11 C 100/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 350,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 350,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5 025,73 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 18,9% ročně z částky 5 025,73 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 5 025,73 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 317,52 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 6 350,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne datum rámcovou smlouvu číslo o vedení běžného účtu č. bankovní účet. Žalovaný dne datum uzavřel se žalobcem dodatek číslo k rámcové smlouvě, v rámci kterého požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, a tento mu byl žalobcem poskytnut. V návaznosti na porušení smluvních povinností přistoupil žalobce k zesplatnění kontokorentu ke dni datum, kdy nesplacená jistina kontokorentu činila 5 025,73 Kč a nesplacený smluvní úrok 317,52 Kč. Žalobce podáním ze dne datum upřesnil, že v rámci sjednání kontokorentu se žalovaný zavázal k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu k dispozici alespoň částku na úhradu těchto úroků, z důvodu exekuční blokace běžného účtu však úrok naúčtovaný dne datum nemohl být uhrazen navýšením čerpání kontokorentu a stal se splatný ihned. Žalovaný tak byl v prodlení s úhradou kontokorentu a dopustil se tak porušení smlouvy, což umožňovalo žalobci zesplatnění kontokorentu ke dni datum. Vyčerpaný kontokorent ve výši 5 028,92 Kč byl dne datum převeden žalobcem na zvláštní účet banky č.: bankovní účet, na který byla dne datum připsána částka 158 Kč, započtená částí 154,81 Kč na úhradu smluvního úroku a částkou 3,19 Kč na jistinu kontokorentu. Exekuční blokace běžného účtu byla následně ukončena a žalovaný mohl svůj běžný účet začít opět využívat, prováděl debetní kartou opakovaně offline transakce, které byly zaúčtovány se zpozděním, čímž se na běžném účtu dostal do záporného zůstatku v celkové výši 1 324,90 Kč, tato částka je složena ze samotného záporného zůstatku 1 124,90 Kč a nezaplacených měsíčních poplatků za výběry z bankomatů ve výši 200 Kč Tyto částky žalovaný dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.

3. V žalobě uvedená tvrzení popsaná výše v tomto rozsudku byla žalobcem plně doložena předloženými listinami, zejména pak rámcovou smlouvou č.: číslo uzavřenou mezi účastníky dne datum, na základě které žalobce zřídil žalovanému běžný účet č.: bankovní účet, dodatkem číslo této rámcové smlouvy, který byl uzavřen mezi účastníky dne datum, bylo doloženo sjednání kontokorentu do výše 20 000 Kč, úročeného úrokovou sazbou 18,90% ročně, dodatek obsahoval rovněž podmínky splácení kontokorentu, dále výpisem z běžného účtu žalovaného a z listiny vyhotovené žalobcem označené jako Přehled čerpání a splácení kontokorentu, která dokládala výši žalobcem požadovaného kontokorentu a záporného zůstatku.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

7. Po zhodnocení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o vedení běžného účtu dle § 2662 a násl. o.z. a úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta možnost přečerpat zůstatek na svém bankovním účtu do limitu 20 000 Kč, tedy mohl disponovat penězi žalobce (forma úvěrování) za předem stanovených podmínek. Smlouva o kontokorentu byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba, roční procentní sazba nákladů, způsob splácení. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr postupně čerpal a po zesplatnění žalobcem z důvodu porušení smluvených ujednání výši kontokorentu neuhradil, dále mu pak vznikl další dluh z důvodu dalšího přečerpání prostředků na jeho běžném účtu do mínusových položek. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 400 Kč (soudní poplatek ve výši 400 Kč). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání, neboť bylo rozhodováno o plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.