8 C 100/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B pro žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem I. Spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to: - st. 118, na pozemku stojí stavba: adresa, Anonymizováno - 802/2 - ostatní plocha - 802/21 - lesní pozemek - 802/22 - lesní pozemek - 802/23 - lesní pozemek - 802/24 - lesní pozemek - 802/25 - lesní pozemek - 1091/3 - lesní pozemek - 1112 - lesní pozemek - 1113/3 - vodní plocha - 1113/4 - vodní plocha - 1113/5 - vodní plocha - 1123/2 - lesní pozemek - 1126/2 - lesní pozemek; zapsaným na LV 83 pro obec adresa, k.ú. adresa u právnická osoba pro adresa, se zrušuje tak, že: II. Schvaluje se smír uzavřený mezi žalobkyní a prvou žalovanou: a) žalovaná se stává vlastníkem podílu žalované o vel. ¼ k celku; b) prvá žalovaná se zavazuje zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši částka na její účet, a to do 7 dnů ode dne, kdy bude žalovaná v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník a dále se jí prvá žalovaná zavazuje zaplatit částku částka (bezdůvodné obohacení za období ode dne kdy se žalobkyně stala spoluvlastníkem nemovitých věcí až do dne, kdy spoluvlastnické právo žalobkyně přejde na prvou žalovanou); c) žalobkyně a prvá žalovaná nemají mezi sebou právo na náhradu nákladů řízení. Tím jsou veškeré sporné nároky mezi žalobkyní a prvou žalovanou zcela vyrovnány. III. Vlastníkem spoluvlastnického podílu druhého žalované o vel. 1/32 k celku, se stává prvá žalovaná. IV. Prvá žalovaná je povinna zaplatit druhému žalovanému vypořádací podíl ve výši částka, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Prvá žalovaná a druhý žalovaný nemají mezi sebou právo na náhradu nákladů řízení. VI. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrátí nevyčerpaná část zálohy ve výši částka. VII. Prvé žalované se po právní moci tohoto rozsudku vrátí nevyčerpaná část zálohy ve výši částka. VIII. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrátí část soudního poplatku ve výši částka.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud spoluvlastnictví účastníků, zapsané na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u právnická osoba pro adresa, zrušil s tím, že by se žalobkyně stala vlastníkem vyznačených pozemků, včetně části pozemků, na nichž se nachází tzv. líšinské jezírko. Žalobkyně požadovala přikázat do svého vlastnictví, parcely, a to 1091/2, 1099/2, 1102/2 a 1110/2. Dále požadovala, aby jí prvá žalovaná zaplatila částku za „nadužívání“ spoluvlastnického podílu na pozemcích parc. č. hodnota, parc. č. 802/2, a to za období od datum do dne zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když na těchto parcelách si žalovaná postavila chatu, kterou žalobkyně neužívá.

2. Spolu se žalobou předložila znalecký posudek č. ZP-23146 vyhotoveného právnická osoba pro Exekutorský úřad adresa, kde byly oceněny jednotlivé pozemky, přičemž celkové ocenění pozemků bylo na částku částka. Na podíl druhého žalovaného tak vycházela cena částka.

3. Prvá žalovaná souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví, nikoliv však se způsobem, jaký navrhla žalobkyně, protože jezírko je vodní plochou a těžko by dva spoluvlastníci s různým podílem k věci obhospodařovali čistotu jezírka. Naopak navrhovala, aby veškeré nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a žalobkyni by vyplatila vypořádací podíl.

4. Druhý žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, rozhodnutí o výši podílu pro svoji osobu ponechal na rozhodnutí soudu.

5. Soud při svém rozhodování vycházel z výpisů z katastru nemovitostí, místního ohledání provedeného soudem na místě a zejména znaleckého posudku č. č. účtu, znalce tituly před jménem jméno FO, který byl zadán z důvodu, že žalobkyně si představovala výši vypořádacího podílu pro svoji osobu více jak částka.

6. Znalec tituly před jménem jméno FO ocenil jednotlivé pozemky situované v lese, když se jednalo zejména o lesní pozemky a u nelesních pozemků uvedl, že jsou natolik zvláštní až unikátní a jedinečné, kdy se nepodařilo najít komparačně shodné vzorky k porovnání a stanovení ceny obvyklé, tedy provedl výši zaokrouhlených cen zjištěných. Celkové ocenění všech jednotlivých pozemků představovalo částku částka.

7. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Podle ust. § 99 odst. 1 o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného řešení sporu.

11. Podle ust. § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.

12. Z citovaných ustanovení vyplývá, že nelze schválit smír ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby smír byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 z.ř.s.); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. 13 z.ř.s. ve spojení s §§ 367, 371 z.ř.s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

13. V průběhu řízení uzavřela žalobkyně s prvou žalovanou smír, kdy žalobkyně souhlasila s tím, aby její spoluvlastnický podíl nabyla prvá žalovaná, proto soud ve výroku II. schválil uzavřený smír mezi účastníky, a to včetně vypořádacího podílu, jehož výše vychází ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Smír byl schválen i v části týkající se nároku na bezdůvodné obohacení užíváním pozemku ve spoluvlastnictví výlučně prvou žalovanou. Předmětem smíru mohou být i věcná práva, nejen práva závazková (srov. spisová značka)

14. Pokud jde o spoluvlastnický podíl druhého žalovaného, soud vycházel z jeho vyjádření, kdy souhlasil s tím, aby jeho spoluvlastnický podíl nabyla žalobkyně. I pro něj byla stanovena výše vypořádacího podílu ze závěrů znaleckého posudku.

15. Soud uvádí, že účastníci mohou uzavřít smír jak ohledně celého předmětu řízení, tak i o jeho části, případně o jeho základu. Soud tedy schválil mezi žalobkyní a žalovanou uzavřený smír, přičemž ve zbývající části rozhodl meritorně rozsudkem, když se řídil pravidly danými ust. § 1147 o.z. a zásadou hospodárnosti řízení.

16. Součástí smíru bylo mezi žalobkyní a prvou žalovanou i ujednání o nákladech řízení, kdy si dohodly, že na ně nemá žádná z nich právo.

17. Podle ust. § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb. soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o částka, v případě schválení smíru mezi účastníky řízení předtím, než je ve věci samé rozhodnuto. Byl-li smír schválen pouze v části předmětu řízení, vrátí soud odpovídající část poplatku; věta první se použije obdobně.

18. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka. Soud jí však nemůže podle ust. § 10 odst. 7 zákona o soudních poplatcích vrátit sníženou část, postupoval tak, že poměřoval velikost spoluvlastnického podílu k zaplacenému soudnímu poplatku částka (žalobkyně 1/4 = 8/32, prvá žalovaná 23/32 a druhý žalovaný 1/32). Z dané částky poté postupoval následovně: 8/32 + 23/32 = 31/32 × částka = částka. Z této částky soud odečetl 20 %, tedy částka / 100 × 20 = částka. Částka ve výši částka – částka představuje částku částka, když tato část soudního poplatku se po právní moci tohoto rozsudku vrátí žalobkyni.

19. Každá z účastnic, tedy žalobkyně a prvá žalovaná, zaplatily zálohu na vypracování znaleckého posudku, přičemž na účtu soudu zůstala nevyčerpaná část zálohy každé z nich, tedy částka. Soud dále rozhodl, že po právní moci tohoto rozhodnutí se žalobkyni i prvé žalované tato část nevyčerpaných záloh vrátí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Proti části rozsudku, v níž byl schválený smír, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. f) o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně plněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu či soudního exekutora. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (§ 99 odst. 3 o.s.ř.).