11 C 50/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 6 031,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 031,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč od 3. 12. 2013 a z částky 5 831,19 Kč od 1. 11. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 6 031,19 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [anonymizováno] [právnická osoba], a žalovanou byly uzavřena Účastnická smlouva – zákaznická smlouva [číslo] k číslům [číslo] a [číslo]. Předmětem bylo vedle služeb elektronických komunikací také poskytnutí elektronického zařízení na základě uzavřené kupní smlouvy a dále služby poskytované třetími stranami. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když řádně a včas nehradila sjednané splátky za zařízení a vyúčtovanou cenu za služby třetích stran. Konkrétně se pak jedná o vyúčtování [číslo] na částku 200 Kč se splatností 2. 12. 2013 (sjednaná splátky kupní ceny) a vyúčtování [číslo] na částku 5 831,19 Kč se splatností 31. 10. 2013 (sjednaná splátka kupní ceny 200 Kč a služby třetích stran). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019 došlo s účinností ke dni 7. 11. 2019 k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná částku neuhradila ani přes výzvu žalobce ze dne 10. 3. 2020. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobce ani žalovaná neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. V daném případě bylo soudem z žalobcem předložených listin zjištěno, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 2.9.2013 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích na pevný internet a na telefonní čísla [číslo] a [číslo], jejíž součástí bylo i uzavření kupní smlouvy na koncové zařízení se splácením kupní ceny po 200 Kč měsíčně. Fakturami ze dne 13. 11. 2013 a 13. 10. 2013 [právnická osoba] vyúčtovala žalované mimo jiné 2 splátky kupní ceny po 200 Kč a ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích ve znění platném do 31.12.2021 služby, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací a které tak nejsou službou elektronických komunikací ve výši 5 631,19 Kč (faktura ze dne 13.10.2013), splatnost faktur byla stanovena na 2.12.2013 a 31.10.2013. Na základě těchto zjištěných skutečností má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění platném do 31.12.2021, na základě které byly žalované poskytovány i tzv. služby obsahu dle § 2 písm. n) citovaného zákona, které nejsou službami elektronických komunikací, a dále byla stranami uzavřena dle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.2013 (starý občanský zákoník) kupní smlouva na koncové zařízení se sjednaným splácením kupní ceny po 200 Kč měsíčně. Tyto splátky byly žalované vyúčtovány měsíčními vyúčtováními služeb v částkách 200 Kč za období od 13. 10. 2013 do 12. 11. 2013 a ve výši 200 Kč, dále spolu s vyúčtování tzv. služeb třetích stran ve výši 5 631,19 Kč za období od 13. 9. 2013 do 12. 10. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaná takto vyúčtované částky neuhradila, vznikla původnímu věřiteli vůči žalované pohledávka, která byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 7. 11. 2019 postoupena na současného žalobce jako nového věřitele dle § 1879 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), což bylo žalované jako dlužníku oznámeno původním věřitelem ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dopisem ze dne 3. 12. 2019 (zjištěno z tohoto dopisu). Tímto způsobem žalobce doložil svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Žalobci vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 odst. 2 starého o.z., když výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení č. 142/1994 Sb. v tehdy platném znění. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto ji vyhověl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 031,19 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.