8 C 333/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A, k doručení Anonymizováno o zaplacení 10 511,38 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku společně a nerozdílně částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, tj. zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, zamítá. III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne datum zjistila v odběrném místě na adrese Adresa žalované A, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, když dne datum byla v odběrném místě přerušena dodávka elektřiny při stanovení náhradních hodnot k výše uvedenému dni 80 593 kWh/38 085 kWh. Při kontrole odběrného místa dne datum bylo zjištěno vložení pojistek do hlavní domovní skříně, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Technici společnosti právnická osoba. elektroměr demontovali a odběr elektřiny ukončili. Z elektroměru byly zjištěny hodnoty 117 520 kWh/58 171 kWh. Žalovaní nebyli kontrole přítomni, proto jim byl následně dne datum zaslán dopis s informací o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši částka, která představuje částku částka za škodu za neoprávněný odběr elektřiny, částku částka za rezervovaný příkon a částku částka jakožto náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru. Žalobkyně dne datum vystavila žalovaným fakturu č. hodnota, která byla splatná dne datum. Protože žalovaní dluh dobrovolně neuhradili, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Dále uvedla, že Okresním soudem adresa-jih byl dne datum vydán trestní příkaz č. j. spisová značka, na základě, kterého byla odpovědnost za vzniklou škodu přiřčena žalovaným. V adhézním řízení soud nepřiznal žalobkyni celý nárok, se zbytkem nároku ve výši částka odkázal žalobkyni do soukromoprávního řízení. Žalobkyně se proto v tomto řízení domáhá pouze shora uvedené částky.

2. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů, konkrétně, aby žalobkyně předložila smlouvu mezi ní a společností právnická osoba., která pokrývá rovněž období datum, když žalobkyně předložila smlouvu ze dne datum, tj. až po odpojení žalovaných, a dále, aby vysvětlila způsob výpočtu části nároku ve výši částka.

3. Žalovaní se k věci nevyjádřili.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. spisová značka. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není důvodným.

6. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa ze dne datum, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, čestné prohlášení ze dne datum, faktura č. hodnota) a obsahu trestního spisu sp. zn. spisová značka, byl zjištěn následující skutkový stav: Dne datum byla techniky společnosti právnická osoba. provedena kontrola odběrného místa na adrese Adresa žalované A, přičemž byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyně následně stanovila celkovou náhradu škody ve výši částka spočívající v náhradě za neoprávněný odběr ve výši částka (57 014 kWh x částka/kWh), částce částka za rezervovaný příkon a náhradě nákladů za neoprávněný odběr ve výši částka (přerušení neoprávněného odběru). Částka ve výši částka byla žalobkyní uhrazena dne datum na základě faktury č. hodnota. adresa 257,95 Kč žalobkyně žalované č. hodnota vyfakturovala fakturou č. hodnota dne datum se splatností dne datum. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou č. hodnota k zaplacení dlužné částky, ani jeden z žalovaných však na výzvu nereagoval. Z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaní společně v období od datum do ledna 2021, a nadále žalovaná č. hodnota do datum sama, na adrese Adresa žalované A, neoprávněně odebírali elektrickou energii (57 014 kWh), čímž spáchali přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, a byla jim, mimo jiné, uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně žalobkyni škodu ve výši částka. Žalované č. hodnota byla dále uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši částka. Ve zbytku uplatněného nároku byla žalobkyně odkázána do občanskoprávního řízení.

7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

9. Podle § 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

10. Žaloba byla shledána jako důvodná pouze částečně. Z provedených důkazů je zřejmé, že u žalovaných (neoprávněný odběr probíhal v období, kdy odběrné místo užívali dva odběratelé) došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, čímž žalovaní porušili § 51 odst. 2 energetického zákona. Škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka, jakož i náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka žalobkyně vyfakturovala ve smyslu § 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb. fakturou č. hodnota se splatností dne datum. Povinnost zaplatit žalobkyni škodu za neoprávněný odběr elektrické energie byla žalovaným, resp. žalované č. hodnota uložena trestním příkazem zdejšího soudu ze dne datum. Ve zbytku, tj. v částce částka, byla žalobkyně se svým nárokem odkázána do občanskoprávního řízení. Žalovaní dlužnou částku i přes písemnou výzvu žalobkyni neuhradili. S ohledem uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl co do částky částka (náklady na zjištění neoprávněného odběru), neboť tento nárok, resp. jeho výše, jednoznačně vyplývá z předložených listinných důkazů. Vzhledem k tomu, že se žalovaní ocitli se zaplacením této částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky až do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Pokud jde o částku částka za rezervovaný příkon, soud žalobu v této části zamítl, neboť ve faktuře č. hodnota ze dne datum částka ve shora uvedené výši není uvedena. Ve výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny schváleného dne datum se uvádí ekologická daň za neoprávněný odběr ve výši částka. Pokud by soud k této částce připočítal daň z přidané hodnoty, vycházela by částka ve výši částka, nikoli tedy požadovaná částka částka. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, jak dospěla k částce ve výši částka za rezervovaný příkon s tím, že pokud toto žalobní tvrzení nedoplní, soud žalobu v této části zamítne. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky částka, úspěšnou byla pro částku částka. částka = 100 %, částka = 70 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 70 % = 30 %, 70 % - 30 % = 40 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí částka a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši částka a dále nákladům řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 40 % z částky částka představuje částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.