8 C 193/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: zrušení výživného zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se s účinností od 1.7.2022 zrušuje.

II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12.2.2009, č.j. [číslo jednací] ve výroku o výživném pro žalovaného.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 8.6.2022 domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému od 1.7.2022 s tím, že v červnu 2022 dostane výuční list a nebude pokračovat ve studiu.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, uvedl, že studoval tříletý učební obor na [právnická osoba] [anonymizována tři slova], obor silnoproud a dne 30.6.2022 obdržel výuční list. Dále uvedl, že bude uplatňovat tzv. status studenta, který potrvá celé letní prázdniny a končí dne 31.8.2022, má za to, že bude nadále nezaopatřený. Během letních prázdnin neuvažuje o nástupu do zaměstnání, protože má v úmyslu od 1.9.2022 pokračovat ve studiu na téže škole, kde si vybral obor slaboproud. Rozhodnutí o přijetí do školy se bohužel dozví až poslední týden v srpnu, škola mu žádné potvrzení o přijetí ke studiu nevydala. Nesouhlasí se zrušením výživného ze strany žalobce, otce a předložil kopii výučního listu.

3. Ze spisu podepsaného soudu, vedeného opatrovnickým úsekem pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12.2.2009 č.j. [číslo jednací] bylo stanoveno výživné pro žalovaného ve výši 2 500 Kč měsíčně, rozsudek nabyl právní moci 19.2.2009. Následně z téhož spisu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 17.1.2012 č.j. [číslo jednací] bylo zvýšeno výživné na nezletilého [celé jméno žalovaného], žalovaného na částku 3 000 Kč, avšak rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 14.6.2012 č.j. [číslo jednací] byl návrh matky na zvýšení výživného od otce na tehdy nezl. [jméno] zamítnuto. Proto platí poslední výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně.

4. Podle ust. § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

5. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

6. Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

7. Podle ust. § 75 odst. 3 téhož zákona, žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

8. Při ústním jednání dne 27.7.2022 byli vyslechnuti účastníci, žalobce i žalovaný, žádný z nich výpověď neodmítl, jako svědkyně byla vyslechnuta matka žalovaného. Ohledně poměrů žalobce bylo zjištěno, že je příjemcem invalidního důchodu druhého stupně, kdy od červnové splátky r. 2022 mu náleží 12 185 Kč/měs, předložil doklady o svých výdajích souvisejících s bydlením, posudek o invaliditě. Z výpovědi žalovaného byl zjištěno, že se ptal po brigádách dvou subjektů někdy před koncem školního roku, pak se připravoval na zkoušky a na brigádu se nedostal. Chce jít od září 2022 studovat, nemá však zaručeno, že ho od 1.9.2022 do školy vezmou. Vyučil se v oboru silnoproud, chtěl by studovat slaboproud. Z výslechu svědkyně, bývalé manželky žalobce a matky žalovaného, bylo zjištěno, že svému zaměstnavateli, kterým je [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], musela napsat potvrzení, že syn během prázdnin nikam do práce nenastoupí, aby čerpala daňové úlevy a buď v září 2022 dodá potvrzení o studiu syna, půjde do práce a daňové úlevy se jí ukončí. Syn, když si rozmyslel brigádu, bylo na vše pozdě.

9. Podle ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

10. Žalobcova povinnost vůči žalovanému po dovršení jeho zletilosti trvá do té doby, dokud není schopen sám se živit (§ 911 o.z.). Jestliže se žalovaný vyučil a dne 20.6.2022 vykonal závěrečnou zkoušku, podle ust. § 75 odst. 3 školského zákona přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně tuto zkoušku vykonal, tedy od 21.6.2022. Od této doby má schopnost sám se živit, kdy u žalovaného nejde za měsíce červenec a srpen 2022 o žádné studium, i když jeho matka na něj uplatňuje daňové úlevy u svého zaměstnavatele, kdy je žalovaný považován za studenta ještě i po období letních prázdnin, tedy až do 31.8.2022. U žalovaného jako zletilého dítěte není vyživovací povinnost žalobce k němu s účinností od 1.7.2022 odůvodněna žádnými konkrétními okolnostmi, když žalovaný má schopnost od 21.6.2022, tedy poté co přestal být žákem školy, se sám živit. Protože soud rozhoduje podle stavu v době jeho vyhlášení, byla vyživovací povinnost žalobce k žalovanému s účinností od 1.7.2022 zrušena. Jiná situace nastane od 1.9.2022, pokud žalovaný bude studovat, tedy bude mít možnost po žalobci požadovat výživné. Soud návrhu žalobce vyhověl v plném rozsahu, a protože žádný z účastníků nepožadoval náhradu nákladů řízení, bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.