11 C 23/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 22 995 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22 995 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 20 263 od 6. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 263 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 520 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 27. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 995 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22. 6. 2021 uzavřel žalobce se žalovaným Smlouvu o úvěru na základě, které poskytl žalobce žalovanému finanční částku ve výši 50 000 Kč na úvěrovém účtu č.: , č. účtu, jako neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. K vrácení vypůjčené částky se žalovaný zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru žalobci pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 349 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná ke dni 20. 7. 2021. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 17,49 % p.a. a dále k zaplacení cen podle ceníku žalobce. Součástí smluvního ujednání dle čl. 3 odst. 3.1 Smlouvy o úvěru bylo kapitalizování úroků do jistiny, které se stávaly její součástí a byly následně hrazeny společně s jistinou v rámci pravidelných anuitních splátek úvěru. Žalovaný splácel svůj závazek do 14. 11. 2024. Následně nebylo plněno ničeho. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnil řádně a včas, ačkoliv o to byl písemně i telefonicky upomínán. Jelikož došlo k prodlení s úhradou více jak dvou splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využil žalobce svého práva a po marných výzvách prohlásil úvěr za splatný, upomínkou ze dne 5. 3. 2025. Žalovaný ani poté neuhradil své splatné závazky. Žalobce tedy zaslal dne 17. 10. 2025 žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. Celková pohledávka ke dni zesplatnění, tj. ke dni 5. 3. 2025, ve výši 22 995 Kč je tvořena dlužnou jistinou v částce 20 263 Kč (nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru) a dlužnými poplatky v celkové výši 2 732 Kč dle sazebníku věřitele, které jsou tvořeny položkou – Cena za pojištění ve výši 4x 152 Kč a poměrná část ceny za pojištění ve výši 24 Kč, náklady spojené s prodlením 300 Kč a 2x 900 Kč. Ode dne 15. 11. 2024 nebylo na úvěrový dluh plněno ničeho. Žalobce si nárokuje z nesplacené jistiny v částce 20 263 Kč řádný úrok v sazbě 12 % p.a. od 6. 3. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř. a soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, na základě předložených listin.

3. Z žalobcem předložených listin, a to z předložené smlouvy o úvěru ze dne 22. 6. 2021, jejího dodatku ze dne 22. 11. 2022, z výpisu z úvěrového účtu žalovaného a dále z listiny označené jako Stav úvěru v minulosti a Podklady pre sudné konanie k předmětnému úvěru, dopisu žalobce žalovanému o zesplatnění úvěru ke dni 5. 3. 2025 a upomínek žalobce žalovanému včetně předžalobní výzvy, má soud za zjištěná skutková tvrzení žalobce popsaná výše v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku, tedy že žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč dne 22. 6. 2021 na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, vedený rovněž u žalobce jakožto banky, úvěr měl žalovaný splatit v měsíčních splátkách po 1 345 Kč nejpozději do 20. 1. 2026, od měsíce prosince 2024 byl však žalovaný v prodlení s řádnou úhradou měsíčních splátek, které do té doby splácel, a žalobce proto důvodně a v souladu s uzavřenou smlouvou prohlásil úvěr za splatný dne 5. 3. 2025. S ohledem na skutečnost, že žalovaný sjednaný úvěr řádně splácel několik let, má soud za zjištěné, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen úvěr splácet a žalobcem byla dostatečně ověřena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srovnej např. rozhodnutí NSČR 33 Cdo 1819/2023). Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh ve výši žalované částky včetně sjednaných úroků, sjednaného pojištění a dalších poplatků žalobci neuhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu důvodnou, včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 520 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 920 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Soud nepřiznal žalobci náhradu za sepis podání ze dne 2. 3. 2023, kterým žalobce na výzvu soudu doplnil svá tvrzení o skutečnosti, které měly být uvedeny již v podané žalobě, a sepis tohoto podání proto nemůže jít k tíži žalovaného.