8 C 190/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno . Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 231 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celkem částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši:- 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- 12 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky , Jméno advokátky, částku , částka, , a do to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, a to s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu k bytové jednotce č. 2643/6 nacházející se ve druhém nadpatře domu na adrese , adresa, v Plzni. Žalobkyně uhradila žalobci jistotu ve výši , částka, (čl. IV. nájemní smlouvy). Nájemní vztah skončil dohodou účastníků ke dni , datum, . Žalobkyně a žalovaný si v nájemní smlouvě (čl. II odst. 4) sjednali vrácení jistoty bez zbytečného odkladu po zajištění vyúčtování služeb souvisejících s provozem bytu. Zároveň byla v nájemní smlouvě sjednána splatnost případných nedoplatků, či přeplatků na vyúčtovaných službách, a to nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování (čl. III odst. 3). Žalovaný měl vyúčtování zaslat nejpozději do čtyř měsíců od skončení vyúčtovacího období, tj. do , datum, . Dne , datum, obdržela žalobkyně od žalovaného e-mail „faktura za elektřinu pro zákaznický účet 3018 1601“, jehož obsahem bylo vyúčtování záloh hrazených žalobkyní za odběr plynu a elektřiny, přičemž přílohou byly faktury od dodavatelů těchto energií. Na základě zaslaných podkladů žalobkyně zjistila, že má přeplatek ve výši , částka, . Žalovaný v e-mailu žalobkyni sdělil, že zbylou část kauce ve výši , částka, spolu se shora uvedeným přeplatkem žalobkyni „doúčtuje“ po obdržení vyúčtování od bytového družstva. Dne , datum, žalovaný na dotaz žalobkyně sdělil, že vyúčtování od bytového družstva již obdržel s tím, že se žalobkyni následně ozve. Na následné výzvy žalobkyně k zaslání vyúčtování služeb a vrácení zbývající části jistoty již žalovaný nereagoval a zbylou část kauce ani přeplatek na energiích žalobkyni nevrátil. Právní zástupkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k předložení vyúčtování služeb souvisejících s užíváním předmětné bytové jednotky, vrácení části jistoty a přeplatku, a to dne , datum, a dne , datum, Na druhou výzvu reagoval žalovaný e-mailem, kdy sdělil, že vše vyřídí, avšak následně vyúčtování záloh za obdobní od září do prosince 2023 opětovně nepředložil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, skládající se z částky , částka, jakožto pokuty za prodlení s předložením vyúčtování od , datum, do , datum, , tj. do dne podání žaloby, ve výši , částka, za každý den prodlení (412 dní x , částka, ), částky , částka, jakožto nevrácené jistoty a částky , částka, jako přeplatku na energiích.

2. Dne , datum, byl zdejším soudem ve věci vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -6, proti kterému podal žalovaný odpor. V odůvodnění odporu žalovaný uvedl, že žalovaná si od něj přes realitní kancelář pronajala dne , datum, shora uvedenou bytovou jednotku. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu, ve kterém jako důvod uvedla „osobní důvody“, což dle žalovaného není důvodem pro výpověď z nájmu. Žalovaný žalobkyni upozornil, že výpověď musí být signována, na což žalobkyně zareagovala e-mailem, ve kterém mu sdělila, že podepsaná výpověď z nájmu mu přijde poštou. Žalovaný dále uvedl, že v únoru 2024 žalobkyni vrátil část kauce ve výši , částka, s tím, že zbývajících , částka, jí vrátí po obdržení vyúčtování od správce nemovitosti, které přišlo dne , datum, . Žalovaný následně neměl na zaslání vyúčtování čas, neboť od konce května pracoval na projektu v , adresa, , kde musel být fyzicky. Žalobkyně žalovaného několikrát kontaktovala, jeho připravenost vrátit jí zbývající část kauce se však neustále snižovala, neboť se dle jeho názoru jedná o neseriózní a arogantní osobu. Žalobkyně poté kontaktovala žalovaného již přes právní zástupkyni, na což žalovaný reagoval a vyúčtování zaslal dne , datum, . Zbývající část kauce ve výši , částka, si však ponechal jako náhradu za způsobenou škodu ze strany žalobkyně, která mu měla být způsobena tím, že po třech týdnech od nastěhování podala výpověď. Žalovaný proto musel shánět nového nájemce, což mu způsobilo administrativní problémy. Žalovaný je toho názoru, že situaci zavinila pouze žalobkyně svým neseriózním chováním.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje jednak z listinných důkazů a dále výslechu účastníků, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z nájemní smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, mezi žalovaným (dále též „pronajímatel“) a žalobkyní (dále též „nájemce“), bylo zjištěno, že žalovaný pronajal žalobkyni bytovou jednotku č. 2643/6 o dispozici 3 + 1, nacházející se v 2.nadpatře domu na adrese , adresa, . Byt je tvořen kuchyní, obývacím pokojem, dvěma dalšímu pokoji, koupelnou a toaletou. Nájem byl uzavřen na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . Dále bylo ujednáno, že pokud dva měsíce před uplynutím platnosti nájemní smlouvy nedoručí jedna smluvní strana písemnou výpověď druhé smluvní straně, smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další rok. Nájemné bylo sjednáno na částku , částka, měsíčně. Dále bylo ujednáno, že nájemce je povinen hradit měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, . V čl. III. bodu 3 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že „pronajímatel minimálně jednou ročně, nebo dle potřeby, předloží nájemci vyúčtování za shora uvedené služby a případné nedoplatky, či přeplatky si obě strany mezi sebou uhradí bezhotovostně nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování“. V čl. IV. bodu 1 nájemní smlouvy bylo dále ujednáno, že „k zajištění veškerých pohledávek pronajímatele za nájemcem včetně příslušenství, které mohou v budoucnu vzniknout, složí nájemce pronajímateli peněžní jistotu ve výši , částka, , a to bezodkladně po uzavření této smlouvy přímo ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu pronajímatele. Uhrazení jistoty se považuje za odkládací podmínku pro předání předmětu nájmu. Pronajímatel je oprávněn užít peněžní jistotu dle tohoto článku pouze k úhradě svých splatných pohledávek za nájemcem nebo k úhradě škod způsobených nájemcem nebo členy jeho domácnosti na svém majetku, s čímž nájemce bez výhrad souhlasí.“ Dle bodu 3 téhož článku „v případě zániku nájemního vztahu dle této smlouvy je pronajímatel povinen převést peněžní jistotu či její zbylou část na účet nájemce, který mu nájemce písemně sdělí, a to nejpozději do 30 dnů ode dne zániku nájemního vztahu dle této smlouvy a odevzdání bytu pronajímateli, ne však dříve, než budou nájemcem uhrazeny veškeré dlužné částky spojené s úhradou nájemného a záloh za služby nebo v souvislosti s ním vyplývající.“ V čl. VII bodu 2 a 3 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že „nájem dle této smlouvy může zaniknout písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. V této dohodě musí být výslovně uveden den, ke kterému nájem dle této smlouvy zaniká a den, ke kterému nájemce zavazuje byt odevzdat. Nájem dle této smlouvy skončí písemnou výpovědí, která musí být doručena druhé smluvní straně. Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.“5. Z listiny označené jako „výpověď“, která nebyla signována, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že tímto vypovídá nájemní smlouvu ze dne , datum, s tříměsíční výpovědní dobou. Z navazující elektronické komunikace ze dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že žalovaný žalobkyni upozornil na to, že výpověď není podepsána, a žalobkyně následně žalovanému sdělila, že mu podepsanou výpověď z nájmu zašle prostřednictvím pošty.

6. Z dohody o ukončení nájmu bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že pronajímatel a nájemce se dohodli na ukončení shora uvedené nájemní smlouvy ke dni , datum, . V čl. II. bodu 4 dohody bylo ujednáno, že „jistota ve výši , částka, prozatímně zůstává pronajímateli, který po zajištění veškerých pohledávek za nájemcem (zejm. vyúčtování služeb) včetně příslušenstvím souvisejících s provozem bytu, peněžní jistotu nebo její část vrátí nájemci bez zbytečného odkladu. Vyúčtování služeb související s provozem bytu proběhne na základě běžného ročního vyúčtování služeb daného roku, dle zákonné úpravy.“ Součástí dohody byl rovněž stav měřičů spotřeby energií.

7. Z elektronické komunikace mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že žalovaný zaslal žalobkyni dne , datum, e-mail, ve kterém žalobkyni informoval o vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu. Dle tohoto sdělení měla žalobkyně na zálohách zaplatit celkem , částka, (5 x , částka, ), přičemž přeplatek za elektřinu a plyn činil celkem , částka, . Dále žalovaný žalobkyni sdělil, že jí vrací část kauce ve výši , částka, s tím, že zbývající část kauce ve výši , částka, a shora uvedených přeplatek žalobkyni zašle po obdržení vyúčtování od družstva. V e-mailu ze dne , datum, žalovaný žalobkyni sdělil, že vyúčtování od družstva již dorazilo, a že jakmile vše zprocesuje, ozve se jí.

8. Z elektronické komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným ze dne 24. 4. a , datum, vyplynulo, že právní zástupkyně opakovaně vyzývala žalovaného k vrácení zbývající části složené jistoty ve výši , částka, a části přeplatku na energiích. Zároveň jej upozornila, že žalobkyni doposud nezaslal vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s užíváním bytu, a vyzvala ho ke splnění shora uvedených povinností pronajímatele do , datum, s tím, že pokud tak neučiní, bude se muset žalobkyně svého nároku domáhat prostřednictvím soudu. Žalovaný na výzvu reagoval sdělením, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu po třech týdnech, což považuje za neseriózní. Žalovaný následně musel shánět nového nájemce, což pro něj znamenalo minimálně 5 hodin času a práce, které ocenil na částku , částka, . Dále uvedl, že žalobkyni již v minulosti sdělil, že až se k vyúčtování dostane, věc vyřídí.

9. Z vyúčtování zálohových plateb na služby spojených s užíváním bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že za období od 1. 9. do , datum, uhradila žalobkyně na zálohách částku ve výši , částka, , přičemž skutečné náklady na elektřinu, plyn a družstvo činily , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ). Přeplatek na zálohách dle tohoto vyúčtování činil , částka, . Žalovaný dále ve vyúčtování uvedl položku „náklady s hledáním nového nájemce“ ve výši , částka, .

10. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

11. Soudní jednání se konalo dne , datum, . Žalobkyně se k jednání nedostavila, bylo proto jednáno v její nepřítomnosti. Soud se v souladu s ust. § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pokusil o smírné vyřešení věci mezi účastníky. Právní zástupkyně žalobkyně sdělila, že za současné situace není uzavření smíru možné. Soud proto musel ve věci autoritativně rozhodnout.

12. Právní zástupkyně následně uvedla, že žalobkyně na žalobě setrvává. Dále uvedla, že žalobkyně přistoupila k uplatnění pokuty za nedoručení vyúčtování služeb až po několika urgencích žalovaného, který měl vyúčtování doručit ke dni , datum, . Žalovaný vyúčtování zaslal až po podání žaloby, a to dne , datum, , tedy po více jak roce a půl. Dle právní zástupkyně žalobkyně pak na toto vyúčtování nelze nahlížet jako na řádné vyúčtování, neboť nesplňuje náležitosti dané zákonem, a není z něj zřejmé, jaké služby jsou účtovány, jaké jsou skutečné náklady na služby za dané období a jak byly zohledněny zálohy. Součástí vyúčtování není vrácení zbývající kauce a žalovaný si navíc účtuje položku „vyhledání nového nájemce“ v částce , částka, .

13. Žalovaný k věci uvedl, že jednání žalované považuje za nekorektní, neboť nájemní smlouvu vypověděla již po třech týdnech, přestože měla možnost si byt prohlédnout a rozmyslet si, zda jí vyhovuje. Žalovaný poté musel shánět nového nájemce, což pro něj představovalo další náklady. Pokud jde o kauci, žalobkyni vrátil , částka, a , částka, zadržel, neboť ještě neobdržel vyúčtování za služby. Žalovaný připustil, že žalobkyně ho ohledně vrácení kauce a zaslání vyúčtování v květnu urgovala. Dále uvedl, že byl zaneprázdněný, neboť musel být přítomen na projektu v , adresa, . Žalovanému vadilo, že ho žalobkyně urgovala, aniž by se mu omluvila za komplikace způsobené skončením nájmu, proto část kauce ve výši , částka, žalobkyni nevrátil a tuto částku započítal na své náklady. Žalovaný uvedl, že když nájemní smlouvu s žalobkyní uzavíral, nedokázal odhadnout, že jde o neseriózní osobu. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by měl žalobkyni zaplatit jakoukoliv částku. Pokud jde o částku , částka, , která má představovat přeplatek na energiích, žalovaný uvedl, že se jednalo pouze o předběžné vyúčtování. Konečné vyúčtování zaslal žalobkyni dne , datum, . K dotazu soudu žalovaný nedokázal vysvětlit, z jakého důvodu je v e-mailové komunikaci uvedena cena za elektřinu ve výši , částka, , a ve finálním vyúčtování ze dne , datum, cena ve výši , částka, , tedy i za část období, po které žalobkyně bytovou jednotku neužívala.

14. V průběhu soudního jednání vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky , částka, . Žalovaný s částečným zpětvzetím vyslovil souhlas. Řízení proto bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno, o čemž bylo vydáno samostatné usnesení.

15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu výše uvedené bytové jednotky. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, . Žalobkyně v souladu s nájemní smlouvou složila žalovanému peněžitou jistotu ve výši , částka, . Mezi účastníky bylo sjednáno, že případné nedoplatky či přeplatky si mezi sebou účastníci uhradí bezhotovostně, a to nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o ukončení nájmu bytu. Nájem bytu skončil ke dni , datum, . Žalovaný následně vrátil žalobkyni část složené jistoty ve výši , částka, s tím, že částku ve výši , částka, žalobkyni vrátí spolu s případným přeplatkem za služby po obdržení vyúčtování od družstva. Shora uvedené bylo ostatně mezi účastníky nesporné. Po skončení nájmu bytu probíhala mezi žalobkyní a žalovaným e-mailová komunikace, přičemž žalovaný, mimo jiné, dne , datum, žalobkyni sdělil, že má přeplatek na energiích ve výši , částka, , který jí zašle spolu se zbývající částí jistoty ve výši , částka, , jakmile obdrží vyúčtování služeb. Dne , datum, žalovaný žalobkyni sdělil, že vyúčtování služeb již obdržel. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni vyúčtování ani přeplatek a zbývající část jistoty následně nezaslal, byl opakovaně vyzýván právní zástupkyní žalobkyně. Žalovaný odmítl žalobkyni zbývající část jistoty vrátit s odůvodněním, že ji započítal na náklady, které mu vznikly v souvislosti s hledáním nového nájemce. Nezaslání vyúčtování v zákonné lhůtě odůvodnil tím, že se nejednalo o prioritu, neboť byl pracovně zaneprázdněn. Mezi účastníky tedy bylo sporné, z jakého důvodu nebyla jistota ve výši , částka, a z jakého důvodu nebylo vyúčtování žalobkyni zasláno v zákonné lhůtě, tj. do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

17. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“).

18. Podle § 1981 o. z., stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

19. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle § 2235 odst. 1 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

21. Podle § 2254 o. z., ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

23. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

24. Podle 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

25. Podle 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

26. Podle § 7 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb., náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

27. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout , částka, za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty , částka, za každý započatý den prodlení.

28. Na základě provedeného dokazování a výslechu účastníků (žalovaného) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli nájemní smlouvu, která byla ukončena dohodou smluvních stran ke dni , datum, . Žalovaný měl jakožto poskytovatel služeb (vlastník bytové jednotky) povinnost nejpozději do 4 měsíců (tj. do , datum, ) od skončení zúčtovacího období doručit žalobkyni jakožto příjemci vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby. Pokud poskytoval služeb tuto povinnost nesplní, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Jedná se tedy o situace, kdy zde existují objektivní okolnosti (překážky), které poskytovateli služeb bránily povinnost splnit. Za takové objektivní překážky lze považovat například dlouhodobější zdravotní komplikace, přírodní katastrofu apod., přičemž poskytovatel služeb musí existenci těchto překážek doložit. Zároveň má i nadále povinnost vyúčtování doručit, pouze se na její splnění nevztahuje předepsané lhůta. Pokud jde o nemožnost splnění lhůty zaviněným jednáním druhé strany, lze takové jednání považovat za zavinění, lze-li jej jednajícímu osobně vytknout. Zavinění lze druhé osobě vytknout, pokud jednající osoba v dané situaci měla a také mohla jednat jinak, nicméně buď úmyslně, nebo z nedbalosti tak neučinila. Vyúčtování musí obsahovat skutečnou výši nákladů za služby a celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, přičemž musí splňovat i formální náležitosti, které jsou stanoveny pro účetní doklady (§ 11 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Musí v něm být tedy mimo jiné uvedeno, kdo a kdy jej vyhotovil, a musí obsahovat podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Zároveň musí vyúčtování obsahovat soupis všech přijatých záloh, přičemž neuvedení výše záloh, které příjemce služeb zaplatil v průběhu zúčtovacího období, je podstatnou vadou vyúčtování. (, adresa, a , jméno FO, . , právnická osoba, : praktický komentář. 2. vydání. , adresa, : Wolters Kluwer, 2023)

29. Žalovaný výše uvedenou povinnost nesplnil, neboť vyúčtování služeb zaslal žalobkyni až dne , datum, . Z předloženého vyúčtování je pak na první pohled patrné, že neobsahuje zákonem stanovené formální náležitosti, když neobsahuje, kdo a kdy jej vyhotovil, podpisový záznam, ani soupis všech přijatých záloh, které žalobkyně v průběhu zúčtovacího období zaplatila. Nezbývá proto než konstatovat, že zaslané vyúčtování trpí podstatnými vadami. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost zaslat žalobkyni řádné vyúčtování služeb nesplnil, ač tak měl učinit do , datum, ; má žalobkyně právo požadovat po žalovaném pokutu ve výši , částka, za každý započatý den prodlení. Argumentace žalovaného, že nemohl žalobkyni vyúčtování doručit včas z důvodu nutnosti fyzické přítomnosti na projektu v , adresa, , není dle názoru soudu způsobilá založit existenci objektivní překážky dle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pokutu za období od , datum, do , datum, (den předcházející podání žaloby) v celkové výši , částka, (411 x , částka, ).

30. Pokud jde o nevrácení části kauce ve výši , částka, a přeplatku za služby ve výši , částka, , soud má rovněž za prokázané, že k jejich vrácení ze strany žalovaného doposud nedošlo, žalovaný toto ostatně nikterak nerozporoval, když uvedl, že část kauce započítal na náklady, které mu měly vzniknout z důvodu údajně nekorektního jednání žalobkyně, a hledáním nového nájemce. K tomuto soud uvádí, že smyslem kauce dle ust. § 2254 o. z. je především zajištění povinností nájemce vyplývajících z nájemní smlouvy. Pronajímatel ji zpravidla může použít k úhradě dluhů nájemce (např. nezaplacené nájemné) či opravu škod, které nájemce způsobil. Započtení části kauce na náklady vzniklé v souvislosti s hledáním nového nájemce nelze považovat za zákonný důvod pro její ponížení či zkrácení, neboť toto je výlučně záležitostí pronajímatele a s povinnostmi nájemce to nikterak nesouvisí. Nadto soud konstatuje, že nájemní smlouva byla ukončena dohodou, která představuje dvoustranné právní jednání založené na souhlasu obou smluvních stran, tedy i pronajímatele. Argumentace žalovaného, že jednání žalobkyně spočívající ve výpovědi nájmu již po třech týdnech bylo neseriózní proto postrádá smyslu. Je nicméně třeba uvést, že i pokud by žalobkyně nájemní smlouvu jednostranně vypověděla, využila by pouze svého práva vyplývající jí jednak z ust. § 2287 o. z., tak i samotné nájemní smlouvy. Soud proto s ohledem na shora uvedené uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , představující nevrácenou část kauce a přeplatek za energie.

31. Pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o výši přeplatku za energie, vycházel z částky , částka, , neboť tato vychází ze spotřeby elektrické energie za dobu, kdy žalobkyně bytovou jednotku prokazatelně užívala.

32. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s úhradou obou výše uvedených částek v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v případě pokuty ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, a v případě částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalovaný měl dle nájemní smlouvy povinnost přeplatek uhradit nejpozději do 10 dnů od předání vyúčtování (tj. do , datum, ).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšnou náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem v celkové výši , částka, , které tvoří odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, nebyla odměna o tuto daň navyšována.

34. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.