Okresní soud Plzeň-město · Usnesení

11 C 186/2020

č. j. 11 C 186/2020-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-26 · ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSPM:2021:11.C.186.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Plzeň-město vyslovil mezinárodní nepříslušnost v řízení o nároku na zaplacení částky 190 127,49 Kč s příslušenstvím, protože žalovaný jako spotřebitel má bydliště v území Slovenské republiky. Soud se opřel o čl. 17 odst. 1 písm. b) Nařízení (EU) č. 1215/2012, podle něhož je příslušný soud v zemi trvalého pobytu spotřebitele. Žalovaný nebyl v České republice evidován jako obyvatel, neměl trvalé bydliště v ČR a původní věřitel mu adresoval přípisy na slovenskou adresu. Soud proto rozhodl o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. a o náhradě nákladů řízení pro žádného z účastníků.

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 190 127,49 Kč s příslušenstvím

I. Okresní soud Plzeň-město vyslovuje svoji mezinárodní nepříslušnost.

II. Řízení se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Okresního soudu Plzeň-město část soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 6 084,80 Kč. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 17.1.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 190 127,49 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem byla dne 6.8.2008 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému částku ve výši 149 900 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla, a žalovaný se zavázal splatit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 4 497 Kč. Žalobkyně, která získala pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 3. 2019, požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 150 679,50 Kč, poplatku ve výši 28 284 Kč a smluvní pokuty ve výši 11 163,99 Kč. Věc byla Obv. soudem pro Prahu 1 usnesením ze dne 6.8.2021 Okresnímu soudu Plzeň-město. Ve věci byl nejprve vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nedoručitelnost žalovanému zrušen. V této věci bylo soudem zjištěno, že žalovaný má své bydliště na adrese adresa žalovaného, Slovenská republika, kde doručení proběhlo prostřednictvím dožádaného soudu v SR a žalovaný si poštovní zásilku osobně převzal dne 2.7.2021. Na výzvu tohoto soudu k vyjádření se k podané žalobě žalovaný nijak nereagoval. Na adrese uvedené v žalobě obec, anonymizována tři slova číslo, kterou žalovaný evidovanou v Centrální evidenci obyvatel ČR, je žalovaný dle zjištění České pošty neznámý, v České republice nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání, nepobíral sociální dávky, neprochází Insolvenčním rejstříkem, jak soud zjistil ze zpráv, které si vyžádal již na počátku tohoto řízení. V dané věci je soud toho názoru, že příslušnost a pravomoc soudu je nutno posuzovat s ohledem na předmět smluvního vztahu podle čl. 17 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských (dále jen Nařízení). Tento článek představuje speciální úpravu příslušnosti ve věcech spotřebitelských smluv, a má proto přednost před obecným ustanovením článku 7 odst. 1 bod 1 písm. a), b) Nařízení. Ujednání v čl. 10 úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným, na které poukazoval žalobce ve vyjádření ze dne 5.8.2021, nepředstavuje ujednání o mezinárodní příslušnosti dle čl. 25 Nařízení, ale ujednání o místní příslušnosti některého z českých soudů dle ustanovení § 89a o.s.ř., které je v tomto článku výslovně citováno (ustanovení § 89a o.s.ř. navíc nelze aplikovat na řešení sporu se spotřebitelem, kterým žalovaný je). Soud dále poukazuje na to, že žalovaný již při uzavření úvěrové smlouvy uváděl pouze svoji slovenskou adresu adresa žalovaného, což je nadále jeho adresa trvalého pobytu v SR, neuvedl žádnou adresu v ČR a na slovenskou adresu žalovanému adresoval své přípisy i původní věřitel právnická osoba Nejedná se tedy o situaci, kdy by žalovaný neoznámil svému smluvnímu partneru změnu svého bydliště. Soud proto dospěl k závěru, že není příslušný věc projednat a rozhodnout dle čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 18 odst. 2 Nařízení, neboť bydliště žalovaného jako spotřebitele se nachází na území Slovenské republiky a nikoliv v ČR, a příslušným k projednání věci je proto soud v SR. Soud je toho názoru, že ochrana spotřebitele ve smyslu článku 17 a následující Nařízení spočívá zejména ve snadnější možnosti spotřebitele aktivně se účastnit soudního řízení, resp. v možnosti hájit a bránit svá práva před soudem, který je mu místně dostupný. Tato ochrana je zajištěna tehdy, když řízení proti spotřebiteli probíhá u místně příslušného soudu dle faktického bydliště spotřebitele v době zahájení řízení. Názor soudu je rovněž podpořen i názorem Krajského soudu v Plzni, kterýžto svým usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací potvrdil rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – město ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka, kterým byla vyslovena mezinárodní nepříslušnost zdejšího soudu. Tento soud proto postupoval podle čl. 28 odst. 1 Nařízení a vyslovil i bez návrhu, že není v dané věci příslušný, neboť žalovaný je žalován před soudem jiného členského státu, než má své bydliště, a řízení před tímto soudem se nijak neúčastní. Současně soud z téhož důvodu rozhodl podle § 104 odst. 1 o.s.ř. o zastavení tohoto řízení pro nedostatek pravomoci. Tímto rozhodnutím se řízení před tímto soudem končí, a soud proto současně rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. také o náhradě nákladů tohoto řízení. O nákladech tohoto řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věta 1. o.s.ř., kdy žalobce z procesního hlediska zavinil ukončení tohoto řízení, neboť podal žalobu k nepříslušnému soudu. Žalovanému, který by tak měl na náhradu nákladů řízení právo, však žádné náklady dosud nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení nárok. Dále soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.