8 C 352/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti, bytu <b>I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] byt v budově [adresa], bytový dům v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], když bytová jednotka je zapsaná na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky [titul] [jméno] [příjmení] částku 20 780 Kč a náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 313,80 Kč, tedy celkem 24 093,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 15.10.2020 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému vyklidit bytovou jednotku [číslo] byt v budově [adresa] v k.ú. v [obec] u [obec]. Uvedli, že s žalovaným uzavřeli smlouvu o nájmu bytu ze dne 10.1.2018 sjednanou na dobu určitou od 11.1.2018 do 31.1.2019. Následně nevyzvali žalovaného, aby předmětný byt opustil, tedy byl nájem opětovně sjednán na dobu do 31.1.2020 a nyní do 31.1.2021. Žalovaný bez jakéhokoliv důvodu nebo domluvy s prvým žalobcem začal od listopadu 2019 hradit nepravidelně dohodnuté nájmy a zálohy za služby. Proto mu žalobci zaslali výpověď ze dne 22.4.2020. Na to reagoval žalovaný tak, že se do 1.6.2020 vystěhuje, což nedodržel. Následně sdělil, že si zvolil právní zástupkyni a poté již nebyl kontaktní. Následně zástupkyně žalobců zaslala žalovanému doporučený dopis ze dne 23.7.2020, který byl zároveň zaslán i na jeho emailovou adresu, kde sdělovala žalovanému, že vyklizení bytu, které bylo doručeno prvým žalobcem, je po právu. Výpověď sice byla podána v době nouzového stavu, ale k prodlení s placením nájemného došlo ještě před 12.3.2020 a navíc žalovaný neprokázal okolnosti prodlení, které by souvisely s mimořádnými opatřeními při epidemii v rozhodné době dle § 3 odst. 3 zákona č. 209/2010. Žalovaný na tento dopis nereagoval. Následně mu byl zaslán dopis ze dne 9.9.2020, kterým z opatrnosti byl vypovězen nájem. Spolu s výpovědí nájmu byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby, které žalovaný od prosince 2019 do dubna 2020 neuhradil včetně výzvy doplatku vyúčtování služeb za rok 2018 a 2019. Výpověď z nájmu byla zaslána na adresu [stát. instituce], kde je žalovaný hlášen k trvalému pobytu a současně i na adresu předmětné bytové jednotky a na poslední známou emailovou adresu žalovaného. Dodejka z [stát. instituce] se vrátila s tím, že adresa nemá zřízenou schránku a z [obec] se vrátila s oznámením, že 10.9.2020 byla zásilka vložena adresátovi do domovní schránky.

2. Soud při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů, výslechu svědkyně a vyjádření žalovaného doručeného soudu 18.5.2021 ve kterém uvedl, že souhlasí s projednáním žaloby v jeho nepřítomnosti. Ze spisu dále vyplývá, že předtím bylo jednání několikrát odročováno z důvodu omluvy a žádosti žalovaného pro zdravotní důvody (č.l. 44 spisu) a objednaného vyšetření na covid testy (č.l. 48). Dne 19.5.2021 soud jednal dle § 115 a o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, který s tím vyslovil souhlas.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 14.10.2020 bylo zjištěno, že oba žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tvrzené skutečnosti žalobců ohledně zaslané výpovědi, vrácené dodejky byly soudem zjištěny (č.l. 7). Listinou ze dne 9.9.2020 žalobci vypověděli žalovanému nájem bytu. Žalobkyně dále prokázala, že 9.9.2020 byla zaslána žalovanému výpověď z nájmu bytu i na jeho emailovou adresu. Dále bylo zjištěno, že listinou ze dne 23.7.2020, která výpovědi nájmu předcházela, byla žalovanému zaslána výzva k vyklizení po výpovědi z nájmu a úhrada dlužného nájemného včetně dluhu za služby.

4. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené podle ust. § 2235 a násl. občanského zákoníku dne 10.1.2018 bylo zjištěno, že žalovanému byla pronajata bytová jednotka [číslo] o velikosti 2+1 situovaná v prvém nadzemním podlaží bytového domu v [obec], v [adresa] a to na dobu od 11.1.2018 do 31.1.2019. Následně si účastníci sjednali, že pokud nájemce v užívání bytu po 31.1.2019 pokračuje, je nájem bytu ujednán na tutéž dobu na jakou byl sjednán dříve, nejvýše na dobu dvou let. Dále z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že spolu s žalovaným, nájemcem bude v osobě bydlet ještě syn [jméno] [příjmení], [datum narození].

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil (č.l. 24). Uvedl, že mu nebyla doručena žádná výpověď, požádal o lhůtu k zaplacení dlužného nájemného a též argumentoval, že v bytě s ním bydlí nezletilý syn.

6. K tvrzení žalovaného, že v předmětné bytové jednotce s ním bydlel i nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození] uvedli žalobci, že toto se nezakládá na pravdě, protože měl nezletilý syn v roce 2019 a v roce 2020 žít se svou matkou.

7. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14.1.2021 č.j. 3 P 9/2018-157 bylo zjištěno, že nezl. [jméno] [příjmení], narozen [datum] byl svěřen do péče matky [jméno] [příjmení], narozené [datum] s účinností od 1.12.2019, žalovaný, otec proti tomuto rozhodnutí podal odvolání.

8. Žalobci dále v průběhu řízení sdělili soudu, že zjistili, že žalovaný nemá uzavřenou smlouvu s dodavateli energií, o čemž informoval prvého žalobce distributor plynu [právnická osoba], kdy prvý žalobce se 1.3.2021 dostavil do předmětného bytu, žalovaný je tam nevpustil. Žalobci mají za to, že nadále žalovaný odebírá plyn bez smlouvy a je možné, že i na úkor ostatních uživatelů bytu. V té době žalobci zjistili, že došlo společností [právnická osoba] k odpojení elektroměru dne 19.12.2020.

9. Podle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Podle ust. § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže by zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

11. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která byla realitním makléřem od roku 2005 až do roku 2020, bylo zjištěno, že jejich kancelář vyvěsila inzerát, že se pronajme byt. Na předmětný byt je kontaktoval pan [celé jméno žalovaného], sdělil jim, že podniká, že je zabezpečený, že sháněl nějaký byt v blízkosti [obec] a [obec], kde měl rodinu. V květnu 2020 je pan [celé jméno žalovaného] pozval, navrhoval, že by ukončil nájem k 1.6.2020 a že by se sešli v pondělí po pracovní době a v 17 hodin předal. K předání bytu již nedošlo, protože předtím pan [celé jméno žalovaného] napsal panu [příjmení], že s ukončením nájmu nesouhlasí. Následně řešila i informaci od prvého žalobce o tom, že v bytě je dlouho nezaplacený nájem, tak kontaktovali žalovaného. [příjmení] jim sliboval, že zaplatí a nic. Pak začaly již jeho výmluvy, když se chtěli osobně setkat, vymlouval se třeba, že mu zemřeli rodiče apod. Svědkyni je známo, že u bytu byla odpojena elektřina a plyn, vše co bylo na chodbě. Také se v domě dělala revize plynových zařízení a tento jediný byt užívaný žalovaným k revizi chyběl.

12. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový děj: Podepsanému soudu je z úřední činnosti známo, že v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 325/2019 je řešen rozvod manželství, ke dni vydání tohoto rozhodnutí je věc vedena dosud jako nevyřízená. Žalovaný uzavřel s prvým žalobcem prostřednictvím svědkyně [celé jméno svědkyně], jež působila jako zprostředkovatel [anonymizováno] realitní kanceláře dne 10.1.2018 nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 situovaném v prvém nadzemním podlaží, když nájem byl sjednán na dobu určitou od 11.1.2018 do 31.1.2019, nejdéle na dobu dvou let. Nájemní smlouva tedy byla uzavřena na dobu nejdéle do 31.1.2021. Žalovanému byl prostřednictvím poštovních služeb zaslán dopis obsahující výpověď z nájmu, protože žalovaný je hlášen fakticky na obecním úřadě [obec] [číslo] byla zásilka vrácena s tím, že adresát nemá schránku, i když žalobci zasílali výpověď z nájmu i na jeho emailovou adresu, ze které žalovaný komunikoval a omlouval se k soudu. Protože žalovaný po skončení doby nájmu tedy byt po 31.1.2021 byt nevyklidil, podali žalobci žalobu podle ust. § 1040 odst. 1 o.z., kdy žalovaný bydlí v bytě bez právního důvodu a protože jde o ochranu vlastnického práva obou žalobců a jde-li o nemovitost, nelze požadovat žalobou vydání věci, ale je se třeba domáhat jejího vyklizení a předání žalobcům. Nebylo též prokázáno, že by v bytě se žalovaným bydlel v době vydání rozhodnutí nezletilý syn, ten byl s účinností od 1.12.2019 svěřen do péče matky, i když se v něm mohl se žalovaným v době styku, příležitostně zdržovat. Soud proto žalobě obou žalobců vyhověl v plném rozsahu a zákonnou lhůtu k vyklizení podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., která je stanovena na 15 dnů, neprodlužoval. Důvodem neprodloužení lhůty žalovanému je skutečnost, že žalovaný se od 28.4.2021, když se mělo konat prvé jednání ve věci samé, několikrát omlouval, vždy před samotným konáním ústního jednání, když konání jednání fakticky zmařil a tím se mu prodloužila doba užívání bytu.

13. Žalobci byli ve věci úspěšní, proto jim podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší náhrada nákladů řízení. Žalobcům poskytl právní služby advokát, jehož mimosluvní odměna představuje dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 9 odst. 4 písm. b) částku 3 100 Kč (jde o právo k nemovité věci), když odměna byla snížena o 20 % dle § 12 odst. 4 této vyhlášky, neboť advokát zastupoval dva klienty. Advokátu bylo přiznáno 6 úkonů právní služby, kdy mimosmluvní odměna při zastupování jedné osoby po jejím snížení o 20 % představuje částku 2 480 Kč. Advokátce bylo přiznáno šest úkonů (3x2 osoby) právní služby á 2 480 Kč (zastupování dvou osob po snížení o 20 % a to za 1.převzetí věci, 2. sepis žaloby na vyklizení bytu a 3.zastoupení při ústním jednání, přičemž šest úkonů právní služby á 2 480 Kč představuje částku 14 880 Kč. Dále byly přiznány advokátce tři režijní paušály á 300 Kč a z tohoto součtu náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 313,80 Kč, protože advokátka je jejím plátcem. Součástí náhrady nákladů řízení je i soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám advokáta podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. celkem 24 093,80 Kč a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.