8 C 402/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, částku , částka, , a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný, dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do výše uvedeného data právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které si žalovaný dle své vlastní volby zvolil dostupné parametry, tj. výši úvěru a termín splatnosti. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný seznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími ze smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy a zavázal se odeslat registrační poplatek ve výši , částka, . Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje (číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště). Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , která je signována pouze právní předchůdkyní žalobkyně, soud zjistil, že jejím předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a závazek žalovaného tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úroky a poplatky. Doba trvání úvěru byla sjednána na 6 měsíců a výše měsíční splátky činila , částka, . Úrokovou sazbu 12,5 % p. m. soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady , právnická osoba, . bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Toto číslo účtu se shoduje s účtem uvedeným v úvěrové smlouvě a účtem, ze kterého odešla ověřovací platba. Smlouvou o úvěru ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, . Tentýž den adresoval právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

5. Podle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Soud je však toho názoru, že se jednalo o tzv. zastřený spotřebitelský úvěr, a nikoliv o úvěr podnikatelský. Pro posouzení, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s obchodníkem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání dané osoby v konkrétním smluvním vztahu, přičemž okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s obchodníkem irelevantní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Jedná se tedy o osobu, která jedná za účelem osobní spotřeby. Pouhá skutečnost, že předmět plnění je hodnotný, a že daná osoba má i určité podnikatelské zkušenosti a znalosti neznamená, že nejedná jako spotřebitel. Závěru, že se v daném případě jednalo o zastřený spotřebitelský úvěr, odpovídá i výše poskytnutého úvěru, když podnikatelské úvěry bývají poskytovány zpravidla v daleko vyšších částkách a rovněž jejich splatnost bývá delší než 6 měsíců. Sama žalobkyně pak v návrhu uvedla, že se jednalo o spotřebitelský úvěr. V souladu s § 555 odst. 2 o. z. tak soud posoudil předmětnou smlouvu podle jejího obsahu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nijak neposuzovala úvěruschopnost žalovaného, když nezjistila jeho příjmy ani výdaje, tedy s odbornou péčí neposoudila, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet, je nutné shora uvedenou smlouvu považovat za absolutně neplatné právní jednání.

12. V souladu s ustanovením § 2991 o. z. pak pokud právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán.

13. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení toliko jistiny ve výši , částka, , tj. částky, o kterou se žalovaný obohatil, soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni pak přiznal zároveň i nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, , ve kterém stanovila žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 3 dnů od doručení oznámení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení v jí požadované výši, a to ode dne, kdy se žalovaný dostal s vrácením bezdůvodného obohacení do prodlení, tedy od , datum, . Pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv by za této situace žalobkyni příslušel úrok vyšší (výše repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, činila 3,75 %), soud nemůže v občanském soudním řízení žalobci přiznat více než požadoval v žalobním petitu, a proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.