8 C 150/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro žaloba na určení vlastnického práva vydržením <b>I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 229 m², zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], k.ú. [část obce], vytýčeného geometrickým plánem [číslo] 2023 ze dne 18. 2. 2023; geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladu řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 25 570 Kč, a to do deseti (10) dnů právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 21. 6. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] (orná půda), který byl vytýčen geometrickým plánem [číslo] 2023 ze dne 18. 5. 2023. V žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo], orná půda o výměře 13 235 m² v k.ú. [část obce], obci [obec], když pozemek je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je výlučným vlastníkem nemovité věci, a to pozemku p. [číslo] orná půda, o výměře 10 596 m² v k.ú. [část obce], obci [obec], zapsaném na [list vlastnictví]. Žalobce nabyl pozemek [parcelní číslo] spolu s dalšími pozemky na základě darovací smlouvy ze dne 13. 2. 2012 od svého otce [jméno] [celé jméno žalobce]. Dárce, jeho otec, nabyl mimo jiné i pozemek [parcelní číslo] na základě kupní smlouvy od [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], když obě nabyly svůj spoluvlastnický podíl k pozemku [parcelní číslo] na základě rozhodnutí Okresního úřadu [okres], Pozemkového úřadu ze dne 23. 9. 1992, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 11. 1992. Pozemek [parcelní číslo] byl vzhledem ke svému účelu zemědělsky obhospodařován nejprve JZD [anonymizováno] a poté [právnická osoba] a. s., kdy mezi účastníky došlo k dohodě o ukončení nájemního vztahu, když [právnická osoba], žalobci předala pozemek právním předchůdcům žalobce dne 1. 10. 2003, když k tomuto okamžiku došlo rovněž k zaměření a vytýčení pozemků v terénu, kdy vytýčení hranic pozemků, jak je patrno z vytyčovacího náčrtu [číslo] 2003, které provedl [jméno] [příjmení] – geodetické práce dne 2. 9. 2023 Součástí je rovněž protokol o vytyčení hranice pozemku. Žalobce však došel ke zjištění, že v souvislosti s užíváním předmětného pozemku [parcelní číslo] docházelo rovněž k užívání v dobré víře části sousedního pozemku p. [číslo] (nyní označen jako [číslo]), který je veden v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného. Žalobce si proto nechal vyhotovit geometrický plán, který předložil k žalobě. Má za to, že předmětná část pozemku p. [číslo] nyní označena p. [číslo] o vým. 229 m² v k.ú. [část obce], byla využívána po celou dobu jeho výlučného vlastnictví pozemku [parcelní číslo], k užívání pozemku docházelo i jeho právními předchůdci, oprávněně a v dobré víře. Má za to, že na jeho straně došlo k mimořádnému vydržení dle § 1095 o.z., když žalobce tyto pozemky držel nepřetržitě po dobu delší než 20 let. S žalovaným se pokoušel dohodnout, nabízel mu o možnost uzavření kupní smlouvy za cenu v místě a čase obvyklou, k tomu však mezi účastníky nedošlo. Při prvém jednání ve věci samé na žalobce specifikoval naléhavý právní zájem na určení v tom, že je nutno dát do souladu stav skutečný se souladem právním.

2. Žalovaný se ve věci písemně vyjádřil (č. l. 40-42), a s žalobou nesouhlailí. Má za to, že jeho otec v době, kdy podepisoval protokol o vytýčení hranice, a byl s ním seznámen, byl uveden v omyl, neboť vytyčovací část neodpovídá katastrální mapě. Dále uvedl, že plot, který byl postaven na hranici pozemků, je nezákonný, nemyslí si, že by [jméno] [celé jméno žalobce], právní předchůdce žalobce, pozemek užíval v dobré víře, když byl obhospodařován JZD [anonymizováno].

3. Soud při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů: kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení], nar. [rok], a [jméno] [příjmení], nar. [rok], jako prodávajícími a [jméno] [celé jméno žalobce], nar. [rok], ze dne 5. 11. 2001, když [jméno] [celé jméno žalobce] koupil od prodávajících pozemek ve zjednodušené evidenci (parcely původ pozemkový katastr – PK) č. parc. [číslo] o výměře 13 203 m2; každá z prodávajících vlastnila pozemek v rozsahu ideální poloviny, a nabyly jej na základě rozhodnutí Okresního úřadu [okres], Pozemkového úřadu ze dne 23. 9. 1992, [číslo jednací], jež nabylo právní moci 2. 11. 1992. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí pro právního předchůdce žalobce dnem 25. 3. 2002 a právní účinky vkladu vznikly dnem 28. 2. 2002. Dále soud vycházel z darovací smlouvy mezi žalobcem a jeho otcem ze dne 6. 12. 2012, kdy žalobce mimo jiných nemovitostí nabyl parcelu [číslo] orná půda v k.ú. [část obce], vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 23. 2. 2012 a právní účinky vkladu vznikly dnem 13. 2. 2012. Soud vycházel z protokolu o vytýčení hranice pozemku ze dne 2. 9. 2023 (č. l. 12 p.v. až 13 spisu), když geodet [jméno] [příjmení] vytyčil hranice pozemku PK [číslo], [číslo] a byli přítomni [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a za [stát. instituce] blíže neurčená osoba, všichni účastníci tento protokol a vytyčený hranice pozemku podepsali. Dále měl soud k dispozici i dohodu o ukončení nájemního vztahu mezi vlastníkem [jméno] [celé jméno žalobce] a Zemědělskou [právnická osoba] a. s., ze dne 1. 10. 2003, když účastníci se dohodli, že nájemní vztah založený zemědělskou společností k pozemku č. parc. 85 v k.ú. [část obce] se ruší dnem 1. 10. 2003. Soud měl též k dispozici pachtovní smlouvu mezi žalovaným a ZD [anonymizováno] ze 13. 12. 2021 na dobu 8 let od 1. 1. 2022, předchozí pachtovní smlouvu mezi žalovaným a ZD [anonymizováno] ze 14. 4. 2015 na dobu 8 let, nájemní smlouvu ze dne 1. 3. 2011 a nájemní smlouvu z roku 2010.

4. Soud dále vycházel z výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce]. Výpověď [titul] [jméno] [příjmení], zaměstnance zemědělské [právnická osoba] a. s., není pro danou věc relevantní, protože v roce 2003 byla v k.ú., zjednodušená evidence, tehdy měla záležitosti pozemkové na starosti paní [příjmení], která již zemřela. Svědek se pouze vyjádřil k tomu, že předchozím vlastníkem před [jméno] [celé jméno žalobce] byla paní [příjmení], která věc panu [celé jméno žalobce] prodala.

5. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že pozemek koupil v roce 2002 od paní [příjmení] a [příjmení], a na pozemku PK [číslo] se měly realizovat stavby, školící středisko, bylo vydáno stavební povolení, které bylo někdy v letech 2006 /7-2008 zrušeno. V době, kdy bylo vydáno stavební povolení, byly zahájeny zemní práce, a protože předtím mělo pozemek v pachtu Zemědělské družstvo [anonymizováno], chtěl pozemek vydat, proto byl od 1. 10. 2003 zrušen nájemní vztah, ale z důvodu agrotechnických lhůt a výpovědní lhůty došlo k samotnému vrácení pozemku až po dvou letech, ale v roce 2003 proběhlo vytýčení pozemku. Otec pana [celé jméno žalovaného] vytýčení podepsal, byl s ním srozuměn. Všechny osoby, které vytyčení podepsaly, odsouhlasily hranice, všichni chodili po pozemku.

6. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se lze žalobu domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobce osvědčil naléhavý právní zájem tím, že má v úmyslu dát do souladu stav skutečný se stavem právním, zejména zápisu v katastru nemovitostí.

7. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z níž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Žalobce prokázal, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] od 28. 2. 2012, právní předchůdce žalobce (jeho otec) [jméno] [celé jméno žalobce] byl vlastníkem pozemku od 28. 2. 2002, žalobce je vlastníkem pozemku na základě darovací smlouvy od 13. 2. 2012. Žalobce prokázal, že předchozí držitel, jeho otec, nechal v roce 2003 pozemek p. [číslo] vytýčit, když vytyčovací náčrt učiněný [jméno] [příjmení] geodetické práce dne 2. 9. 2003, podepsal a potvrdil, že byl seznámen s průběhem a označením vytýčené hranice pozemků též [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného. [jméno] [celé jméno žalovaného] nevznesl v září r. 2003 při vytyčení hranic pozemků žádné námitky. Tak, jak byl pozemek [parcelní číslo] v roce 2003 vytýčen, vytýčení odpovídá údajům dle geometrického plánu [číslo] 2023 ze dne 18. 5. 2023, když fakticky tímto geometrickým plánem byl vyznačen pozemek p. [číslo] o výměře 229 m², jež je součástí pozemku [parcelní číslo], který vlastnicky náleží žalobci, ale v katastru nemovitostí tomu tak není. Soud poučil žalovaného, že k tomu, aby byl ve své obraně úspěšný, musí prokázat, že držba žalobce týkající se pozemku p. [číslo] stejně i jeho právních předchůdců, nebyla řádná s tím, že důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá, tedy žalovaného podle dostupné judikatury pod sp.zn. 22 Cdo 3387/2021. Podmínky držby jsou: podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014), držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, o nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu.

8. Podle ust. § 1091 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

9. Podle ust. § 1092 o. z., do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. 10. § 1095 o.z., upravuje mimořádné vydržení, kdy uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

11. Zhodnocením provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: prodávající [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly vlastnice pozemku ve zjednodušené evidenci, parcely původ pozemkový katastr – PK č.parc. [číslo], o výměře 13 235 m², na základě rozhodnutí Okresního úřadu [okres], Pozemkového úřadu ze dne 23. 9. 1992, které nabylo právní moci 2. 11. 1992. Právní předchůdce žalobce, jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce] předmětný pozemek od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] koupil, vlastníkem se stal od 28. 2. 2002. [jméno] [celé jméno žalobce] darovací smlouvou převedl vlastnické právo na žalobce a žalobce je vlastníkem od 13. 2. 2012. Žaloba byla podána dne 21. 6. 2023 (po vydržecí době 20let), kdy žalovaný neprokázal, že by žalobce i jeho právní předchůdcem nebyli řádnými a poctivými držiteli předmětného pozemku (§ 1092), a podle ust. § 1096 odst. 1 o.z., nabyl-li někdo poctivou držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Držba znamená, že osoba úmyslně vykonává kontrolu nad věcí, držitel s věcí nakládá jako s věcí vlastní, což učinil [jméno] [celé jméno žalobce] v září 2023, kdy 2. 9. 2003 nechal konkrétně vytýčit pozemek [parcelní číslo], i když fakticky část pozemku p. [číslo] o který v řízený šlo, náležel do tohoto pozemku. Do vydržecí doby žalobce se započítá i vydržecí doba jeho právního předchůdce, [jméno] [celé jméno žalobce], plynoucí od 28.2.2002 Protože žalovaný neunesl důkazní břemeno, neprokázal, že by žalobce anebo jeho právní předchůdci nebyli řádnými, a oprávněnými držiteli, soud tedy žalobě na určení vyhověl. Součástí rozhodnutí je i geometrický plán [číslo] 2023 ze dne 18. 5. 2023.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud úspěšnému účastníků přizná náhradu nákladů řízení. Ve věci, byl úspěšný žalobce, zaplatil soudní poplatek ze žaloby o určení vlastnického práva k nemovité věci ve výši 5 000 Kč, a právní služby advokáta. Advokát vyčíslil odměnu podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5, advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy za jeden úkon právní služby účtoval a 2 500 Kč. Soud mu ale za jeden úkon právní služby přiznal odměnu á 3 100 Kč (§ 151 o. s. ř.), dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o právní vztah k nemovité věci, a odměna za jeden úkon právní služby představuje á 3 100 Kč. Soud mu přiznal 5 právní služby á 3 100 Kč, 5 x režijních paušál dle § 13 odst. 4, á 300 Kč, tedy v souhrnu 17 000 Kč, a náhradu za 21% DPH ze součtu 17 000 Kč (5x á 3 100 Kč + 5x á300), což představuje 3 570 Kč. Celková náhrada tak včetně soudního poplatku představuje 25 570 Kč (17 000 Kč odměna + 5 000 Kč soudní poplatek + 3 570Kč DPH), a je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř., v prodloužené lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.