanovením § 10 dost. 3 zákona o soudních poplatcích. Žalovaným tak byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši částka (20 % z částky částka), a to na účet soudu. č. č. účtu, VS var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.