11 C 73/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Strejcem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 13 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 670 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 670 Kč od 12. 1. 2022 do 16. 3. 2026 a ve výši 0,25 % ročně z částky 13 670 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 815 Kč k rukám zástupkyně žalobce Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 30. 4. 2026 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 13 670 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 3. 2025 mezi společností právnická osoba., IČO IČO, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, kdy společnosti právnická osoba. byla pohledávka dříve postoupena společností právnická osoba. (dále jako „původní věřitel“) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 10. 9. 2021 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 27.340 Kč, jehož splatnost byla sjednána na 10. 9. 2023. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. č. účtu ve dvou platbách po 13 670 Kč dne 10. 9. 2021 a 11. 10. 2021. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil žalobci částku 13 670 Kč, a žalobce se proto v tomto řízení domáhal zaplacení dosud neuhrazené části jistiny úvěru ve výši 13 670 Kč spolu s příslušenstvím, ve formě úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud dále postupoval podle § 115 a o. s. ř. a ve věci nenařizoval jednání. S tímto postupem žalobkyně souhlasila již v žalobě, pokud byl žalovaný dotázán k tomu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě se nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal.

3. Z předložených listin byly ověřeny následující skutečnosti. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek, kterými byla postoupena pohledávka za žalovaným z původního věřitele až na žalobce. Tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru datovaná dne 10. 9. 2021 č. hodnota byla soudu doložena v písemné podobě bez podpisu žalovaného a ani v žalobě tvrzený elektronický kontraktační proces, který měl vést k uzavření úvěrové smlouvy, žalobce nijak nedoložil. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu i e-mailovou adresou, a smlouva tak může naznačovat jednání mezi původním věřitelem, společností Viva právnická osoba. (nyní právnická osoba.), a žalovaným. Dle této smlouvy mělo být sjednáno poskytnutí úvěru v částce 13 670 Kč se splatností 10. 9. 2023. Poskytnutí finančních prostředků ve výši 2x 13 670 Kč žalovanému bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě původním věřitelem ze dne 10. 9. 2021 a 11. 9. 2021 na uvedený účet žalovaného a vyjádřením právnická osoba. ze dne 18. 5. 2026, kterým banka potvrdila, že majitelem účtu číslo č. účtu, na který byla obě částky převedeny původním věřitelem, je žalovaný a že platby byla na účet žalovaného připsány. Dále bylo prokázáno, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky dopisem původního věřitele ze dne 10. 3. 2026 a dopisem z téhož dne byl také žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně. Doloženy byly rovněž smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným. Žalovaný v tomto řízení úhradu žalované částky netvrdil ani neprokazoval.

4. Soud posoudil nárok žalobkyně jako převážně důvodný, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, ale pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Soud má za prokázané, že na účet vedený na jméno žalovaného poskytla dne 10. a 11. 9. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně částku celkem 27 340 Kč, kterou soud hodnotí jako plnění poskytnuté žalovanému bez právního důvodu, když žalobce neprokázal uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, tedy její akceptaci žalovaným ve znění, které bylo soudu předloženo v písemné podobě, když žalobcem nebylo prokázáno, že žalovaný smlouvu podepsal. Tvrzený způsob uzavření smlouvy žalobce neprokázal. I v případě, že by uzavření smlouvy o úvěru bylo doloženo, tuto by bylo nutno hodnotit jako absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neboť výše úroku a RPSN by byla sjednány ve zcela excesivní výši (úrok ve výši 1,25 % denně a RPSN 4683,37 %) odporující dobrým mravům, když výše úroku a RPSN v případě úvěrů poskytovaným bankami domácnostem nepřesáhla v době poskytnutí částky žalovanému ani úroveň 25 % ročně(časové řady ARAD publikované ČNB). Žalovaný v tomto řízení netvrdil jinou úhradu na vzniklý dluh, než uvedl žalobce, a soud proto vycházel z toho, že částka ve výši 13 670 Kč dosud uhrazena žalovaným nebyla a dluh v této výši nadále trvá. Žalovanému proto bylo, v souladu s alternativním právním hodnocením žalobkyně ohledně uplatněného nároku, uloženo uhradit žalobci jako právnímu nástupci původního věřitele (§ 1879 o.z.) vzniklé bezdůvodné obohacení ve výši 13 670 Kč, které žalovaný dosud neuhradil. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl co do zaplacení jistiny ve výši 13 670 Kč. Co se týká úroku z prodlení, ten byl soudem přiznán až od data 17. 3. 2026, kdy soud vycházel ohledně počátku prodlení žalovaného z předžalobní výzvy žalobce k úhradě ze dne 10. 3. 2026. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši a za předchozí období byl nárok na úrok z prodlení zamítnut, když nebylo prokázáno, že by byl žalovaný k zaplacení vyzván dříve.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl ve věci převážně úspěšný. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy) a 3 paušální náhrady po 100 Kč. Náklady jsou dále zvyšovány o 21 % DPH počítané ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem 2 815 Kč.

6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.