8 C 17/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o určení vlastnictví <b>I. Určuje se, že výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobce.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 16 899 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň-jih polovinu náhrady nákladů řízení ve výši 4 174,50 Kč, a to do 15 dnů od právní mocí rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 21.1.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Účastníci jsou manželé, sňatek uzavřeli dne [datum]. Dne [datum] se jim narodil syn [jméno] [příjmení] a dne [datum] se jim narodila dcera [jméno] [příjmení]. Dne 15.12.2009 uzavřel s žalovanou darovací smlouvu, na základě kteréjí daroval jednu ideální polovinu pozemku p. [číslo] o výměře 3 716 m², když nemovitá věc je zapsána na [list vlastnictví] pro obec Chotěšov, k. ú. [část obce]. Vklad byl katastrálním úřadem proveden dne 6.1.2010 s právními účinky ke dni 17.12.2009. Pozemek byl přečíslován, nyní je zapsán jako pozemek parc. [číslo]. Až do 18.3.2020 vychovávali účastníci obě nezletilé děti, tohoto dne však náhle žalovaná opustila společnou domácnost bez jediného slova a k dnešnímu dni se nevrátila. Na telefony nereaguje a s žalobcem od 18.3.2020 nijak nekomunikuje. Žalobce od 18.3.2020 vychovává obě děti sám. U Okresního soudu v Domažlicích podal návrh na rozvod, jakož i návrh na svěření obou dětí do své péče. V době uzavření darovací smlouvy doufal, že bude žít s žalovanou a děti jako spořádaná rodina, že se bude obdarovaná o rodinu, hlavně o obě děti starat, pečovat o ně, řádně a svým chováním bude přispívat ke klidné rodinné atmosféře. Opuštění obou nezletilých dětí žalovanou, jakož i opuštění žalobce je pro něj zjevným porušením dobrých mravů. Protože se tak stalo náhle, má za to, že se jedná o nevděk vůči němu jakožto dárci, což považuje za zjevné porušení dobrých mravů. Od 18.3.2020 se žalovaná nijak nepodílí na výchově obou nezletilých dětí ani na chodu společné domácnosti. Toto jednání nemůže žalované prominout, proto dne 18.12.2020 shora uvedený dar odvolal a pro nevděk od darovací smlouvy ze dne 15.12.2009 v souladu s ustanovením § 2072 občanského zákoníku odstoupil. Žalovanou vyzval, aby podepsala souhlasné prohlášení s úředně ověřeným podpisem a mohlo by tak dojít k vrácení nemovité věci žalobci. Odvolání daru pro nevděk zaslal žalované na její trvalou adresu.

2. Ze smlouvy darovací uzavřené mezi účastníky dne 15.12.2009 bylo zjištěno, že dárce [celé jméno žalobce] daroval obdarované [celé jméno žalované], roz. [příjmení] ideální polovinu parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce]. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí 30.12.2009 a právní účinky vkladu vznikly dnem 16.12.2009. 3. [stát. instituce], Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec] (č.l. 15) sdělilo soudu 12.4.2021, že po žalované [celé jméno žalované], [datum narození] bylo vyhlášeno pátrání po pobytu na základě požadavku Okresního soudu v Domažlicích. Podepsaný soud následně vyřizujícímu příslušníku Policie ČR (č.l. 17) sdělil, že se připojuje k pátrání po pobytu žalované. Z databází Policie ČR (č.l. 18) bylo zjištěno, že se pátrá po žalované [celé jméno žalované], narozené [datum], která je evidována jako hledaná osoba.

4. Protože žalovaná byla neznámého pobytu, byl jí rozhodnutím ze dne 29.4.2021, č.j. 8 C 17/2021-25 ustanoven opatrovník v osobě advokáta [titul] [jméno] [příjmení].

5. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29.1.2021, č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že nezletilé děti [jméno] a [jméno] [příjmení] se s účinností od 18.3.2020 svěřují do péče otce (žalobce) a matce bylo stanoveno výživné pro [jméno] částkou 1 500 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] ve výši 1 500 Kč měsíčně, a to jak pro dobu před rozvodem manželství tak i pro dobu po rozvodu manželství. Z odůvodnění tohoto rozsudku (bod 5) bylo zjištěno, že řízení o rozvod manželství je vedeno u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka].

6. Soud při svém rozhodování vycházel z darovací smlouvy, odvolání daru pro nevděk, výpovědi žalobce, zprávy [právnická osoba] (č.l. 58), včetně dalších listinných důkazů.

7. Soud nadále pátral po žalované a to i po ustanovení opatrovníka v osobě advokáta, když zaslal žalované email (vedený pod jejím dívčím jménem) dne 6.10.2021, kde ji soud informoval o tom, že s jistou vysokou mírou pravděpodobnosti lze konstatovat, že se minimálně od jara 2021 zdržuje v [země] zřejmě s paní [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále jí soud sdělil, aby na tuto zprávu jakkoliv reagovala, aby sdělila, že žije, že je v pořádku. Ze sdělení Velvyslanectví ČR v [obec], Konzulátní a vízové oddělení bylo soudu 14.10.2021 sděleno, že zastupitelský úřad nevede konkrétní evidenci krajinské komunity žijící v [země]. Může vycházet pouze z žádostí (žádostí o cestovní pas, ověřovací agenda, matriční agenda atd.), které si čeští občané podávají, případně pak ze zvláštního seznamu voličů, který vede zastupitelský úřad a který umožňuje volit českým občanům dlouhodobě pobývajícím v [země] bez voličského průkazu. U žalované nebyla žádná taková žádost evidována ani u [titul] [jméno] [příjmení]. Dále velvyslanectví sdělilo, že pokud jmenovaní budou kontaktovat zastupitelský úřad, postoupí tuto informaci podepsanému soudu.

8. V průběhu řízení informovala advokátka [titul] [jméno] [příjmení], že byla oslovená paní [příjmení], která tak reagovala na email soudce. Protože pominuly důvody pro to, aby žalovaná měla nadále opatrovníka jmenovaného soudem poté, co byla doložena do spisu plná moc žalované [celé jméno žalované], roz. [příjmení], když její podpis na udělené plné moci byl ověřen na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (č.l. 85), soud rozhodnutím ze dne 6.12.2021, č.j. 8 C 17/2021-98 advokáta [titul] [jméno] [příjmení] zprostil opatrovnictví a přiznal mu odměnu ve výši 8 349 Kč. Odměna byla opatrovníku vyplacena z rozpočtových prostředků státu, tedy podepsaného soudu, rozhodnutí o zproštění nabylo právní moci dne 16.12.2021.

9. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že jde o třetí manželství v pořadí, kdy předchozí manželství byly se stejnou ženou, z tohoto svazku má již dvě dospělé děti. S žalovanou se seznámil v době, kdy byl ještě ženatý a manželka vdaná, z předchozího vztahu žádné děti nemá. Znali se asi šest let a po dvou letech od jeho druhého rozvodu uzavřeli manželství. Chtěli děti, tak si je pořídili, oběma porodům byl přítomen v nemocnici. Pak manželce [popis zdravotního stavu] [anonymizováno 20 slov]. Změnila životní styl, dostala se do skupiny lidí, kteří provádějí různé přírodní léčitelství a má za to, že tam to vše začalo. Předtím pracovala jako asistentka v mateřské školce, pak naznačovala, že jí přítomnost dětí nedělá dobře, pak byla ve stavu nemocných, nakonec práci ukončila a byl jí vyměřen invalidní důchod druhého stupně [popis zdravotního stavu] [anonymizováno 7 slov]. Před odchodem z rodiny podstupovala různé léčby, např. se zavřela čtrnáct dnů do místnosti, kde byla sama. Dne 18.3.2020 se sebrala, a aniž by dopředu něco řekla, odešla. Začal s tím bojovat, nemá v [část obce] žádné příbuzné, staral se o dvě nezletilé děti. Matka se dětem občas ozve, ale dcera ve věku jedenácti let je na ni nahněvaná, většinou matce telefon nezvedne nebo řekne, že nemá čas. Syn naopak někdy pláče a chce, aby se maminka vrátila. Od dětí ví, když se matky zeptají, kde je, tak jim má říct, že jim do toho nic není nebo jim položí telefon. Vyšetřovala ho i kriminálka a policie. Má za to, že manželka není v Evropské unii. Ví, že její kamarádka měla někde v severní Africe, v [země] dům, možná se zdržuje tam. S manželkou uzavřel 15.12.2009 dvě darovací smlouvy, jedna se týkala pozemku, jehož polovinu nyní chce vrátit. Další darovací smlouva se týkala pozemků a domu, ve kterém bydlí. Takto podle něj vypadá nevděk, opustila je beze slova. Kromě toho do jeho bydliště přicházejí obálky, které neotvírá; je možné, že by byli i zadluženi, že by někdo přišel a sebral jim střechu nad hlavou. Má za to, že manželka propadla plně přírodnímu léčitelství, k žádnému lékaři by nešla. Její invalidní důchod před rokem a půl činil asi 7 500 Kč (údaje ke dni 25.6.2021). Manželka si zřídila vlastní účet, kam jí chodily peníze. On ze svého platil úplně všechno, ona mu nic o vlastních financích neřekla, pouze někdy přišla a sdělovala, že by potřebovala peníze na alternativní léčbu. V září 2019 od něj chtěla 30 000 Kč, že pojede s dětmi na dovolenou, peníze vyzvedl, děti se těšily, ale žádná dovolená nebyla. Manželka s ním nekomunikuje, rok a půl mu neposílá žádné peníze. Pouze když mají děti narozeniny nebo svátek, tak jim zavolá. Jednou se stalo, že nějaká paní z [obec] přivezla dětem balíček. Před jejím onemocněním byly vztahy mezi nimi normální, skvělé. Protože pracovala jako koordinátorka pro pracovní agenturu, měla slušné příjmy, vařila, normálně se podílela na chodu domácnosti. V době, kdy byla zaměstnána ve školce, činnostem v domácnosti se věnovala méně. Někdy dost často odjela neznámo kam, vrátila se po třech, čtyřech nebo i pěti dnech. Přišlo mu to, že ho připravuje na to, že zůstane sám, což se nakonec stalo. V době kdy byla v pracovní neschopnosti, jedla samou zdravou výživu, děti to nejedly, vařil pro ně. V době kdy se léčila pro [nemoc] v roce 2015 nebo 2016, staral se kompletně o rodinu. Invalidní důchod používala na své osobní potřeby, na cestování, na jízdu vlakem. Naposledy asi před půl rokem volala synovi, ten na ní chtěl:„ Maminko přijeď,“ pak třeba syn do půlnoci pláče, je to složité. Jemu samotnému se nikdy neozvala. Když manželka v březnu od rodiny odešla, možná že potřebovali odbornou pomoc, ale nebyl na to čas. Stará se o zdravotní stav dětí, vozí je do školy, vyzvedává je. Jakákoliv zdravotní komplikace mimočasová by způsobila složitosti. Chování manželky pociťuje jako strašné, s jejím [nemoc] [anonymizováno] bojovali. [popis zdravotního stavu] [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno 7 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Později se seznámila s lidmi, kteří ji přivedli k různým alternativním léčbám. Neví, zda je to sekta, nikdy o nich nehovořila. Jde o dost uzavřenou společnost. V únoru 2019 byli v [země], jela s nimi paní, on bydlel s dětmi, manželka bydlela s touto ženou na pokoji a postupně s ním přestala žít manželský život. Pak se ze společného pokoje odstěhovala. Neví, jak by měl dětem vysvětlit odchod jejich matky v březnu 2020, že je opustila, protože když se jí děti v telefonu na to zeptají, také jim nic neřekne. Chce vrátit dar, zůstal na děti sám. Chce se rozvést, snaží se rodinu živit, syn se připravuje na střední školu. A pokud má manželka vážný zdravotní stav, cestuje po celé Evropě a naposledy byla v [obec] na [země], má za to, že medicína v ČR je na vysoké úrovni. Dar chce vrátit. Bude chtít vrátit i věci darované v k.ú. [část obce].

10. Podle ust. § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

11. Podle ust. § 2072 odst. 2 o.z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

12. Podle ust. § 2073 o.z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

13. Podle ust. § 2075 odst. 1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

14. Podle ust. § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

15. Podle ust. § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. <i>16. „ Byla-li darovací smlouva uzavřena před 1.1.2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/64 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31.12.2013 i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1.1.2014“ (srov. sp. zn. 33 Cdo 2339/2019).</i> 17. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový děj: Nespornou skutečností je, že účastníci jsou manželé. Z opatrovnického rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29.1.2021, č.j. [číslo jednací] (bod 4) bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Za trvání manželství se narodil dne [datum] nezl. [jméno] a dne [datum] [jméno] Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa]. Žalobce dne 15.12.2009 daroval žalované jako obdarované polovinu parcely [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], když vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí dne 6.1.2010 a právní účinky vznikly dnem 17.12.2009. Téhož dne daroval žalobce žalované další nemovité věci a to v obci [obec] a k.ú. [část obce] druhou darovací smlouvou ze dne 15.12.2009, když vklad práva byl zaspán rozhodnutím pod [číslo jednací] a právní účinky vkladu vznikly dnem 16.12.2009. Z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky parcely [číslo] (původně parcely [číslo]) zapsané na [anonymizováno] pro [územní celek], k. ú. [část obce] a to každý jednou polovinou (čl.

13. Z výpovědi žalobce soud dospěl k závěru, že manželství účastníků bylo běžné, normální. Žalovaná onemocněla [popis zdravotního stavu] [anonymizováno 5 slov]. Pro onemocnění opustila zaměstnání v pracovní agentuře a později pracovala v mateřské školce, [popis léčby] [anonymizována dvě slova], práce mezi dětmi jí nedělala dobře, byl jí přiznán invalidní důchod. Bylo též zjištěno, že se seznámila s lidmi, kteří se zabývají alternativní léčbou nebo zvláštní léčbou, kdy žalovaná zřejmě pod vlivem této komunity změnila životní styl. Následně se stalo, že bez jakéhokoliv upozornění dne 18.3.2020 odešla od rodiny i dětí. Od té doby je neznámého pobytu. Manžel se obrátil na policii, žalovaná byla vedena Policií ČR jako osoba, po které se pátrá. Žalobce odvolal dar vůči žalované pro nevděk, odvolání daru jí zaslal na její známou adresu, pak i na její emailovou adresu pod jejím dívčím jménem, [email]. Protože žalovaná reagovala z této adresy na email soudce, soud považuje odvolání daru v souladu s ust. § 573 o.z. (domněnka doby dojití) vůči žalované za doručené. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se nejméně ke dni 21.4.2021 zdržovala v [obec] v [země] (č.l. 58), když bylo prokázáno, že z bankomatu si ze svého účtu vybrala finanční hotovost. Soud měl v úmyslu vyslechnout svědkyni [jméno] [příjmení], [datum narození] u níž bylo prokázáno, že je kamarádkou žalované a že s účastníky absolvovala v období od 13.2.2019 do 23.2.2019 zájezd do [země] v [obec] (čl. 47-49). Svědkyni se nepodařilo vyslechnout, k soudu se nedostavila, soudu se jí nepodařilo doručit předvolání. Soud následně zjistil, že tato svědkyně je vyškrtnutým advokátem z komory advokátů (č.l. 60). Žalovaná reagovala na email soudce, zvolila si advokáta a k jednání soudu nařízeného na den 25.2.2022 se nedostavila, když předložila potvrzení ze zdravotnického střediska v [obec] ze dne 18.12.2021, z něhož bylo zjištěno, že v období od 11.12.2021 do 18.12.2021 trpěla [popis zdravotního stavu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaná prostřednictvím své advokátky předložila vyjádření (č.l. 123), jehož obsah byl sdělen v rámci jednání, soud k němu nepřihlédl. Žalovaná měla dostatek času dostavit se k soudu a vysvětlit své počínání. Protože civilní řízení stojí na zásadě ústnosti, soud omluvu žalované z prosince 2021, kdy měla akutní [nemoc], nepřijal, neboť k jednání soudu dne 25.2.2022 se mohla dostavit, od prosince 2021 kdy se léčila s [nemoc], uběhlo do února 2022 dostatek času. Ostatně ani její advokátce není známo, kde se žalovaná skutečně zdržuje, kde pobývá. Není jasné, zda se žalovaná ke dni vyhlášení rozhodnutí stále zdržovala v [obec] na [země], když na území [země] ode dne 24.2.2022 probíhá invaze ruské armády, bojuje se tam, invaze sále trvá. Soud se zabýval tím, zda jednání žalované, opuštění manžela a dvou nezletilých dětí v březnu 2020 naplňuje intenzitu chování, která je v rozporu s dobrými mravy. Podle ust. § 630 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2013 dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Okamžikem jednání obdarovaného, který svým chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušil dobré mravy, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Dárce využil svého práva, žalované zaslal odvolání daru, které bylo v souladu s ust. § 573 o.z. žalované doručeno. Odvolání daru je též obsahem žaloby, bylo doručeno jmenovanému advokátu [titul] [příjmení], následně i advokátce, kterou si žalovaná zvolila. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Soud zjistil, že jde o takové chování obdarované vůči žalobci jako dárci i samotné rodině, v níž vyrůstají dvě nezletilé děti, které matka bez jakéhokoliv upozornění dne 18.3.2020 opustila. Žalovaná opustila nezletilého [jméno] [příjmení] v době, kdy mu bylo třináct let, což je pro období chlapecké ve vývinu velmi nepříjemné a stresující. Soud dospěl k závěru, že to nesl hůře než [jméno], jeho sestra, které bylo v době, kdy ji matka opustila, deset let a pokud žalovaná namátkou dceři volá, ta jí nezvedá telefon. Od té doby uběhly dva roky, žalovaná vůči nezletilým dětem neplní svoji zákonnou vyživovací povinnost, s dětmi se nestýká, tedy se nelze divit, že nezletilá [jméno] s ní nechce hovořit. Situace nejvíce dolehla na nezletilého syna, který má díky chování žalované problémy, s nastalou situací, kdy matka v rodině chybí, se musel vyrovnat. Ačkoliv žalovaná deklaruje, že se rozvádět nechce, na druhé straně uvádí, že si veškeré záležitosti s manželem si vyříkají v rámci rozvodového řízení. Zásada ústnosti znamená, že každý má právo vyjádřit se osobně u soudu, že důkazy jsou prováděnny ústní formou, soud proto k písemnému vyjádření žalované nepřihlédl, neboť není jasné, zda jej psala sama, či zda jí někdo pomáhal nebo jí pomáhaly osoby s nimiž je od března 2020 v úzkém kontaktu. Za členy rodiny dárce, žalobce se především považují jeho děti. Pokud žalovaná namítá, že nevedení společné domácnosti se žalobcem nelze považovat za hrubé porušení dobrých mravů, soud se s tímto neztotožňuje, neboť žalovaná odešla náhle, svévolně, bezdůvodně a svůj odchod od žalobce a zejména nezletilých dětí nikomu nevysvětlila. Soud nepopírá, že žalovaná onemocněla [popis zdravotního stavu] [anonymizováno], dle vyjádření žalobce se úspěšně vyléčila. Je nesporné, že její nemoc se nadále sleduje, tyto zdravotní problémy by neměly takový mít vliv na chování žalované, aby se chovala v rozporu s dobrými mravy, opustila dvě nezletilé děti, společnou rodinnou domácnost i manžela náhle, bez vysvětlení. Dala přednosti jiné životní alternativě, než životu s rodinou, manželem a dvěma dětmi. Soud proto dospěl k závěru, že intenzita chování žalované, která od 18.3.2020, tedy více jak dva roky nežije s rodinou, není s ní v kontaktu, nevěnuje se nezletilým dětem, neplní vyživovací povinnost, nedává o sobě žádnou zprávu, kde se nachází, vede soud k tomu závěru, dosáhla vrcholu, kdy hrubě porušuje dobré mravy dle ust. § 2072 odst. 2 o.z. Dne 18.3.2020 žalovaná odešla od rodiny, náhle, bez vysvětlení. V roce 2020 nelze zjistit nic o jejím pobytu, kde se zdržovala, ničeho. Pak prokázáno, že dne 21.4.2021 byla v [země], plná moc pro advokátku byla ověřena v [obec] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [parcelní číslo] (čl. 95) dne 24.11.2021, pak byla v prosinci 2021 v [obec] na [země]. Na její pobyt v [země] měla jistě vliv i covidová pandemie na území ČR, kdy se necestovalo, dálkové lety byly omezené. Není tedy jasné, jak dlouho v [země] pobývala. Žalobce jako dárce jí nevděk, odchod od něho samotného a od dvou malých dětí, neprominul. Nedříve ho vyšetřovala kvůli odchodu manželky policie, později Policie ČR vedla žalovanou jako hledanou osobu. Byla-li darována věc, potom již projevem vůle dárce o odvolání daru došlého obdarované se ruší darovací smlouva, obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce věci ex nunc a obdarovaná, která je stále neoprávněným držitelem, je povinna věc mu vydat; v daném případě jde o nemovitou věc, proto žalobce podal správně žalobu na určení vlastnického práva k nemovité věci; jedině tak může dojít k přechodu vlastnického práva z žalované, obdarované zpět na něj, na dárce. Žalobě bylo proto zcela vyhověno, soud dospěl k závěru, že chování obdarované k dárci a jeho rodině je v rozporu s dobrými mravy.

18. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

19. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

20. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

21. V projednávané věci byl úspěšný žalobce, měl by tedy podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. S ohledem na ust. § 150 o.s.ř., soud shledal na straně žalované důvody zvláštního zřetele hodné spočívající v jejím [popis zdravotního stavu] [anonymizováno] a dále v tom, že má k dispozici pouze částečný invalidní důchod, úspěšnému žalobci přiznal pouze polovinu náhrady nákladů řízení. Žalobci poskytl právní služby advokát, jehož odměna se sestává ze sedmi úkonů právní služby á 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu) a to za 1. přípravu a převzetí, 2. předžalobní výzvu, 3. žalobu, 4. vyjádření a 4-7 jednání u soudu, dále sedmkrát režijní paušál á 300 Kč, což v souhrnu představuje 23 800 Kč a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 4 998 Kč. Celková odměna tak představuje částku 28 798 Kč, přičemž polovina z této částky představuje 14 399 Kč. Součástí náhrady je i polovina zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, přičemž celková náhrada, která je splatná k rukám advokáta podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. představuje částku 16 899 Kč. Protože je žalovaná příjemcem invalidního důchodu, soud jí lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužil na patnáct dnů.

22. Soud též z rozpočtových prostředků státu hradil odměnu opatrovníka [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 8 349 Kč, protože žalovaná byla tehdy neznámého pobytu. Proto podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 150 o.s.ř. uložil žalované zaplatit státu polovinu těchto nákladů ve výši 4 174,50 Kč a to v prodloužené lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná svých chováním zapříčinila, že jí byl ustanoven opatrovník.