8 C 149/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného, adresa úřadu o zaplacení 21 143,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a úroku 11,5 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta Jméno advokáta částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Podpisem této smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, přičemž se zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu s úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako 3,31 % ze sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši částka, kdy na úvěr uhradil celkem částku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění vyplývající jí z čl. 6.

1. úvěrových podmínek a úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaného rovněž vyzvala, aby svůj dluh uhradil. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky částka skládající se z neuhrazené jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listinných důkazů (smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, zesplatňující dopis) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr č. hodnota, přičemž žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši částka a žalovaný se oproti tomu zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a případnými poplatky. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že výše měsíční splátky byla stanovena ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, platného ke dni splatnosti celé splátky. V případě prodlení pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení úvěrových podmínek povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za opoždění se zaplacením splátky. Úroková sazba ve výši 27,90 % roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 31,8 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. Výše poplatků účtovaných žalovanému byla zjištěna ze Sazebníku. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný žije s družkou v podnájmu, má jedno dítě. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši částka měsíčně, další příjem domácnosti činí částka. Měsíční výdaje domácnosti činily částka. Splátky všech úvěrů činily celkem částka. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný načerpal celkem částku částka a uhradil celkem částka (celkem hodnota splátek po částka a mimořádnou splátku ve výši částka). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splácením úvěru do prodlení, využila žalobkyně svého oprávnění vyplývající jí z úvěrových podmínek a úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný byl zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky skládající se z dlužné jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka (2 x částka). Žalovanému byla adresována předžalobní výzva dne datum.

5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soudem bylo vzato za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení.

12. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na údaje výhradě uvedené v zákaznické kartě. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je již zatížen dalšími úvěry, kdy splácí celkem částka. Již tato skutečnost sama o sobě nasvědčuje tomu, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy o úvěru dostatečně bonitním, neboť bylo-li by tomu tak, nepochybně by nečerpal další úvěr. Žalobkyně proto měla vyvinout zvýšenou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Shora uvedené potvrzuje i to, že žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku v celkové výši částka, tedy jen nepatrnou část poskytnuté jistiny. Lze proto konstatovat, že žalovaný nebyl schopen úvěr v této výši splácet (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Za popsané situace proto nelze než uzavřít, že schopnost žalovaného plnit závazek nebyla posouzena s odbornou péčí, neboť finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bez bližších znalostí jeho konkrétní majetkové situace.

13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je proto třeba smlouvu o úvěru ze dne datum považovat za absolutně neplatné právní jednání.

14. Žalobkyně se domáhala úhrady částky částka s příslušenstvím představující neuhrazenou jistinu ve výši částka, náklady na vymáhání ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši částka. Za situace, kdy smlouva o úvěru byla shledána neplatně sjednanou, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila částka. Pokud žalovaný plnil shora uvedenou částku, dluží nadále žalobkyni částku ve výši částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s úhradou shora uvedené částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z. rovněž právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum (tj. ode dne následujícího po dni, do kterého měl žalovaný uhradit dluh dle předžalobní výzvy) do datum a dále zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky částka, úspěšnou byla pro částku částka. částka = 100 %; částka = 78,75 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 78,75 % = 21,25 %; 78,75 % - 21,25 % = 57,5 %. Nekrácená částka nákladů řízení činí částka a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši částka a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši částka a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 6, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % z částky částka ve výši částka. 57,5 % z částky částka jest částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.