8 C 14/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro žaloba o zaplacení a vydání věci, rozsudek pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci dlužnou mzdu za září a říjen 2024 v celkové výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši: - 12,75 % jdoucí z částky částka od datum do zaplacení, - úrok 12,75 % jdoucí z částky částka od datum, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu mzdy v celkové výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % jdoucí z této částky od datum do zaplacení, a to do tří (3)dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna vydat žalobci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy za období leden 2024, únor 2024, březen 2024, duben 2024, květen 2024 a červen 2024, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Řízení o vydání dokladu a mzdy obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy za červenec 2024, srpen 2024 a září 2024 se pro zpětvzetí částečně zastavuje.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno tituly za jménem, tituly za jménem částku 23. částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby mu zaplatila dlužnou mzdu za září 2024 a říjen 2024 ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení, dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době v celkové výši částka se zákonným úrokem z prodlení, a dále doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy za období od ledna 2024 do října 2024. Byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy od datum až do října 2024, kdy ze strany žalobce jako zaměstnance došlo dne datum ke skončení pracovního poměru okamžitým zrušením, jelikož mu nevyplatila žalovaná mzdu za období od datum do datum. Žalovaná sice uhradila dlužnou mzdu zčásti, ale neuhradila za září a říjen 2024 své další povinnosti. Dále žalobce požadoval odstupné podle § 67 odst. 3 zákoníku práce. S ohledem na to, že žalovaná mu nevydala písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách za leden až říjen 2024, domáhal se i tohoto vydání. Později žalobu na výzvu soudu upřesnil a opravil zákonný úrok, když požadoval dlužnou mzdu za září 2024 ve výši částka a za říjen 2024 ve výši částka, tedy celkem částka.

2. Soud jednal dne datum v nepřítomnosti žalované, která byla předvolána k ústnímu jednání. Předvolání jí bylo doručeno do datové schránky tzv. fikcí dne datum s poučením o vydání možnosti rozsudku pro zmeškání, když i z obsahu celého spisu vyplývá, že doručovat písemnosti žalované do její datové schránky je velmi obtížné.

3. Žalobce při ústním jednání vzal žalobu částečně zpět, neboť doklad o výši své mzdy a jejich složkách za měsíce 7/2024, 8/2024 a 9/2024 obdržel.

4. Podle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Bylo prokázáno, že žalobce u žalované byl zaměstnán. Pracovní poměr mu skončil okamžitým zrušením z jeho strany pro nevyplácení mzdy a žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

6. Podle § 56 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce ( dále jen ZP) zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 4.

7. Podle § 67 odst. 3 ZP zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

8. Podle § 142 odst. 5, 6 ZP zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

9. Podle § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

10. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl (po částečném zpětvzetí), přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu vzal za nesporná. Věc právně posoudil podle § 56 odst. 2, § 67 odst. 3 ZP, § 313 ZP a pokud jde o doklady o údajích obsahující jednotlivou složku mzdy, tzv. výplatní pásky, byl nárok posouzen podle § 142 odst. 5 zákoníku práce. Soud závěrem podotýká, že žalobce požadoval méně, než může podle § 354 ZP, kdy pro průměrný výdělek je rozhodující předchozí kalendářní čtvrtletí.

11. O lhůtě plnění soud rozhodl podle ust. § 161 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

12. O částečném zastavení pro zpětvzetí bylo rozhodnuto podle ust. § 96 odst. 2 prvé věty o.s.ř.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal úspěšnému účastníku náhradu nákladů řízení. Žalobce byl zcela úspěšný. právnická osoba mu poskytl advokát, jehož odměna byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ( dále jen advokátní tarif) , když šlo o 2 nároky. Jednak byla stanoven odměna ze součtu ( 33 194 + částka), když odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 adv. tarifu 4. částka. Pokud je o nárok na vydání písemných dokladů, jde o odměnu dle § 9 odst. 1 ve výši 1 .částka za jeden úkon., kdy se ale podle § 8 odst. 3 přiznává odměna vyšší ( nikoli součet). Advokátu bylo přiznáno 3,5 úkonu á 4. částka ( 1. poloviční úkon za výzvu před podáním žaloby, 2 .převzetí věci a 3. sepis žaloby, 4. účast u ústního jednání) , 1 x režijní paušál á částka a 3x režijní paušál á částka ( účinnost vyhl. od datum). K této náhradě ve výši částka ještě připočítává náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 3. částka. Součástí náhrady je i zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Celková náhrada tak činí 23. 528, částka a je splatná k rukám advokáta podle § 149 odst. 2 os.ř. Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící), nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaná strana podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškala první jednání z omluvitelných důvodů, a to ke zdejšímu soudu. Proti výroku o nákladech řízení a lhůtě k plnění lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání nemůže podat žalobce, který se ho výslovně po vyhlášení rozhodnutí do protokolu vzdal. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce u zvoleného soudního exekutora.