8 C 233/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec zastoupený advokátkou titul jméno příjmení , sídlem adresa o určení vlastnického práva ke studni <b>I. Žaloba o určení, že vlastníkem kopané studny nacházející se na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec], je [žalobkyně] se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 29.10.2019 domáhala určení, že kopaná studna nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je v jejím vlastnictví. Uvedla, že vznikla na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky zn. Vnit [číslo] ze dne 19.1.1991, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení bývalé [územní celek] tak, že s účinností od 1.9.1991 vznikla jako subjekt i žalobkyně, [územní celek]. V rámci obcí byl rozdělen i majetek dříve vlastněný obcí [obec] a žalobkyně tvrdí, že do svého výlučného vlastnictví získala od 1.9.1991 mimo jiné i kopanou studnu umístěnou na parcele [číslo] v [obec], v dokumentech označenou jako„ studna na návsi“. Jako výlučný vlastník pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je zapsán žalovaný, který byl v letech 1998 2018 starostou [územní celek]. Žalovaný až do června 2018 respektoval vlastnické právo žalobkyně k této studni, kdy studna byla a je stále osazena pumpou, díky níž mohli obyvatelé obce i do ní přicházející volně z ní čerpat vodu. V době výkonu funkce starosty žalovaným dne 29.9.2003 na veřejném zasedání rozhodlo obecní zastupitelstvo o tom, že na tuto studnu jako na obecní se může napojit pan [jméno] [příjmení] za podmínky, že jeho odběr vody bude měřen a jeho vedení bude osazeno vodoměrem. To se stalo a díky tomu byla a měla by být stále připojena k obecní vodě stavba rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a aktuálně je ve vlastnictví právní nástupkyně [jméno] [příjmení], jeho manželky [jméno] [příjmení]. Obdobně a to již od roku 1955 je k této studni připojena i stavba rodinného domu [adresa] v téže obci ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalovaný, ačkoliv vykonával dlouhodobě funkci starosty a poměry v obci jsou mu dobře známé, se od léta 2018 náhle prezentuje jako výlučný vlastník předmětné studny a paní [příjmení] i [příjmení] musejí, pokud chtějí v odběru vody z této studny řádně pokračovat, domáhat se soudní ochrany. Zdejší soud tak rozhodoval v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a je tedy patrno, že žalobkyně má na určení vlastnictví právní zájem. Žalovaný v rámci mimosoudního jednání uvedl, že za vlastníka studny se považuje on sám.

2. Žalobkyně uvedla, že naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že třetím osobám, které jsou napojeny na oděr vody z této studny, odpírá pan [celé jméno svědka a žalovaného] přístup do studny. Obec má za to, že studna je v jejím majetku, jedná s ní jako s věcí vlastní. Předložila inventurní soupisy k [číslo] kalendářního roku od r. 1990 kde je„ studna na návsi“ evidována jako obecní.

3. Žalovaný nesporoval vznik [územní celek], ale u studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] uvedl, že tento pozemek nabyl v roce 1931 do svého výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení] spolu se vším, co se tehdy na pozemku nacházelo. Na této parcele [jméno] [příjmení] postavil nemovitost [číslo] v roce 1934 a v souladu s tehdy platnou legislativou byla podmínkou pro umožnění stavby domu skutečnost, aby byl zajištěn vodní zdroj. Tímto vodním zdrojem byla studna. [jméno] [příjmení] předmětný pozemek na kterém se studna nacházela převedl na [jméno] [příjmení] notářským zápisem ze dne 12.3.1937. Následně žalovaný polovinu parcely [číslo] nabyl na základě rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 31.5.1983 a druhou polovinu nabyl na základě darovací smlouvy od [jméno] [příjmení] ze dne 9.10.1991. Po celou dobu se k předmětu sporu choval jako řádný vlastník, prováděl běžnou údržbu, opravy a úpravy nutné k zachování funkce studny, naposledy 17.12.2019 až 22.12.2019 kdy prováděl opravu porušené – prasklé části betonáže. Poloha studny, tedy za plotem na pozemku parc. [číslo] je nezměněna po celou dobu její existence. Dále uvedl, že studna„ [místní označení] [anonymizováno]“, je ve vlastnictví obce jakožto studna obecní a pokud žalobkyně studnu na pozemku [číslo] označuje jako„ studna na návsi“, měla by konkrétně uvést, o jakou studnu se jedná, neboť v zápisu z obecní kroniky se též hovoří o„ studni u hostince“, kdy budova bývalého hostince se nachází naproti pozemku [číslo].

4. Řízení bylo koncentrováno, žalobkyně předložila některé důkazy až po koncentraci řízení. Neuvedla žádný relevantní důvod, proč důkazy ke svým tvrzením, že studna umístěná na pozemku parc. [číslo] která má být historickým majetkem, např. inventární knihu v [obec] za období r 1967 1987 (uvedeno, že jde o studnu starou tehdy 100 let), inventurní soupisy z inventurní knihy, nepředložila dříve ač tak učinit mohla.

5. Z usnesení z 22. plenárního zasedání Okresního národního výboru [okres] ze dne 20.9.1990 v [obec] má soud za prokázáno, že s účinností od 1.9.1990 došlo k vyčlenění [územní celek] z integrovaného celku MNV [obec] a k vytvoření místního národního výboru [obec] a místního národního výboru [územní celek].

6. Z hospodářské smlouvy ze dne 29.9.1991 uzavřené mezi Okresním úřadem [okres] jako předávající organizací a [stát. instituce] jako přejímající organizací má soud za prokázáno (č.l. 42), že [územní celek] převzala základní prostředky v této smlouvě uvedené. Z přílohy této smlouvy o výsledku inventarizace k 31.10.1981 má soud za prokázáno, že [územní celek] převzala stavby včetně staveb rozvodných v tehdejší účetní ceně 813 812 Kč.

7. Z listiny nazvané„ Převedené základní prostředky pro [stát. instituce] prosinec 1990“ má soud za prokázáno, že [územní celek] nabyla budovy zde uvedené jako garáž, noclehárnu, čekárnu na autobus a ze staveb měla nabýt studnu na návsi, studnu [místní název] [anonymizováno], náves, obecní cesty, asfaltování silnic, asfaltování cesty k cihelně, mosty přes [název] potok a most„ [jméno]“ a další základní prostředky.

8. Z listiny adresované Katastrálnímu úřadu [okres] dne 23.7.1993 (důkaz č.l. 58) má soud za prokázáno, že dne 20.9.1990 bylo schváleno vytvoření dvou samostatných obcí, [územní celek] a [obec] a pozemková parcela [číslo] přechází do vlastnictví [územní celek].

9. Z notářského spisu [číslo jednací] ze dne 12.10.1937 má soud za prokázáno, že pozemkovou parcelu [číslo] louku nabyl [obec] [celé jméno svědka a žalovaného] jako nastávající ženich se slečnou [jméno] [příjmení] s tím, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] si ponechávají dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou č. kat. [číslo] a č. kat. [číslo], zahradou.

10. Z rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne 31.5.1983 č.j. [spisová značka] (důkaz č.l. 81) má soud za prokázáno, že žalovaný [celé jméno svědka] po [jméno] [celé jméno svědka a žalovaného], narozeném 22.9.1906 z dědictví tehdy přijal jednu neoddělenou polovinu zahrady [číslo].

11. Z darovací smlouvy ze dne 9.10.1991 mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a [celé jméno svědka], žalovaným má soud za prokázáno, že žalovaný nabyl zbývající polovinu zahrady č. parc. [číslo] v k.ú. [obec] (č.l. 82-83 spisu). Smlouva byla registrována Státním notářstvím [okres] dne 31.10.1991 pod č. Reg. [spisová značka].

12. Soud provedl místní ohledání dne 14.5.2020 dle § 130 odst. 2 o.s.ř., z něhož byly pořízeny fotografie (č.l. 153-168 spisu), kdy zejména na fotografii č.l. 153 je patrné umístění studny, na č.l. 153 jsou patrné ve studni umístěné zařízení pro odběr vody. Bylo patrno, že vodu lze ze studny pumpovat pumpou, jejíž rukojeť je umístěna vně hradby, tedy je veřejně přístupná (č.l. 162). Soudu byla dále ukázána tzv. studna„ [místní název] [anonymizováno]“ (č.l. 164 a 168).

13. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. [rok], bylo zjištěno, že do obce jezdila od svých třinácti let, má to v ní prochozené, jako občan v ní žije od roku 2008. Studni na pozemku pana [celé jméno svědka a žalovaného] říkali„ studna o hospody“, chodili tam pro vodu. Dříve tam nebyl žádný plot, v minulosti se dalo na studnu sednout. Plot, který soud zhlédl, je tam asi dvacet let. Později [celé jméno svědka a žalovaného] postavili plot, říkali, že chrání studnu před vandaly. Je kronikářkou, podle tradice se v obci říkalo, že ta studna je obecní, ale nikde doklady o tom v kronice nejsou, pročetla to. Ze studny bere vodu, i když má vlastní vrt, tak voda z její studny pitná není. Vodu ze studny [jméno] si převařuje. Je jí známo, že vodu ze studny bere ještě pan [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení]. Potrubím berou vodu paní [příjmení] a paní [příjmení]. Ve vesnici naproti [příjmení] byla ještě pumpa u hostince, která patřila majitelům hostince.

14. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. [rok] bylo zjištěno, že ve vesnici [obec] žije od svého narození. Uvedla, že jako děti vodu z té studny pily, k té studni u [příjmení] se chodilo„ odjakživa“. Když byla třeba údržba té studny, tak se na ni skládali. Dříve tam plot nebyl, byly tam opelichané plaňky, když [celé jméno svědka a žalovaného] postavili garáž, pak to oplotili, neví kdy. Ví o tom, že studna obecní je nahoře [místní název] [anonymizováno], u [příjmení] (říká se U [příjmení]) a studna za drůbežárnou, kde je kulturní dům. Pumpa je na studni jiná a voda tekla korýtkem. Vodu ze studny potrubím bere [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] Pan [celé jméno svědka a žalovaného] dělal asi dvacet let v obci starostu, vše bylo v pohodě. Neví, proč si na studnu nevzpomněl dříve. Když končil s funkcí, najednou si vzpomněl, že studna je jeho. Má za to, že v době kdy pan [celé jméno svědka a žalovaného] starostoval, tak ta studna byla obecní, o studnu se zajímal, až když skončil se starostováním. Je jí známo, že když její otec byl v zastupitelstvu, že studna byla uvedena v inventurním soupisu jako obecní. Svědkyně tvrdila, že studna se převedla z [obec] do [obec], později z [obec] do [obec] a že by [celé jméno svědka a žalovaného] měli mít doklad, že jim studnu prodali nebo převedli. Jako malé dítě ze studny [příjmení] pila vodu. Obecní studnu chápe tak, že je to studna, kdy k ní má přístup každý.

15. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], nar. [rok], bylo zjištěno, že v obci [obec] žije osmdesát pět let. Co se týká studny na pozemku pana [celé jméno svědka a žalovaného], ví, že se jí říkalo, že je obecní, že je veřejná. Původně tam byla jedna pumpa ven pro lidi a druhá za hradbou. Pumpa, která je tam nyní, tam dala obec a druhá pumpa už se tam nedávala. Ze studny brali vodu všichni ti, co neměli svoji studnu, vodu z té studny si bere pan [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], která tam má natažené sací potrubí a asi [jméno] [příjmení]. Svědek též uvedl, že původně tam byla plaňková hradba a do spisu nakreslil plánek (č.l. 189), jak to tam v minulosti vypadalo, že plot byl odskočený. Myslí si, že studna je obecní, další obecní studna je ještě [místní název] [anonymizováno] a jedna u obecního úřadu. Asi před pěti lety vodu z této studny bral a to proto, že mu voda ve vlastní studni klesla. Vodu bral na vaření a jídlo, měla být lepší než jeho, ale pokud udělali rozbory vody ze studny u [příjmení], mělo se zjistit, že voda od [příjmení] je horší než jeho. Nikdy se pana [celé jméno svědka a žalovaného] na souhlas s odebíráním vody ze studny neptal, nebude se ptát na souhlas, když jeho táta odkýval, že jde o obecní studnu. Jeho otec byl starostou od roku 1935 až do roku 1946. Pozemek koupil pan [příjmení] údajně v roce 1931. Naproti [příjmení] byl hostinec, myslí si, že ten hostinec měl také svoji studnu. Dříve se na studni, protože u ní byl„ vykouslý plot“, dalo sedět.

16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], nar. [rok], bylo zjištěno, že se do obce vrátil v roce 1997 a jako malý si pamatuje některé věci v obci. Pan [příjmení], děda pana [celé jméno svědka a žalovaného] jim vždycky z té studny, když byla velká voda, povolil si umýt gumačky, když byly špinavý. Tehdy mu bylo asi deset let. Dříve tam byla dřevěná hradba, pak tam byla taková šachtička a pumpa na ní byla namířena ven. Pumpa stála za hradbou, pumpička byla malá, železná. Popřel, že by v minulosti byly na studni dvě pumpy. Pokud byl dotázán na obecní studnu, uvedl, že je pod lesem, jinak neví, že by v obci byly obecní studny. Za působení starosty [celé jméno svědka a žalovaného] v obci [obec] se udělala rekonstrukce elektřiny, oprava kapličky, prostě se o obec staral. Naproti [příjmení] je bývalý hostinec, byla tam na dvoře studna, zda je tam dodnes, neví. Studna u [příjmení] byla na stejném místě, pokud může porovnat stav jako dítě, byl tam pouze jiný plot a jiná pumpa. Též uvedl, že vodu z této studny brali od [příjmení], od [příjmení] a potom [příjmení].

17. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], nar. [rok], bylo zjištěno, že do roku 1985 v obci bydlel, pak se odstěhoval, zpět se přestěhoval v roce 2000. Pokud jde o dělení [územní celek] [obec] uvedl, že tehdy byly dvě obce pod jedním Národním výborem [obec], [obec] byla středisková obec, tehdy dělal tajemníka Národního výboru [obec], asi čtyři volební období jako neuvolněný funkcionář. Samotné dělení [územní celek] [obec] nezažil. Pan [celé jméno svědka a žalovaného] je jeho kamarád z mládí, z té studny společně pili vodu, když jako kluci hráli různé hry. Studna byla normálně přístupná, byla pro všechny, kteří měli potřebu odebírat z této studny vodu. Pokud několik lidí z [územní celek] měli špatnou vodu, tak si brali vodu z této studny. Dříve byla studna vystrčená k silnici, na studni sedávali, nyní je to tam jiné. Plot nebyl v jedné rovině, buď to tam bylo vykouslé u studny anebo tam vůbec nebyl žádný plot. Za jeho působení na národním výboru zajišťoval národní výbor výměnu pumpy za novou, měnili ji. Když se dělala rekonstrukce potoka v obci, nařídili geologický průzkum terénu, protože ta studna byla asi třicet metrů od koryta potoka. Měli obavy, aby nedošlo k výraznému poklesu hladiny vody. Nestalo se tak a tudíž dále docházelo k čerpání vody veřejností. Vodu ze studny brali [příjmení], [příjmení] nebo [příjmení]. V minulosti tam chodil pan [příjmení], [příjmení] nebo pan [příjmení]. Buď přijeli autem, zastavili se, nabrali vodu a odjeli, takto probíhalo asi do roku 1989. Když dělali historicky v [obec] inventarizace, vždycky tuto studnu vykazovali jako veřejnou a potom ještě studnu u lesa. Když potřebovali odebrat vzorky ze studen na rozbor, takto zajišťoval národní výbor. Nikdy to nechtěli od pana [celé jméno svědka a žalovaného], neobraceli se na něj s ničím. Jako národní výbor ty studny vykazovali. Studna měla skruže, po celou dobu to brali, že je to veřejná studna. Druhá veřejná studna je pod lesem. V minulosti ale neví, kdy se studna kopala. Ví, že u hostince je hlubší studna, je soukromá. Má za to, že je soukromá proto, že nemovitost je oplocená. Pokud byl na MNV, nevzpomněl si na žádné osoby, které by prováděly údržbu studny u pana [celé jméno svědka a žalovaného], ale ví, že je studna maximálně hluboká dva a půl metru. Není mu známo, jakým způsobem měla získat obec tuto studnu, i když byla vykazována v inventarizaci, neví, kdy studna vznikla, kdy byla vykopána. Myslí si, že historicky se tehdy nějací chlapi domluvili a řekli si, že tady vykopou studnu. Když se dělal nový potok, zřejmě došlo k posunu hradby u studny. Jako děti na té studni sedávaly, dnes je studna strčená jakoby za plotem a uvedl, že nikdy v minulosti se problémy s vodou u pana [celé jméno svědka a žalovaného] neřešily.

18. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], nar. [rok], soud zjistil, že bydlí v obci [obec] od narození. Ze svého dětství si pamatuje rok 1973 1974, kdy jeho rodiče měli rozestavěný barák. Pamatuje si haldu červeného písku, na kterém si hrával. V roce 1980 již studna stála, pro vodu si chodil někdo od [příjmení], [příjmení], studna tam byla přístupná. Je mu známo, že v 80. letech tam byla stará trubka na vodu, co vedla zřejmě k paní [příjmení]. Na jaře 1994 se s panem [příjmení] domluvili, že by si k nim do jejich studny mohli natáhnout trubky na vodu, protože jim docházela voda z jejich studny. Předtím ale ještě uvažoval, že by možná bral vodu ze studny [místní název] [anonymizováno], ale pak si celou věc promyslel a projednával to s nimi, že by si trubky natáhl přeci jen z jejich studny. Řekli mu, že mu s tím pomohou a že on zařídí veškeré papíry, realizovalo se to v dubnu. Byli domluveni, že se osadí vodoměr, aby bylo jasné, kolik pan [příjmení] odebírá vody, protože předtím říkali, že budou brát jenom vodu o víkendech nebo když mu bude docházet voda v jeho studni. Další potrubí si zřejmě realizoval již on sám, vůbec netušili, že tím potrubím se nadále odebírá voda. Paní [příjmení] se někdy v květnu/červnu 2018 ozvala, že jí neteče voda. Pak paní [příjmení] předložili nějaký návrh smlouvy, že by jí umožnili odběr vody. Svědkovi je též známo, že vodu ze studny bere ještě další paní. Pokud jde o historii studny, uvedl, že jeho babička zemřela v roce 2003, žila tam celý život. Žila naproti, kde byla bývalá hospoda, pozemek [číslo]. Pozemku [číslo] se říkalo„ [ulice]“ a asi v roce 1925 proběhla nějaká pozemková reforma. Je mu známo, že pozemek [číslo] zasahoval až k cestě, tehdy silnice nebyla. Koupili si ho jejich předci, praděda pan [příjmení], otec té babičky a co podle něj říkala babi, tak už na něm ta studna stála. Sice mu bylo dvanáct let, ale když byly nějaké svátky a slavilo se, vždy se vyprávělo něco z historie. Jejich rodina bere studnu jako vlastní, zarazilo je, že obec začala tvrdit, že jde o obecní studnu. Studna se řešila již na obci v roce 2018, a když začala docházet voda v té studni, začali šetřit vodou a pojali podezření, že někdo musí vodu z té studny přes roury, potrubí, odebírat. Proto tehdy jeho otec dal na obec oznámení, že zamezí odběru té vody hlavně potrubím. Někdy v lednu 2019 přišel pan [jméno], zástupce paní [příjmení], že se jí rozbil koš a že by si ho chtěl opravit. Tehdy mu říkali, že nemá žádné povolení na odběr té vody. Později pro něj připravili smlouvu, resp. smlouvu pro paní [příjmení]. Chtěli se domluvit na výšce sacích košů ve studni a k podpisu žádné smlouvy nedošlo. Neví, zda potrubí, které je ve studni umístěno, jim patří. Také navrhovali, že by se potrubí paní [příjmení] a [příjmení] srovnalo do stejné výšky s pracovním válcem pumpy. Když jim docházela voda na zalévání, šetřili vodou, ale nepoznali, kolik vody teče paní [příjmení] a paní [příjmení]. Pokud je sucho, hladina vody se dostává pod pracovní válec pumpy, to je pro ně signál, aby šetřili vodou. Nové plastové potrubí pro jejich dům dělal asi v roce 2010, někdy na jaře v roce 2004 zrealizovali potrubí s panem [příjmení]. Pamatuje si též z historie, že někdy v roce 1975 dělali kolem té studny betonový kruh, aby hlína ze zahrady nepadala dolů do studny. V roce 2019 to na podzim opravoval, když se začala bortit vnitřní skruž blíže k cestě. Vnitřek studny je za hradbou, myslí si, že pumpu, která je tam instalována, tam provedl jeho děda někdy v 60. letech. Má za to, že povolení na odběr vody má jeho otec. Je mu též známo, že starosta [jméno] [příjmení] zadával rozbor vody z této studny. Od jeho matky, která si studnu pamatuje takhle jak je a že ta pumpa byla tak, jak je nyní. Má za to, že v předchozích inventurních soupisech na obci, ještě za působnosti jeho otce jako starosty, si myslí, že jsou tři obecní studny, studna [místní název] [anonymizováno], studna na návsi a studna u kulturního zařízení. Pokud by měl uvést, o kterou studnu na návsi se jedná, nedokázal by přesně říci, která to je. Pokud jde o studnu„ na návsi“ nedokáže říct, která studna to je. Má za to, že studna je za jejich plotem na jejich pozemku a náves je něco, co je kolem. V minulosti byl pozemek parcelní [číslo] oficiálně vedený jako náves, vlastníkem toho pozemku je [jméno] [příjmení], které to obec prodala loni na podzim (výslech svědka 7.8.2020), je to jeho teta. Na pozemku [číslo] studna nestojí, ale stojí na vedlejším pozemku. Svědek chápe náves jako veřejně přístupné místo, ale od té doby co jeho teta koupila pozemek [číslo] který byl podle něho veden jako náves, tam jiní lidé nemohli. Pokud se měl vyjádřit k tomu, kde byla za jeho dětství náves obce, domnívá se, že nikde. Ale osobně si myslí, že náves byla za hradbou za vraty jeho tety. Jinak by náves chápal jako místo, kam v minulosti v 70. letech jezdila pouť a stály atrakce, což bylo dole v obci. Několikrát za rok ze studny vybírá kořeny, občas nějaké plže. Když se to začne drolit okolo, opraví to cementem. Vyčistí to, opraví. Obec ho nikdy nekontaktovala, že by mu s opravou pomohla ani mu žádné pokyny nesdělila. Opravy a čištění studny dělá od roku 1983 stále stejně. Ohledně studny [místní název] [anonymizováno] je přesvědčen, že je na obecním pozemku, tedy předpokládá, že jde o obecní studnu. Studna [místní název] [anonymizováno] má být zapsána v registru Krajského úřadu v soupisu vodovodů a kanalizací jako jediná obecní studna v [obec]. Nikdy žádný nabývací titul obce ke studni na pozemku jeho otce neviděl. Jeho rodina nemá jiný vodní zdroj než vodu z této studny.

19. S ohledem na skutečnost, že někteří svědci uvedli, že poloha plotu u studny umístěné na pozemku parc. [číslo] byla v minulosti jiná a žalobkyně nemohla předložit geometrický plán ohledně umístěné studny, nechal soud zpracovat znalecký posudek, když [titul] [příjmení] bylo uloženo, aby vyznačila do katastrální mapy polohu studny, která se má nacházet na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a dále vyšetřit, zda studna byla dříve zobrazena v podkladech z přechozích pozemkových evidencí. Znalkyně mimo jiné uvedla, že studna je sice vodním dílem, však nejedná se o vodní dílo, které by mělo být evidováno v katastru nemovitostí. Dále uvedla, že v době platnosti evidence nemovitostí od roku 1964 se v lokalitách, kde bylo prováděno tzv. technicko-hospodářské mapování nebo od roku 1980 mapování v souladu se Směrnicí pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka, byly předmětem měření veřejné studny. Podle znění § 43 Směrnice pro technicko-hospodářské mapování z roku 1969 vydané Českým úřadem geodetickým a kartografickým pod č. S [číslo] 1969 byly předmětem měření studny na veřejných prostranstvích nebo osamělé studny v polních tratích. Podle § 10 Směrnice pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka vydaného Českým úřadem geodetickým a kartografickým pod [číslo] S/81 byly předmětem obsahu základní mapy mimo jiné veřejné studny. Znalkyně dále v posudku uvedla výsledky zeměměřičských činností, které byly prováděny v okolí pozemku p. [číslo] mimo jiné jsou jimi zaměření domu [adresa] na st. [parcelní číslo] z roku 1935 (příloha P8), geometrický plán na rozdělení [parcelní číslo] z roku 1936 (příloha P9), záznam podrobného měření změn z roku 1974, zaměření garáže z roku 1976, zaměření potoka z roku 1986, zaměření přístavby garáže a skutečného stavu na [parcelní číslo] z roku 1992 (příloha P13). V roce 1989 se konalo v k.ú. [obec] u [obec] místní šetření a znalkyně nenašla, že by v knihovních vložkách pozemkové knihy, v nichž byl zapsán pozemek [parcelní číslo] byla nějaká poznámka týkající se dotčené studny. Znalkyně následně provedla zaměření skutečného stavu za účelem zjištění, zda poloha plotu mezi komunikací p. [číslo] pozemkem [parcelní číslo] v terénu odpovídá poloze vlastnické hranice evidované v katastru. Znalkyně poté porovnala zobrazení dotčené hranice v mapě pozemkového katastru s aktuálním stavem, aby zjistila, zda v dřívější době nedošlo k posunu hranice směrem do komunikace p. [číslo] z grafického porovnání (příloha P19) je patrné, že k posunu hranice směrem do komunikace nepochybně nedošlo. Znalkyně dále prozkoumala archiv leteckých měřičských snímků (LMS) ve snaze zjistit, od které doby je viditelná studna a existence oplocení. Dostupné jsou LMS z 1938, 1947, 1951, 1956, 1960 a 1964 a bylo prováděno v letních měsících, takže i s olistěním stromů a není dostatečně zřetelné na to, aby mohl být učiněn jednoznačný závěr. K dispozici jsou snímky z let 2005, 2008, 2011 a 2013, na nichž je již studna zřetelná včetně oplocení. Závěrem znalkyně uvedla, že studna se nachází uvnitř pozemku p. [číslo] není zobrazena na žádném z podkladů předchozích pozemkových evidencí.

20. Ze seznamu„ Veřejných a soukromých studní MNV [obec] v roce 1986„ (č.l. 335-337) má soud za prokázáno, že v obci [obec] u čísla popisného 2 je uvedeno, že studnu užívá [obec] [celé jméno svědka a žalovaného] a byla evidována studna o hloubce 3,5 m, skružená. Dále soud má za prokázáno, že jsou zde poznámky o obecní studni u hospody, obecní studánce a obecní u kulturního zařízení.

21. Z provedení inventarizace majetku ve správě [stát. instituce] ke dni 31.12.1994 má soud za prokázáno, že obec evidovala stav mimo jiné stavby a to jako„ studnu na návsi“ a„ studnu [místní název] [anonymizováno]“, dále náves, obecní cesty a jiný majetek (č.l. 341).

22. Inventarizace majetku obce k 31.12.1995 (č.l. 343) obsahuje též evidovanou studnu na návsi a studnu [místní název] [anonymizováno]. Stejný údaj obsahuje i inventarizace ke dni 31.12.1996 (č.l.347), k 31.12.1997 (č.l. 351), k 31.12.1998 (č.l. 355).

23. Ze zápisu veřejného zasedání obecního zastupitelstva žalobkyně konaného 20.9.1999 (č.l. 364) má soud za prokázáno, že obec uvedla:„ Zdroj pitné vody v majetku obce máme jeden na návsi a ten byl nahlášen ŽB.“ Z inventurního seznamu žalobkyně ke dni 31.12.1999 (č.l. 374) má soud za prokázáno, že obec evidovala jako svoji stavbu studnu na návsi a studnu [místní název] [anonymizováno]. Inventura majetku žalobkyně ke 4.1.2001 (č.l. 376) obsahuje totéž sousloví, že obec eviduje jako svůj majetek studnu na návsi a studnu [místní název] [anonymizováno]. Stejný majetek evidovala obec k 31.12.2002 (č.l. 380).

24. Ze zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce žalobkyně konaného 29.9.2003 (č.l. 383 p.v.) má soud za prokázáno, že zastupitelstvo souhlasí s napojením pana [příjmení] k odběru pitné vody z obecní studny na návsi – je nutné namontovat vodoměr.

25. Žalobkyně uvedla jako svůj majetek studnu na návsi a [místní název] [anonymizováno] v inventuře ke dni 31.12.2003 (č.l. 384), 31.12.2004 (č.l. 388), 31.12.2005 (č.l. 392), 31.12.2007 (č.l. 396), 31.12.2008 (č.l. 400).

26. Ze záznamu o měření vybraných ukazatelů vody z listopadu 2010 (č.l. 408) má soud za prokázáno, že [stát. instituce] [číslo] provedl kontrolu vody.

27. Obec jako svůj majetek uváděla studnu na návsi i v inventuře k 31.12.2009 (č.l. 410), 31.12.2010 (č.l. 414), 31.12.2011 (č.l. 418), 31.12.2011 (č.l. 422).

28. Z oznámení o zahájení řízení žalovaného týkající se povolení k odběru podzemních vod z kopané studny na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] ze dne 29.4.2015 vydaného [stát. instituce], Odborem životního prostředí má soud za prokázáno, že za [územní celek] listinu osobně potvrdil žalovaný (č.l. 426), když z tohoto oznámení má soud za prokázáno, že účastníci řízení mohou uplatnit dle § 115 vodního zákona své námitky, popřípadě důkazy nejpozději v termínu do osmi dnů po obdržení tohoto oznámení, jinak k nim nebude přihlédnuto. Ve stejné lhůtě sdělí svá závazná stanoviska dotčené orgány.

29. Z veřejného zasedání zastupitelstva obce žalobkyně (č.l. 427) konané 18.6.2018 má soud za prokázané, že byla řešena„ studna naproti bývalému hostinci a její vlastnictví a právo užívání“ z něhož se podává:„ Pan [celé jméno svědka] předává zastupitelstvu oznámení (č.l. 429 spisu), že od 1.1.2019 nebudou umožňovat čerpání vody ostatním občanům [územní celek] ze své studny na adrese [adresa svědkyně, svědka, svědkyně, svědka, žalovaného a svědka] [číslo] nebudou umožňovat čerpání vody ostatním občanům obce, neboť studnu považují za své vlastnictví. M. [příjmení] informuje o zápisech z Kroniky obce – v roce 1928 je studna popsána jako společná, v letech 1950, 1951, 1955, 1977, vždy v zápisech v kronice zmiňována jako veřejná či obecní a zároveň o tom, že když se na studnu připojovali, žádali o povolení obecní úřad. Ostatní zastupitelé zmiňují, že vlastnictví a právo užívání je třeba provést právní cestou, právními kroky a teprve pak lze rozhodovat o pravidlech užívání. Rozhodovat se bude na dalším veřejném zasedání.“ 30. Ze zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva žalobkyně ze dne 10.9.2018 (č.l. 430) má soud za prokázáno, že po diskuzi v rámci minulého veřejného zasedání zastupitelstvo pověřuje starostu obce podáním podnětu soudnímu rozhodnutí o právu využívání studny naproti bývalému hostinci. Starostou v té době byl stále žalovaný (č.l. 431).

31. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 30.10.2019 (č.l. 432) má soud za prokázáno, že nový starosta [jméno a příjmení] požadoval po žalovaném předložení dokumentů, které v rámci výkonu své funkce obdržel dne 13.5.2019 a to – žádost o povolení k odběru podzemních vod, oznámení o zahájení řízení a rozhodnutí o povolení k nakládání s podzemními vodami. Starosta [příjmení] uvedl, že dokumenty jsou zaznamenány v evidenci došlé pošty, avšak jako starosta [územní celek] některé dokumenty sice převzal, nezaevidoval a v dokumentech [územní celek] neuložil 32. Ze zápisu mimořádné události v [obec] ze dne 24.2.2019 má soud za prokázáno, že 24.2.2019 v 11 hodin požádal pan [příjmení] [jméno], zástupce majitelky domu [adresa], paní [jméno] [příjmení] o přítomnost při dojednání vstupu do obecní studny umístěné na pozemku [celé jméno svědka] za účelem opravy havarijního stavu vodovodní přípojky, na základě předchozího oznámení obci [obec] a Povodí Vltavy. Pan žalovaný neumožnil přístup do studny s odůvodněním, že studna je jeho a dále o věci odmítl mluvit.

33. Ze záznamu o mimořádné události ze dne 9.6.2019 (č.l. 435) má soud za prokázáno, že 9.6.2019 v 16:15 hod. se [jméno] [příjmení], vlastník objektu [adresa] dostavila se zástupci obecního úřadu žalobkyně, starostou [jméno] [příjmení] a panem [příjmení] k parcele [číslo] z důvodu oznámení o potřebě opravy vodovodního potrubí zaústěného do studny ležící na výše uvedeném pozemku pana [celé jméno svědka a žalovaného]. Vyšel pan [celé jméno svědka a žalovaného] ml. a následně sdělil, že přijde za chvíli. Paní [příjmení] žalovanému oznámila, že má poruchu na vodovodní přípojce, že je bez pitné vody a oznámila mu, že k čerpání vody z této studny ji opravňuje povolení [stát. instituce], resp. usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003. Žalovaný k tomu uvedl, že do studny nikoho nepustí a opravu neumožní, neboť studna je jeho vlastnictvím a povolení Obecního úřadu už v této věci neplatí. Paní [příjmení] odmítla podepsat smlouvu o výprose, na to žalovaný reagoval tím, že oprava zkrátka bez smlouvy nebude a paní [příjmení] na to reagovala tím, že tedy nezbývá jiné než soudní řízení.

34. Další mimořádná událost byla zaznamenána dne 11.6.2019 (č.l. 436), kdy žalovaný oznamoval panu [jméno] [jméno], že opravu vodovodní přípojky paní [příjmení] neumožní.

35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jeho teta [jméno] [příjmení] čerpá z předmětné studny vodu a spor vznikl v roce 2019, kdy jeho tetě přestala téct voda. Kromě pana [celé jméno svědka a žalovaného] bere ze studny vodu i paní [příjmení] a na zastupitelstvo se obracel poté, co ho teta ve věku 88 let zmocnila k úkonům ohledně studny. Má za to, že nemovitost jeho tety je na studnu napojená asi od roku 1955. Je mu známo, že se o této studni píše jako o„ společné“ nebo jako o„ studna na návsi“ nebo o„ studni před hostincem“. Svědek hledal v archivech, našel něco z roku 1986, jednalo se o seznam studní veřejných a soukromých, měly být uvolněny nějaké finanční prostředky na rekonstrukci této studny. Asi před dvaceti lety měli provádět údržbu studny nějací lidé z obce. O tom, že je teta napojená na danou studnu našel záznam v kronice vedené v roce 1955.

36. Z výslechu starosty žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že starostou žalobkyně je od srpna 2010, v zastupitelstvu obce byl od roku 2010. Žalovaný již starostu dělat nechtěl, po něm byla asi půl roku starostkou paní [příjmení], v té době dělali jako obec rozbory vody z té studny, dělali je ze všech obecních studní, ještě ze studny [místní název] [anonymizováno] a ze studny u kulturního zařízení. U všech studní si obec nechala udělat hydrogeologický posudek a pasport. Studnu u kulturního zařízení nechali prohloubit, vyčistili, obec na to dostala dotaci. Dále uvedl, že potrubí z této studny má zavedené žalovaný, kromě něj ještě paní [příjmení] a [příjmení], viděl jejich přípojky. Problémy ohledně studny začaly až v roce 2018, kdy žalovaný na veřejném zasedání prohlásil, že přestane lidem dávat vodu z této studny. Není mu nic známo, že by pan [celé jméno svědka a žalovaného] žádal obec o příspěvek na údržbu studny. Obec v současné době přístup ke studni a do ní nemá. Rozbory vody z této studny zadala obec v r [číslo] a v r .2009.

37. Soud měl k dispozici i další listinné důkazy, které se však soudu nejeví jako relevantní, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku nezmiňuje.

38. Po koncentraci řízení žalobkyně předložila důvěrný oběžník Ministerstva stavebního průmyslu ze dne 13.6.1951 (č.l. 547), který pojednával o revizi veřejných studní, kde je uvedeno, že„ znečištěná pitná voda ohrožuje zdraví pracujícího lidu, ježto z těchto nevhodných studní se za časté opatřuje voda v sídlištích pro společné stravovny, závodní kuchyně apod. Je proto nutno věnovat zvýšené míře pozornost udržování veřejných studní, především se postarat o řádné vyzdění studní, oddělování jejich obvodu a povrchovou úpravu jejich okolí, aby do nich nemohla vnikat dešťová voda nebo odpadní voda z močůvkových jímek a hnojišť. K oběžníku byl připojen důvěrný soupis Okresního národního výboru v [obec], technického referátu z 26.7.1951, z něhož má soud za prokázáno, že jako veřejné studny jsou v obci [obec] uvedeny tři veřejné studny a to před [číslo]; opatřeny železnými čerpadly.

39. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], nar. [rok] podala proti žalovanému návrh na nařízení předběžného opatření ukládající povinnost snést vstup na pozemek, pozemkovou parcelu [číslo] za účelem přístupu ke studni nacházející se na tomto pozemku z důvodu kontroly, údržby a úprav zaústění vodovodní přípojky žalobkyně do studny. Okresní soud Plzeň-jih usnesením ze dne 6.5.2019 č.j. [číslo jednací] vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, kde žalovanému specifikovanou povinnost uložil, přičemž odvolání bylo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4.7.2019 č.j. [číslo jednací] potvrzeno. Usnesení nabylo právní moci dne 16.7.2019.

40. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně [jméno] [příjmení], nar [číslo] podala proti žalovanému dne 27.6.2019 žalobu na ochranu rušené držby, které když žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobkyně a to tím, že jí umožní vstupovat na pozemkovou parcelu [číslo] v k.ú. [obec] za účelem přístupu ke studni nacházející se na této pozemkové parcele, pro možnost kontroly, údržby a oprav zaústění vodovodní přípojky žalobkyně do studny, nacházející se na označeném pozemku žalovaného. Návrhu bylo usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 12.7.2019 č.j. [číslo jednací] vyhověno, když k odvolání žalovaného bylo toto rozhodnutí usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4.11.2019 č.j. [číslo jednací] potvrzeno a zároveň byl návrh žalovaného na přerušení řízení a pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí ze dne 12.7.2019 č.j. [číslo jednací] zamítnut. Usnesení nabylo právní moci dne 18.11.2019 Krajský soud v dané věci zopakoval, že smysl a účel posesorní žaloby je v tom, že poskytuje ochranu, případně obnovení posledního stavu držby, když jde o ochranu prozatímní a jde o prozatímní ochranu posledního faktického stavu, přičemž tento faktický stav nemusí být ani v souladu s právem (I. ÚS 3285/18 ze dne 8.11.2018). Dále odvolací soud uvedl, že ochrany svých práv pak mohou účastníci dosáhnout standartními žalobami v občanském soudním řízení, například v daném případě obec měla podat žalobu na určení vlastnictví předmětné studny. A pokud žalovaný trvá na tom, že studna, z níž odebírá vodu on, žalobkyně a dále např. [jméno] [příjmení], je jeho vlastnictvím, přičemž toto vlastnictví je sporné, je na něm, aby se obrátil na soud s určovací žalobou.

41. Soudu je dále známo, že v řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] podala žalobkyně [jméno] [příjmení], nar. [rok] žalobu proti žalovanému o určení existence práva brát vodu na cizím pozemku, když toto řízení bylo přerušeno s ohledem na toto řízení, když je v něm řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.

42. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je patrné, že dovolací soud se několikrát vyjadřoval k tomu, co je drobná stavba, k tomu kdy jde o samostatnou věc a kdy o součást pozemku. Ve svém stanovisku pod 3 Cdon 1305/96 uvedl, že: <i>1) V případě, že občansko-právní předpisy užívají pojem„ stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů. Stavební předpisy chápou pojem„ stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, směřující k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Pro účely občanského práva je pojem„ stavba“ nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu. Stavba která není věcí podle § 119 obč. zák. je součástí pozemku.</i> <i>2) Do vlastnictví obcí přešly dnem účinnosti zák. č. 172/1991 Sb. ty nemovitosti, uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), b), c) tohoto zákona, které obce vlastnily ke dni 31.12.1949 a které byly ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví České republiky.</i> 43. Studna je stavbou a tudíž samostatnou věcí ve smyslu občansko-právním (bez ohledu na pojetí vodohospodářské), jestliže je výsledkem lidské stavební činnosti, kterou byla vytvořena určitá, převážně podzemní konstrukce, jež ve směru dovnitř ohraničuje prostor, jenž má být zčásti zaplněn vodou a zčásti sloužit k jejímu čerpání. Nemá-li studna žádnou konstrukci, nejde o samostatnou věc, ale o součást pozemku (např. pouhý nezpracovaný vrt, nijak nevymezený proti okolí) srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 22 Cdo 2597/2010.

44. Zákon č. 279/ 1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů (NV) pojednává v ust. § 29 odst. 1 o tom, že národní výbor spravuje národní majetek svěřený do jeho správy, jímž je i majetek svazku lidové správy, podle zásad tohoto zákona. Podle § 31 odst. 1 národní výbor je povolán, aby udržoval a zveleboval národní majetek svěřený do jeho správy. Je oprávněn ke všem soudním i mimosoudním úkonům, jež souvisí s touto správou. Nemůže však podávat opravné prostředky proti rozhodnutím dohlédacího národního výboru (úřadu), učiněným o národním majetku podle tohoto zákona a předpisů na jeho základě vydaných. Podle § 31 odst. 2 správu národního majetku národnímu výboru svěřuje a odnímá, a to bez náhrady, příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, po případě dohlédací národní výbor podle jejich zmocnění. Stejným způsobem mohou být národnímu výboru uložena omezení ve výkonu takové správy. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny předpisy o majetku zkonfiskovaném a znárodněném a majetku získaném pro účely pozemkových reforem. Jednoduše řečeno, tehdy obce ztratily právní subjektivitu a jejich majetek se stal majetkem veřejným.

45. Zákon č. 114/ 2000 Sb. upravil jednak přechod zestátněného majetku zaniklých obcí na nástupnické obce, ale také do zákona č. 172/1991 Sb. zakotvil ustanovení § 2a odst. 1, kdy do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které a) byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravy vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), b) byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle nebo dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1 nebo podle § 2. Podle odstavce 2 nemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949 nebo k jejich vydání vůbec nedošlo. V článku II. tohoto zákona se také stanovilo, že nároky založené tímto zákonem v článku I. se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát. Zákon č. 114/ 2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.7.2000.

46. Zákon č. 172/ 1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí ve svém ustanovení § 3 odst. 1 stanoví, že do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky: a) jsou v jejich katastrálních územích, b) jsou ve vlastnictví České republiky, c) právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě [obec] též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, d) nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2.

47. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. platí, že pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. března 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. dubna 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát.

48. Podle ust. § 2 odst. 4 zákona o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí platí, že pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31.12.1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří. Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.

49. Podle ust. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

50. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

51. Podle ust. § 3054 o.z. stavba která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

52. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona vodním dílem jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, ochraně a užívání vod, nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména studny (vodním dílem jsou dále např. přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, zdrže, stavby na ochranu před povodněmi, stavby vodohospodářských melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků a jiné).

53. V předmětném řízení jde o to, zda žalobkyně, [územní celek] je vlastníkem kopané studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Bylo prokázáno, že pozemek [adresa] je ve výlučném vlastnictví žalovaného, [celé jméno svědka], který nesporoval, že byl až do roku 2018 starostou [územní celek]. Žalobkyně podala žalobu dne 29.10.2019, v té době byla starostkou obce paní [jméno] [příjmení]. Od 7.8.2019 je starostou obce pan [jméno] [příjmení]. Nespornou skutečností je, že od 1.9.1990 se [územní celek] vyčlenila z [územní celek], když do té doby byla její součástí. Žalobkyně do svého vlastnictví/správy převzala majetek uvedený v hospodářské smlouvě [číslo] č. Vnitř. [číslo] ke dni 1.9.1991 (č.l. 42 a násl.), když podle inventarizace ke dni 31.10.1991 žalobkyně převzala stavby včetně staveb rozvodných v účetním stavu 813 812 Kč. Přílohou je inventarizační zápis, který je připojen ke správě, podepsali jej členové inventarizační komise s tím, že základní prostředky převedené na [stát. instituce] v prosinci 1990 byly mimo jiné a)„ studna na návsi“ b) studna [místní název] [anonymizováno]. Inventuru však podepsali pouze obyvatelé [územní celek], není žádným dokladem o tom, že studna byla dříve majetkem [územní celek], nebo dříve majetkem státu (NV).

54. S ohledem na dosavadní zjištění, kdy ve všech inventurních soupisech žalobkyně se vyskytovalo sousloví„ studna na návsi“, i s ohledem na charakter studny, zda je stavbou, soud provedl místní ohledání (bod 12). Studna byla zachycena na fotografiích (č.l. 153-162), a na ostatních fotografiích je zachycena studna obce tzv. [místní název] [anonymizováno] (č.l. 164, 168). Na ostatních fotografiích, zejména č.l. 166 a 167 je zachycen průběh výkopu pod studnou směrem ke komunikaci vedoucí na [obec].

55. Po provedeném dokazování soud dospěl l následujícím zjištěním: Po místním ohledání dne 14.5.2020 dospěl soud k závěru, že ve smyslu závěru NS sp. zn. 22 Cdo 2597/2010 je studna umístěná na pozemku [číslo] stavbou, protože je výsledkem lidské stavební činnosti, je osazena betonovými skružemi, je v ní umístěno několik potrubí sloužících k vedení vody z ní, zasahuje zhruba do hloubky 2,5 až 3,5 m pod zemským povrchem, ve směru dovnitř ohraničuje prostor, který je zaplněn vodou. Předmětnou studnu soud hodnotí jako samostatnou věc, kdy žalobkyně měla předložit ke svým tvrzením, že tato studna je jejím historickým majetkem, relevantní důkazy. Protože soudu nebylo známo, zda studna zasahuje i do sousední komunikace p. [číslo] touto skutečností si nebyla jistá ani žalobkyně, soud nechal vypracovat znalecký posudek. Znalkyně [titul] [celé jméno znalce] uvedla, že studna se jednoznačně nachází uvnitř pozemku p. [číslo] k průběhu vlastnické hranice tvořené drátěným plotem žalovaného k jejímu posunu do komunikace nepochybně nedošlo, a ve veřejném seznamu jsou patrné letecké měřičské snímky z let 2005, 2008, 2011 a 2013, na nichž je studna zřetelná včetně oplocení. Soud se v rámci obrany žalovaného, který nenamítal vydržení, ale poukazoval na historické převody pozemku parc. [číslo] těmito převody zabýval. Bylo zjištěno, že prvním nabyvatelem tohoto pozemku byli dle smlouvy svatební ze dne 12.10.1937 [jméno] a [jméno] [příjmení]. V mezidobí podle tvrzení žalovaného [jméno] [příjmení] v roce 1934 na této parcele postavil nemovitost [číslo]. Žalovaný se stal vlastníkem jedné poloviny zahrady [číslo] na základě rozhodnutí státního notářství [okres] ze dne 31.5.1983 z pozůstalosti po své matce [jméno] [příjmení], narozené 12.3.1914 dle č.j. [spisová značka] (č.l. 81) a druhou polovinu této zahrady parc. [číslo] nabyl dle darovací smlouvy uzavřené mezi jeho matkou dne 9.10.1991. Žalovaný je tedy od 31.10.1991 vlastníkem celého pozemku [číslo] (bod 11) Jak v době vypořádání dědictví po zemřelé matce žalovaného tak i v případě darování žádná smlouva neobsahovala pojem„ studna“, pouze ujednání, že žalovaný přebírá pozemek se všemi právy, povinnostmi a součástmi. Z výslechu všech svědků, včetně syna žalovaného, bylo zjištěno, že jako děti si studnu na pozemku žalovaného pamatovaly. S ohledem na věk vyslechnutých svědků, kdy např. svědek [celé jméno svědka] nar. 1949 si u studny myl gumačky, svědek [celé jméno svědka] nar. 1935 uvedl, že jeho otec za období výkonu funkce starosty v letech 1935 1946 odkýval, že je studna obecní, svědkyně [celé jméno svědkyně], nar. 1953 uvedla, že jako děti vodu ze studny pily; soud dospěl k závěru, že studna byla vybudována určitě před 1.4. 1964, kdy nabyl účinnosti obč. zák. č. 40/1964 Sb., protože i pozdě předložený důkaz inventury v [obec] z let 1967 – 1987 uvádí, že studna je stará asi 100 let. Studna měla umístěnou pumpu s rukojetí tak, že se dala při průchodu kolem ní, tedy vně hradby žalovaného, volně užívat, pumpovat, brát vodu. Děti se tam myly, projíždějící i procházející osoby mohly volně čerpat vodu.

56. Podle ust. § 124 obč. zák. (z.č. 40/1964 Sb.) platilo, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.

57. Podle ust. § 125 odst. 2 obč. zák. zvláštní zákon stanovil, které věci mohou být předmětem vlastnictví pouze státu nebo určených právnických osob.

58. Ustanovení § 124 obč. zák. je reakcí na právní stav nastalý v roce 1948, kdy byla nastolena namísto jednotného vlastnictví tzv. vlastnická soustava a různými způsoby bylo zvýhodňováno tzv. socialistické společenské vlastnictví, zejména jedna z jeho forem – státní socialistické vlastnictví a naopak bylo znevýhodňováno soukromé vlastnictví (zejména vlastnictví výrobních prostředků, půdy a domů, které nebyly rodinnými domky); osobní vlastnictví, ve kterém byly především příjmy a úspory z práce a ze sociálního zabezpečení, věci domácí a osobní potřeby, rodinné domky a rekreační chaty, ve srovnání s vlastnictvím soukromým zvýhodňováno nebylo. Problematika různých forem vlastnictví před rokem 1990 nepatří jen do oblasti právní historie, když v této věci se soud musel zabývat a řešit nabytí vlastnictví v letech 1948 1990 předmětného pozemku [číslo] na kterém je stavba, studna umístěna. Znerovnoprávnění různých forem vlastnictví bylo provedeno již v občanském zákoníku č. 141/1950 Sb., které stanovilo v § 153 že:„ Nejde-li o věc, která je osobním majetkem, má se v pochybnostech za to, že věc je v socialistickém vlastnictví, a je-li pochybné, zda-li je jejím vlastníkem stát či lidové družstvo, má se za to, že vlastníkem je stát.“ Socialistické vlastnictví bylo zvýhodněno i při nabývání vlastnictví, vydržení i jinak. Tzv. vlastnickou soustavu vymezila Ústava č. 100/ 1960 Sb. v článku 8 odst. 1 podle kterého socialistické společenské vlastnictví má dvě základní formy: státní vlastnictví, které je vlastnictvím„ všeho lidu“ (národní majetek) a družstevní vlastnictví (majetek lidových družstev). Ústava též deklarovala, že osobní vlastnictví občanů ke spotřebním předmětům, zejména k předmětům osobní a domácí potřeby, rodinným domkům, jakož i k úsporám nabytým prací je nedotknutelné a že dědění osobního majetku je zaručeno. Byly tu však ještě další Ústavou nezmíněné formy. Šlo zejména o tzv. individuální vlastnictví k věcem, jež nejsou předmětem osobního vlastnictví (vlastnictví soukromé – § 489 odst. 1 obč. z. 1964) a vlastnictví společenských a jiných socialistických organizací, které byly též formou společenského socialistického vlastnictví (NS sp. zn. 22 Cdo 2416/98). Občanský zákoník z roku 1964 již ustanovení obdobná § 153 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. neobsahoval, zvýhodňoval však tzv. socialistické společenské vlastnictví při převodech nemovitostí a uvozoval soukromé vlastníky pozemků při převodech tak, že například nezastavěné stavební pozemky mohly být převáděny jen na omezený okruh subjektů a k převodu některých nemovitostí se vyžadoval souhlas národního výboru (§ 490 obč. zák. ve znění do novely č. 509/1991 Sb.). Význam individuálního vlastnictví dále klesal; toto vlastnictví bylo nahrazováno institutem osobního užívání, které mělo věcně-právní prvky (zejména osobní užívání pozemku mělo některé rysy věcného břemene). Rovnost vlastnického práva všech vlastníků přinesl ústavní zákon č. 100/1990 Sb., některá rezidua dřívější úpravy však přetrvala až do konce roku 1991. Až do 31.12.1991 šlo zřejmě o„ přechodné“ období ve kterém určité relikty forem vlastnictví zůstávaly (stěží by šlo v této době např. zřídit právo osobního užívání k věci v soukromém vlastnictví fyzické osoby, zatím co ke státnímu či jinému veřejnému majetku to možné bylo). Z provedeného dokazování, zejména výslechu svědků má soud postaveno najisto, že studna byla vybudována ještě před účinností obč. zák. 40/ 1964 Sb. (bod 55), neboť o tzv. veřejné studni v [obec] hovoří tehdy důvěrný dokument Okresního národního výboru v [obec] ze dne 26.7.1951 (důkaz předložený až po koncentraci řízení), kdy má jít o tzv. veřejnou studnu před číslem popisným 40. Pokud tedy žalobkyně po poučení soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že tato studna byla před účinností zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, majetkem [územní celek], z níž se oddělila či státu, nemůže být ve věci úspěšná. Žalobkyně neprokázala, že by [územní celek] (předtím [obec]) studnu vlastnila ke dni 31.12.1949, i když smlouva svatební z roku 1937 uzavřená s rodiči [jméno] [příjmení] žádnou poznámku o studni neobsahuje. Obec také neprokázala, že by předmětná studna byla ke dni 24.5.1991 ve vlastnictví České a Slovenské federativní republiky. I když žalovaný nenamítal vydržení k předmětné studni, soud se též zabýval tím, zda je pravdivé tvrzení žalobkyně, že se ke studni chovala jako k věci vlastní. Její tvrzení o tom, že se k věci chovala jako k věci vlastní, tedy opravovala ji, čistila ji, prováděla na ní úpravy, zvelebovala ji, starala se o opravy, prokázáno nebylo. Tyto činnosti každoročně vykonával syn žalovaného, [celé jméno svědka]. V řízení též bylo prokázáno, že žalovaný za obec coby starosta podepisoval listiny týkající se zahájení vodoprávního řízení k této studni, ale nijak o tom obec neinformoval. Žalobkyně se díky jeho nečinnosti tak jako účastník vodoprávního řízení vyjádřit nemohla, neboť žalovaný jí toto právo ve správním řízení svojí nečinností, neinformování ostatních členů rady nebo zastupitelstva, neumožnil. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že nechala z dané studny přezkoumat vodu, učinila tak ze svého vlastního podnětu. Celá věc se pro žalobkyni vyhrotila v roce 2018, kdy v letních měsících bylo z důvodu povětrnostních přílišné sucho, a žalovaný vyvěsil na obci oznámení, že ostatním spoluobčanům zakazuje z této studny brát vodu. Skutečnosti zjištěné soudem z inventurních soupisů obce, žalobkyně po jejím vzniku od 1.9.1990 v průběhu několika let, tedy že„ studna na návsi“ je jejím majetkem, jsou poplatné předchozímu socialistickému zřízení, kdy všechno patřilo všem a v minulosti se neřešilo, komu skutečně studna jako stavba patří, proto svědci jako děti i ostatní osoby mohly z této studny brát a čerpat vodu. Obec se možná ke studni„ papírově hlásila“, jako ke svému majetku se k ní nechovala, žádné její opravy a čistění neprovedla. Sousloví„ studna na návsi“, věc konkrétně nedefinuje; na tom, kde je v [obec] náves, se ani svědci neshodli. Ani seznam tzv. veřejných a soukromých studní (čl. 335 – 337) konkrétně nerozlišuje, jaká studna je soukromá a jaká konkrétní„ veřejná“. Pozemek [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalovaného, studna je samostatnou stavbou (bod 39,40) a jestliže soud hodnotí tuto stavbu jako samostatnou věc, stala se tato věc podle ust. § 3054 o.z. dnem 1.1.2014 součástí pozemku žalovaného, když žalobkyně nepřeložila žádný důkaz o tom, že by studnu zbudoval stát nebo žalobkyně nebo tehdejší národní výbor. Žalobkyně neučinila žádný úkon dle § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lhůtě do 31.3.2013, nepožádala katastrální úřad o nic, co by se dané studny týkalo, a stát se k této věci (stavbě) na pozemku jiného vlastníka nehlásí. Pokud by šlo o majetek státu, který by ně něj s účinností od 1.4.2013 přešel, měl by jej jistě stát ve své evidenci (bod 47). Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že studna je tzv. historickým majetkem, proto soud nemohl žalobě vyhovět. Jinak hodnotí soud situaci třetích osob, které z této studny čerpají vodu, protože je možné služebnost braní, odebírání vody, vydržet.

59. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud v dané věci zohledňoval nejen úspěch ve věci, ale i přístup k dané věci a chování účastníků před podáním žaloby. Chováním žalovaného byly žalobkyni zatajeny některé dokumenty vztahující se k vodoprávnímu řízení, povolení odběru čerpání vod z této studny, proto soud, i když byl žalovaný úspěšný, s ohledem na tuto skutečnost mu náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaný ani jako starosta žalobkyně nepodal žalobu o určení vlastnictví k této studni, protože by šlo o střet zájmů veřejné korporace (obce), kterou tehdy zastupoval, se zájmy soukromými, tedy jeho (bod 40, odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni).

60. Účastníci složili zálohu na znalecký posudek, každý složil zálohu ve výši 4 500 Kč, když z této zálohy bylo hrazeno znalečné v celkové výši 9 483 Kč [titul] [příjmení], přičemž soud opomněl rozhodnout o vyčerpaných rozpočtových prostředcích státu ve výši 483 Kč, když o těchto nákladech bude rozhodnuto dodatečným usnesením.