11 C 105/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] způsob využití: byt, nacházející v budově [adresa], v bytovém domě v obci [obec], umístěném na pozemku [číslo] ke které se váže podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Bolevec, obec Plzeň, vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů tohoto řízení v částce 12 200 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo vyklizení shora uvedené bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], obec Plzeň, s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s insolvenčním správcem žalovaného, kdy žalovaný se nachází v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalovaný nemá k užívání bytu žádný právní titul, byt nadále obývá i přes výzvu žalobce se stanovením lhůty k vyklizení do [datum]. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalobce rovněž zcela uhradil kupní cenu a stal se výlučným vlastníkem předmětného bytu.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, vyjádřil se zejména podáním doručeným tomuto soudu dne [datum], v němž uvedl, že insolvenční správce byt prodal hluboko pod cenou, žalovaný považuje za nepřiměřeně vysokou odměnu insolvenčního správce a realitní kanceláře, která se na prodeji bytu podílela. Dále uvedl, že podal insolvenčnímu soudu žádost o odstoupení od oddlužení a navrhl přejít do konkurzu. Uvedl též, že byt sice byl převeden na katastru nemovitostí na žalobce, ale nedošlo k žádnému finančnímu vyrovnání.

3. Soud dne [datum] nařídil ve věci jednání na den [datum]. Žalovaný si předvolání osobně převzal dne [datum]. Dne [datum] oznámil zástupce žalovaného, advokát Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], že převzal právní zastoupení žalovaného, neboť se jedná o klienta, kterého zastupuje i v jiném řízení, a soudu doložil plnou moc, kterou mu žalovaný udělil dne [datum] jako generální plnou moc advokátu. Právní zástupce žalovaného současně požádal o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů na jeho straně, k tomu doložil lékařskou zprávu ze dne [datum], ze které bylo zjištěno, že zástupce byl ve dne 21. až [datum] hospitalizován na [anonymizováno] klinice [anonymizováno] nemocnice [obec] pro peritonzilární absces (dle internetových stránek [anonymizována dvě slova] nemocnice v [obec] se jedná o nejčastější komplikaci při angíně, projevující se bolestí v krku, zejména při polykání) s [anonymizováno] a pooperačním průběhem bez komplikací. Dále zástupce doložil lékařskou zprávu z téhož zdravotnického zařízení ze dne [datum], podle které mu byl doporučen dále klidový režim a kontrola za dva týdny.

4. Soud na tuto žádost o odročení jednání sdělil zástupci žalovaného dne [datum], že jeho žádosti nebylo vyhověno, neboť na jednání soudu si může zástupce zajistit právní substituci. Nato zástupce žalovaného doručil soudu dne [datum] v 19:13 hod. omluvu z nařízeného jednání, v níž omluvil žalovaného z důvodu jeho pracovní neschopnosti, dále uvedl, že pokud jde o účast jeho advokátní kanceláře, trvají důvody, pro které žádali o odročení jednání, když není možné v této věci zajistit jinou substituci, což bylo dle jeho názoru soudu doloženo. Dále soudu sdělil, že klient trvá na jejich účasti z důvodu, že toto řízení souvisí úzce s insolvenčním řízením 20 INS 22641/2021-B-22, když klient podával žalobu, kterou se Krajský soud v Plzni dosud nezabýval, a tudíž není možné posílat substituta, když bez znalosti průběhu insolvenčního řízení není možné řádným způsobem obhajovat práva klienta v tomto řízení. K tomuto podání zástupce žalovaného se vyjádřil zástupce žalobce při jednání soudu tak, že na projednání věci trvá a má za to, že žalovaný se pouze snaží prodloužit toto řízení.

5. Soud se v dané věci rozhodl věc projednat bez přítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce. Jak již bylo zástupci žalovaného sděleno soudem v podání ze dne [datum], soud neshledal jako důvodnou jeho žádost o odročení jednání datovanou dne [datum]. Soud zohlednil, že zástupce žalovaného uvedl jako důvod pro odročení jednání svůj zdravotní stav, je však zřejmé, že právní zastoupení převzal již v době, kdy bylo ve věci nařízeno jednání soudu, a současně v situaci, kdy zdravotní stav zástupce, na který se odvolával, byl již minimálně od [datum] řešen. Soud má za to, že pokud zástupce žalovaného převzal právní zastoupení žalovaného dne [datum], měl současně zajistit, aby byl schopen poskytnou žalovanému právní služby spočívající v zastoupení žalovaného při nařízeném jednání soudu, a to buď osobně nebo prostřednictvím právní substituce, neboť jinak by nebylo možné jednání zástupce žalovaného hodnotit jinak než jako obstrukční, snažící se zmařit nařízené jednání soudu v dané věci a docílit prodloužení vedeného sporu, kdy takovému postupu není možné dle názoru soudu poskytnout procesní ochranu. Zástupce žalovaného dále doložil soudu dne [datum] zprávu MUDr. [jméno] [příjmení], praktické lékařky pro dospělé, ze dne [datum], podle které žalovaný„ vzhledem k základnímu onemocnění není schopen se účastnit soudního jednání“. Zde soud zohlednil, že žalovaný s ohledem na svůj zdravotní stav pouze omluvil svoji nepřítomnost a nežádal z tohoto důvodu o odročení jednání. Pokud tak soud neshledal důvod pro odročení jednání z důvodu podané žádosti zástupce žalobce, a tedy pro překážku na straně zástupce žalobce, bylo možné věc dle názoru soudu projednat v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Soudem bylo v daném případě zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum], [list vlastnictví], pro [územní celek], k.ú. [část obce], že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu v katastru k [datum]. Žalobce současně doložil kopii kupní smlouvy, na základě které bytovou jednotku nabyl a kterou uzavřel jako kupující s Mgr. [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a jako insolvenčním správcem žalovaného jako dlužníka, kupní smlouvu podepsal prodávající dne [datum], žalobce dne [datum]. Z kupní smlouvy vyplývají rovněž údaje vztahující se k insolvenčnímu řízení, tedy že Mgr. [příjmení] byl ustanoven insolvenčním správcem žalovaného usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], dále že předmětná bytová jednotka je součástí majetkové podstaty žalovaného jako dlužníka, insolvenční správce dále prohlásil, že obdržel dle § 167 odst. 3 a § 293 insolvenčního zákona pokyn zajištěných věřitelů ke zpeněžení zajištěného majetku, tedy předmětné bytové jednotky, přímým prodejem mimo dražbu nejvyšší nabídce kupujícímu, dále kupní smlouva obsahuje prohlášení, že kupní cena ve výši 3 000 000 Kč byla žalobcem jako kupujícím uhrazena před podpisem této smlouvy na účet majetkové podstaty dlužníka, insolvenční správce výslovně prohlásil, že zpeněžením nemovitosti zanikají závady zapsané na předmětné nemovitosti ve veřejném seznamu, a dále smlouva obsahuje odkaz na ust. § 285 odst. 2 insolvenčního zákona o povinnosti dlužníka vyklidit nemovitost, kterou užívá k bydlení své rodiny nebo byt ve vlastnictví dlužníka, je-li nemovitost zpeněžena, a neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu, nejde přitom o incidenční spor. Soudem bylo dále zjištěno, že dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k vyklizení předmětné bytové jednotky do [datum]. Dále byly k důkazu provedeny listiny vztahující se k výše citovanému insolvenčnímu řízení vedenému proti povinnému jako dlužníku u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], kdy usnesením ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného jako dlužníka a byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení] isolvenčním správcem (usnesení č.j. [spisová značka]), usnesením ze dne [datum] insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, při kterém bude zpeněžena mimo jiné bytová jednotka [číslo] v k.ú. [část obce] (usnesení č.j. [spisová značka]). Tato bytová jednotka byla rovněž součástí soupisu majetkové podstaty povinného. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2023 insolvenční soud vzal na vědomí, že předmět zajištění, tedy předmětná bytová jednotka, byla zpeněžena za 3 000 000 Kč a rozhodl, že z výtěžku správce přednostně uspokojí pohledávky za podstatou vztahující se k předmětu zajištění a udělil správci souhlas k vydání příslušné částky zajištěným věřitelům. Z insolvenčního rejstříku bylo exekučním soudem zjištěno, že proti naposledy citovanému usnesení podal povinný jako dlužník odvolání dne [datum], ve kterém žalovaný mimo jiné namítá, že insolvenční správce neprodal předmětnou nemovitost výhodněji, nýbrž pod cenou určenou zajištěným věřitelem, kdy cena neodrážela skutečnou hodnotu nemovitosti.

7. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. V daném případě má soud z provedeného dokazování za zjištěné, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], kterou nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s insolvenčním správcem žalovaného jako dlužníka v rámci vedeného insolvenčního řízení. [příjmení] bytové jednotky se žalobce stal právními účinky zápisu jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí, tedy dne [datum], a v tomto řízení nebylo žalovaným tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný předmětnou bytovou jednotku již neužíval a žalobci jako vlastníku ji nezadržoval. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ČR bylo zjištěno, že žalovaný má na adrese předmětné bytové jednotky nadále vedený svůj trvalý pobyt, a to od [datum], tuto adresu uvádí žalovaný také ve svých podání ch soudu a je uvedena rovněž na lékařské zprávě žalovaného ze dne [datum]. To, že žalovaný byt užívá, vyplývá mimo jiné rovněž z jeho nedatovaného podání (v soudním spise založeno na č.listu 58) adresovaného zástupci žalobce, učiněného zřejmě v reakci na předžalobní výzvu k vyklizení. Soud proto vycházel dle § 154 odst. 1 o.s.ř. ze stavu, který je zde v době vyhlášení tohoto rozsudku, kdy má soud za zjištěné, že žalovaný nadále bez právního důvodu zadržuje žalobci bytovou jednotku, kterou žalobce vlastní jako výlučný vlastník, a žalobce se proto oprávněně domáhá dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vyklizení předmětné bytové jednotky vůči žalovanému. K vyklizení předmětného bytu byl žalovaný povinen rovněž dle § 285 odst. 2 insolvenčního zákona (zák. č. 182/2006 Sb.), a to již po zpeněžení daného bytu, tedy po jeho prodeji mimo dražbu dle § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona dne [datum], a poté, co byla předmětná bytová jednotka převedena zápisem v katastru nemovitostí dne [datum] na žalobce; žaloba o vyklizení zde nepředstavuje incidenční spor, takže k jejímu projednání byl příslušný tento soud a nikoliv soud insolvenční. Zpeněžením majetkové podstaty se dle § 283 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí převedení majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Insolvenční správce přistoupil k prodeji předmětného bytu, tedy k jeho zpeněžení dle § 286 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, prodejem bytu mimo dražbu a insolvenční soud poté usnesením ze dne 10. 8. 2023 č.j. KSPL 20 INS 22614/21-B-22 ve výroku I. již pouze vzal na vědomí, že bytová jednotka byla zpeněžena za částku 3 000 000 Kč. Soud je proto toho názoru, že podání odvolání proti tomuto usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum] ze strany žalovaného jakožto dlužníka v insolvenčním řízení, nemůže zvrátit účinky zpeněžení předmětné bytové jednotky jako části majetkové podstaty dlužníka ani účinky uzavřené kupní smlouvy a provedeného zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobce jako vlastníka k danému bytu. Otázka projednání podaného odvolání žalovaného v daném insolvenčním řízení je proto dle názoru soudu nerozhodná pro posouzení této právní věci.

9. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě jako důvodně vyhověl a stanovil žalovanému lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. Žalobci, který byl v tomto řízení úspěšný, přiznal soud proti žalovaného právo na náhradu nákladů tohoto řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., sestávající ze čtyř úkonů právní pomoci po 1 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za 4 úkony právní pomoci, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis výzvy k plnění ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum], dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč. I zde byla stanovena lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Celkem 12 200 Kč.