8 C 91/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 109 681 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 109 681 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 6 398,06 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 109 681 od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [tituly] [jméno] [příjmení], [titul]. částku 25 442 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 109 681 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené 17. 5. 2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně tj. [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku na žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené 17. 5. 2017 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 130 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 39 492 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 36 měsíčních splátkách po 4 709 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 169 492 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 19,72 %. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 20 319 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně. Podle ust. § 2390 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 130 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit a to včetně sjednaného souhrnného poplatku v částce 39 492 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 709 Kč. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 442 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 388 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 681 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 400 Kč ve výši 3 654 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.