8 C 209/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro vydání věci

I. Žaloba o vydání těchto obrazů: 1. obraz rozměr 150×60 cm pod názvem [název obrazu] 2. obraz rozměr 150×60 cm pod názvem [název obrazu] [anonymizováno] 3. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 4. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 5. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] 6. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [jméno] [anonymizováno] [jméno] 7. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] 8. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] [jméno] 9. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 10. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [jméno] 11. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 12. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] 13. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] 14. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] [anonymizováno] 15. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] 16. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] 17. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 18. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 19. obraz rozměr 150×60 cm, název [název obrazu] 20. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 21. obraz rozměr 2,5×3 m, název [název obrazu] 22. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu] 23. obraz rozměr kulatý 60 cm, název [název obrazu], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudnímu exekutorovi [titul] [jméno] [příjmení], [titul] v [obec] dne 28.4.2020 domáhala vydání rozhodnutí, aby jí [celé jméno žalovaného], který vydražil její byt, nahradil škodu, kterou ji způsobil, že se jí na nic neptal a za jejími zády nehospodárně zacházel s jejími osobními věcmi. Soudní exekutor věc postoupil podepsanému soudu. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění žaloby, aby konkrétně specifikovala, co po žalovaném konkrétně požaduje, přičemž žalobkyně na výzvu soudu podáním doručeným soudu dne 6.8.2020 sdělila, že požaduje vydat díla specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že všechna díla jsou malba na sklo, malovala je v letech 2000 až 2010, ke každému obrazu si sepsala kapitolu v knize s fotografií obrazu. Dále předložila 23 ks fotografií ([číslo listu]), když na fotografiích má být zachyceny obrazy (23 ks), které po žalovaném požaduje vydat. Doplnila, že obrazy byly malovány na skle, byly pověšené v bytě a sklo bylo přiděláno cementem ke zdi. Předložila soudu CD disky, ze kterých by se mělo prokázat, že ty obrazy skutečně existovaly. Dále byla žalobkyně poučena soudem, že musí prokázat, že obrazy existují, ke dni, kdy se koná ústní jednání, ale že obrazy existují i ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně uvedla, že obdobné řízení o vydání obrazů se nikde u soudu nevedlo.

2. Žalovaný uvedl, že žádné obrazy žalované nemá, nevlastní je, vyklizení nemovité věci proběhlo za přítomnosti exekutora. Uvedl, že žádné obrazy na stěně nebyly, byly nalepeny v bytě pouze nějaká pozlátka, vůbec nechápe, co žalobkyně po něm chce. Veškeré věci, které se z jejích prostor odvezly, byly uskladněné ve skladu půl roku, a protože se o ně nikdo nepřihlásil, když jejich vyvolávací cena činila 1 000 Kč v souhrnu, na vlastní náklady je vzal a odvezl do sběrného dvora, byly toho čtyři nákladní vozy. Věci za 1 000 Kč koupil, protože žádný zájemce o dražbu se nepřihlásil.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] bylo soudem zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník bytu [číslo] v budově [adresa], přičemž usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, [exekutorský úřad] [anonymizováno], soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne 28.6.2011 nabylo právní moci dne 1.9.2011. Žalovaný jako vydražitel zaplatil nejvyšší podání dne 3.8.2011.

4. Z připojeného spisu Policie ČR, Krajského ředitelství [název] kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] podal proti žalované [celé jméno žalobkyně] žalobu, kterou by byla žalované uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v obci a k.ú. [obec] a dále povinnost vyklidit společné části tohoto domu, neboť jeho právo vyplývá jako vlastníka bytové jednotky z ust. § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdy žalovaná užívá bytovou jednotku bez právního důvodu a do práva žalobce neoprávněně zasahuje. [název soudu] rozsudkem ze dne 20.5.2014 žalobě vyhověl, uložil [celé jméno žalobkyně] vyklidit bytovou jednotku [číslo] domě [adresa] v obci [obec]. Rozsudek byl [název soudu] ze dne 27.8.2014 č.j. [číslo jednací] potvrzen. Soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [exekutorský úřad] dne 2.12.2014 vyrozuměl účastníky o zahájení exekuce k vymožení povinnosti, a to vyklizení bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k.ú. a obci [obec] a vyklidit veškeré společné části domu v domě [adresa] v k.ú. a obci [obec]. Řízení o vyklizení bytu a společných prostor žalovanou bylo u soudního exekutora vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Při vyklizení ([číslo listu]) byl proveden též protokol o úkonu – soupis movitých věcí žalobkyně, a to zaměstnanců exekutora [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] dne 23.9.2015 v 10:30 hod, přičemž na soupisu se žádný obraz tvrzený žalobkyní nenalézá.

5. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že působí od roku 2010 jako vykonavatel [exekutorský úřad] v [obec] u [titul] [jméno] [příjmení]. Na paní [celé jméno žalobkyně] si konkrétně nevzpomněl, nevzpomíná si, co se odehrálo před pěti lety, ale matně si vybavil, že v [obec] někde na náměstí v nějakém skladu, byl tam s kolegou [celé jméno svědka] a kolegou [jméno] [příjmení], byli vydat povinné paní [celé jméno žalobkyně] nějaké věci; vydávala se jí i nějaká hotovost, byli u toho policajti, paní [celé jméno žalobkyně] byla vyzvána, aby hotovost odevzdala, což neučinila. Pokud byl svědku předestřen videozáznam z CD, které předložila žalobkyně, zda nějaké obrázky, které měl možnost vidět na CD disku, byly umístěny v nebytových prostorách, kam se paní [celé jméno žalobkyně] dostavila, uvedl, že si nevzpomíná a neví, kam její věci přišly.

6. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je asi šest let vykonavatelem u [exekutorský úřad] v [obec] u [titul] [jméno] [příjmení]. Paní [celé jméno žalobkyně] si nevybavuje, byl s ní jednou v kontaktu při vydávání věcí. Její věci, které byly po vyklizení, tak byl u toho, když chtěla vydat nějaké desky, kde byla nalezena i hotovost, byl tam s kolegou [celé jméno svědka] a [příjmení]. Vůbec si nevybavil, že by si brala nějaké obrázky, domnívá se, že žádné obrazy tam nebyly. Svědku není známo, jak to s věcmi žalobkyně dopadlo. Svědek nemohl ani při sledování videozáznamu předloženého žalobkyní ztotožnit desky, které tehdy žalobkyně požadovala vydat. Když tam paní [celé jméno žalobkyně] byla po vyklizení, brala si pouze osobní věci a oblečení.

7. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], uvedl, že je vykonavatelem [exekutorský úřad] [titul] [jméno] [příjmení] asi od roku 2010 do současné doby. Paní [celé jméno žalobkyně] mu utkvěla v paměti, výkon vyklizení prováděl spolu s kolegou [příjmení] a [titul] [jméno]. Není si jist, zda v bytě byly ještě před samotným úkonem vyklizení, ale při samotném vyklízení, byl to asi rok 2016, buď na místo dorazila povinná paní [celé jméno žalobkyně], nebo její syn. Při výkonu, když prováděli vyklizení, je upozornila, aby nekoukali na zdi, svědek si vybavil, že tam byly nějaké malůvky, nebyly to ale klasické obrázky, které lze sejmout, ale byly to malůvky na zdi. Svědku byly předestřeny fotografie ([číslo listu]) a uvedl, že pokud obrázky vidí, něco podobného se mu vybavilo. Dále uvedl, pokud měl konkretizovat věci ve vyklizovaném bytě, že tam byly nějaké věci ve stylu voodoo, pro něj zvláštní, veškeré obrazy snímali. Nic ze zdi neseškrabovali, nebyl si jist, ani zda snímali něco ze dveří, nedokázal si to vybavit. Dále svědek uvedl, že paní [celé jméno žalobkyně] poučili o tom, že si věci může vyzvednout, ale detaily si nevybavuje, bylo to velké množství věcí. Dále si svědek paní [celé jméno žalobkyně] vybavil proto, že proti němu podala podnět za poškození autorských práv.

8. Soud dále k důkazu použil video předložené soudním exekutorem z 10.5.2016, kdy byly otevřeny nebytové prostory, v němž byly umístěny věci pocházející z vyklizení žalobkyně. Soud z videozáznamu ztotožnil žalobkyni, jak si přebírá věci umístěné v pytlích, dále přebírala některé krabice, věci vysypávala z pytlů nebo je sypala z krabic do pytlů, dále byla poučena o tom, že pokud si movité věci při výkonu nepřevezme, že se následně vydraží a dále z videozáznamu bylo zřejmé, že její syn na kárce odvezl plynovou bombu a že žalobkyně na videozáznamu uvádí, že nepozná, co jí chybí z těch věcí. Následně za přítomnosti příslušníka Policie ČR a vykonavatelů žalobkyně otevírá desky i s písemnostmi, dále obálky, v jedné se nachází 17 000 Kč, v další je obálka s 5 000 Kč, pak je tam další obálka po 5 000 Kč, žalobkyně nikomu peníze nepředala a policie si fotila desky. Zvýšeným hlasem následně žalobkyně sděluje, že peníze nevydá, na kárce si odváží vařič a ruční pračku. Dále exekutor uvádí prostřednictvím vykonavatelů, že věci, které si žalobkyně nepřevezme, nastěhuje zpátky a prostory uzamkne. Z videozáznamu je dále zřejmé, že nebytové prostory se uzamykají. [Popis videozáznamu předloženého žalobkyní]

10. Podle ust. § 489 věc v právním smyslu (dále jen„ věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

11. Podle ust. § 496 odst. 1 o.z. hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.

12. Podle ust. § 496 odst. 2 o.z. nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.

13. Podle ust. § 1041 odst. 1 o.z., kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

14. Podle ust. § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo ji ruší jinak, než tím, že mu věc zadržuje.

15. Podle ust. § 1075 odst. 1 o.z. vlastníku věci, kterou zpracovatel nezpracoval v novou věc v dobré víře, se ponechává na vůli, zda si přisvojí novou věc a nahradí druhému, co on pozbyl, nebo zda mu věc za náhradu ponechá.

16. Podle ust. § 1075 odst. 2 o.z. právo k volbě výhodnějšího řešení zanikne, nebude-li vykonáno do jednoho měsíce ode dne, kdy se vlastník o zpracování věcí dozvěděl.

17. Podle ust. § 340 odst. 1 o.s.ř. znění do 30.9.2015, ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.

18. Podle ust. § 340 odst. 2 o.s.ř. soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce.

19. Podle ust. § 341 odst. 2 o.s.ř. věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.

20. Podle ust. § 341 odst. 3 o.s.ř. znění do 30.9.2015, není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.

21. Podle ust. § 342 odst. 1 o.s.ř. ve znění do 30.9.2015 nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí.

22. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový děj: Žalovaný byl zapsán v katastru nemovitých věcí jako vlastník bytu [číslo] v budově [adresa], a na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Protože [celé jméno žalobkyně] bytovou jednotku [číslo] dobrovolně nevyklidila, podal na ni žalovaný žalobu o vyklizení, [název soudu] rozsudkem ze dne 20.5.2014 č.j. [číslo jednací] žalobě vyhověl, rozsudek byl [název soudu] ze dne 27.8.2014 č.j. [číslo jednací] potvrzen. Následně věc obdržel soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [titul], Exekutorský úřad v [obec], který dne 2.12.2014 vyrozuměl účastníky o zahájení exekuce, a to vyklizení bytové jednotky žalovanou. Vyklizení jednotky proběhlo dne 23.9.2015 v 10:30 hod, při vyklizení byl proveden soupis movitých věcí, přičemž soud zjistil, že žádný obraz tvrzený žalobkyní se na soupisu nenalézá. Vindikovat lze jen takové věci, které lze odlišit od jiných věcí svého druhu, tedy i zastupitelné, lze-li je individualizovat. Pokud žalobkyně uváděla, že se jednalo o obrazy malované na skle, které byly přicementovány ke zdi, ani jeden z vykonavatelů její tvrzení nepotvrdil, všichni vyslechnutí svědci, jak [celé jméno svědka], tak [jméno] [příjmení] i [celé jméno svědka] uvedli, že žalobkyni ještě před samotným vyklizením upozorňovali, že byt budou vyklízet, na otázku, zda je paní [celé jméno žalobkyně], když se blížila k domu, utekla. Později při samotném výkonu všechny upozornila, aby nekoukali na zdi, nikdo z vyslechnutých svědků si obrazy nevybavil, vybavili si ale, že tam byly nějaké malůvky, že jich tam bylo dost. Pokud v bytě byly nějaké obrazy, vykonavatelé je snímali. Soud nemohl žalobě žalobkyně na vydání 23 obrazů vyhovět a to ze tří důvodů. Prvým důvodem je jednak faktická nemožnost vydání věci, které žalobkyně buď namalovala přímo na stěnu ve vyklizovaném bytě, nebo na sklo, a toto sklo cementem připevnila ke zdi, když žalovaný uvedl, že žádné tvrzené obrazy žalobkyní se v bytě nenalézají. Soud neměl důvod mu neuvěřit, protože z CD záznamu o uložení vyklizovaných věcí patřící žalobkyni nebyl zjištěn žádný jí tvrzený obraz, pouze krabice, nábytek, oblečení, velké množství drobností. Nelze tedy vydat věc, která ke dni vyhlášení rozhodnutí fakticky neexistuje, nelze ji ztotožnit dle ust. §1041 odst.1 o.z.; žalobkyně má pouze fotografie maleb, podle jejích slov obrazů, které byly namalovány přímo na zeď nebo na sklo a trvale připevněny ke zdi. Soud se zabýval i tím, že malby na skle či zdi byly smíseny se zdí nemovité věci, jež vydražil žalovaný a žalobkyně do jednoho měsíce po vyklizení neuplatnila právo k těmto věcem dle ust. § 1075 odst. 2 o.z., tedy jí právo zaniklo. Třetím důvodem, proč nelze žalobě vyhovět, je skutečnost, že z videozáznamu, kdy byly v nebytových prostorách umístěny vyklizované věci žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně si brala pouze některé z nich, o obrazy tvrzené v tomto řízení se nijak nezajímala, a dále protože si věci do šesti měsíců nevyzvedla dle ust. § 342 odst. 1 o.s.ř.. Žalovaný pak veškeré věci odkoupil za 1 000 Kč a následně je vyvezl do sběrného dvora. Ochraně vlastnického práva lze vyhovět pouze tehdy, pokud daná věc existuje, může se s ní volně nakládat, v daném případě je věcí movitou, tedy je věcí přenositelnou, přemístitelnou dle ust. § 496 odst. 1 o.z. V předmětné věci tomu tak není, a pokud si žalobkyně, od doby, kdy byla vykonavateli vyrozuměna o vyklizení, mohla se sama do dne vyklizení zařídit a malby si na svůj náklad odstranit. Od vyklizení bytu užívaného žalobkyní až do podání žaloby uběhla doba více jak 5 let, žalobkyně se do té doby o své věci nestarala, vyjma toho, že u [název soudu] věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] požadovala po svědku [celé jméno svědka] částku 50 000 Kč ale i jakési„ uplatnění zákona o soudním povolení ke vstupu do jejího ateliéru a to pouze v její přítomnosti, když žalobkyně byla soudem vyzvána poučena o doplnění podání. Soud ze všech shora uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení nežádal.