11 C 211/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 680,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 680,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% z částky 8 658,55 Kč od datum do zaplacení a ve výši 8,25% z částky 1 022,01 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 680,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou provozující elektroenergetické distribuční soustavy. Žalovaný měl uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne datum. Pracovníky společností právnická osoba a společnosti právnická osoba zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie (dále jen„ NO“) bylo ve dnech datum kontrolou číslo datum kontrolou číslo zjištěno, že žalovaný na odběrném místě ulice a číslo, obec, prováděl opakovaně neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny ve znění pozdějších předpisů. Na uvedeném odběrném místě byla dne datum zástupcem provozovatele distribuční soustavy přerušena dodávka elektřiny pro dlužné částky za dodávku elektřiny. Dne datum byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie se stavem zjištěným při přerušení VT číslo kWh, NT číslo kWh na elektroměru v. číslo. Dne datum bylo při provádění opětovného připojení - přepisu odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem. Stav zjištěný při opětovném připojení - přepisu byl VT číslo kWh, NT číslo kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavu při přerušení a při opětovném připojení, to je 183 kWh. Na tomtéž místě bylo dne datum kontrolou číslo odběrného místa bylo zajištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace. Dne datum byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Toto je standardně provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne datum bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěné porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v. číslo při přerušení dodávky elektřiny byl VT číslo kWh, NT číslo kWh - k tomuto stavu byla obchodníkem ukončena smlouva k odběru elektřiny ke dni datum původnímu zákazníkovi, stav zjištěný při opětovném připojení - přepisu byl VT číslo kWh, NT číslo kWh. Z důvodu vyhřátých svorek po samopřipojení došlo k výměně stávajícího elektroměru v. číslo jeho zaslání k přezkoušení do Autorizovaného metrologického střediska. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je číslo kWh. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr elektřiny řádně prokázán, zdokumentován a následně prostřednictvím demontáže elektroměru ukončen. Žalovaný byl o důsledcích kontrol provedených na odběrném místě informován dopisy ze dne datum a datum. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny bylo nutné zvolit výpočet pomocí postupu stanoveného § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 359/2020 Sb. V případě prvního NO zjištěného kontrolou dne datum se od přerušení pro neplacení tedy od datum do zjištění dne datum se jednalo o škodu v délce trvání 7 dní a celková spotřeba byla na základě odečtu elektroměru zaznamenána ve výši 183 kWh. V případě druhého NO zjištěného kontrolou dne datum se podle zjištění techniků o stavu elektroinstalace jednalo o škodu v délce trvání 108 dní a celková spotřeba byla na základě odečtu elektroměru zaznamenána ve výši 2 510 kWh. Zjištěné hodnoty byly ohodnoceny cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru stanovené v příslušné výši podle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný kontrolou ze dne datum činí částku 1 022,01 Kč a výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný kontrolou ze dne datum částku 6 712,87 Kč. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částkou nákladů na zjištění neoprávněného odběru ze dne datum je 1 608 Kč, částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty na 1 945,68 Kč. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 1 022,01 Kč vystavením faktury číslo splatné dne datum. Neoprávněným odběrem elektřiny ze dne datum byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 8 658,55 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 712,87 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 1.945,68 Kč. Dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení této dlužné částky vystavením faktury číslo splatné dne datum Tyto faktury byly žalovanému odeslány, avšak žalovaný na ně nikterak nereagoval, ano po odeslání upomínek a předžalobní upomínky ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.

3. V žalobě uvedené skutečnosti má soud za zjištěné z žalobcem předložených listin, které jsou součástí soudního spisu a které plně korespondují s tvrzeními uvedenými v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Z těchto listinných důkazů má soud za zjištěné okolnosti podstatné pro vznik neoprávněného odběru (viz zejména protokoly o kontrole odběrného místa ze dne datum a datum), i vyčíslení škody vzniklé neoprávněným odběrem a její vyúčtování žalobcem žalované shora citovanými fakturami. Na neoprávněný odběr byla žalovaná žalobcem písemně upozorněna a o úhradu vystavených faktur byla opakovaně upomínána. Pro předmětné odběrné místo měla žalovaná se žalobcem sjednanou Smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne datum a na adrese odběrného místa má žalovaná i v současné době trvalý pobyt, soud proto nemá pochybnosti o tom, že k neoprávněnému odběru došlo právě z její strany. Žalovaná v tomto řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobci uhradila, ani nesporovala vznik neoprávněného odběru.

4. V dané věci tak má soud za prokázané, že v uvedeném odběrném místě došlo ze strany žalované v žalovaném období k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, a to připojením a odběrem z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Vzhledem k tomu, že ustanovením § 51 odst. 2 téhož zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje, žalobkyně shora uvedenými skutkovými tvrzeními i důkazy prokázala, že jí vznikla škoda, která byla v příčinné souvislosti s chováním žalované, kterou způsobila žalovaná, a ta je tak povinna uhradit žalobkyni škodu. Žalobkyně vyčíslila svou škodu součtem za neoprávněný odběr a náklady souvisejícími na zjištění neoprávněného odběru dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zůstala v prodlení, má žalobkyně nárok požadovat i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupce podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon uvedený v § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, zde dva úkony (sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy žalovanému). O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.