8 C 172/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 41 594,07 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky Jméno advokátky částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se podle § 6a odst. 3 a § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrací část soudního poplatku ve výši částka.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem, a to v 54 měsíčních splátkách po částka měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88,36 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a to ani po zaslání předžalobní výzvy Žalovaný uhradil celkem částku ve výši částka. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky částka. Jako důvod pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že se rozhodla po žalovaném nadále uplatňovat pouze nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo řízení částečně zastaveno, a to ve shora uvedeném rozsahu. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka ve výši částka.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky, a to v 54 měsíčních splátkách po částka. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila částka. Zápůjční úrokovou sazbu ve výši 88,36 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 88,36 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba., má soud za prokázané, že částka ve výši částka byla dne datum převedena na účet žalovaného. Z tvrzení žalobkyně a karty klienta ke smlouvě č. hodnota vyplynulo, že žalovaný zaplatil žalobkyni na základě výše uvedené smlouvy částku v celkové výši částka. Ohledně ostatních splátek úvěru je žalovaný v prodlení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Z oznámení ze dne datum má soud dále za prokázané, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného tohoto dne úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k doplacení neuhrazené části úvěru. Žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

7. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Soud má v řízení za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení. Soud však konstatuje, že s ohledem na nepřiměřeně vysoký sjednaný úrok 88,36 % ročně a RPSN ve výši 88,36 %, které neodpovídají korektivu dobrých mravů z pohledu současné judikatury, je třeba dovodit neplatnost shora uvedené smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a po žalovaném požaduje pouze zaplacení dlužné jistiny, soud se platností smlouvy o úvěru již dále nezabýval.

10. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši částka, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši částka, má tento povinnost vydat bezdůvodné obohacení v částce částka. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně nepožadovala po žalovaném úrok z prodlení. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou (výrok I.).

12. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (částka – částka) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni přiznal dle zaslaného vyúčtování ze dne datum, ve kterém za úkony spočívající v převzetí věci, předžalobní upomínce a návrhu ve věci samé, žádala toliko odměnu dle § 14b a. t.

14. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí žaloby, jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět nikoliv pro chování žalované, ale pouze na základě vlastního uvážení.

15. Podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1191Sb. o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o částka, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

16. V dané věci byl soudní poplatek dle usnesení podepsaného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka vybrán v původní výši částka. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět co do částky v celkové výši částka. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši částka (částka – částka). Z tohoto základu činí soudní poplatek částka. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud v souladu s § 6a odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 3 druhé věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích tak, že se žalobkyni vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši částka (částka – částka = částka – částka).

17. Přeplatek na soudním poplatku bude žalobkyni zaslán na účet, který žalobkyně soudu sdělí do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.