8 C 345/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žaloba na rozhodnutí o způsobu platby a hospodaření s výživným

I. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému jako rozdíl mezi výživným dle rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 15.5.2009 č. číslo jednací a příspěvkem na úhradu potřeb dítěte za období let 2013 až 2017 celkem částku 8 376,67 Kč, a to do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet žalovaného vedený u právnická osoba, č. účtu bankovní účet.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 25.10.2022 domáhala vydání rozhodnutí podle ust. § 961 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 účinného od 1.1.2014. Uvedla, že pro žalovaného bylo stanoveno výživné dle rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 19.5.2009 č.j. číslo jednací, a to ve výši 500 Kč měsíčně splatných od jméno celé jméno žalovaného, datum narození k rukám Úřadu práce Plzeň-jih, a to počínaje 1.1.2009, zároveň bylo rozhodnuto o dlužném výživném.

2. Podle ust. § 961 odst. 2 o.z., náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší, než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

3. Žalobkyně uvedla, že rozhodnutím ze dne 7.2.2013 číslo jednací bylo rozhodnuto o poskytnutí dávky pěstounské péče, a to příspěvku na úhradu potřeb dítěte ve výši 384 Kč/měs, od 1.1.2013. Rozhodnutí nabylo právní moci 28.2.2013. Dalším rozhodnutím ze dne 10.3.2014 číslo jednací bylo rozhodnuto o snížení příspěvku na úhradu potřeb žalovaného z 384 Kč na 359 Kč/měs, a to od 1.2.2014. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.3.2014. Rozhodnutím žalobkyně ze dne 2.2.2015 číslo jednací byl příspěvek na úhradu potřeb dítěte z částky 359 Kč snížen na částku 240 Kč/měs, a to od 1.1.2015. Rozhodnutí nabylo právní moci 24.2.2015. Dalším rozhodnutím ze dne 27.1.2016 číslo jednací byl příspěvek na úhradu potřeb dítěte z částky 240 Kč snížen na částku 200 Kč/měs od 1.1.2016. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.2.2016 rozhodnutím žalobkyně ze dne 27.1.2017 číslo jednací byl příspěvek na úhradu potřeb dítěte z částky 200 Kč snížen na 8 Kč/měs, od 1.1.2017. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15.2.2017. Dalším rozhodnutím ze dne 4.5.2017 číslo jednací byl příspěvek s účinností od 1.5.2017 zvýšen z částky 8 Kč na částku 258 Kč/měs, rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.6.2017. Posledním rozhodnutím ze dne 13.9.2018 číslo jednací došlo s účinností od 1.10.2018 o odejmutí příspěvku na úhradu potřeb žalovaného, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný ke dni 31.8.2018 ukončil studium na střední škole a přestal být nezaopatřeným dítětem dle § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 5.10.2018. Dále bylo zjištěno, že za rok 2013 nárok žalovaného vůči žalobkyni představuje částku 1 245,16 Kč, za rok 2014 částku 964,45 Kč, za rok 2015 2 396,16 Kč, za rok 2016 částku 2 073,60 Kč a za rok 2017 částku 1 697,30 Kč, tedy celkem 8 376,67 Kč.

4. Žalovaný při jednání uvedl, že již není nezaopatřeným dítětem a s žalobou souhlasí.

5. Platba výživného od otce žalovaného přešla na stát, příslušné úřady práce. Soud proto podle ust. § 961 odst. 2 o.z. uložil žalobkyni zaplatit rozdíl mezi výživným dle rozsudku a příspěvkem na úhradu potřeb dítěte za období roku 2013 až 2017 v celkové výši 8 376,67 Kč, a to do patnácti (15) dnů od právní moci tohoto rozsudku ve prospěch čísla účtu žalovaného, který do protokolu sdělil.

6. Výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je odůvodněn tím, že žalobkyně, která byla ve věci úspěšná, náhradu nákladů řízení nežádala.

7. Žalobkyně je osvobozena od placení soudních poplatků, a poplatková povinnost na žalovaného v daném případě nepřechází.

8. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť se ho účastníci ihned po vyhlášení výslovně do protokolu vzdali.