8 C 49/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 26 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 25. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 2 504 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi ní, jako věřitelkou, a žalovanou, jako úvěrovanou, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 24. 11. 2020. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 21 200 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 5 090 Kč nejpozději do 24. 12. 2020. Žalovaná se dostala do prodlení, když do dne 24. 12. 2020 nezaplatila ničeho. V tento den se stal dluh splatným. Žalovaná nereagovala na výzvu k zaplacení, která ji byla žalobkyní zaslána. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nesplnila ani přes upomínky, proto se žalobkyně svého nároku domáhá žalobou. Nárok se skládá z neuhrazené dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru. Vedle těchto částek se žalobkyně dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., podle kterého není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci projevili souhlas s tímto postupem tím, že se k této otázce ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a to za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované peněžní částku ve výši 21 200 Kč a závazek žalované tuto částku vrátit do 24. 12. 2020, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru, kterými jsou strany vázány. Z doložených faktur soud zjistil, že žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalované. Podle § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 21 200 Kč, který byl žalované vyplacen. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit nejpozději do 24. 12. 2020 a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru v částce 5 090 Kč. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaná řádně a včas nesplnila, proto byl úvěr žalované zesplatněn k 24. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 25. 12. 2020. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 504 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 052 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.