8 C 11/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky Jméno advokátky částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Emma´s credit s.r.o., a žalovaný dne datum smlouvu o úvěru č. spisová značka, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději do datum spolu s poplatkem ve výši částka. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně creditgo.cz, na které si žalovaný zvolil výši úvěru a dobu splatnosti, následně se zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný předložil za účelem ověření jeho identity kopii dokladu totožnosti. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak z předložených výplatních pásek za poslední dva měsíce, výpisu z bankovního účtu a daňového přiznání, a dále lustrací z veřejně dostupných databází (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI). Následně byl žalovanému zaslán návrh smlouvy, který žalovaný odsouhlasil odesláním SMS s verifikačním kódem č. hodnota. Shora uvedenými kroky byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a ze smluvního úroku ve výši částka. Žalovaný byl ze strany žalobkyně upomínán ke splnění dluhu upomínkami a následně i předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal tento uhradit společně se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně z jistiny. Doba splatnosti úvěru činila 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému. Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 9 059,1 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum, a to bezhotovostně na bankovní účet č. č. účtu. V kartě „úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota“ žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši částka. Výdaje uvedl ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka a ostatní výdaje (telefon, internet, jízdenka apod.) ve výši částka. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že výše nesplacené jistiny činí částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Tím je dána aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.

11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neboť stran příjmů doklady uvedené v žádosti o úvěr, jejichž pomocí měla být úvěruschopnost žalovaného ověřena, předloženy nebyly a výdaje žalovaného tak nebyly ověřovány. Ve smlouvě je pouze konstatováno, že k ověření úvěruschopnosti žalovaného došlo lustrací v dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Skutečnosti, že takto však bylo právní předchůdkyní žalobkyně učiněno, nebyly doloženy a soud má za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána. Nadto je třeba uvést, že uváděné výdaje žalovaného v celkové výši částka, jsou vyšší, než jeho uváděný příjem ve výši částka. Za této situace tak nelze než dospět k závěru, že žalovaný nebyl schopen úvěr od počátku splácet.

12. Soud se dále pro úplnost zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

13. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v srpnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 9,25 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva, ve které byla sjednána roční procentní sazba 9 059,1 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se ostatního, než-li jistiny, je i pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši částka, přičemž dluh na jistině ke dni datum činil částka, žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 o. z., má tudíž právo na vrácení částky částka z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. na straně žalovaného, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného poprvé o plnění oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, která mu byla odeslána dle dodejky dne datum. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti uvedené v oznámení o postoupení pohledávky, přičemž soud vycházel z toho, že tato byla doručena žalovanému nejdříve dne datum s třídenní lhůtou k plnění, tj. do datum, a od následujícího dne byl tak přiznán úrok z prodlení v zákonné výši stanovené Českou národní bankou ve výši 12,75 % ročně. Ve zbylé části pak byla žaloba zamítnuta.

15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky částka, úspěšnou byla pro částku částka. částka = 100 %, částka = 59,5 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 59,5 % = 40,5 %; 59,5 % - 40,5 % = 19 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí částka a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši částka a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši částka a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 6, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH, nebyla odměna o tuto daň navyšována. 19 % z částky částka jest částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).

16. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.