Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

11 C 52/2026

č. j. 11 C 52/2026-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPM:2026:11.C.52.2026.1

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 68 258,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 43 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 350 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 24 908,40 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 3. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném celkem zaplacení částky 68 258,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 9. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, a dne 24. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Částky byly žalovanému předány v hotovosti. Žalovaný však úvěry neplatil řádně a včas. Na první z citovaných smluv uhradil do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek částku 6 650 Kč a na druhou úvěrovou smlouvu částku 29 000 Kč. Nároky z obou úvěrových smluv za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 žalobci, který podanou žalobu požadoval po žalovaném zaplacení zbývající dlužné jistiny, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení a dále zaplacení úroku a úroku z prodlení v procentní výši do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.

3. Z předložených smluv o spotřebitelském úvěru citovaných výše má soud za zjištěné, že původní věřitel, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 9. 2. 2023 a 24. 9. 2022 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota a č. hodnota, na základě kterých poskytl původní věřitel žalovanému částky 29 000 Kč a 50 000 Kč, úvěr měl být žalovaným uhrazen v případě první smlouvy ve 24měsíčních splátkách a v případě druhé smlouvy ve 21měsíčních splátkách. S ohledem na excesivně sjednaný úrok a RPSN v daných smlouvách (úrok 76 % a 86 %, RPSN 115,83 % a 134,48 %) lze obě smlouvy hodnotit jako absolutně neplatnou ve smyslu § 580 občanského zákoníku z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy, a to i s přihlédnutím k dalším sankčním smluvním ujednáním sjednaným výlučně ve prospěch dlužníka jako spotřebitelem. Obvyklá výše úroku a RPSN v případě obdobných úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smluv nepřesáhla dle časových řad ARAD publikovaných Českou národních bankou 11 %, takže úrok sjednaný předmětnou úvěrovou smlouvou přesahoval obvyklý úrok mnohonásobně. Soud proto vycházel z toho, že mezi původními smluvními stranami nedošlo platnému k uzavření dané úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a následující občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebě spotřebitelském úvěru. Plnění poskytnuté na základě uzavřený smlouvy je proto nutno hodnotit, jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného dle § 2991 a následující občanského zákoníku, které je žalovaný povinen věřiteli vrátit. Žalovaný nezpochybnil poskytnutí úvěru ani netvrdil ani neprokazoval žádné další plnění na tento dluh ve větším rozsahu, než který uvedl žalobce v podané žalobě, a soud proto vycházel z toho, že žalovaný dosud uhradil na první smlouvu částku 6 650 Kč a na druhou 29 000 Kč a celkem tak nadále dluží částku ve výši 43 350 Kč (29 000 Kč + 50 000 Kč – 6 650 Kč – 29 000 Kč). Dluh za žalovaným byl původním věřitelem postoupen žalobci dle § 1879 a násl. o.z., o čemž byl žalovaný vyrozuměl oznámením o postoupení pohledávky učiněným původním věřitelem dopisem ze dne 21. 10. 2025, ve kterém byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu. Dluh z bezdůvodného obohacení je splatný až na základě výzvy věřitele a soudu nebyla doložena žádná dřívější výzva k plnění učiněná věřitelem vůči žalovanému než dopis ze dne 21. 10. 2025. Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z žalované částky až v návaznosti na tuto výzvu k plnění, a to dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za předchozí období soud žalobu ohledně požadovaného úroku z prodlení jako bezdůvodnou zamítl stejně jako ohledně zbývající požadované jistiny a smluvního úroku. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

4. Žalobce i žalovaný byli v tomto řízení částečně úspěšní a částečně neúspěšný, a to při zohlednění zamítnutí žaloby i co do kapitalizovaného úroku z prodlení a smluvního úroku zhruba ve tejném rozsahu, a soud mu proto rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon o rozhodnutí nebo exekuční návrh.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.