11 C 36/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 410,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 410,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně, a to z částky 5 000 Kč od 12.4.2020 do 19.4.2020, z částky 3 910,50 Kč od 20.4.2020 do 18.6.2020, z částky 3 410,50 Kč od 19.6.2020 do 25.6.2020 a z částky 2 410,50 Kč od 26.6.2020 do zaplacení, dále s úrokem ve výši 18,9% ročně z částky 5 000 Kč od 2.4.2020 do 19.4.2020, z částky 3 910,50 Kč od 20.4.2020 do 18.6.2020, z částky 3 410,50 Kč od 19.6. 2020 do 25.6.2020, z částky 2 410,50 Kč od 26.6.2020 do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok ve výši 276,74 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 410,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 6. 12. 2019 k uzavření rámcové smlouvy číslo na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne 6. 12. 2019 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek číslo k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, a poskytnutí kontokorentu mu bylo dne 6. 12. 2019 schváleno a umožněno jeho čerpání na výše uvedeném účtu. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušoval, proto žalobkyně přistoupila dne 2. 4. 2020 k zesplatnění kontokorentu, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 246,74 Kč. Po zesplatnění uhradil žalovaný dne 20. 4. 2020 částku 1 089,50 Kč, dne 19. 6. 2020 částku 500 Kč a dne 26. 6. 2020 částku 1 000 Kč, které byly žalobcem započteny na úhradu jistiny kontokorentu. Aktuálně tak zůstává nesplacena jistina kontokorentu ve výši 2 410,50 Kč. Žalobce požadoval úhradu rovněž smluvního úroku ve výši 18,90% ročně a kapitalizovaného úroku za období od 18. 12. 2019 do 1. 4. 2020 ve výši 276,74 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. Z žalobcem předložených listin má soud za zjištěný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly z Rámcové smlouvy, jejího Dodatku číslo Přehledu čerpání a splácení kontokorentu, zesplatňujícího dopisu a podacího archu. Žalovaný porušil povinnost sjednanou v dodatku rámcové smlouvy, kterým byl zřízen kontokorent pro žalovaného s rámcem 5 000 Kč, když žalovaný nezajistil, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu č. bankovní účet k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu za předchozí měsíc. Žalobce proto důvodně vyzval žalovaného dopisem ze dne 2.4.2020 k předčasnému uhrazení dluhu z kontokorentu. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednáním kontokorentu uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný však své povinnosti plynoucí ze smluvního ujednání porušoval, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradil a žalobce úvěr zesplatnil. Soud proto žalobě vyhověl co do výše dosud nesplaceného kontokorentu, včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 18,9% ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně ohledně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku Lhůta k plnění stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžná třídenní lhůta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a 146 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobci přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.