8 C 403/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Reimannové a přísedících Jany Vacovské a Boženy Malánové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba o zaplacení bolestného, ztížení společenského uplatnění a náhrady za ztrátu výdělku

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka (brutto) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části požadující zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení a dále, pokud jde o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žaloba se v části požadující zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z této částky od datum do datum pro částečné zpětvzetí zastavuje.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta Jméno advokáta A částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu Plzeň-jih soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdce žalobkyně jméno FO, nar. datum, podal u podepsaného soudu dne datum žalobu, v níž se domáhal po žalované zaplacení částky částka. Tato částka se skládala z bolestného ve výši částka, ztížení společenskou uplatnění (dále jen ZSU) ve výši částka a věcné náhrady ve výši částka. Dále po žalované požadoval zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši částka. U žalované pracoval jako truhlář dle pracovní smlouvy ze dne datum, když dne datum utrpěl úraz, jehož následkem ztratil pravou horní končetinu v předloktí a stal se z něj invalida. Má za to, že žalovaná jako zaměstnavatel pochybila, její pochybení spočívalo zejména v tom, že mu nezajistila řádné proškolení z BOZP a že mu žalovaná neposkytla ochranné prostředky ( dále jen OOP). Nepodrobil se též do doby úrazu lékařské prohlídce a má za to, že předmětná pila, na níž došlo k jeho zranění, neměla předepsané ochranné prvky. Dle § 42 o.s.ř. žalobce podání do tří dnů, dne datum doplnil (č.l. 8 a násl.). Žalobce posléze na výzvu soudu žalobu doplnil s tím (č.l. 37 p.v.), že v pracovní neschopnosti byl od datum, a to až do datum, když dále předložil doklad o tom, že se stal invalidním od datum, přičemž náhradu za ztrátu na výdělku požaduje za dobu od datum do datum.

2. Žalovaná uvedla (č.l. 49 a násl.), že žalobce zaslal žalované bez předchozího upozornění předžalobní výzvu ze dne datum, jíž uplatnil další nároky z téhož titulu v částce částka, když žalovaná bezodkladně uplatnila nárok u pojišťovny, a to právnická osoba a zástupce žalovaného o tom informovala dopisem z datum. Dále jej požádala, aby specifikoval, jakým způsobem ke konkrétním nárokům dospěl a jak to může doložit. Dále uvedla, že se dozvěděla, že žalobce zemřel, což nemá zatím ověřeno.

3. Z centrální evidence občanů soud zjistil, že žalobce skutečně zemřel dne datum, ženatý byl od datum. Manželka v CEO nebyla uvedena, neboť její příjmení není jméno FO, nýbrž jméno FO.

4. Protože podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka se nároky žalobce stávají součástí pozůstalostního řízení za podmínek uvedených v § 1475 odst. 2 o.z., se soud dotázal notáře, který vedl pozůstalostní řízení zemřelého žalobce, kdo nároky převezme.

5. Z úmrtního listu bylo zjištěno (č.l. 66), že žalobce skutečně dne datum zemřel, předtím datum uzavřel manželství s jméno FO, roz. Banasinskou, nar. Datum narození žalobkyně (č.l. 67).

6. Notář tituly před jménem jméno FO jako soudní komisař v řízení o pozůstalosti po jméno FO, nar. datum, ženatém, zemřelém dne datum potvrdil, že pohledávky zůstavitele vůči společnosti Jméno žalované. se sídlem adresa, IČ: IČO, podle žaloby na zaplacení bolestného a ztížení společenského uplatnění ve výši žalobcem tvrzené částky částka a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši tvrzené částky částka, podané u Okresního soudu adresa-jih, řízení vedeno pod sp. zn. spisová značka nabyla pozůstalá manželka Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně. Toto ostatně soud zjistil z usnesení Okresního soudu adresa-město dodaného notářem tituly před jménem jméno FO jako soudním komisařem dne datum, č.j. spisová značka; usnesení nabylo právní moci datum.

7. Posléze soud rozhodnutím ze dne datum, č.j. spisová značka připustil podle § 107 odst. 2 o.s.ř., že na straně žalobce bude pokračováno s Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

8. Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG v podáním doručeným soudu dne datum sdělila, že do řízení na straně žalované nevstupuje a uvedla, že dle vyúčtování k této pojistné události vedené pod č. hodnota ze dne datum původnímu žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši částka. Ve věci byla uplatněna náhrada nákladů spojených s léčbou ve výši částka, pojišťovna plnění krátila o 25 %, tedy o částka. Dále bylo uplatněno bolestné ve výši 375 bodů á částka/jeden bod, což představuje částka, pojišťovna plnění krátilo krátila o 25 %, což představuje částka. A pokud jde o ZSU ve výši 2 600 bodů á částka, což představuje částka, pojišťovna plnění krátila o 25 % jako zproštění odpovědnosti zaměstnavatele dle ZP, což představuje částku částka.

9. Soud má za to, že žaloba žalobkyně nebyla neurčitá, neboť předchozí žalobce neuvedl pouze jedinou souhrnnou částku požadované náhrady, nýbrž ji rozdělil na jednotlivé dílčí nároky (analogicky dle usnesení NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně ostatně u jednání dne datum uvedla, že tak, jak byla žaloba podána, setrvává na ní, nijak ji nerozšiřuje.

10. Nespornou skutečností je zaměstnání právního předchůdce žalobkyně, jméno FO u žalované dle pracovní smlouvy ze dne datum, kdy zemřelý manžel žalobkyně nastoupil do zaměstnání k žalované dne datum na pracovní pozici truhlář. Dne datum zhruba v 15:40 hodin utrpěl úraz při úklidu pásové pily (záznam o úrazu č.l. 17–18).

11. Podle ust. § 101 odst. 1 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen ZP) zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“). Povinnost zaměstnavatelé zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (odst. 5). Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance (odst. 6).

12. Podle ust. § 103 odst. 1 ZP, odst. 1 zaměstnavatel je povinen: a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti; b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis; d) sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovně lékařských služeb jim budou poskytnuty pracovně lékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovně lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právním předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů32), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

13. Podle ust. § 103 odst. 2 ZP zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně pracovního zařazení a druhu práce, 14. Podle ust. § 104 odst. 1 ZP není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

15. Podle ust. § 104 odst. 2 ZP v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

16. Podle ust. § 104 odst. 5 ZP osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finanční plněním.

17. Podle ust. § 106 odst. 4 ZP každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovně lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (písm. b)), dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele (písm. c)), dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu (písm. d)).

18. Podle ust. § 269 odst. 1 ZP zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo majetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

19. Podle ust. § 271k odst. 1 ZP pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

20. Podle ust. § 271l ZP náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.

21. Podle ust. § 270 odst. 1 ZP zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

22. Podle § 270 odst. 2 ZP zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

23. Z přípisu žalované pojišťovně ze dne datum (č.l. 195) soud zjistil, že žalovaná souhlasila se snížením plnění odškodnění maximálně o 5 %, z důvodu, že pan jméno FO je doživotně tělesně handicapován.

24. Z posudku o bolestném vystaveného Anonymizováno ze dne datum. tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že lékař ohodnotil ztrátu končetiny v úrovni předloktí (PHK – pravá horní končetina) počtem bodů 250 a navrhl zvýšení o 40 % a to z důvodu snížení práceschopnosti, snížení kvality života a ztížení společenského uplatnění. Z dalšího posudku o ZSU (č.l. 208) bylo soudem zjištěno, že Anonymizováno ze dne datum vyčíslil ztrátu končetiny v oblasti pravého předloktí č. položky 8.27 částkou 2 600 bodů.

25. Z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Územní odbor adresa venkov, 1. oddělení obecné kriminality v Plzni pod č.j. Anonymizováno ze dne datum bylo z odůvodnění zjištěno, že: „jméno FO uvedl, že je zaměstnancem truhlářství jméno FO v adresa, kdy dne datum v 15:45 hodin rozřezával odpad, který kolega dělal při rozřezávání prken a fošen. Toto dělal asi dvě hodiny a vozil to do kotelny, pilu zřejmě potom vypnul, ale to neví jistě. Vzal vzduch a chtěl ji vyčistit. Začal ji ofoukávat, kdy ona ta pásová pila nemá žádnou brzdu, takže ještě běžela, jakoby dobíhala. On pak zřejmě rukávem pravé ruky zavadil o ten list, kdy mu pak pila, asi přebrala rukáv a on už skoro nic neví. Ví jen, že viděl pahýl svojí pravé ruky. Ví, že spadnul na zem, kde se pak o něj všichni starali a nikdo pilu nevypínal, takže si myslí, že musel pilu vypnout sám. jméno FO nejstarší mu pak ruku zaškrtil páskem, aby nevykrvácel a poskytl mu první pomoc, povídal si s ním, aby neztratil vědomí. jméno FO mladší pak zavolal záchrannou službu, měl na sobě pracovní mikinu, ale tu neměl od pana jméno FO, ale z minulé práce. jméno FO dává pracovní oblečení až po zkušební době. V tu dobu, kdy se ta událost stala, tak byl v truhlárně s kolegou Ivanem, kdy ten stál asi dva metry od něj a dělal něco na zástěnách, stáli k sobě zády. Dále uvedl, že u pana jméno FO byl zaměstnaný od 1.11.2019, byl tedy stále ve zkušební době. Proškolení o bezpečnosti práce proběhlo hned první den, co nastoupili do práce. Chyběla mu zdravotní prohlídka, kdy čekal pouze na termín vyšetření. Ke školení o bezpečnosti práce uvedl, že jej proškolil hned první den pan jméno FO, byl to starší syn, křestní jméno neví. Provedl jej po dílně, všechno mu ukázal, co kde je a kde jsou pokyny, kde jsou bezpečnostní sluchátka, štíty. Byl tam pak o víkendu, kde mu ukázal, jak fungují některé přístroje a on se to pak učil za chodu, kdy vždy před použitím daného přístroje mu vše vysvětlili a ukázali. Pročítal si pak nějaké papíry o bezpečnosti práce, ale to přesně neví, co tam bylo. On pak podepisoval, že byl proškolen. Pak ví, že do firmy chodí nějaký externí pracovník na školení bezpečnosti práce, ale toto ve firmě zatím neabsolvoval. Chodí zde asi jednou za rok a školí o veškerých záležitostech týkajících bezpečnosti, jako jsou hasičáky, uzávěry plynu a podobně. K tomu, jak se celá věc udála, uvedl, že to byla jeho vlastní blbost. Chvátal, když všechno rychle uklidil a moc se k té pile přiblížil a nějak ho to zachytilo za oblečení. Uvedl, že alkohol vůbec nepije, je abstinent, nekouří a neužívá žádné drogy, nebral ani žádné léky. V době incidentu tedy nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných omamných a psychotropních látek, byl zcela při smyslech. Přišel o ruku za pravým zápěstím.“ Usnesením policejního orgánu ze dne datum byla věc podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku odložena, nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak.

26. Ze zapůjčeného spisu Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj, sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že Oblastní inspektorát práce sdělil Policii ČR zprávu o šetření pracovního úrazu ze dne datum, že bylo zjištěno datum, že zaměstnavatel neposkytl osobní ochranné prostředky zaměstnanci jméno FO, který byl od datum u kontrolované osoby zaměstnán jako truhlář. Zaměstnavatel připustil, že zaměstnanec v období od 1.112019 do dne úrazu datum pracoval bez OOP. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel připustil, že jméno FO v období od datum do dne úrazu datum v pozici truhlář, druhá kategorie – prach, hluk, pracoval bez ověření zdravotní způsobilosti, zaměstnavatel nezajistil vstupní lékařskou prohlídku.

27. Z připojeného trestního spisu soud zjistil, že dne datum byl pan jméno FO proškolen k profesi truhlář, což stvrdil podpisem. Dále mu byly předestřeny bezpečnostní pokyny pro obsluhu pásové pily u žalovaného, provozní řád dřevoobráběcích strojů.

28. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v § 59 stanoví posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, kdy podle § 59 odst. 1 písm. b), jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovně lékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem pracovního poměru.

29. Manželka předchozího žalobce, paní jméno FO se též při jednání zmínila o tom, že v době, kdy měl její manžel utrpět zranění pravé ruky, měl vběhnout do dílny pes. K tomuto svému tvrzení navrhovala účastnický výslech svůj i výslech matky jejího zemřelého manžela. Později na tomto návrhu nesetrvala, neboť nenavrhla rozšíření žaloby a soud tyto důkazy s ohledem na další skutečnosti zjištěné z listinných důkazů neprováděl. Je též nesporné, že manžel žalobkyně dne datum sám dobrovolně ukončil život, kdy spáchal sebevraždu. S ohledem na vznesený nárok žalobkyní, kdy nárokuje pouze krácení provedené pojišťovnou žalovaného, soud další důkazy neprováděl. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: od datum pracoval zemřelý manžel žalobkyně u žalovaného na pozici truhlář, byl proškolen jednateli ohledně bezpečnosti práce v době nástupu, tedy dne datum, proškolení podepsal, což bylo zjištěno z předložených zápisů. Byl proškolen i pro práci se stroji, zvláštní školení k BOZP se provádí vždy na začátku každého kalendářního roku. Byl seznámen s pokyny a bezpečnostními předpisy, jak užívat jednotlivé nástroje. Nesporné je, že dne datum utrpěl po 15:40 hodin pracovní úraz, kdy přišel o pravou horní končetinu. Z výslechu poškozeného u policie bylo zjištěno, že nepočkal, až se pásová pila zastaví, takže v době, kdy ji začal ofoukávat, čistit, ještě běžela, dobíhala. Též bylo zjištěno a prokázáno, že v době utrpění úrazu mu žalovaná jako zaměstnavatel nezajistila pracovní oděv ( dále jen OOP). Zemřelý manžel žalobkyně byl ve zkušební době a pracovní oděv žalovaná vydává až po skončení zkušební doby. Klade si tedy podmínku, která jde k její tíži. Další věcí, kterou žalovaná nezajistila, byla vstupní lékařská prohlídka pana jméno FO před započetím práce v pozici truhlář, kdy pan jméno FO u policejních orgánů uvedl, že čekal pouze na termín vstupní prohlídky, která byla plánována několik dní po pracovním úrazu. Pokud jde o nároky žalobkyně, požadovala: a)částku částka – krácené plnění pojišťovnou (č.l. 21) o 25 %, když pojišťovna plnila před krácením bolestné ve výši 375 bodů sazbou částka za jeden bod a za ZSU 2 600 bodů á částka a náklady spojené s vyjádřením lékaře – dvakrát á částka. Soud dospěl k závěru, že krácení pojišťovnou o 25 % je nemravné, neboť bylo zjištěno, že žalovaná porušila vůči žalovanému pracovněprávní předpisy. Žalovaná jako zaměstnavatel nezajistila žalobci v době nástupu do zaměstnání k němu na pozici truhlář podle ust. § 104 odst. 1 ZP pracovní oděv. Byť se žalovaná bránila tím, že žalovaný měl pracovní oděv z předchozího zaměstnání, nelze ji vyvinit z povinnosti poskytnout OOP každému, kdo k ní nastupuje do zaměstnání. Žalovaná vůči truhláři, panu jméno FO též porušila pracovní předpisy v tom směru, že před nástupem do zaměstnání, tedy před datum neprošel jméno FO lékařskou prohlídkou, tedy byl podle na § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických službách zdravotně nezpůsobilým pro práci truhláře. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce dle § 59 odst. 1 tohoto zákona, jde o tzv. fikci zdravotní nezpůsobilosti. Právním důsledkem fikce zdravotní nezpůsobilosti není neplatnost již uzavřené pracovní smlouvy, ale má tato zdravotní nezpůsobilost další následky. Prvé pochybení, nezajištění pracovní pracovního oděvu (OOP) hodnotí soud 10 % a druhé pochybení, že jméno FO v pozici truhláře nebyl zdravotně způsobilý, soud hodnotí taktéž 10 %, zbývajících 5 % hodnotí soud jako lehkomyslné jednání poškozeného ve smyslu § 270 odst. 2 písm. b) posl. věta ZP, kdy lehkomyslným jednáním je takové jednání, kdy si vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná zaměstnanec způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí na zdraví a jež je v rozporu s obvyklým způsobem chování, tj. že zaměstnanec postupuje odlišně od ostatních zaměstnanců. Poškozený jméno FO začal čistit pásovou pilu před jejím samotným zastavením. Zaměstnavatel, žalovaná se v této části částečně zprostila své odpovědnosti, neboť bylo prokázáno, že jméno FO začal pilu čistit, ofoukávat ji ještě před jejím samotným zastavením, doběhnutím, když jeho chování lze charakterizovat jako nebezpečné riskování či hazardérství. Soud tedy u částky nárokované žalobkyní ve výši částka krátil o 5 %, což představuje částku částka a žalované přiznal po odečtu této částky částka se zákonným úrokem. b) částku ve výši částka (brutto), když náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od datum do datum byla dle sdělení pojišťovny (č.l. 161) odškodněna částkou ve výši částka v hrubém a po snížení 25 % spoluviny ve výši částka v hrubém, když částka částka (po odečtení zákonných odvodů), byla poukázána na účet žalobkyně dne datum. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala dne datum žalobu částečně zpět, pokud jde o částku částka s 10 % zákonným úrokem jdoucím z této částky od datum do datum a žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila (§ 96 odst. 2 a 3 o.s.ř.), soud řízení tedy částečně zastavil. Po odečtu částky částka z nárokované částky částka vychází rozdíl ve výši částka, který soud krátil o 5 % z celkové částky a žalobkyni přiznal rozdíl ve výši částka (brutto) se zákonným úrokem z prodlení. Soud pečlivě vážil krácení nároků žalobkyně po zemřelém manželovi a dospěl k závěru, že je důvodné krácení pouze o 5 %, neboť jednání čištění kotoučové pily, která nemá ochranný kryt a není zastavena, nelze nazvat jako běžnou neopatrnost, nýbrž hazardérství.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. o.s.ř. , kdy soud i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Neúspěch žalobkyně byl nepatrný a rozhodnutí záviselo na úvaze senátu ( srov. ÚS III 2365/11 nebo I. ÚS 92/08, Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T., Náklady řízení.1, vydání. Praha: C.H. Beck, 2017, s 106,107) Žalobkyni poskytl právní služby advokát, jehož odměna byla stanovena soudem dle § 151 odst. 1 o.s.ř. dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když vycházel z nároku žalobkyně (její úspěšnosti), kdy odměna za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 6 činí do datum (předposlední ústní jednání) částka a po částečném zpětvzetí činí odměna za jeden úkon á částka. Advokátu bylo přiznáno 6 úkonů právní služby á částka (1. žaloba, 2. návrh na změnu žalobce, 3. doplnění skutečností na výzvu soudu z datum, 4. ústní jednání dne datum a 5. ústní jednání datum; 6. porada s klientkou dne datum). Dále soud přiznal advokátu jeden úkon právní služby á částka za účast při jednání soudu dne datum (po částečném zpětvzetí) za výzvu žalobkyni před podáním žaloby byla přiznána advokátu náhrada v poloviční výši úkonu, tedy částka. Celkem advokátu přísluší 6x á částka, 1x á částka, 1x á částka a 8x režijní paušál á částka dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tedy částka. Protože advokát ve lhůtě do tří dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí nesdělil soudu a nepředložil soudu své vyúčtování, soud přistoupil dle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 29 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy v případě cestovného advokáta z Brna do Plzně a zpět ve výši dle § 30 odst. 2 této vyhlášky, kdy účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem, kdy vycházel z ceníku Českých drah veřejně přístupného na jejich webových stránkách. Poté co advokát doručil vyúčtování až dne datum do DS soudu, soud nárokované cestovné přepočítal. Advokátu bylo přiznáno účelně vynaložené jízdné pouze za účast u jednání dne datum, datum a datum, kdy účast u prvního jednán, kde nebyla přednesena žaloba , soud nehodnotil jako účelně vynaložené náklady s ohledem na judikaturu Ústavního soudu, např. ÚS I. 988/12 nebo NS spisová značka. Za cestové přísluší advokátu při ujetí celkem hodnota km; jedna cesta adresa – jih dle portálu mapy.cz činí 297 km a cesta trvá 2,44 hod, kdy soud vycházel z údajů velkého TP k použitému vozidlu advokáta, náhrada. Cestovné tedy činí částka, náhrada za ztrátu času 2,44 hod jedna cesta; náhrada za ztrátu času je tedy 2,44x 6, což je 14,5 x á částka náhrada ( §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem tedy částka. Celková náhrada tak představuje částka ( částka + částka); advokát není plátcem DPH a je splatná v obvyklé lhůtě dle § 160 odst. 1 os.ř.

31. Žalobkyně je od placení soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena a poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 přechází na žalovanou, přičemž výše poplatku byla stanovena a vypočítána z přiznané částky (nikoliv nárokované) a činí 5 % ze součtu částka + částka = částka (po zaokrouhlení částka) a 5 % z této částky představuje po zaokrouhlení částka. Soud uložil poplatek zaplatit žalované státu na účet Okresního soudu adresa-jih, č. ú. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to v obvyklé pariční lhůtě tří dnů.

32. Pokud advokát ve vyúčtování doručeném soudu dne datum uváděl, že žalobkyně požaduje vrátit zaplacený soudní poplatek, soud konstatuje, že žalobkyně sama žádný poplatek nezaplatila ( navíc je osvobozena, bod 31), proto tedy není o čem rozhodovat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti (15) dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce u zvoleného soudního exekutora.