8 C 404/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice oba zastoupeni advokátem tituly jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejších účastníků: celé jméno vedlejšího účastníka , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice celé jméno vedlejší účastnice , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované, vedlejšího účastníka a vedlejší účastnice oba zastoupeni advokátem údaje o zástupci pro: žaloba o zdržení se omezování vlastnického práva I. Žalovaní jsou povinni zdržet se zásahů do vlastnického práva k pozemku žalobkyně parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] vedené Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih, [katastrální uzemí], [územní celek], spočívající ve vnikání odpadu a stínu z pozemku žalovaných parc. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], z pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih, [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní jsou povinni u ořešáku královského rostoucího na jejich pozemku provést řez nejpozději do počátku jeho rašení a to do hloubky řezu dosahující nejméně 30 %, maximálně 50 % úrovně koruny stromu. <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [tituly] [jméno] [příjmení], [titul], [titul] částku 24 943 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou k soudu dne 8.12.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaným, kteří jsou sousedy jejími i jejích rodičů (vedlejších účastníků) uložil zdržet se zásahů do jejich vlastnického práva spočívajících ve vnikání odpadu a stínu z ořešáku, jež mají žalovaní na svém pozemku. Ořešák královský je vzrostlý strom, který vrhá nepřiměřený stín na pozemek a nemovitost žalobkyně, který nemůže být řádně využíván, opadává z něj listí, kteří žalovaní neuklízejí, rodiče žalobkyně nemovitost užívají, nelze po nich spravedlivě požadovat, aby odpad uklízeli vlastními silami. Mají za to, že stín a spadané listí přesahuje míru přiměřenou poměrům a obvyklému užívání pozemku. V případě žalobkyně se jedná o standartní zástavbu na sebe navazujících rodinných domů, kdy nemovité věci v této zástavbě slouží primárně k obývání a relaxaci jejich vlastníků. Chtějí trávit svůj volný čas na zahradách a užívat si slunečního svitu a klidu. Žalovaným byl zaslán dopis ze dne 14.7.2020, na který reagovali:„ Po uplynutí vegetace budeme požadavek vaší klientky akceptovat,“ ale ke zjednání nápravy ze strany žalovaných nedošlo. Rodiče žalobkyně mají v místě spadu listí umístěnou okrasnou zahradu s rostlinami a plodinami, kdy zde pracně odklízejí spadané listí, vybírají je, stejně jako spadané slupky od ořechů, provádějí to každý víkend nepřetržitě čtyři měsíce v roce a své náklady a úkor svého času. Imise jsou pro ně v nepřiměřené míře.

2. Žalovaní uvedli, že skutečně na jejich pozemku se nachází strom ořešák královský, mají za to, že strom nepřiměřeně nestíní, neboť každý předmět vrhá stín na sousední pozemek, ale listnatým strom část slunečního záření proniká. Přímo na hranici s pozemkem žalovaných se nachází vzrostlé túje žalobců, které jsou pro sluneční paprsky naprosto neprostupné. Dále mají za to, že žádné imise ze svého stromu na pozemek žalobkyně nepřivádějí, a pokud jde o spadané listí na podzim, týká se to pouze relativně krátkého období v roce. Dále mají za to, že strom žalovaných rozhodně nelze považovat za nepřiměřený prvek v této zástavbě a navrhovali zamítnutí žaloby. Připojili vyjádření odborného arboristy, [jméno] [příjmení], dne 20.12.2020 vyplývá, že strom plní ekologickou, společenskou i estetickou funkci a zásah do stromu či jeho kácení je v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny.

3. Soud při svém rozhodování vycházel z výslechu vedlejších účastníků, ze zprávy arboristy [příjmení] (čl. 41), z místního ohledání, které bylo provedeno soudem ve vegetačním období dne 8.7.2021 a dále po spadu listí dne 11.11.2021, fotografií pořízených při místních ohledáních a odborných vyjádření, Zahradnické fakulty z [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [obec] (čl. 171-172) a z Fakulty lesnické a dřevařské, [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] (čl. 174-175). Soud zamítl návrh na výslech arboristy [jméno] [příjmení] z důvodu hospodárnosti řízení a i s ohledem na vhodnost řezu stromu zjištěnou z odborných vyjádření (nejlépe do počátku rašení), protože by tak mohlo dojít k odsunutí časového úseku, kdy je strom nejvhodnější ořezat.

4. Z výslechu vedlejší účastnice bylo zjištěno, že v místě bydlí asi třicet let, když se nastěhovali, ořešák byl malý. Před patnácti lety syn žalovaných uřízl větev, od té doby se nic nestalo. Strom je vysoký, odpoledne jim to vše zastíní. Spad listí letos již začal (vyslechnuta dne 1.9.2021), ale protože v místě spadu má okrasnou zahradu, nemůže použít hrábě, musí to vybírat ručně, vše je zasypané, včetně tújí. Listí vybírají celé září, říjen, listopad, někdy i v prosinci, každý týden to vyváží s károu na smeťák. Má za to, že nejvíce listí spadne k nim, protože se to k nim vyfouká. Paní [celé jméno žalované] žádali o ořez stromu asi třikrát, měli jim sdělit, že je to příroda, mezi sebou mají nepěkné vztahy.

5. Z výslechu vedlejšího účastníka bylo zjištěno, že u domu je dláždění asi o velikosti 70 m2, fotil si to, pozoroval zastínění, má za to, že zastínění se pohybuje mezi 80 až 90 %. Největší stínění začíná od července, pak v srpnu, září, později jde slunce dolů. V době, kdy zakládali arboretum, byl sousedův ořešák nižší, měl asi poloviční výšku, tehdy byl spad listí z něj mnohem menší.

6. Průběh zastínění byl soudem zjištěn z fotografií předložených vedlejším účastníkem (čl. 126-132).

7. Při místním ohledání dne 8.7.2021 soud pořídil fotografie (čl. 84-116), v té době byl strom v plném vegetačním období, strom je podle názoru soudu v dobré kondici (např. čl. 107), je poměrně vysoký (čl. 106), mezi účastníky je na hranici dřevěný plot (čl. 105, 103), na pozemku žalobkyně jsou vysázeny túje, a bylo zjištěno, že samotný přesah větví (např. čl. 103, 97, 96, 92) není v tak velkém rozsahu. Ze zahrady žalobkyně (např. 116) bylo zjištěno, jaká je výška stromu, jak přesahují horní větve stromu přes hranici pozemků, na stromě bylo zjištěno velké množství olistění.

8. Další místní ohledání se konalo dne 11.11.2021, kdy byl zjištěn spad listí v arboretu žalobců (čl. 150, 152-154, 155, 156, 159), strom byl již v době ohledání holý (čl. 158), byl bez listí (čl. 160, 164). Stav stromu bez olistění byl zdokumentován (čl. 165), žalovaní měli na svém pozemku již listí uklizené (čl. 161), listí z ořešáku se nacházelo na zahradě žalovaných (čl. 162).

9. Soud si při prvém místním ohledání projel celou ulici [ulice], až dozadu od příjezdové cesty na konec ulice, porovnával vzrostlé stromy v této ulici, stejný druh stromu, ořešák královský byl zjištěn naproti u sousedů (čl. 104) a jde o strom v téže ulici, ořešák mají i jinde v ulici.

10. Podle ust. § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

11. Podle ust. § 1016 odst. 1 o.z. plody spadlé ze stromu a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.

12. Podle ust. § 1016 odst. 2 o.z., neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů získá. Část jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení (odst. 3).

13. Podle ust. § 1017 odst. 1 o.z., má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemku a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

14. Nárok na odstranění stromu podle § 1017 odst. 1 o.z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před prvním lednem 2014 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2017, sp.zn. 22 Cdo 5259/2015), vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1.1.2014 tak, že ji nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o.z. – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2017, sp.zn. 22 Cdo 825/2017).

15. Ust. § 1013 odst. 1 o.z., ukládající vlastníkovi, aby se zdržel stínění v míře nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezily obvyklé užívání pozemku, a § 1017 o.z. obsahují odlišné normy a navzájem si nekonkurují; společné mají jen to, že chrání vlastníka před účinky stromu na sousedním pozemku.

16. Žalovaní předložili fotografie (čl. 182-183), v nichž je zřejmý spad listí na jejich pozemek ke dni 24.10.2021.

17. Z odborného vyjádření [název vysoké školy] [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že podle dokumentace zaslané soudem vypadá strom v přijatelné kondici, jak ve vegetačním období, tak i po opadu listí, nesou z fotodokumentace patrné žádné vady a poškození kmene a kosterních větví koruny, které by byly překážkou hlubšího zmlazení. Nicméně nelze vyloučit skryté vnitřní vady jako dutost – vyhnilost kmene, trhliny nosných kosterních větví, špatný stav kořenového systému apod. [název vysoké školy] [anonymizováno] dále uvedla, že stav ořešáku je možné provádět ve dvou obdobích – 1) řez ve standartním období vegetačního klidu (říjen-březen), a to způsobem, kdy se hlavní větve odstraňují v tzv. větevním kroužku nebo zachycují v místě vhodného rozvětvení tak, aby se z ponechaných větví mohla vypěstovat nová kultura (řez na tažné větve). Nevýhodou tohoto řezu je fakt, že na začátku rašení pak tyto rány začnou silně slzet (uvolňovat mízu), a tyto rány se hůře hojí. Rány lze ošetřit stromovým balzámem nebo naředěným latexem. 2) řez v období počátku vegetace, tedy po rašení stromu, a to přibližně při délce rašícího přírůstku 3-5 cm, kdy se odstraní větve menšího průměru (do [číslo] mm) – je to období, kdy strom je pouze narašený. Odstraňování větví s průměrem nad 100 mm je vhodné provádět při délce letorostu [číslo] cm (v období počátku kvetení). Řez inkriminovaného ořešáku lze provést dvěma způsoby, přičemž hloubka řezu může dosáhnout 50 % úrovně původní koruny.

18. Z odborného vyjádření [název vysoké školy] [anonymizována tři slova] [obec] bylo zjištěno, že nejvhodnějším termínem ořešáku vlašského je jaro, ihned po vyrašení listů, když v tomto období je strom fyziologicky aktivní a dokáže nejlépe na řez reagovat. Ořešák patří mezi hůře kompartmentalizující dřeviny, proto se doporučuje řezat větve do průměru 5 cm. Větší řezné rány pak bývají kolonizovány dřevokaznými houbami a může dojít ke zkrácení životnosti stromu. Ohledně řezu univerzita uvedla, že se provádí za účelem zmenšení (redukce koruny stromu), kdy redukce se provádí v obvodu koruny. Při redukčních řezech je důležité dodržet třetinové pravidlo, tloušťka pokračující větve je alespoň 1/3 tloušťky větve odřezávané. Maximální množství redukované části je 30 % objemu koruny, protože dochází k odebírání nejaktivnější části koruny.

19. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující stav: Žalobkyně a vedlejší účastníci jsou se žalovanými sousedé, jak vyplývá z leteckého snímku, a při místním ohledání 8.7.2021 shodli, že v roce 1982 byl ořešák na pozemku žalovaných velmi malý. Na pozemku žalobkyně a vedlejších účastníků je při příjezdu k domu po levé straně umístěno arboretum (čl. 96). Žalobkyně se domáhala nepřiměřeného stínění a zamezení imisí spočívající ve spadu listí, když jejich odstraňování žalobkyně a vedlejší účastníky obtěžuje. Soud připustil i fotografie pořízené z 16.10.2021 (čl. 136-139), z nichž je patrné zastínění nejen příjezdové cesty k domu žalobkyně, ale i domu, místností, přízemí i v prvém nadzemním podlaží (čl. 142, 144, 146). Další místní ohledání bylo konáno v listopadu 2021, avšak v tomto období již byl ořešák bez listí. Při místním ohledání bylo zjištěno, že větve ze stromu nepřesahují ve výrazné míře na pozemek žalovaných, ale výška stromu žalovaných je nepřiměřená k ostatním vzrostlým stromům či ořešákům v [anonymizováno] ulici, když např. naproti žalobcům i žalovaným byl proveden výrazný ořez stejného druhu stromu. Soud oběma účastníkům sdělil a měli možnost oba účastníci vidět, že si soud celou ulici [ulice] v [obec] projel, a bylo vizuálně zjištěno, že v období vegetace je strom žalovaných nejvyšší a svým olistěním nejmohutnější. Soud dospěl k závěru, že míra zastínění žalobkyně (vedlejších účastníků) je nepřiměřená, když zastínění je nepřiměřené místním poměrům v dané ulici. Zastínění pozemku žalobkyně, arboreta i části domu, když stín zamezuje vnikání světla do domu jak v přízemí, tak i v horním patře, bylo zjištěno z předložených fotografií, které soud i po koncentraci řízení jako důkaz připustil. Soud se též zabýval obvyklým užíváním pozemku žalobkyně, když na hranici má vysázené túje, na ně navazuje ozdobné arboretum. Žalovaní mají na druhé straně prostou dřevěnou hradbu, k relaxaci mají umístěnou houpačku. Kolem arboreta vede chodníček navazující na drobnou stavbu (garáže), u níž (čl. 156) byl zjištěn též velký spad listí. Soud dospěl k závěru, že stínění překračuje míru přiměřenou poměrům, když vedlejší účastníci v domě trvale bydlí, žalobkyně i její rodiče užívají přední část, dvorek k relaxaci, mají zde arboretum s vysázenými ozdobnými keři a rostlinami. Míru přiměřenou poměrům přesahují i imise, spad listí, kdy soudu je z vlastní zkušenosti známo, že spad listí z ořešáku počíná prvními mrazy a probíhá dva až tři měsíce. Z ořešáku královského v takové výšce, s obvodem zjištěné koruny, množství větví, je spad listí značný, i když lze souhlasit se žalovanými, že převážná část spadu listí je na jejich pozemku. Za míru přiměřenou místním poměrům soud považuje kromě stínění i spad listí na pozemek žalobkyně a vedlejších účastníků, kteří musejí listy ručně vybírat z tújí i z ostatní vysázené vegetace (keříků), když lze souhlasit s tím, že výběr listí z ozdobné kúry i keříků nelze provádět hráběmi. I přes to, že bezpečnostní řez stromu byl proveden arboristou [jméno] [příjmení] po podání žaloby dne 24.4.2021 (čl. 55), soud tento řez shledal nedostatečným. Soud přihlédl k vyjádření druhé žalované při místním ohledání, při kterých uváděla, že na ořešáku hodlají provést řez, i prvý žalovaný uvedl, že ořez stromu je v plánu, v době kdy na něm byly ořechy, se neprováděl. V rozsudku ze dne 27.5.2004, sp.zn. 22 Cdo 1421/2003 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uvedl:„ Domáhá-li se žalobce ochrany proti obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům, je třeba žalobní návrh formulovat tak, že žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce včelami z chovu na (v žalobě uvedeném) pozemku žalovaného pronikajícími na (v žalobě uvedenou) nemovitost žalobce. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům (příp. že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva) žalobě vyhoví a v odůvodnění rozsudku vyloží míru obtěžování, která je ještě v dané věci přiměřená poměrům a míru obtěžování v dané věci. V řízení o výkon rozhodnutí pak bude osud zkoumat, zda obtěžování žalobce se snížilo na míru přiměřenou poměrům, uvedenou v odůvodnění vykonávaného rozsudku.“ Jde-li o stínění stromy (resp. obecně„ zelení“), lze uvedené pravidlo konkretizovat tak, že soud v odůvodnění rozhodnutí uvede, jakou výšku stromu v určité vzdálenosti od hranice mezi pozemky účastníků považuje z hlediska imise stíněním ještě za přípustnou. Není vyloučeno ani uvedení těchto parametrů ve výroku rozhodnutí, resp. vymezení přípustné míry zastínění jinými konkrétními a ověřitelnými údaji tak, aby ve vykonávacím řízení nebylo nutno znovu řešit, zda pozemek je i nadále nepřípustně zastíněn a provádět k tomu další dokazování v podstatě v podobném rozsahu, jako v nalézacím řízení (srov. 22 Cdo 1554/2018).

20. Ačkoliv při místním ohledání bylo zjištěno, že obě strany v nemovitých věcech bydlí, žalovaná i žalující strana užívají nemovité věci rozdílně. Žalobkyně spolu s vedlejšími účastníky mají v místě hranice se sousedy, žalovanými okrasné arboretum, mají krátký udržovaný trávník, v arboretu mají okrasné rostliny a keře. Žalovaní naopak pod ořešákem královským nemají ničeho (je obecně známo, že pod ořešákem nelze pěstovat žádné rostliny či keře), v blízkosti kmene mají pouze houpačku. Soud provedeným dokazováním dospěl k závěru, že imise z pozemku žalovaných, z ořešáku, jsou v nepřiměřené míře, v nepřiměřené míře vzniká v určitých měsících, v určité roční době zastínění jak pozemku, tak i nemovitosti žalobců, kdy do místností v přízemí v horním patře neproniká dostatek světla, neboť na štítovou zeď je vrhán stín, jak bylo patrné z předložených fotografií. I pokud je stín několik měsíců v roce a není např. celý den, nelze souhlasit s názorem žalovaných, že jde o imisi přiměřenou, soud se s tím neztotožňuje. Rovněž byly shledány imise nepřiměřené v podobě spadu listí, a to zejména na okrasnou zahradu arboretum, když žalující strana listy vybírá ze stromů a keřů ručně, spad listí v nepřiměřené míře byl shledán i u navazující stavby. Nelze souhlasit s tím, že množství spadaného listí je přiměřené, ba naopak. Soud zjistil, že strom žalovaných je nejvyšším stromem v ulici, v posledních letech, min 20 let i více, na něm nebyl proveden žádný řez/prořez, kromě řezu dne 24.4.2021 (čl.55). Za tohoto stavu, aby nedocházelo při případném výkonu rozhodnutí k nejasnostem, soud uložil žalovaným, jak bylo zjištěno z odborného vyjádření, provést řez stromu nejpozději do počátku jeho rašení, a to do hloubky řezu dosahujícího nejméně 30 %, max. 50 % úrovně koruny stromu, což se soudu s ohledem na dobu vyhlášení rozhodnutí jeví jako přiměřené a neodporující dobrým mravům. Žaloba byla shledána důvodnou.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud úspěšnému účastníku přizná náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalobkyni pouze takové náklady, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. ÚS I US 988/12). Kritérium účelnosti soud posuzoval u každé účtované (požadované) položky zvlášť, jinými slovy i přiznání nároku na náhradu odměny za služby poskytnuté advokátem neznamená automatickou povinnost přiznat i náhradu všech dalších výdajů s přibráním advokáta spojených bez ohledu na jejich potřebnost. Soud za účelně vynaložené náklady považuje deset úkonů právní služby á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., desetkrát režijní paušál á 300 Kč (1. převzetí věci, 2. žaloba, 3.-6, úkon účast u soudu dne 21.4.2021, 11.6.2021, 1.9.2021 a 12.1.2022, 7.-8. účast na místním šetření dne 8.7.2021 a 11.11.2021, 9. vyjádření žalobkyně z 22.2.2021 a 10. navržení důkazů z 21.6.2021). Soud nepovažoval za účelné náklady další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 20.4.2021 a 30.8.2021, neboť advokát nedoložil doklad o tom, že se tato porada konala a dále nepřiznal další úkon za repliku žalobkyně ze dne 17.8.2021. Pokud jde o cestovné na místní ohledání, byly konány advokátem dvě cesty [obec] – [obec] a zpět, kdy celkem najel 88 km (nikoliv účtovaných 100 km); soud vycházel z údajů z velkého technického průkazu použitého vozidla [registrační značka], průměrné spotřebě 7,1 l /100 km a sazbě 4,4 Kč na 1 km, tedy celkem za obě cesty soud přiznal 561 Kč. Do [obec] cesta trvá necelou půl hodinu, takže byla přiznána náhrada za promeškaný čas za 2 × čtyři půlhodiny á 100 Kč, celkem 400 Kč. K součtu částek (15 000 Kč + 3 000 Kč + 400 Kč + 561 Kč) v celkové výši 18 961 Kč se připočítává ještě náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 3 982 Kč, když advokát je jejím plátcem. Součástí náhrady je i zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Celková náhrada tak představuje částku 24 943 Kč, kterou soud uložil oběma žalovaným zaplatit žalobcům k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. v prodloužené lhůtě 15 dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.