8 C 222/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dany Reimannové a přísedících Jany Vacovské a Boženy Malánové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 465 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od , datum, do zaplacení, a to do deseti (10) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit přímo žalobkyni k jejím rukám náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do deseti (10) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta A, částku , částka, , a to do deseti (10) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se vrací nevyčerpaná záloha ve výši , částka, . Anonymizovaný odstavec2. Žalovaná se k věci vyjádřila (č.l. 24 a násl.). Nejdříve namítla promlčení, neboť podle ní byla žaloba podána po více než třech letech od skončení pracovního poměru. Pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil dne , datum, , když výpovědní doba se prodlužovala o dočasnou pracovní neschopnost žalobkyni a poslední mzda za měsíc červen 2019 byla žalobkyni vyplacena , datum, . Odstupné podle názoru žalované se tak stalo splatným spolu s poslední mzdou dne , datum, a mohlo se začít promlčovat nejdříve dnem , datum, . Pokud žaloba byla podána , datum, , došlo k promlčení. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně nemá nárok na dvanáctinásobek průměrného výdělku jako odstupného, nýbrž pouze dvojnásobek, což bylo mezi účastníky projednáváno dne , datum, .

3. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

4. Při prvním jednání ve věci samé soud účastníkům předestřel právní názor, že pokud byla žaloba podána dne , datum, (č. l. 5), nebyla podána pozdě, neboť actio nata, tedy případný nárok na výplatu odstupného ve výši dvanáctinásobku výdělku žalobkyni vznikl poprvé dne , datum, , tedy po výplatním termínu dle § 67 odst. 4 zákoníku práce. Žalobkyně doplnila, že výplatu za měsíc červen 2019 obdržela , datum, a je tedy zřejmé, že právo na výplatu odstupného se mohlo začít promlčovat nejpozději dne , datum, .

5. Od , datum, , kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2012 Sb. o specifických zdravotních službách, lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné „dobrozdání“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. (srovnej NS , spisová značka, ).

6. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet „jen“ z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný, anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků (srov. NS 21 Cdo 1804/2015).

7. I po novelizaci zákona o specifických zdravotních službách s účinností od 1. 11. 2017 je lékařský posudek pouze nezávazným „dobrozdáním“ o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, závěry Nejvyššího soudu učiněné v rozsudku ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 (NS 21 Cdo 1096/2021) zůstávají v platnosti.

8. Podle ust. § 67 odst. 2 ZP ( dále jen ZP) zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

9. Podle ust. § 271 k odst. 4 ZP nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.

10. Podle sut. § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

11. Podle ust. § 355 ZP jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

12. Podle ust. § 355 odst. 2 ZP pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

13. Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, kdy podle kapitoly VI. jde o nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli: a to těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas.

14. Protože ve věci nemoci z povolání žalobkyně byly vydány dva kladné posudky a dva záporné posudky Krajským úřadem , Anonymizováno, kraje, odbor zdravotnictví, soud ve věci zadal znalecký posudek.15. , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalec z oboru zdravotnictví, hygiena, epidemiologie a nemoci z povolání, podal znalecký posudek, k jehož zpracování měl jednak k dispozici spisový materiál ze zdravotního odboru Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje, a další listinné důkazy týkající se vyšetřování žalobkyně u ORL lékaře, konkrétně na ORL klinice FN Plzeň. Ve znaleckém posudku konstatoval, že nález , tituly před jménem, , jméno FO, u žalobkyně v roce 2018 zněl: těžká hyperkinetická dysfonie, těžká fonastenie, které jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas – hlasový profesionál. Dále uvedl, že ve vyjádření , právnická osoba, v Plzni k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání (č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ) bylo ověřeno, že při práci, kterou , tituly před jménem, , jméno FO, v období od , datum, do , datum, u zaměstnavatele , Jméno žalované, , vykonávala, byly splněny podmínky pro vzniku nemoci z povolání – dg. nedomykavost hlasivek uvedené v kapitole VI. v položce 1 přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb., a dodal, že nelze dovozovat, že by v jiných časových úsecích podmínky pro vznik předmětné nemoci z povolání splněny nebyly. Uvedl, že s nejčastějšími potížemi, s nimiž děti do psychiatrické nemocnice , adresa, přicházejí, bývají těžší hyperkinetické poruchy, hyperkynetické syndromy spojené s poruchami chování, na diagnostických a léčebných pobytech zde bývají děti výchovně zanedbané, pacienti s poruchami vývoje řeči, též s afektivními a pervazivními vývojovými poruchami. Podle něj pedagogická činnost z hlediska hlasové zátěže zahrnuje celkovou námahu hlasového a dechového ústrojí, kdy v řízení vyučovací jednotky učitel nemá čas na hlasový odpočinek a rychlé střídání intenzity při mluvení vede k hlasové únavě. Ve znaleckém posudku též popsal příznaky dětí ve třídě v psychiatrické nemocnici , adresa, , a to diagnóza f. 70 lehká mentální retardace, diagnóza f. 90 hyperkinetické poruchy, f. 91 poruchy chování, f. 91.1 nesocializované poruchy chování, f. 91.2 socializované poruchy chování. , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, uvedl, že podle nároku na hlasovou funkci se uvádějí skupiny hlasových profesionálů:a) zpěváci - sólisté i sboristé (absolutní požadavek na kvalitu hlasu);b) herci, profesionální spíkři, učitelé (nezbytná vysoká kvalita hlasu);c) soudci, lékaři, politici, manažeři, duchovní, dále například telefonisté, profesionální vojáci a další;d) prodavači, kameloti (zde se uplatňuje hlavně kvantita nad kvalitou hlasu).Dále uvedl, že shledal ve spisovém materiálu údaje o mimopracovní hlasové zátěži žalobkyně, kdy zaměstnavatel žalobkyně dne , datum, zmiňuje mimo pracovní působení posuzované v pěveckém sboru a působení u předchozích zaměstnavatelů, kde posuzovaná vyučovala zpěv a vedla hudební soubor (účast v pěveckém sboru „, právnická osoba, “, vedení u hudebního sboru při ZŠ ve , adresa, a při Umělecké škole ve , adresa, ), kdy vyslovuje názor, že hudební vedení žáků představuje pro hlasivky větší zátěž než standardní mluva se žáky v rámci plnění pracovních povinností. Prof. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , uvedl, že pro posouzení profesionality zdravotních obtíží žalobkyně jsou tyto údaje nepoužitelné. Podle jeho odborného závěru žalobkyně ke dni , datum, , kdy jí byla dána výpověď z pracovního poměru, trpěla nemocí z povolání uvedenou v kapitole VI. vyhl. č. 290/1995 Sb., kterou se v příloze stanoví seznam nemocí z povolání, a to těžkou hyperkinetickou dysfonií a těžkou fonastenií, které jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas u ohlasového profesionála a touto nemocí trpěla i v březnu 2024.

16. Znalec své závěry ze znaleckého posudku, že žalobkyně trpěla nemocí z povolání uvedenou v kapitole VI. z vyhlášky č. 290/1995 Sb. zopakoval ve svém výslechu, vycházel ze zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, , oboru foniatrie, kdy uvedl, že pro definici z povolání musí být prokázáno, že příčina nemoci je v práci nebo ve výkonu práce a mimopracovními vlivy, které zmiňuje žalovaná, se nikdy nikdo nezabýval. Pokud žalobkyně pracovala jako učitelka a součástí její profese bylo i vyučování zpěvu, kterým vyučovala i skupiny žáků nebo studentů, jež vykazovaly určité jiné charakteristiky než u běžné žákovské/studentské populace, tak se nezohledňují mimopracovní aktivity. Zopakoval, že hygienická kritéria pro uznání nemocí z povolání v této věci konstatovalo i Ministerstvo zdravotnictví. K dotazu žalované uvedl, že není relevantní doba používání hlasu žalobkyní při své profesi, kdy učitelé jsou považováni obecně za rizikovou skupinu ve vztahu k diagnóze těžká hyperkinetická dysfonie a těžká fonastenie. Diagnóza u žalobkyně byla vyjadřována různým způsobem lékaři tak, jak jsou příslušní specialisté diagnózy zvyklí vyjadřovat. Na znaleckém posudku setrval.

17. Soud vycházel z platového výměru ze dne , datum, , pokud jde o zařazení žalobkyně do platové třídy 12 a platového stupně 6, kdy za měsíc jí příslušela částka , částka, a dále vycházel z platového výměru účinného od , datum, , kdy byl žalobkyni přiznán osobní příplatek dle § 131 ZP ve výši , částka, a zvláštní příplatek ve výši , částka, , což v souhrnu činí měsíčně , částka, a součin činí , částka, . Protože žalobkyně požadovala pouze 465 420, soud nemůže žalobkyni ve sporném řízení přiznat více než nárokovala.

18. Po provedeném dokazování bylo zjištěno následující: žalobkyně byla od , datum, zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako učitelka speciálních tříd při , podezřelý výraz, nemocnici v , adresa, (dříve , podezřelý výraz, léčebně v , adresa, ), pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobkyni dne , datum, je neplatná. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Výpověď tehdy žalovaná odůvodnila dle § 52 písm. e) zákoníku práce, že žalobkyně pozbyla dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb zdravotní způsobilost. Již tehdy vydala Fakultní nemocnice, Klinika pracovního lékařství v Plzni, znalecký posudek o uznání nemoci z povolání žalobkyně pro diagnózu těžké nedomykavosti hlasivek. Pro vznik odpovědnosti za škodu vzniklou nemocí z povolání není důležité, zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem onemocnění a prací zaměstnance, ani zjišťováním, kde a za jakých okolností s „vysokou pravděpodobností“ zaměstnanec nemocí skutečně onemocněl; rozhodující je, zda pracoval za podmínek, za nichž konkrétně nemoc z povolání vzniká, a zda je dána příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vzniklou škodou. Soud při svém závěru, zda nárok žalobkyně podle ust. § 67 odst. 2 ZP je důvodný, tedy zda jí přísluší odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobného průměrného výdělku, po provedeném dokazování žalobě vyhověl. Ve věci vypracovaný znalecký posudek potvrdil, že žalobkyně po dobu výkonu svého zaměstnání, jako učitelka speciálních tříd při , podezřelý výraz, nemocnici v , adresa, , onemocněla nemocí z povolání - hyperkinetickou dysfonií, uzlíky na hlasivkách, těžkou nedomykavost hlasivek nebo těžkou fonastenii. Nemoc z povolání potvrdil , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ; kdy nemoc z povolání byla u žalované zjištěna již v roce 2018. Pokud lékaři z ORL kliniky FN , adresa, uváděli diagnózu těžká nedomykavost hlasivek, jde o jejich vyjádření, avšak kapitola VI. vyhlášky č. 290/1995 Sb. uvádí těžkou hyperkinetickou dysfonii, uzlíky na hlasivkách, těžkou nedomykavost hlasivek nebo těžkou fonastenii, tedy jde jen o jiné vyjádření téhož (nemoci z povolání). Změny u žalobkyně jsou trvalé a znemožňují jí výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas, což pregnantně ve svém znaleckém posudku popsal znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kdy uvedl jednotlivé projevy dětí navštěvujících speciální třídu, kde žalobkyně vyučovala, projevy chování dětí s těmito diagnózami a jako učitelka je druhou skupinou v populaci s nejvyšší hlasovou zátěží. Nemoc z povolání je zákonem uznaná diagnóza narušující zdraví zaměstnance v důsledku dlouhodobého působení při výkonu práce. Dlouhodobé negativní působení těchto faktorů na pracovišti může vyústit až v nemoc z povolání, kdy nemocí z povolání se označuje takové onemocnění (poškození zdraví zaměstnance), které bylo způsobeno pracovními podmínkami a expozicí různě nebezpečných faktorů v pracovním prostředí. Podmínky u žalobkyně byly splněny, byla prokázána příčinná souvislost mezi výkonem její práce učitelky, kde jsou zvýšené nároky na používání hlasu hlas a její nemocí z povolání. Žalobkyně prokázala, že trpěla nemocí z povolání uvedenou v kapitole VI. vyhlášky č. 290/1995 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí z povolání, již v roce 2018; touto nemocí trpěla i v březnu 2024. Soud tedy nároku žalobkyně na přiznání dvanáctiměsíčního odstupného ( § 67 odst. 2 ZP) vyhověl v plném rozsahu. Námitka žalované, že si nemoc z povolání přivodila žalobkyně svojí mimopracovní činností není relevantní, jelikož nemoc byla u žalobkyně zjištěna v průběhu jejího zaměstnání a podmínky pro vznik nemoci z povolání byly konstatovány v závazném vyjádření , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , kterým bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobkyně vykonávala u žalované, byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání. Proto soud zamítl návrhy na doplnění dokazování vznesené žalovanou jako nadbytečné. Soud vycházel dle § 354 odst. 1, § 355 odst. 1 a 2 ZP z posledního platového výměru účinného pro žalobkyni, kdy od , datum, byla zařazena do platové třídy 12 a platového stupně 6 s platem , částka, a dále z osobního příplatku ve výši , částka, , který jí byl přiznán od , datum, , stejně tak i zvláštního příplatku ve výši , částka, . Žalobkyně však požadovala méně, a to , částka, , když soud jí tuto částku přiznal se zákonným úrokem z prodlení, kdy právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud dále uvádí, že přiznaná částka ve výroku I. je částka v hrubém, jež bude vyplacena žalobkyni po zákonných odvodech.

19. Výrok o nákladech řízení odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud úspěšnému účastníku přizná náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, právní služby jí poskytl advokát, jehož odměna byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, kdy vycházel z nároku žalobkyně, kdy odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 6 činí á , částka, . Advokátu bylo přiznáno sedm úkonů à , částka, a za výzvu náhrada v poloviční výši, tedy , částka, ( § 11 odst. 2 písm. h)). Dále byl advokátu přiznán 8x režijní paušál à , částka, dle § 13 odst. 3 vyhlášky, když v součtu tato částka činí , částka, . K této částce se ještě přičítá soudní poplatek ve výši , částka, , když celková náhrada činí , částka, . Advokát není plátcem DPH. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je rozpočtovým subjektem, byla zákonná lhůta k plnění prodloužena na 10 dnů.

20. Soud zároveň rozhodl o vrácení nevyčerpané zálohy ve výši , částka, žalobkyni, když znalci bylo vyplaceno znalečné ze složené zálohy , částka, ve výši , částka, .

21. Protože žalobkyně platila zálohu na znalecký posudek ze svého, soud rozhodl pod výrokem II. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., že je žalovaná povinna zaplatit jí tuto náhradu ve výši , částka, v prodloužené lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.