8 C 351/2020
č. j. 8 C 351/2020-144
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 27 659,55 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 800,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z této částky od 3. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, v části požadující zaplacení částky 6 385,99 Kč s 15 % úrokem ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení, a v části požadující zaplacení částky 11 273,50 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 27 659,55 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 2.8.2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.12.2019 postoupil původní věřitel pohledávku na společnost [právnická osoba], která ji následně dne 26.5.2020 postoupila na žalobkyni.
2. Soud v dané věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 30. 8. 2021, č.j. 8 C 351/2020-32. Tímto rozsudkem soud částečně vyhověl žalobě a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 8 199,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 3. 10. 2018 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 8 186 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z 885,23 Kč od 3. 10. 2018 do zaplacení a o zaplacení 11 273,56 Kč (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Proti tomuto rozsudku si žalobkyně podala odvolání do výroků II. a III., když ve svém odvolání uvedla, že soud žalobkyni nesprávně nepřiznal právo na úroky ve výši obvyklé podle § 1802 občanského zákoníku (o. z.) poté, co shledal ujednání o úrocích absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pokud soud dovodil, že ujednání o úrocích je neplatné, měl toto neplatné a od ostatního obsahu posuzované smlouvy oddělitelné ujednání nahradit úročením úroku ve výši odpovídající § 1802 o. z., a tedy žalovaného zavázat k úhradě úroku ve výši 10,02 % ročně. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1008/2009, 33 Cdo 2029/2018, Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 970/2018, jakož i některá rozhodnutí odvolacích soudů, včetně rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 167/2021. Určitá konkrétní výše příslušenství úvěru je bezpochyby přiměřená a s dobrými mravy souladná, a v této části by mělo být příslušenství úvěru věřiteli vždy přiznáno, stejně tak smluvní pokuta, jejichž konečnou výši si žalovaný svým dlouhodobým prodlením zavinil výlučně sám. Obvyklý úrok z poskytnutého úvěru náleží žalobkyni za celé období, po které žalovaný poskytnutý úvěr ekonomicky využíval, resp. využívá, tedy od 3. 8. 2017 do zaplacení. Dále soudu žalobkyně vytkla, že učinil nesprávné skutkové zjištění o tom, že žalovaný poskytnutý úvěr částečně splatil. Žalovaný totiž netvrdil, že by na poskytnutý úvěr cokoliv splatil. Žádné důkazy, z nichž by vyplývaly jakékoliv hotovostní či bezhotovostní platby uskutečněné žalovaným ve prospěch žalobkyně nebo jejího právního předchůdce, nejsou k dispozici. Z žádného tvrzení účastníků nevyplývá skutkový závěr o zaplacení jakékoliv částky žalovaným a úvaha soudu prvního stupně uhradit částky 1 800,01 Kč zůstává zcela nepodložená a neodůvodněná. Skutkový závěr soudu o dílčí úhradě úvěru ze strany žalovaného, nemá oporu v provedeném dokazování. Navrhla, aby odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě bude i v této části vyhověno.
4. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu ve výrocích II a III podle ust. § 219a odst. 1 písm. a), písm. b) o. s. ř. zrušil a v souladu s ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně ve svém rozhodnutí uložil, aby se v dalším řízení vypořádal s návrhem žalobkyně na přiznání úroku ve výši 15 % ročně, jak je uplatněn v podání ze dne 7. 6. 2021, z obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Rokycanech o omezení svéprávnosti žalovaného zjistil, zda žalovaný byl způsobilý předmětnou smlouvu platně uzavřít, a setrvá-li na svém názoru, že v řízení bylo procesně použitelným způsobem zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni či jejímu předchůdci částku 1 800,01 Kč, svůj závěr náležitě odůvodnil v souladu s ust. § 157 o. s. ř. a v souladu s ust. § 224 odst. 3 o. s. ř. rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.
5. Nadepsaný soud s ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu nařídil ústní jednání na 20. 5. 2022. Účastnici řízení se k jednání nedostavili, když se oba z jednání omluvili, proto soud jednal v jejich nepřítomnosti a v intencích rozhodnutí odvolacího soudu provedl další dokazování. Když k důkazu konstatoval své usnesení ze dne 20. 5. 2022, č.j. [číslo jednací], kterým byla připuštěna změna žaloby podle podání žalobce ze dne 7. 6. 2021 doručené soudu tak, že žalobní petit bude nadále znít: žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z uplatňované jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a to od 3. 10. 2018 do zaplacení a dále úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z uplatňované jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a to od 3. 10. 2018 do zaplacení. K důkazu dále konstatoval podstatný obsah spisu a to žádost žalovaného o úvěr ze dne 1. 8. 2017, ze kterého je zřejmé, že žalovaný, jako svůj jediný příjem uvedl invalidní důchod, když k žádosti připojil i potvrzení ČSSZ o vyplácení invalidního důchodu v druhém stupni. Také byl konstatován formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 8. 2017 a smlouva o úvěru ze dne 2. 8. 2017, z těch soud zjistil náležitosti úvěru. Dále konstatoval podstatné náležitosti s připojeného spisu Okresního soud v Rokycanech sp. zn. [spisová značka] a to návrh matky žalovaného ze dne 19. 7. 2017, dále znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], který byl v řízení o omezení svéprávnosti žalobce vypracován. Z těchto důkazů vyplynulo, že matka žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], podala dne 19. 7. 2017 návrh na omezení svéprávnosti žalovaného a ustanovení opatrovníka, když v tomto návrhu uvedla, že žalovaný trpí [anonymizováno] poruchou, když v jejím důsledku je snadno manipulovatelný. Ke svému návrhu připojila rozhodnutí ČSSZ ze dne 18. 12. 2012, ze které vyplývá, že žalovanému byl s ohledem na jeho onemocnění přiznán invalidní důchod v druhém stupni, dále rozhodnutí ÚP, kterým byl žalovanému přiznán ode dne 1. 1. 2015 průkaz ZTP a posudek ČSSZ o invaliditě žalovaného. Z něho vyplývá, že žalovaný trpí lehkou [nemoc] [anonymizováno] a to na její dolní hranici, píše jen s chybami, přečte jednoduchý text, kterému není schopen plně porozumět, samostatně nezvládá nakupovat a je schopen se pohybovat jen po jemu známých trasách. Tímto návrhem byly tedy zahájeny řízení o opatrovnictví a o omezení svéprávnosti žalovaného. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], soudní znalkyně v oboru [anonymizováno], který byl vypracován pro potřeby tohoto řízení, vyplynulo, že žalovaný trpí [nemoc] [anonymizováno 7 slov]. Jde o důsledek těžkého úrazu, který žalovaný utrpěl ve věku 6 měsíců. V důsledku jeho onemocnění došlo u žalovaného k nerovnoměrnému narušení jeho kognitivních funkcí a to zejména soudnosti, schopnosti plánovat a rozhodovat, praktického, početního a logického úsudku, schopnosti vyznat se v neobvyklých situacích, schopnosti přiměřeně řešit složitější problémy a schopnosti předjímat následky svého jednání a chování. Žalovaný je nekritický ke svým možnostem a dovednostem a je důvěřivý a snadno zneužitelný. Žalovaný zvládá jen na jednoduché úrovni čtení, psaní a základní počty (již při sčítání dvouciferných čísel selhává). Je schopen se podepsat, rozeznává bankovky a je schopen odhadnout jejich kupní hodnotu při jednoduchém nákupu. Jeho finanční gramotnost je velmi nízká, když není schopen si spočítat, kolik mu mají při nákupu vrátit, kolik má dostat výplatu atp. Celkově má velice nízkou zásobu základních vědomostí a selhává v sociálních situacích především v hospodaření s penězi a ve složitějších situacích, kdy potřebuje radu a pomoc druhé osoby. Díky svému onemocnění není žalovaný schopen správy vlastního majetku a právních jednání při uzavírání běžných smluv. S ohledem na závěry znaleckého posudku je pak zjevné, že duševní poruchou žalovaný trpěl již ke dni 2. 8. 2017, tedy v době kdy byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně.
6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 581 o.z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení a že na účet žalovaného byla převedena částka ve výši 10 000 Kč.
9. Vzhledem k provedeným důkazům je zřejmé, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru trpěl [nemoc] [anonymizováno], která ho činila k uzavření této smlouvy nezpůsobilým. S ohledem na to považuje soud uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání.
10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 10 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. S ohledem na tuto skutečnost přiznal soud předchozím rozhodnutím žalobkyni nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 8 199,99 Kč a dále na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván a tento měl povinnost ji zaplatit a dále tímto rozhodnutím soud přiznal žalobkyni částku 1 800,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván, tak aby bylo ze strany žalovaného uhrazeno celé bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč, když žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. K tomu soud dále uvádí, že v původním rozhodnutí částku 1 800,01 Kč označil, jako částku, kterou žalovaný na svůj dluh uhradil. K tomu soud došel, když ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 8. 2017, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným zjistil, že celková částka, kterou měl žalovaný za poskytnutý úvěr uhradit, byla ve výši 18 186 Kč, když žalobkyně požadovala uhrazení jen částky 16 385,99 Kč. Částka 1 800,01 je rozdíl mezi částkou, kterou měl dle předmětné smlouvy uhradit a žalovanou částkou. O této částce se tedy soud mylně domníval, že ji žalovaný uhradil, když dle tvrzení žalobkyně a dle předložených důkazů, žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Tato tvrzení žalovaný nijak nerozporoval. S ohledem na tuto skutečnost proto soud své předchozí rozhodnutí změnil a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. Ve zbytku nároků žalobkyně pak byla žaloba zamítnuta.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož žalobkyně byla ve věci neúspěšnější než žalovaný (kterému žádné relevantní náklady řízení nevznikly), nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.