11 C 108/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno 301 16 Plzeň zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená opatrovníkem Mgr. Anonymizováno 2. Anonymizováno bytem Anonymizováno o vyklizení bytu I. Žalovaní č. , hodnota, a 2 jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit a vyklizenou předat žalobci bytovou jednotku č. 980/1 (byt č. , hodnota, ) s příslušenstvím, která se nachází v prvém nadzemním podlaží domu č.p. 980 na adrese , adresa, , zapsanou na LV č. , adresa, u , Anonymizováno, , adresa, -město, pro k.ú. a obec , adresa, , a to do třech měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní č. , hodnota, a 2 jsou povinni žalobci náhradu nákladů tohoto řízení v částce 6 800 Kč k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, Mariána Byszowiece do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalovaným vyklizení bytu č. 980/1 v Plzni, , adresa, s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem této bytové jednotky a se žalovaným uzavřel dne , datum, nájemní smlouvu na dobu určitou od , datum, do , datum, s možností obnovení nájemní smlouvy na dobu dalších šesti po sobě následujících kalendářních měsíců v případě, že pronajímatel neoznámí nájemci písemně do třiceti dnů před ukončením nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovaným v lednu 2022 oznámení o ukončení nájmu uplynutím doby určité ke dni , datum, a vyzval žalované k vyklizení bytu. Nájem tak skončil uplynutím doby určité, žalovaní však byt dosud nevyklidili.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili, již podáním ze dne , datum, se vyjádřili tak, že neměli žádný dluh na nájemném, neboť platili nájem s 30% slevou a vše tak měli v pořádku, první žalovaná rovněž poukázala na svůj špatný , podezřelý výraz, stav. Svou argumentaci prvá žalovaná dále upřesnila v podání jejího opatrovníka ze dne , datum, , v němž uzavřela, že žalovaní neporušovali povinnosti ze smlouvy ani neměli žádný dluh na nájemném a výzvu žalobkyně k opuštění bytu je tak třeba posoudit jako jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy, tedy neplatné, v důsledku čehož došlo k obnovení nájemní smlouvy i pro období po , datum, .

3. Prvá žalovaná soudu opakovaně dokládala lékařské zprávy týkající se jejího zhoršeného , podezřelý výraz, stavu, podle kterých jakékoliv stresové situace mohou výrazně zhoršit její , podezřelý výraz, stav (např. na č.l. 40, 44 či 59 soudního spisu), čímž odůvodnila svoji žádost o odročení jednání ze dne , datum, . Prvé žalované byl proto usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ustanoven pro toto řízení opatrovník podle § 29 odst. 3 o.s.ř., neboť u žalované č. , hodnota, se dle předložených lékařských zpráv má jednat o dlouhodobě nepříznivý , podezřelý výraz, stav, který ji může bránit v účasti u jednání soudu.

4. Žalobce se k stanovisku žalovaných vyjádřil podáním ze dne , datum, tak, že důvody, které jej vedli k dalšímu neprodlužování nájemního vztahu, nemají vliv na ukončení nájmu uplynutím doby určité, žalovaní byli v době skončení nájmu v prodlení s úhradou nájemného a záloh a náhrady škody v celkové výši 18 490,50 Kč, také po skončení nájmu jsou v prodlení s úhradou náhrady ve výši ujednaného nájemného a ke dni , datum, činí dluh žalovaných částku 31 694,50 Kč. Uvedl dále, že ze strany žalovaných dochází k obtěžování sousedů hlukem a k verbálním útokům vůči dětem sousedů, žalovaní neprováděli běžnou údržbu bytu, což vyústilo ve výskyt závad v bytě, a dále opakovaně porušovali svou povinnost strpět úpravy domu a bytu prováděné žalobcem v souladu s § 2259 občanského zákoníku.

5. V daném případě bylo soudem z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, LV , adresa, a internetových informací katastru nemovitostí k LV , adresa, pro k.ú. , adresa, a obec , adresa, zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 980/1 v obci a k.ú. , adresa, .

6. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci dne , datum, , ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že jejím předmětem je předmětný byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena s účinností od , datum, na dobu určitou do , datum, s automatickou prolongací na dobu dalších šesti kalendářních měsíců, pokud pronajímatel neoznámí písemně nájemci do 30 dnů před dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy (zjištěno z čl. VIII. odst. 1 nájemní smlouvy). Žalobce dále doložil v tomto řízení dopisy datované , datum, , kterými žalobce každému ze žalovaných oznámil, že Rada města Plzně svým usnesením č. , hodnota, ze dne , datum, mimo jiné schválila ukončení nájemního vztahu k předmětnému bytu k , datum, vzhledem k tomu, že žalovaní dlouhodobě porušují povinnosti vyplývající z nájmu, dále byli žalovaní v tomto dopise žalobcem vyrozuměni o tom, že Rada města Plzně svým výše citovaným usnesení neschválila uzavření dohody o splátkách dluhu vzniklého v souvislosti s užíváním tohoto bytu za období měsíců duben až říjen 2021 a náhrady škody za marný výjezd firmy , jméno FO, dle uznání dluhu ze dne , datum, , dále v tomto dopise žalobce vyzval žalované k opuštění a odevzdání bytu do , datum, žalobci a k uhrazení dluhu ve výši 18 450,50 Kč. Doručení dopisů žalovaným doložil žalobce kopií poštovní doručenky podepsané 2. žalovaným a kopií nedoručené poštovní zásilky adresované 1. žalované na adresu , adresa, . Soudu bylo rovněž doloženo prohlášení o uznání dluhu ze dne , datum, , na které výzva k vyklizení odkazovala a v němž žalovaní uznali svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 18 450,50 Kč jako dluh na nájemném a na náhradě škody. Z listiny označené jako Konto předpisů a plateb ze dne , datum, a ze dne , datum, ve vztahu k bytu užívaného žalovanými bylo zjištěno, že žalobce eviduje za období od , datum, do , datum, dluh žalovaných vůči žalobci ve výši 31 694,50 Kč na platbách nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu a za období do , datum, dluh ve výši 67 636,50 Kč.

7. Účastníci dále soudu doložili listinné důkazy prokazující, že zhruba od roku 2018 vzájemně jednali a řešili žalovanými namítané vady předmětného bytu spočívající především ve výskytu plísně v některých místnostech, zejména za kuchyňskou linkou a v koupelně. Žalobce proto přistoupil k realizaci různých opatření týkajících se rekonstrukce jak samotného domu, zejména pak jeho sklepních prostor, tak i předmětného bytu užívaného žalovanými, které byly realizovány zejména v letech 2020 a 2021. Ze zápisů z opravy předmětného bytu ze srpna 2020 a října 2021 (ve spise založeny na č.l. 122-124) vyplynulo, že prvá žalovaná byla byt ochotna zpřístupnit pouze v omezeném rozsahu nebo požadovala náhlé ukončení veškerých prací, na což si stavbu realizující firma , právnická osoba, stěžovala správcovské společnosti žalobce , právnická osoba, . Žalovaná č. , hodnota, toto při jednání soudu vysvětlovala tak, že měla výtky k nevhodnému chování pracovníků dané firmy, případně odkazovala na svůj špatný , podezřelý výraz, stav. K posouzení příčin opakovaného vzniku plísní a kondenzace vodní páry v předmětné bytové jednotce si žalobce nechal vypracovat odborný posudek firmou MB stavby s.r.o. ze dne , datum, , z něhož vyplynulo, že konstrukce obvodových zdí bytu vykazují značné tepelné mosty a ve většině případů není nájemce schopen svým užíváním, jako větráním a topením, zcela eliminovat případný vznik plísní, kromě koupelny, kde bylo měřením prokázáno, že nejpravděpodobnější vliv na kumulaci vlhkosti má uživatel sám. Dle vyjádření žalovaných v tomto řízení se plísně v bytě vyskytují i nadále. Tyto skutečnosti byly soudem zjištěny ze zápisů z jednání žalovaných na , Anonymizováno, , vzájemné komunikaci účastníků, záznamů o místním šetření v daném bytě, faktur vztahujících se k rekonstrukci předmětného dobu a bytu, odborného posudku firmy , Anonymizováno, . ze dne , datum, . Soudem bylo dále zjištěno, že žalovaní byli například dopisem ze dne , datum, od , právnická osoba, . upozorněni, že nevpuštění stavební firmy, případně malíře, do předmětného nájemního bytu může představovat porušení občanského zákoníku a nájemní smlouvy (č.l. 185 spisu), dopisem ze dne , datum, byl druhý žalovaný vyzván k úhradě škody ve výši 1 092,50 Kč žalobci z důvodu, že jako nájemce předmětného bytu neumožnil přístup firmě pro opravu dveří (č.l. 187 spisu).

8. Soudu byla dále žalobcem předložena stížnost nájemců sousedních bytů v domě v Plzni, , adresa, ze dne , datum, (ve spise na č.l. 120-121) ohledně rušení nočního klidu v bytu žalovaných, které dle obsahu přípisu vždy vyvrcholilo vyhozením pána (míněno 2. žalovaného) z bytu, který následně přespával ve sklepě nebo na dvorku domu; podepsaní sousedé v přípise důrazně odmítli tvrzení, že by sami nedodržovali pořádek a v domě hulákali. Prvá žalovaná k tomuto při jednání soudu vyjádřila tak, že to naopak právě byli ostatní uživatelé domu, kteří v domě byli hluční a na dvorku domu pořádali oslavy do noci.

9. Z evidenčního listu platného od , datum, ze dne , datum, (č.l. 17 soudního spisu) k předmětnému bytu bylo zjištěno, že žalovaným byla žalobcem poskytnuta smluvní sleva z nájmu ve výši 1 704,19 Kč, což žalobce potvrdil ve svém vyjádření ze dne , datum, s tím, že se jednalo o slevu z nájmu ve výši 30% z měsíčního nájemného, tento nárok však dle názoru žalobce zanikl v důsledku jednání žalovaných, kteří znemožnili provádění oprav v bytě za účelem odstranění vad, a také tím, že žalovaní neprováděli řádně údržbu bytu a podíleli se tak na vzniku závaz. Z evidenčního listu ze dne , datum, (č.l. 134 spisu) platného od , datum, bylo zjištěno uvedení nájemného již v plné výši, tedy v částce 6 073 Kč měsíčně od ledna 2021. Toto nájemné bylo od března 2021 zvýšeno na 6 414 Kč dle evidenčního listu ze dne , datum, (č.l. 280 spisu) a následně na 6 332 Kč od března 2022 dle evidenčního listu ze dne , datum, (č.l. 278 p.v. spisu). Provedení dalších navržených důkazů, jako např. výslech předchozí nájemnice bytu, považoval soud pro potřeby posouzení věci za nadbytečné.

10. V daném případě má soud z provedených důkazů za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne , datum, ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku smlouvu o nájmu bytu uvedeného výše, která byla sjednána na dobu určitou s možností automatické prolongace. Žalobce jako pronajímatel v lednu 2022 přistoupil k oznámení své vůle ukončit nájem předmětného bytu ke dni , datum, , tedy uplynutím další prodloužené doby nájmu na dobu určitou, a tuto svoji vůli sdělil žalovaným jako nájemcům v souladu s ujednáním nájemní smlouvy písemně ve lhůtě delší než třicet dnů před tímto skončením doby nájmu.

11. Soud souhlasí se žalobcem v tom směru, že pro skončení posuzovaného nájemního vztahu mezi účastníky je rozhodné především provedení samotného úkonu pronajímatele, kterým pronajímatel projevil svoji vůli neprodloužit s nájemci nájem sjednaný na dobu určitou, tento úkon pronajímatele nemusí být ani blíže odůvodněn a postačí samotné projevení vůle pronajímatele nájemní vztah s nájemci neobnovit na další možné období. Současně je však nutno přihlédnout k tomu, že také úkon pronajímatele směřující k neobnovení nájmu na další období představuje právní jednání, které obecně lze hodnotit i v tom směru, zda se nepříčí dobrým mravům ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Právní jednání pronajímatele směřující k neobnovení nájemního vztahu sjednaného na dobu určitou by bylo možné dle názoru soudu hodnotit jako odporující dobrým mravům např. v případě, že by bylo vedeno pouze nepřípustnou diskriminací nájemce z důvodu jeho , podezřelý výraz, , , podezřelý výraz, či vyznání, popř. když by šlo o jednání, které by bylo v rozporu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti či obecně v rozporu se společenskými, kulturními a mravními normami zachovávanými v této společnosti. Rozpor s dobrými mravy žalovaní shledávali v tom, že žalobce obnovení nájemní smlouvy neumožnil, přestože žalovaní dle svého přesvědčení vůči žalobci žádný dluh na nájemném neměli ani se dle svého názoru nedopouštěli porušování povinností vyplývajících z nájmu, a žalobce v takových případech jinak obvykle prodloužení nájmu umožňuje.

12. K této argumentaci žalovaných soud konstatuje, že okolnost případného dluhu žalovaných na nájemném vůči žalobci je mezi účastníky sporná. Žalobce při svém konání zjevně vycházel ze své evidence plateb a dluhů na nájemném a zálohách na služby k danému bytu a z úkonů, které považoval ze svého hlediska jako právně odůvodněné, jako když žalovaným přestal poskytovat slevu z nájmu z důvodu, že měl za to, že sami žalovaní neposkytují dostatečnou součinnost při prováděné rekonstrukci domu a bytu směřující k odstranění vad bytu. Soud zdůrazňuje, že v tomto řízení nebylo úkolem dokazováním přesně zjistit, zda žalovaní skutečně porušovali své povinnosti z nájemní smlouvy, případně v jakém rozsahu, neboť k vyvrácení toho, že žalobce jednal při neprodloužení nájmu v rozporu s dobrými mravy, postačí, že žalobce jako pronajímatel odůvodněně mohl závěr o porušení povinností nájemců ze svého pohledu učinit a podle tohoto závěru jednal, takže ze strany pronajímatele nešlo o jednání vedené nepřípustnou diskriminací žalovaných a podobně, jak bylo vysvětleno výše. Jinak řečeno, soud v tomto řízení nerozhodoval o tom, zda žalobce jako pronajímatel byl oprávněn přestat poskytovat žalovaným slevu z nájmu, případně do jaké míry žalovaní svým jednáním zaviněně porušili povinnost nájemce poskytnout pronajímateli součinnost při opravě předmětu nájmu a při odstraňování jeho vad, neboť k vyloučení závěru, že právní jednání žalobce lze hodnotit jako odporující dobrým mravům, postačí zjištění, že žalobce mohl mít důvodně za to, že takto postupuje v souladu se skutečným stavem věci, který není vůči žalovaným nepřípustně diskriminační.

13. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalobce se domníval, že žalovaní neposkytují dostatečnou součinnost při odstranění vad bytu, žalované ohledně splnění součinnosti opakovaně vyzýval a žalovaní skutečně stavební firmu do bytu v určitých případech objektivně nevpustili. Dále měl žalobce za to, že žalovaní porušují své povinnosti z nájemní smlouvy neplacením nájemného v plné výši, když vycházel z toho, že žalovaní ztratili nárok na slevu z nájmu z důvodu neposkytování součinnosti při odstraňování vad bytu žalobcem, a i zde bylo prokázáno, že žalovaní plnou výši stanovených měsíčních plateb za byt nehradili. Závěry žalobce, kterými byl veden při neprodloužení nájmu, tak mají dle provedeného dokazování reálný základ a nebyly žalobcem vyfabulovány, aby zastřely jinou případnou motivaci žalobce při ukončení nájmu vůči žalovaným, jakkoliv zde soud neposuzuje, zda dané závěry žalobce byly např. po právní stránce správné. Jinou motivaci žalobce při jeho jednání nebylo možné dle názoru soudu prokazatelně dovodit. Soud proto shledal, že v tomto řízení nebylo prokázáno, že by právní jednání žalobce vedoucí k neobnovení nájemního vztahu bylo v rozporu s dobrými mravy, a proto neplatné dle § 580 odst. 1 o.z.

14. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že nájemní vztah účastníků zanikl uplynutím sjednané doby nájmu dne , datum, , a pokud žalovaní předmětný byt nadále užívají, činí tak již bez právního důvodu. Žalobce se proto v souladu s ustanovením § 1040 občan. zákoníku důvodně domáhá vůči žalovaným vydání své věci, zde vyklizení předmětného bytu, jehož je vlastníkem. Soud proto podané žalobě vyhověl a stanovil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce, která by měla žalovaným umožnit najít si jiné bydlení, a to i s ohledem na , podezřelý výraz, stav prvé žalované.

15. Žalobce byl v tomto řízení úspěšný, a má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění svého práva proti žalovaným. Soud při posouzení účelně vynaložených nákladů žalobce zohlednil především nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2077/14, v němž Ústavní soud odkázal i na svou předchozí judikaturu. V tomto směru soud vycházel z toho, že žalobce jakožto statutární město má svůj právní a legislativní odbor, a náklady žalobce jakožto statutárního města na zastoupení advokátem proto soud neshledal jako náklady účelně vynaložené. Skutečnost, že prvá žalovaná byla v tomto řízení zastoupená advokátem, není v tomto ohledu nijak významná. Soud proto žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů pouze v rozsahu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a částku ve výši paušální náhrady hotových výdajů účastníka, který není zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za 6 úkonů po 300 Kč- za sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, , , datum, a , datum, . Celkem náhrada činí částku 6 800 Kč. I zde stanovil soud přiměřenou lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na jejich majetkové poměry.