8 C 211/2022
č. j. 8 C 211/2022-14
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-jih rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za neproplacenou jízdu ve veřejné dopravě. Soud uznal nárok na částku 1 520 Kč, která zahrnuje základní jízdné a přirážku za nepředložení platného jízdního lístku. Rozsudek byl opřen o § 2550 občanského zákoníku, § 37 odst. 5 zákona o drahách a příslušné vyhlášky o přepravním řádu. Soud uložil žalovanému zaplatit částku s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
Rubrum
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % jdoucím částky 1 520 Kč od 26. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když se žalovaný přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 10. 8. 2021 na lince tramvaje číslo. Na výzvu kontrolora se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou. Totožnost žalovaného byla zjištěna z OP. Výše jízdného 20 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč vyplývají ze smluvních podmínek žalobkyně a tarifu MHD. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnost plynoucí jednak z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (§37 odst. 5). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je žalovaný proto povinen uhradit cenu jízdného 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za uskutečněnou jízdu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce u zvoleného soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.