11 C 140/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená pro toto řízení opatrovníkem: územní celek , sídlem adresa pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 28. 5. 2020 do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení tohoto řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou tomuto soudu dne 17. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný dne 27. 5. 2020 cestoval dopravním prostředkem: metrem - linkou A veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec], akciovou společností, v [obec] (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a dále z vyhl. č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Splatnost přirážky nastala v den přepravní kontroly. Žalovaný částku dosud nezaplatil. Pobyt žalované ani jejích zákonných zástupců se soudu nepodařilo zjistit. Žalovaná ani její zákonní zástupci neprochází evidencí úřadu práce v Plzni, a to ani ohledně výplaty sociálních dávek, ani evidencí okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město. Na adresách svého trvalého pobytu se nezdržují a soud proto ustanovil žalované pro toto řízení kolizního opatrovníka dle § 892 odst. 3 občanského zákoníku a rovněž dle § 29 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná je aktuálně neznámého pobytu a současně její rodiče jako zákonní zástupci ji v tomto řízení řádně nezastupují. Ani ustanovenému opatrovníku se nepodařilo zjistit pobyt žalované i přes provedené šetření, a opatrovník se ve věci proto vyjádřil tak, že rozhodnutí ponechává na soudu. Z přeložených listin má soud za prokázané, že žalovaný se nemohl prokázat platnou jízdenkou (průkazkou) v žalobě uvedený den ve voze metra linky A hromadné dopravy provozované žalobcem v hlavním městě [obec], místo kontroly bylo [nemocnice]. Totožnost žalované při přepravní kontrole byla dle obsahu Zápisu o přepravní kontrole revizorem zjištěna z jejího občanského průkazu a žalovaná zápis o přepravní kontrole rovněž podepsala. Žalovaný nezaplatil jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč, a to ani dosud. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky žalobcem písemně vyzván dopisem ze dne 15. 7. 2020. V daném případě má soud z předložených důkazů za prokázané, že žalovaný jako cestující použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce, neprokázal se však při kontrole prováděné pověřenou osobou žalobce na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a vznikla mu proto podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši žalované částky. Soud má za to, že s ohledem na věk žalované v době přepravní kontroly byla žalovaná schopna uzavřít platnou smlouvu o přepravě se žalobcem dle § 2550 a násl. občanského zákoníku, musela si být vědoma své povinnosti hradit jízdné za použití dopravního prostředku a byla též schopna si uvědomit a pochopit následky nezaplacení jízdného v podobě povinnosti uhradit žalobci přirážku k jízdnému. Soud v tomto ohledu nezjistil žádné skutečnosti, které by svědčily pro jiný závěr. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci dosud neuhradil, bylo podané žalobě vyhověno, jak co do jistiny představované nezaplaceným jízdným a přirážkou k jízdnému, jejichž výše odpovídá smluvním přepravním podmínkám žalobce a nepřesahuje částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., tak co do úroků z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroků z prodlení jsou v souladu s § 1970 občanského zákoníku a s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla ke splnění povinnosti stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. přiměřená lhůta k plnění. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tyto náklady představuje odměna advokáta § 14b odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, dále 21 % DPH z těchto náhrad a k tomu soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 489 Kč.