8 C 42/2022
č. j. 8 C 42/2022-17
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 560 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím částky 1 520 Kč od 6. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím částky 1 520 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím částky 1 520 Kč od 26. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když se žalovaná přepravovala prostředkem městské hromadné dopravy a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 20. 11. 2020 na lince tramvaje [číslo] dne 6. 8. 2020 na lince tramvaje [číslo] ve dne 10. 1. 2020 na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se žalovaná ani v jednom případě neprokázala platnou jízdenkou. Totožnost žalované byla zjištěna z OP. Výše jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývají ze smluvních podmínek žalobkyně a tarifu MHD. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (§37 odst. 5) a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 18a odst. 2 písm. a) a c). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je žalovaná proto povinna uhradit cenu jízdného 3x 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 3x 1 500 Kč za uskutečněné jízdy. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 560 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.