11 C 6/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Strejcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného adresa pro doručování: adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného pro zaplacení 53 880 Kč s přísl.

I. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 39 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 1 550 Kč od 1. 2. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 10% z částky 1 550 Kč od 1. 3. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 10% z částky 1 550 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 10% z částky 1 550 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 10% z částky 1 550 Kč od 1. 6. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 8,25% z částky 9 536 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 8,25% z částky 7 986 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25% z částky 9 536 Kč od 1. 8. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 8,25% z částky 7 986 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25% z částky 9 536 Kč od 1. 9. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 8,25% z částky 7 986 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25% z částky 9 536 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 4. 2021, ve výši 8,25% z částky 7 986 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25% z částky 7 986 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení o zaplacení částky 13 950 Kč se zastavuje.

III. Žalovaní [číslo] [číslo] jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 094 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou tomuto soudu dne 6. 1. 2021 se žalobce domáhal po žalovaných zaplatit společně a nerozdílně částku 53 880 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že jako vlastník domu [adresa] v [obec], [anonymizována tři slova] uzavřel dne 4. 10. 2017 se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu č. [rok] [číslo] na nájem bytu [číslo] s příslušenstvím na čtvrtém nadzemním podlaží uvedeného domu, a to na dobu určitou do 31. 3. 2018, s možností obnovení nájemního vztahu za týchž podmínek, pokud pronajímatel neoznámí nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončení, že trvá na ukončení nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovaným v březnu 2020 oznámení o ukončení nájmu uplynutím doby určité k 30. 9. 2020 a vyzval je k vyklizení a předání bytu. Nájem tak skončil uplynutím doby určité ke dni 30. 9. 2020. Žalobce se v tomto řízení domáhal úhrady záloh na služby za užívání bytu za období leden až září 2020 po 1 550 Kč a dále úhrady nájemného ve výši 7 986 Kč měsíčně za měsíce červen 2020 až říjen 2020. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. Žalobce podáním ze dne 18. 5. 2021 vzal podanou žalobu částečně zpět co do částky 13 950 Kč, představující požadované zálohy na služby spojené s užíváním bytu po 1 500 Kč za měsíce leden až září 2020, a to s ohledem na skutečnost, že pronajímatel je oprávněn požadovat úhradu záloh na služby pouze do okamžiku, kdy měl provést jejich vyúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb., a tato lhůta skončila ke dni 30. 4. 2021. Žalobce však nadále trval na úhradě úroku z prodlení z jednotlivých záloh do 30. 4. 2021. V žalobě uvedená skutková tvrzení má soud v tomto řízení za prokázaná z žalobcem předložených listin, a to především výpisu z katastru nemovitostí dokládajícího vlastnictví žalobce k předmětné nemovitosti, z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. 10. 2017 k výše uvedenému bytu, jejíž přílohou byl evidenční list k bytu (tyto listiny dokládají sjednanou dobu nájmu s možností obnovení nájemní smlouvy a rovněž sjednanou výši nájemného), oznámení žalobce o ukončení nájemního vztahu k předmětnému bytu dopisem ze dne 9. 3. 2020 a výzvy k opuštění a odevzdání bytu žalobce žalovaným ze dne 7. 10. 2020. Výše žalovaného dluhu pak byla dokládána listinou označenou jako Konto k předmětnému bytu za období od 1. 1. 2019 do 14. 12. 2020 a listinou označenou jako Nevyrovnané předpisy. Existenci a výši dluhu na nájemném za období měsíců červen 2020 až říjen 2020 žalovaní nesporovali. Na základě těchto zjištěných skutečností má soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli ve smyslu § 2235 a následující občanského zákoníku nájemní smlouvu o nájmu bytu, která skončila uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaní nesplnili svoji povinnost dle § 2246 občanského zákoníku a dle uzavřené nájemní smlouvy hradit sjednané nájemné ve výši 7 968 Kč měsíčně, a to v měsících červen až září 2020, kdy nájemní poměr skončil, a žalobce za toto období, stejně jako za měsíc říjen 2020, kdy žalovaní předmětný byt dosud nevyklidili, má právo na úhradu nájemného a za měsíc říjen 2020 na úhradu ekvivalentu ujednaného nájemného dle § 2295 o.z. do doby, než je byt pronajímateli předán, k čemuž dle předávacího protokolu došlo dne 18. 12. 2020. Žalobci rovněž vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na prodlení žalovaných s úhradou nájemného a rovněž s úhradou záloh na služby spojené s užíváním bytu za měsíce leden až září 2020. Z těchto důvodů bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno a v části, v níž vzal žalobce podanou žalobu zpět, soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. Lhůta k plnění byla stanovena v přiměřené délce s ohledem na skutečnost, že žalovaný č. 1 a vykonává trest odnětí svobody. O náhradě nákladů tohoto řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když částečné zpětvzetí žaloby co do částky 13 950 Kč soud hodnotil jako procesní neúspěch žalobce ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., když procesní zavinění vedoucí k částečnému zastavení daného řízení lze dle názoru soudu shledat na straně žalobce a jím provedeného procesního úkonu částečného zpětvzetí žaloby. Dle názoru soudu nelze v daném případě dovodit, že by žaloba byla ze strany žalobce vzata částečně zpět pro chování žalovaného, když důvodem pro částečné zpětvzetí žaloby nebylo v daném případě jakékoliv uspokojení dané části nároku žalobce, natož pak chování žalovaných. Soud tak zohlednil, že žalobce neměl úspěch přibližně ohledně 25% předmětu řízení a po odečtení jeho procesního neúspěchu od procesního úspěchu by měl žalobce nárok na náhradu 50% nákladů řízení, které by představovaly jak náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tak náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 694 Kč. Soud však dále zohlednil právní názor prezentovaný např. v rozhodnutí ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2077/14, podle něhož není na místě žalobci přiznat náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Z těchto důvodů soud jako náhradu nákladů tohoto řízení přiznal žalobci pouze náhradu odpovídající soudnímu poplatku ve výši 2 694 Kč a čtyři náhrady po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k plnění zde byla stanovena stejným způsobem.