8 C 236/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro návrh na zrušení vyživovací povinnosti, pro uznání <b>I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované podle rozsudku [název soudu] ze dne 11.1.2013, č.j. [číslo jednací] se s účinností od 1.10.2023 zrušuje.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Rozsudkem [název soudu] ze dne 11.1.2013, č.j. [číslo jednací] byla žalobci stanovena vyživovací povinnost pro žalovanou, tehdy nezl. [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce podal u soudu dne 2.10.2023 žalobu proti žalované, v níž navrhoval svoji vyživovací povinnost od 1.10.2023 zrušit s tím, že žalovaná dne 15.6.2023 ukončila studium na Hotelové škole v [obec], [ulice a číslo], kde byla studentkou od 1.9.2010. Podle informací žalobce ve studiu nepokračuje a měla být evidována na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání. Je toho názoru, že žalovaná je po ukončení přípravy na výkon budoucího povolání studiem na střední škole již schopna sama se živit. Soud ze zprávy Úřadu práce ČR zjistil, že žalovaná uvedla po písemný styk s úřadem adresu [adresa], když byla v jejich evidenci od 14.9.2023 (dosud) a sama pracovala od 27.7.2023 do 27.8.2023 v [obec]. Úřad práce sdělil, že nárok na podporu v nezaměstnanosti v této době žalované nevznikl, ani nárok na podporu na rekvalifikaci. Soud dále pátral po žalované jak vyplývá ze spisu (č.l. 10), když žalovaná neodpovídala z adresy [ulice a číslo] v [obec] ani z adresy [obec a číslo] (říjen 2023). Až na základě sdělení zaměstnavatele [právnická osoba] v [obec] byl sdělen kontaktní telefon na žalovanou, na němž byla následně žalovaná kontaktována a uvedla, že se již opět zdržuje v [obec a číslo]. Žalovaná podáním doručeným soudu dne 15.1.2024 uvedla, že souhlasí s vyjádřením žalobce k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti. Podle ustanovení § 923 odst. 1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezl. dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Pro zletilé dítě se výživné zruší jen na návrh. Soud tedy dne 17.1.2024 vyhlásil dle § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudek pro uznání, neboť žalovaná uznala nárok žalovaného. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce, který byl zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení nežádal. Proto bylo rozhodnuto jak uvedeno ve výroku II.