8 C 344/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 34 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky , Jméno advokátky, částku , částka, , a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne , datum, a , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.rerum.cz. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované bezhotovostně úvěr na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, a , datum, , ze kterého byla odeslána i níže uvedená ověřovací platba. Smlouva pak byla uzavřena následujícím způsobem. Žalovaná nejdříve na výše uvedené webové stránce vyplnila registrační formulář a uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Následně odsouhlasila smluvní dokumentaci a dokončila registraci pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. Za účelem ověření totožnosti se současně zavázala uhradit ověřovací platbu ve výši , částka, . Vložením SMS kódu ve znění 02051 do formuláře a následným odesláním formuláře potvrdila vůli být smlouvou vázána. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou s tím, že se jej žalovaná zavázala splácet každý měsíc nejpozději k 26. dni v měsíci. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalované, a to mj. lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI A BRKI. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, z toho důvodu byla dne , datum, informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, nachází se od , datum, v prodlení. Žalobkyně proto požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, a úroku za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, . Dále se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím SMS kódu uzavřela se žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla oprávněna opakovaně čerpat neúčelový úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaná byla povinna čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně každý měsíc nejpozději do 1. dne v měsíci. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru si strany ujednaly právo žalobkyně požadovat po žalované účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pro případ, že prodlení žalované přesáhne dva měsíce, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 5 539,38 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. byla zjištěna rovněž Z potvrzení o platbě, soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, , přičemž číslo účtu odpovídá číslu účtu uvedenému ve smlouvě u osoby žalované a rovněž účtu, z něhož byla ve prospěch žalobkyně provedena potvrzující platba ve výši , částka, . V žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, žalovaná uvedla, že je svobodná, žije ve vlastním bytě, kdy uvedla počet členů domácnosti 4, má 3 vyživovací povinnosti, má neúplné základní vzdělání a je od září 2022 zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši , částka, . Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši , částka, . Žalobkyně dále předložila výpis transakcí na bankovním účtu žalované. Dopisem ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovanou o tom, že úvěr zesplatnila. Dne , datum, zaslal právní zástupce žalobkyně žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby.

5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení.

8. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v srpnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 9,25 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, přičemž RPSN činila 5 539,38 %, tvoří takto sjednaný úrok mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního než jistiny, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.

10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná jako celek.

11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky celkem ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. S ohledem na skutečnost, že žalovaná výši úhrad žádným způsobem nerozporovala, má soud tuto skutečnost za prokázanou. Žalovaná má tak povinnost tuto částku žalobkyni vrátit včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

12. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení žalobkyně by v případě jejího plného úspěchu ve věci činily , částka, a byly by tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, (, částka, + , částka, ), a odměnou advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po , částka, podle § 6 odst. 1, § 14b písm. c) bodu 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „. a. t.“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné 3 úkony po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH, nebyla odměna o tuto daň navyšována. Jelikož však žalobkyně byla úspěšná pouze v částce , částka, a neúspěšná v částce , částka, , byla úspěšná v rozsahu 58,2 % a neúspěšná v rozsahu 41,8 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16,4 % (po zaokrouhlení), což odpovídá částce , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.