8 C 258/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro žaloba o splnění povinnosti

I. Žaloba žalobce o doložení potvrzení žalovaného dle § 1186 odst. 3 občanského zákoníku s uvedením, jaké má žalobce ke dni datum vůči žalovanému z titulu příspěvku na správu domu a pozemku a na plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (jednotky č. 969/7, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, zapsané na LV č. hodnota v budově č.p. Anonymizováno, 969, bytový dům postavený na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zapsané na LV Anonymizováno, vše v k.ú. adresa), dluhy a zálohy na tato plnění, případně že takové dluhy nejsou, se zamítá.

II. Žaloba žalobce o doložení potvrzení žalovaného dle § 1186 odst. 3 občanského zákoníku o tom, jaké má dluhy žalobce vůči žalovanému ke dni datum z titulu příspěvku na správu domu a pozemku a na plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (jednotky č. 969/7, vymezené podle zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů zapsané na LV Anonymizováno, v budově č.p. 968, 969, bytový dům postavené na pozemku parc. č. st. 1463, zapsané na LV Anonymizováno, vše v k.ú. adresa) a zálohách na tato plnění, případně že takové dluhy nejsou, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta Jméno advokáta B částku částka, a to do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, aby mu žalovaný předložil potvrzení dle ust. § 1186 odst. 3 o. z. ke dni datum o tom, jaké má vůči žalovanému dluhy z titulu příspěvků na správu domu a pozemků a plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu, jehož je vlastníkem a záloh na tato plnění, popřípadě, že takové dluhy nejsou. Je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7, žalovaný vznikl dne datum a žalobce je jeho členem. Dopisem ze dne datum požádal žalovaného o vystavení potvrzení týkající se případných dluhů dle § 1186 o. z. Dále uvedl, že předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř. vyvěsil v obou vchodech společenství.

2. Dne datum podal žalobce obdobnou žalobu, pouze potvrzení žalovaného žádá vydat ke dni datum. Věc byla zapsána pod sp. zn. spisová značka.

3. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka došlo ke spojení obou věcí v jedno řízení. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. Žalovaný uvedl, že vůbec si není vědom skutečnosti, že by mu byl doručen jakýkoliv dopis žalobce (výzva) ze dne datum a datum. Výzva ze dne datum se do jeho dispoziční sféry dostala, avšak žalobce ji nepovažuje za výzvu ke splnění povinnosti dle § 1186 odst. 2 o. z. Má za to, že svým chováním nezavdal příčinu k podání žalob a dále poukázal na to, že povinnost vystavit potvrzení dluhů dle § 1186 zakotvená tímto ustanovením není koncipována jako periodická a že nebylo záměrem zákonodárce ponechat na libovůli převodce bytové jednotky, k jakému období bude potvrzení dluhu vystaveno. Navrhl zamítnutí žaloby. Dále odkázal na jiné spory vyvolané žalobcem u podepsaného soudu.

5. Soud konstatuje, že těmto žalobám, kde žalobce nárokuje potvrzení dle § 1186 odst. 3 ke dni datum (spisová značka) a ke dni datum (spisová značka), předchází žaloba žalobce podaná u podepsaného soudu dne datum, v níž požadoval vydání téhož potvrzení ke dni datum, věc je vedena pod sp. zn. spisová značka. V této věci byla žaloba žalobce zamítnuta dle ust. § 8 o.z.

6. Soud musí konstatovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č. j. spisová značka, z něhož je evidentní, že i kdyby se žalovaný snažil sebevíce vyhovět, žalobce není ochotný s ním spolupracovat, odmítá veškeré úkony ze strany žalovaného, ať se jedná o převzetí peněz nebo nesdělí žalovanému svůj účet, popírá oznámení vyvěšená žalovaným v domě, popírá, že by užíval poštovní schránku v domě, popírá vhazování listin do této schránky, zpochybňuje, že listiny zasílané žalovaným mu patří, vede s žalovaným řadu sporů, a tak maximálně komplikuje vzájemnou spolupráci účastníků. Žalovaný tak poukázal konkrétně na žalobcem vedené soudní spory s žalovaným a uzavřel, že podaná žaloba je nedůvodná a šikanózní.

7. Podle ust. § 1186 odst. 1o. z. při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

8. Podle § 1186 odst. 2 o. z. při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a naplnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

9. Podle § 1186 odst. 3 o. z. (ve znění zákona č. 163/2020 Sb. účinného od datum) převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě, že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.

10. Podle § 100 odst. 1 o. s. ř. jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje především o to, aby byl spor vyřešen smírně.

11. V rámci smírného vyřešení soud požádal žalovaného, aby předložil ke konci účetního období, a to k datum a datum přehled případných dluhů žalovaného. Soud si byl vědom toho, že data potvrzení nárokovaných žalobcem dle § 1186 odst. 3 o. z. neodpovídají účetnímu období, jímž je kalendářní rok, avšak pokoušel se vyřešit věc smírně. Žalovaný tyto přehledy předložil (č. l. 156, 157), avšak žalovaný uvedl, že tyto přehledy nejsou správné, že s nimi nesouhlasí a že má v úmyslu proti nim se opětovně bránit.

12. Žalobce přítomný dne datum při ústním jednání uvedl, že se svojí výpovědí souhlasí. V roce 2021 a v roce 2022 chtěl svoji bytovou jednotku prodat, učinil tak prostřednictvím inzerce ve veřejném prostoru na internetu. Měl asi pět zájemců, nicméně každý z nich požadoval potvrzení dle § 1186 odst. 3 a další jednání bez předložení tohoto potvrzení odmítl. Zájemce jméno FO měl podle něj výrazný zájem, bylo vidět, že je v bytové nouzi, tlačil na rychlou dohodu, požadoval potvrzení, ale on mu jej nedokázal předložit. Dále uvedl, že v jeho bytové jednotce jsou tři uživatelé, v předmětném bytě nebydlí, má tam svoji trvalou úřední adresu, nebydlí tam ani jeho rodiče. Dále uvedl, že ani v roce 2024 se úmyslu bytovou jednotku prodat nezbavil. Pokud byl dotazován na zákonné povinnosti, kolik osob má hlášených u žalovaného, uvedl, že žádné takové hlášení žalovanému neposílal. Pokud byl dotazován na počet osob hlášených žalovanému, pokud jde o čerpání služeb, odpověděl, že u právnická osoba ve Starém Plzenci jsou hlášeny tři osoby. Ke konfrontaci, že trvalý pobyt je něco jiného a čerpání služeb v bytě, jako je otop, teplá voda a topení, uvedl, že nemůže odpovědět na dotaz, kolik osob je hlášeno v jeho bytě jako příjemce těchto služeb. K dotazu žalovaného uvedl, že stanovy žalovaného z roku 2018 podle něj nemají právní účinnost, podle něj nebyly řádně schváleny nejvyšším orgánem. Nepopírá právní účinnost stanov z roku 2015. K dotazu, zda může prokázat zveřejnění inzerátu týkající se prodeje bytu v roce 2021 a v roce 2022 uvedl, že to může provést čestným prohlášením. O koupi jeho bytu v roce 2024 nemá v 07/2024 žádného zájemce. Pokud mu zavolal potencionální zájemce, žalobce se ho zeptal, zda požaduje potvrzení dle § 1186, což potvrdil, ale pak zájemce zájem ztratil a k dalšímu jednání již nedošlo.

13. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek, z výpisu z katastru nemovitostí, i ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v budově č.p. 968, 969 na pozemku parc. č. st. 1463 v k. ú. adresa. Žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek v daném domě.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí ke datum (č. l. 12) a datum (č. l. 199) soud zjistil, že od roku 2020 průběžně do datum jsou bytové jednotky, u nichž žalovaný provádí správu prodávány, vlastníci bytů zapsaných ke dni datum ve srovnání ke dni datum nejsou neměnní (např. manželé Čáslavských byli vlastníci k datum, ke dni datum již vlastníci nejsou, naopak vlastníci tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO nebyli vlastníky ke dni datum).

15. Podle ust. § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Podle ust. § 6 odst. 2 prvé věty o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

17. Podle ust. § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Žalobce k žalobě předložil výzvu ze dne datum (č. l. 6 p. v. a násl.) podanou na poště téhož dne (č. l. 5), v níž vyzýval žalovaného ke splnění zákonných povinností, a to jednak dle § 7 zák. č. 67/2013 Sb., dále § 8 odst. 1 téhož zákona, a aby žalovaný splnil řádně jeho povinnosti spojené s písemnostmi žalobce z označených dat. Žalovaný dále v rámci koncentrace předložil doručenky adresované žalovanému ze dne datum (č. l. 175) spolu s písemnostmi, případně předžalobní výzvou ze dne datum, dále doklad o podání zásilky žalovanému ze dne datum (č. l. 182) spolu s oznámením o výsledku reklamace č. hodnota (č. l. 183), doklad o odeslání písemnosti ze dne datum (č. l. 184) adresovanou žalovanému, dopis ze dne datum. Dále notářský zápis N 311/2024, NZ 286/2024 sepsaný jménem tituly před jménem jméno FO, notáře v Plzni, jeho trvalým zástupcem tituly před jménem jméno FO ze dne datum o osvědčení jiných skutkových dějů dle § 79 notářského řádu, a to osvědčení o průběhu otevírání obálek. Přílohu č. hodnota notářského zápisu tvoří plná moc advokáta tituly před jménem jméno FO. Přílohu č. hodnota tvoří obálka a písemnosti v ní, které byly otevřeny notářem v 10:09 hod., které adresoval žalobce žalovanému na poště pod podacím číslem RR461996404CZ, pod přílohou č. hodnota je otevření další obálky v 10:14 hodin, jde o zásilku žalobce adresované žalovanému ze dne datum (příloha č. hodnota) a pod přílohou č. hodnota byla v 10:27 hodin otevřena obálka adresovaná žalobcem žalovanému pod podacím číslem RR461965163CZ a v 10:31 hod. byla otevřena další obálka (příloha č. hodnota), která obsahuje listinu označeno jako předžalobní výzvu.

19. Zákon č. 163/2020 Sb. s účinností od datum novelizoval ustanovení § 1186 o. z. (bod 7,8 a 9), kdy v odst. 3 je stanovena povinnost převodce doložit nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má převodce vůči osobě odpovědné za správu domu dluhy specifikované v odst. 2, anebo, že takové dluhy nejsou. Výslovně se stanoví, že toto potvrzení vydá osoba odpovědná za správu domu také nabyvateli jednotky (tedy nejen dosavadnímu vlastníku jednotky – převodci), pokud s tím souhlasí převodce. Z tohoto novelizovaného (a také z nově doplněného) znění tedy jednoznačně vyplývá povinnost osoby odpovědné za správu domu takové potvrzení vydat jak převodci, tak s jeho souhlasem také nabyvateli jednotky. Do tohoto ustanovení se promítají obecné důsledky úpravy převodu vlastnického práva. Dluhy, které má dosavadní vlastník jednotky vůči SVJ (nebo správci v domě, kde SVJ nevzniklo) jsou závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu; taková závada na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno. Proto se vyžaduje, aby o těchto dluzích měl nabyvatel jednotky vědomost. Právní úprava v občanském zákoníku a její novelizace provedená zákonem č. 163/2020 Sb. vychází vstříc oprávněným požadavkům praxe a také odpovídá specifice bytového spoluvlastnictví. Jde o dluhy, které spočívají v podstatě v nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku a v zálohách či nedoplatcích na úhradu cen služeb, jejíž splatnost nastala přede dnem nabytí účinnosti převodu vlastnického práva k jednotce. V případě, že nemá převodce vůči SVJ nebo správci žádné tyto dluhy, je povinen rovněž tuto skutečnost doložit nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu a pozemku. Z dikce zákona vyplývá, že toto potvrzení není přímo součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce, pouze má převodce povinnost při sjednání smlouvy toto potvrzení nabyvateli doložit. Z povahy věci plyne, že jde o potvrzení v písemné formě. Z důvodové zprávy k novelizaci § 1186 o. z. vyplývá, že potvrzení vydané osobou odpovědnou za správu domu o dluzích převodce vůči osobě odpovědné za správu domu, není právním titulem pro přechod dluhů. Pokud by tedy např. byl nabyvatel jednotky prokazatelně seznámen s tím, že existují také další dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu, kromě těch, které jsou uvedeny v předaném potvrzení vydaném osobou odpovědnou za správu domu, pak by přešly na nabyvatele také tyto další dluhy. Toto je sice výslovně dovozováno v důvodové zprávě k novelizovanému § 1186, avšak je otázkou, jak by tuto záležitost posuzoval soud v případě sporu. Spíše lze tedy spoléhat na údaje o dluzích uvedených v potvrzení vydaném osobou odpovědnou za správu domů a takové potvrzení při převodu vlastnického práva k jednotce po osobě odpovědné za správu domu vyžadovat a nabyvateli při převodu vlastnického práva prokazatelným způsobem předat (viz. komentář beck–on line, § 1186 ke dni datum, autor tituly před jménem jméno FO).

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 969/7 v budově č. p. 968, 969 ve Starém Plzenci a je členem společenství vlastníků jednotek v daném v domě. Žalobce podle svých vlastních tvrzení neuznává stanovy přijaté v roce 2018, uznává stanovy z roku 2015. Výslovně uvedl, že chtěl v roce 2021 a v roce 2022 svoji bytovou jednotku prodat, a požadoval od žalovaného vydání potvrzení dle § 1186 odst. 3 o. z. výzvami ze dne datum, datum a výzvou ze dne datum. Žalovaný nepopírá výzvu ze dne datum, avšak nepovažuje ji za výzvu ke splnění povinnosti dle § 1186 odst. 2 o. z. Lze souhlasit s tím, že žalobce zasílá žalovanému množství listin, výzev, které jsou nepřehledné, jako osoba pohybující se v oboru IT, užívá velmi často klávesy Ctrl C – Ctrl V, takže jeho výzvy jsou nepřehledné, psané drobným písmem na počítači. Ust. § 1186 odst. 3 slouží k tomu, aby převodce bytové jednotky, doložil nabyvateli, kupujícímu, potvrzení správce (žalovaného), jaké má dluhy podle § 1186 odst. 2 o. z., případně, že tyto dluhy nejsou. Druhá věta zákonného ustanovení uvádí „Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána“, tedy jde o to, aby potvrzení bylo vydáno bez zbytečného odkladu. Pokud žalobce podává žalobu dne datum a požaduje vydání potvrzení dle § 1186 odst. 3 o. z. zpětně ke dni datum a následně ke dni datum, pozbývá jeho žaloba smyslu, neboť žalobce žádá o poskytnutí soudní ochrany zpětně, a to až dva roky ke dni, kdy požaduje od žalovaného vydání tohoto potvrzení (datum, datum). Z dikce zákona vyplývá, že toto potvrzení není přímo součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce, pouze má převodce povinnost při sjednání smlouvy toto potvrzení nabyvateli doložit. Z povahy věci plyne, že jde o potvrzení v písemné formě.

21. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka zdůraznil, že právo na zpřístupnění podkladů pro vyúčtování služeb nesmí vlastník jednotky, stejně tak jakékoliv jiné právo, vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by poskytovatele služeb omezoval v činnosti, nebo mu způsoboval nepřiměřené náklady.

22. Dle názoru soudu je velmi tenká linie mezi zneužitím práva dle § 8 o.z. a šikanozní žalobou ( § 6 o.z.). Z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 3646/13, č. 2/2017 Sb.n.u. plyne, že za zneužití práva je nutné považovat i jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu, či se na jeho úkor obohatit. Není přitom vyloučeno, že výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak i na postavení některého z nich navenek ( IV. ÚS 2103/2020 ). Pojem dobré mravy vykládal §3 odstavec 1 obč. zák. č. 40/1964 Sb., kdy Nejvyšší soud opakovaně uvedl,, že institut zjevného zneužití práva podle §8 o.z. je v zásadě totožný s dříve užívaným pojmem dobrých mravů. V dané věci však soud dovodil, že jde o šikanózní výkon práva, kdy žalobce vůči žalovanému nejednal podle § 6 odst.1 o.z. poctivě; a nejedná tak ani nadále.

23. Ust. § 6 o.z. a na něj navazující § 7 o.z. se hlásí k principům poctivosti a dobré víry. Oba principy spolu souvisí, avšak zároveň je mezi oběma zapotřebí rozlišovat. Poctivost, vyjadřuje určitý standard chování, právních vztazích, vztazích vyžadující čestnost, otevřenost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany. Ochrana dobré víry se uplatní v situaci, kdy ten, kdo jedná, neví a ani nemohl vědět určitých právně významných nedostatcích. Zatímco poctivost představuje objektivní měřítko, dobrá víra má subjektivní charakter. O poctivosti se občanský zákoník z roku 1964 explicitně vůbec nezmiňoval. Ustanovení §6 o.z. představuje generální klauzuli, jež se hlásí k poctivosti coby obecnému právnímu principu. Z obecné povahy § 6 však vyplývá, že princip poctivosti platí vždy, i když se žádné konkrétní ustanovení poctivosti výslovně nedovolává. Každý soukromoprávní vztah tak lze poměřovat standardem poctivého jednání, a to nejen během trvání tohoto vztahu, ale již ve fázi jeho vzniku. Princip poctivosti však jde ještě dále, neboť uplatňuje-li se v soukromém právu, potom tím spíše musí platit i v právu veřejném, a to včetně požadavku na poctivé jednání orgánů veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám ( viz Lavický, P. a kol. občanský zákoník I. Obecná část §1-654) Komentář, 1.vydání. adresa: právnická osoba. Beck , 2014, 77 s, 78. ) Princip poctivosti může sloužit doplnění obsahu právního vztahu o práva a povinnosti, které nebyly výslovně sjednány a které ani neplynou explicitně ze zákona. Na základě principu poctivosti tak mohou stranám vznikat též vedlejší povinnosti, mezi něž patří kupříkladu povinnost loajality, informační povinnost, povinnost součinnosti. Princip poctivosti vyžaduje, aby si strany nejen před uzavřením smlouvy, ale i během trvání závazku sdělovaly informace, které jsou nezbytné pro výkon práv a plnění povinností, jež jsou obsahem jejich právního vztahu, respektive jež se dotýkají jejich zájmu. Nepoctivě jedná např. ten, kdo nesdělí protistraně informaci, o níž ví, že je pro ni důležitá. Nepoctivě jedná i ten, který požaduje informaci ( zpětně ) která již není relevantní v době vznesení požadavku.

24. Žalobce byl podle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. seznámen s tím, že ke dni datum vyvolal vůči žalovanému 38 věcí u podepsaného soudu (výpis z interního systému podepsaného soudu č. l. 201) s tím, že v některých rozhodnutích podepsaného soudu byly jeho nároky uplatněné žalobami zamítnuty s poukazem na výkon práv dle § 8 o. z., kdy zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobce neprokázal skutečný záměr v rozhodné době převést bytovou jednotku do vlastnictví jiné osoby, když z účastnického výslechu žalobce též vyplynulo, že žalobce porušuje hned několik povinností, které mu ukládají stanovy žalovaného nebo zákon. Podepsaný soud dospěl k závěru, že česká legislativa mnohdy umožňuje šikanózní výkon práva, neboť ustanovení § 1186 odst. 3 o. z. by mělo být omezeno časově na určitou dobu, kdy vlastník jednotky hodlá byt prodat a má doložit nabyvateli toto potvrzení, neboť neuvedení lhůty, po kterou vlastník může žádat od správce (SVJ) toto uvedené potvrzení, jen podle názoru soudu umožnilo najít prázdné místo v zákonné úpravě. Soudu nepřijde spravedlivé, aby se žalobce žalobou podanou z roku 2023 domáhal vydání potvrzení k roku 2021, následně k roku 2022, tedy zpětně, když soud dospěl k závěru, že žalobce ani svojí výpovědí dostatečně neprokázal, že v daném období měl skutečně úmysl bytovou jednotku prodat, když ohledně této skutečnosti navrhoval čestné prohlášení. Soud v dané věci dospěl k závěru, že nemůže žalobci poskytnout právní ochranu podle ust. § 6 odst. 1 a odst. 2 prvé věty o. z., neboť žalobce využil mezeru v zákoně, kdy neuvedení určité lhůty pro vydání potvrzení při realizaci převodu bytové jednotky by znamenalo, že vlastník bytové jednotky může požadovat toto potvrzení kdykoliv i zpětně, v průběhu času. Soud shledává žalobou šikanózním výkonem práva, kdy daná legislativa, byť jde o nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od datum, kdy na rozdíl od starého občanského zákoníku č. 40/64 Sb. nový občanský zákoník uvádí spoustu lhůt, dob (prekluzivních), ve kterých, pokud nedojde k realizaci práva, toto zaniká. S ohledem na tato skutková zjištění, i s ohledem na zásadu ústnosti, která ovládá civilní řízení, nelze nahradit tvrzení žalovaného čestným prohlášením případného zájemce o koupi bytu zpětně ke dni vydání rozhodnutí v roce 2023, ani čestným prohlášením samotného žalobce, a to k datům nárokovaných žalobcem ke dni vydání potvrzení žalovaného. Žalobce podáním výzev a následně i žalob vůči žalovanému nejednal poctivě ( § 6 o.z, bod 23) proto byly jeho žaloby zcela zamítnuty.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud úspěšnému účastníku přiznal náhradu nákladů řízení. V dané věci byl úspěšný žalovaný, soud mu přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v poskytnutých právních službách advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ust. § 9 odst 1, ve spojení s ust. §7 bod 5 vyhlášky, a to z tarifní hodnoty 2x částka, tedy á částka odměna/ úkon. Advokátu bylo přiznáno 9 úkonů právní služby á částka, dle § 12 odst. 3 ( l. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání vyjádření – ke spojeným žalobám datum, 3. porada s klientem přesahujíc jednu hodinu – potvrzení – čl. 239, 4..sdělení k výzvě soudu datum, 5.-6.. ústní jednání dne datum přesahující 2 hod, 7.-8.. účast při ústním jednání dne datum přesahující 2 hod, 9. účast při jednání dne datum. Duplicita spočívá ve dvou spojených věcech, jelikož šlo o dvě spojená řízení a 9x režijní paušál á částka ( § 13 odst. 4 téže vyhlášky. K součtu částka se ještě připočítává náhrada za 21%daň z přidané hodnoty ve výši částka, tedy celková náhrada činí částka a je splatná k rukám advokáta dle §149 odst. 1 o.s.ř. v prodloužené lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Soud žalovanému lhůtu prodloužil, jelikož je zatížen větším množstvím náhrad v neúspěšných sporech. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Právo odvolání nepřísluší žalovanému do výroku I. a II., když se ho výslovně po vyhlášení rozhodnutí do protokolu vzdal.