11 C 71/2022
č. j. 11 C 71/2022-48
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město vyhověl žalobě o vyplacení částky 2 100 Kč s úrokem z prodlení, protože žalobce dokázal, že žalovaný porušil povinnosti z kupní smlouvy o zařízení s měsíčním splácením. Soud uznal, že pohledávka byla pravidelně postoupena žalobci dle § 1879 a § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. Úrok z prodlení byl určen podle § 517 odst. 2 starého zákona a nároku na úrok odpovídajícího nařízení č. 142/1994 Sb. Soud přikázal žalovanému zaplatit i náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, která zahrnovala soudní poplatek a náklady advokáta podle a.t.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 100 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 26. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 2 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právním předchůdcem žalobce, společnost anonymizováno právnická osoba, uzavřel se žalovaným v rámci zákaznické smlouvy číslo k číslům číslo, číslo a číslo kupní smlouvu, kdy předmětem koupě bylo koncové zařízení blíže specifikované ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu za zařízení formou pravidelných měsíčních splátek, avšak své povinnosti ze smlouvy porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky za zařízení. Konkrétně se jedná o vyúčtování číslo na částku 2 100 Kč se splatností 25. 6. 2019 na doplatek zbývající části kupní ceny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 došlo s účinností ke dni 22. 11. 2021 k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný částku neuhradil ani přes výzvu žalobce ze dne 26. 1. 2022.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobce ani žalovaný neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin.
3. V daném případě bylo soudem z žalobcem předložených listin zjištěno, že společnost anonymizováno právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 14. 11. 2018 účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí bylo uzavření kupní smlouvy na koncové zařízení anonymizováno 5 slov se splácením kupní ceny po 100 Kč měsíčně. Fakturou ze dne 11. 6. 2019 právnická osoba vyúčtovala žalovanému zbývající část kupní ceny za zařízení ve výši 2 100 Kč, splatnost faktury byla stanovena na 25. 6. 2019.
4. Na základě těchto zjištěných skutečností má soud za prokázané, že právnická osoba a.s. uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění platném do 31. 12. 2021, v rámci které byla dále stranami uzavřena ve smyslu ust. § 2079 a následující občanského zákoníku ve znění platném od 1. 1. 2014 (zák. číslo Sb.) kupní smlouva na koncové zařízení se sjednaným splácením kupní ceny po 100 Kč měsíčně. Zbývající část kupní ceny za zařízení byla žalovanému vyúčtována fakturou číslo na částku 2 100 Kč, se splatností 25. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdila ani neprokazoval, že takto vyúčtovanou částku neuhradil, vycházel soud z toho, že původnímu věřiteli vznikla vůči žalovanému pohledávka, která byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 22. 11. 2021 postoupena na současného žalobce jako nového věřitele dle § 1879 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), což bylo žalovanému jako dlužníku oznámeno původním věřitelem ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dopisem ze dne 17. 12. 2021 (zjištěno z tohoto dopisu). Tímto způsobem žalobce doložil svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Žalobci vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 odst. 2 starého o.z., když výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení č. 142/1994 Sb. v tehdy platném znění. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto ji vyhověl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.